Zvolený název a obrázky jako charakteristika současného stavu

1. Plusy a minusy spolupráce českých knihovenanebPoločas naděje i pochybností mezi setbou a sklizníBohdana StoklasováNárodní knihovna ČR

2. Zvolený název a obrázky jako charakteristika současného stavu (v mnoha oblastech dobře zaseto, snaha snadno a ihned sklízet x nutost zrání, obdělávání a financování)

3. Obsah • Úvod • Příklady • Zobecnění • Závěry • Otázky?

4. Úvod • Příklady spolupráce z různých oblastí (vlastní zkušenost + podklady kolegů – koordinátorů příslušných oblastí v celonárodním měřítku: retrospektivní konverze katalogů, Souborný katalog ČR, JIB, MVS (J. Pospíšilová), informační zdroje (H. Nová), vzdělávání (Z. Houšková), služby obecně (H. Hemola)

5. Příklady – struktura • Klady • Zápory • Úkoly • Červeně - opakující se věci – „červená niť“ (zohledněno v závěrech)

6. Retrospektivní konverze katalogů - klady • Před masivnějším zahájením retrospektivní konverze katalogů českých knihoven bylo jasno o pravidlech (AACR2R) a formátu (MARC) • Před zahájením retrospektivní konverze katalogů byl k dispozici Minimální záznam pro souborný katalog jako vodítko • Většina záznamů české knižní produkce 20. století (největší kandidáti na du/multiplicity) k dispozici ke stažení na internetu i CD-ROM (intenzivní spolupráce 10 knihoven) • Kvalitní zpřístupnění katalogů řady českých knihoven v obrazové podobě včetně možnosti objednávání • Koordinace spolupráce v rámci VaV a VISK 5 v celonárodním měřítku, podmínka přispívání do SK ČR

7. Retrospektivní konverze katalogů - zápory • Nedostatek finančních prostředků – pomalý postup úplné retrospektivní konverze katalogů • Stále probíhá v řadě knihoven „levná“ retrospektivní konverze bez vazby na standardy, existující záznamy, autority atd. • Ochota ke hlášení o postupu retrospektivní konverze do NRIS jen pod tlakem (podmínka při žádosti o finanční prostředky)

8. Retrospektivní konverze katalogů - úkoly • Zvýšení objemu finančních prostředků (z různých resortů) a zrychlení postupu úplné retrospektivní konverze katalogů českých knihoven • Omezení „levné“ retrospektivní konverze katalogů • Zvýšení dostupnosti záznamů - výsledků retrospektivní konverze v SK ČR • Zvýšení dostupnost informací o postupu retrospektivní konverze a plánech v NRIS

9. Souborný katalog ČR - klady • Souborný katalog ČR funkční a spolehlivý • Idea reálného souborného katalogu CASLIN jako impuls pro stabilizaci pravidel (AACR2R), formátu a vznik Minimálního záznamu pro souborný katalog – vodítko pro ostatní souborné katalogy a databáze, nyní možnost propojení • Rada pro katalogizační politiku + pracovní skupiny • Souborný katalog ČR jako významný a stále více využívaný nástroj pro lokalizaci dokumentů i stahování záznamů • Souborný katalog jako prostředek spolupráce (nikoli již jablko sváru) mezi českými knihovnami • Provázanost mezi bibliografickými záznamy a záznamy autorit • Spolupráce při tvorbě i využívání záznamů jmenných autorit • Mírová koexistence a vzájemné doplňování reálného (SK ČR) i virtuálního souborného katalogu (JIB)

10. Souborný katalog ČR - zápory • Souborný katalog ČR se do funkční a spolehlivé podoby vyvíjel příliš dlouho, mezitím vzniklo v ČR příliš mnoho dalších souborných katalogů • K využití národních jmenných autorit v SK ČR došlo pozdě, k využití národních věcných autorit v SK ČR dochází zatím minimálně • Byla rozvolněna vazba mezi SK ČR a MS • Prozatím není realizována sdílená katalogizace. Její zavedení v blízké budoucnosti patrně zbrzdí přeceňování technických předpokladů a podceňování nutnosti zásadní reorganizace pracovních procesů • Neexistuje stabilní a spolehlivé (ideálně meziresortní) financování SK ČR – základní provoz plně závisí na rozpočtu NK (redukce pracovníků) a rozvoj na programu VISK (VISK 9)

