Somatický růst dětí v náhradní péči

1. Somatický růst dětí v náhradní péči DĚTI NA CESTĚ RNDr. Hana Kuželová, Ph.D. VÝSLEDKY VÝZKUMU PODPOŘENÉHO NADAČNÍM FONDEM J&T

2. Úvod do problematiky • Porodní parametry a růst u dětí v jednotlivých typech péče • Informace ke zdravotnímu stavu dětí v jednotlivých typech péče

3. Somatický vývoj Zdárný somatický vývoj je podmíněn: • kvalitní výživou a životními podmínkami, • dostatečnou stimulací ve všech souvisejících oblastech. Například nedostatečná motorická stimulace může vést