11. Souborný katalog ČR - úkoly • Uznání klíčové role pro české knihovny azajištění dostatečného a stabilního (ideálně meziresortního) financování • Posílení dominantní role, vazba na MS a další služby • Vyřešení vztahů mezi SK ČR a dalšími českými soubornými katalogy • Upřesnění koncepce sdílené katalogizace a počtu knihoven, pro které bude/nebude sdílená katalogizace do centrální báze vhodná (standardy, reorganizace činností) • Zahájení a další rozvoj sdílené katalogizace • Zvýšení počtu aktivně spolupracujících knihoven • Další posilování role autorit (včetně věcných) při katalogizaci (i vyhledávání!)

12. Jednotná informační brána - klady • Integrace heterogenních informačních zdrojů (jedno místo, jediné přihlášení, jednotné prostředí) • Spolehlivý a stále více využívaný nástroj pro knihovníky i koncové uživatele • Praktický nástroj pro prověření respektování standardů, existence nebo absence strategie budování fondů atd. • Možnost pracovat s programovým vybavením špičkových parametrů • Zapojení českých a slovenských knihoven (Portál STM + další), SK CASLIN ve virtuální podobě – zpětná vazba od počátku • Prohloubení spolupráce mezi NK a UK • Volitelnost formátu pro stahování záznamů – (přechod na MARC 21 v ČR, otevření zahraničních katalogů) • Projekt JIB hodnocen jako vzorový v mezinárodním kontextu (LC, Finsko, Austrálie)

13. Jednotná informační brána - zápory • Nespolehlivé a nestabilní financování – každoročně znovu „boj o život“ – plná závislost na VISK 8/B (letos od ledna do června provoz na dluh) • Množství nepřátel – nepochopení funkce JIB, odpor k odkrytí karet (standardy, strategie budování a sdílení fondů atd.), neochota ke změně pracovních postupů; důsledkem je nespolehlivé a nestabilní financování a minimální možnost rozvoje projektu • Absence „mapy fondů“ českých knihoven

14. Jednotná informační brána - úkoly • Uznání klíčové role pro české knihovny azajištění dostatečného a stabilního (ideálně meziresortního) financování • Zjednodušení uživatelského rozhraní (přinese nová verze na podzim 2004) • Přidání dalších zdrojů • Oborová diferenciace přidaných služeb a postupné zastřešení oborových informačních bran • Rozšíření aplikace metody Konspektu v českých knihovnách s cílem vytvoření mapy a koordinace doplňování fondů • I jiná než oborová diferenciace služeb JIB

15. Meziknihovní služby – klady • Fungující systém(knihovna zabezpečí svému čtenáři literaturu bez ohledu na místo uložení a finanční prostředky určené na akvizici a provoz – sdílení fondů, poznaná nutnost knihoven spolupracovat v rámci MS (jednou jako knihovna žádající, jindy jako dožádaná ) • Zákonná úprava MS jako služby základní pro všechny knihovny registrované podle zákona 257/2001 Sb. • Úprava pravidel MS v souladu s doporučeními IFLA • Využití nových technologií v komunikaci mezi knihovnami (s využitím mezinárodních standardů) • Zapojení do mezinárodních systémů • Zařazení MS do základní nabídky služeb knihovny • Kvalitní nástroje pro přístup k plnotextovým zdrojům(Katalog STM, EZB) zvyšují využívání těchto zdrojů i pro MS (úspora finančních prostředků) • Možnost využití katalogů a databází prostřednictvím internetu– ověření bibliografické citace a přesná lokace dokumentu s možností online objednávky • JIB – vyhledávací nástroj, který plní funkci virtuálního souborného katalogu, pomocí svých prostředků (SFX, Citation Linker) je i kvalitním nástrojem pro přímé poskytování MS

16. Meziknihovní služby – zápory • ČR patří mezi země, která nemá kvalitní dominantní souborný katalog pro poskytování MS, máme více než 10 souborných katalogů budovaných na principu územním, institucionálním, oborovém nebo systémovém, překrývání katalogů je minimální, ČR chybí takový souborný katalog, který by „sdružoval“ informace a zároveň nabízel služby knihovnám (objednávkový modul pro všechny typy dokumentů včetně možností sledování postupů při vyřizování, vedení účtů knihoven s možností vzájemných vyrovnání) • Nedostatečné personální zabezpečení MSv knihovnách, potřeba školení a seminářů na využívání nástrojů, dále někdy imalá chuť pracovníků opustit „zaběhnuté koleje“ a změnit pracovní postupy • Nedostatečné prostředky na nákup zahraniční literaturyna jedné straně a kvalitní informační aparát na druhé straně zvyšují tlak na mezinárodní meziknihovní službu, především výpůjční (zahraniční plnotextové zdroje pomáhají snižovat tlak na MMS) • Nedostatečná koordinace zahraniční akvizice- nutnost posílení krajských knihoven jako knihoven studijních i pro zahraniční literaturu • Nutnost vymezení a popsání oborových, regionálních a dalších vazeb s ohledem na informační zabezpečení • Finanční otázky– placení MS - je nutné hledat nástroje k co největšímu zjednodušení

17. Meziknihovní služby - úkoly • Budování souborného katalogu (reálného, virtuálního) s návazností dalších služeb pro knihovny • Spolupráce knihoven při budování dodavatelských center v ČR – jejich spolupráce na vytvoření fungující sítě k poskytování služeb dodávání dokumentů (VPK, ePK, DoDo,…) s návazností na souborný katalog (nejlépe jeden) • Budování dalších portálů k usnadnění orientace ve zdrojích – koordinace • Zapojení ČR do mezinárodních projektů- aktivní členství (např. OCLC) a využívání poznatků v rámci mezinárodní spolupráce pro rozvoj MS u nás

18. Informační zdroje - klady • Tištěná periodika: od pol. 90 let relativně dobrá koordinace mezi knihovnami s podobným profilem • Tištěné monografie a další „klasické“ zdroje – relativně dobré fondy směrem do minulosti (tradice, minimální poškození atd.) – paradoxně propad od počátku 90. let • Elektronické informační zdroje: díky LI, 1N a VISK velmi dobré pokrytí srovnatelné s vyspělými zahraničními knihovnami (mnohdy i lepší) • Zapojení do mezinárodní spolupráce

19. Informační zdroje - zápory • Tištěné monografie a další „klasické“ dokumenty – nedostatečné finanční zdroje, nedostatečné doplňování zejména zahraniční odborné literatury(paradoxní propad po r. 89) • Nedostatečné doplňování fondů nikomu příliš nevadí – malé nároky na informační přípravu na VŠ (malá připravenost vyučujících, pohodlí pro obě strany), obecně podcenění důležitosti inf. zdrojů • Tištěné monografie a další „klasické“ dokumenty: nulová nebo minimální koordinace na úrovni oborové i regionální, nulová nebo minimální vůle ke zveřejnění a sdílení zdrojů, plýtvání v nedostatku, multiplicity x vakuum • Absence jasného a mezinárodně srozumitelného popisu fondů a strategie budování fondůna stránkách českých knihoven • EIZ: nedostatečná koordinace při přípravě projektů (LI, opět 1N, snahy STK a SKIP) • Chybí nástroj (orgán?) pro koordinaci – pravé konsorcium? • Elektronické informační zdroje: malá aktivita knihoven, často sepřihlásí na výzvu, ale zdroje využívají minimálně (neochota měnit pracovní postupy), neposkytují zprávy o využití

20. Informační zdroje - úkoly • Koordinace v oblasti doplňování fondů (klasických i elektronických) na meziresortní úrovni včetně financování, ukončení plýtvání v nedostatku a racionalizace rozdělování i využívání finančních prostředků • Dostupnost popisu fondů i strategie budování fondůčeských knihoven jako předpoklad pro kooperaci a koordinaci • Zřízení podobného orgánu jako Komise pro služby i v oblasti akvizice

21. Vzdělávání - klady • Vytvoření systému vzdělávání ve VISK 2 a návazně vznik počítačových učeben a vzdělávacích center v krajích • Vznik sekce vzdělávání SKIP z Výukového centra MOLIN; zahájení aktivit a vznik webové stránky (STK – Akce) - postupně se díky veřejné prezentaci aktivit poněkud lépe koordinují pořádané akce • Sice velmi pomalu a v těžkých porodních bolestech, ale přece vznikají zárodky standardů některých typů vzdělávacích aktivit • Vytvořily se korektní až kolegiální vztahy mezi garanty oblasti vzdělávání v NK a krajských knihovnách; stále častěji se pořádají společné aktivity, kooperuje se bilaterálně i multilaterálně • Alespoň částečně se do této spolupráce zapojují i knihovny jiných typů (především vysokoškolské a některé specializované) • Krajské knihovny přebírají některé vzdělávací akce z centra a realizují je pak v krajích (jde se se vzděláním blíže za účastníky) • Na akce určené primárně pracovníkům veřejných knihoven (=městské apod.) chodí stále více i pracovníků z jiných typů knihoven • Kooperace s vysokoškolskými knihovnami v pracovních týmech • Zárodky spolupráce se ÚISK, snaha o spolupráci SU Opava

22. Vzdělávání - zápory • Nedostatečná kooperace s ÚISK a ostatními učilišti zejména v oblasti koncepční • Nedostatečná spolupráce s vysokoškolskými knihovnami zejména v oblasti koncepční • Laxní přístup k oblasti oborového vzdělávání jako celku ze strany kompetentních vedoucích pracovníků i specialistů

23. Vzdělávání - úkoly • Standardy (povinné) rekvalifikace pro jednotlivá (alespoň) povolání: knihovník, odborný knihovník, knihovník-expert (viz Integrovaný systém typových pozic) • Standardy celoživotního profesního vzdělávání v návaznosti na pracovní zařazení • Koncepce oborového CŽV • Počítačová gramotnost českých knihovníků

24. Služby – klady • Základní platforma spolupráce na půdě Komise pro služby, která soustřeďuje vedoucí oddělení služeb nejvýznamnějších českých i slovenských knihoven – letos již 21. výroční zasedání • Ochota vedení knihoven naslouchat pracovníkům služeb knihoven mnohem více než tomu bylo v dřívějších letech, protože knihovna = služba • Schopnost jednotlivých knihoven vstoupit do koordinace i kooperace některých základních činností ve službách, vůle dodržovat jednotné postupy, zvýšení vědomí nemožnosti izolace a existence jiných knihovny obdobného typu, zaměření, uživatelského zázemí • Ochota přejímat zkušenosti jiných, nevymýšlet vymyšlené, permanentně se vzdělávat. • Přes vše problematické co přinesl a ještě přinese, tak jednoznačně prostor, který vytváří pro poskytování služeb nový knihovní zákon • Nastartování spolupráce ve službách na platformě formálních i neformálních konsorcií (OCLC FirstSearch, EBSCO, VPK, ePK, JIB etc.) • Ptejteseknihovny – chuť podílet se v českých knihovnách na této nové službě – hodně je teprve před námi!!!! • Realizace velkého školení pro pracovníky služeb a jejich kultivace v oblasti knihovnické legislativy a obecně v právu (ochrana osobních údajů, AZ etc.), meziknihovních a referenčních službách a zásadách zdravé komunikace za pultem, před pultem i přes pult

25. Služby – zápory • Stále přetrvávající pocit soběstačnosti, bezohlednosti a neochoty spolupracovat a podceňování role služeb knihoven obecně. • Neznalost teritoria, ve kterém se pohybuji a tím neschopnost vstoupit do účelné koordinace a kooperace. • Nedodržování doporučených postupů (týká se zejména meziknihovních služeb). • Přetrvává stále rozpor mezi odborným názorem pracovníků služeb a vedením knihoven - na výkonné úrovni je schopnost dohody, kterou dosti často zhatí management knihoven, ať již způsobeno tím, že nenaslouchá svým pracovníkům, je případně pod tlakem svých zřizovatelů (zejména se týká oblasti koordinace cen a poplatků) či prostě jen převáží snaha se vymezit vůči navrhovateli spolupráce (zpravidla vůči NK ČR). • Podcenění role permanentního vzdělávání pro pracovníky služeb • Podcenění role setkávání a umožnění neformální komunikace a výměny zkušeností pro řadové pracovníky služeb – nejen pro vedoucí.

26. Služby – úkoly • Připravit a realizovat reprezentativní průzkum informačního zabezpečení obyvatel velkých měst a v pravidelných intervalech ho opakovat, na základě sebraných výsledků upravit a jejich vyhodnocení upravit naši politiku • Zavést jednotné statistické výkaznictví – zejména se jedná o využívání elektronických informačních zdrojů, prostoru webových stránek, tzn. podchytit aktivity, spokojenost či nespokojenost tzv. vzdálených uživatelů (o těch blízkých můžeme expertně hovořit, protože jejich chování vidíme a máme s ním hmatatelnou zkušenost, o vzdálených můžeme jen fabulovat) • Upevnit spolupráci a koordinaci v místě napříč resortní a typovou příslušností knihoven a zahrnout do spolupráce tzv. další paměťové instituce – archivy a muzea. • Vzdělávat, vzdělávat, vzdělávat!!!! • Vytvořit pravidelnou platformu pro pracovníky služeb všech knihoven – zřízení speciální sekce na výroční konferenci Knihovny současnosti, případně každoroční pořádání speciální konference pro pracovníky služeb (letošní jednání Komise pro služby se již dohodlo) • Pokračovat s Komisí pro služby (jsou navrženy jisté úpravy – speciální subkomise a týmy k řešení jednotlivých problémů, subkomise pro lokální kooperaci etc.)

27. Souhrn – klady • Existující a respektované standardy umožňující a/nebo usnadňující spolupráci v řadě oblastí (katalogizace, služby, digitalizace, postupně vzdělávání…) • Fungující a respektované koordinační orgány (ÚKR, Komise pro služby, Rada pro katalogizační politiku…) • Řešení a technologie špičkových světových parametrů, i mezinárodně úspěšné a „vzorové“ aplikace (digitalizace, retrokonverze, JIB, snad brzy již i Souborný katalog ČR…) • Plnohodnotné zapojení do mezinárodních projektů a orgánů (někde vedoucí pozice) • Kvalitní pokrytí v oblasti elektronických informačních zdrojů

28. Souhrn – zápory • Nedostatek finančních prostředků obecně a neschopnost jeho částečné eliminace účinnou kooperací(zejména v oblasti budování a zpřístupňování fondů a sdílené katalogizace) • Neschopnost překročit meziresortní bariéryv oblasti koordinace, financování a komunikace • Závislost projektů a programů celonárodního i mezinárodního významu na grantech a každoroční „boj o život“ • Snaha vymezit se proti NK i dalším institucím s velkými projekty a úkoly celonárodního nebo oborového rozsahu (střešní projekty jsou proto finančně i personálně náročné ale měly by šetřit prostředky a síly jinde) • Nedostateční zpětná vazba od uživatelů a její malé promítnutí do modifikace nabídky služeb • Malá flexibilita a neochota ke změně pracovních postupů • Absence plnohodnotného konsorcia

29. Souhrn – úkoly • Stanovení jasných priorit v jednotlivých oblastech a pro české knihovnictví celkově (prioritní činnosti a služby celonárodního a mezinárodního významu – adekvátní a stabilní financování, prioritní činnosti a úkoly by neměly nikdy „propadnout“ – opakovaně příklad WebArchiv) • Analýza informačního pokrytí na úrovni oborové i teritoriální – podstatné zlepšení (někde zahájení!) koordinace a kooperace • Překonání meziresortních bariér • Pravidelné uživatelské průzkumy a statistiky – analýza výsledků a reakce na ně • Flexibilita a ochota ke změně pracovních postupů (výzva pro management – přesvědčení a síla „donutit“, znalost národního i mezinárodního kontextu) • Konsorcium?!

30. Závěry • Dobře zaseto • Omezená schopnost spolupráce a koordinace v době mezi setbou a sklizní • Nevědomé znehodnocování i záměrné ničení budoucí úrody • Kvalita sklizně záleží na nás • Náš další osud závisí na kvalitě sklizně a na tom, jak úrodu dokážeme „prodat“ uživatelům • Na informačním trhu nemáme monopol • Současný stav a možné budoucí scénáře c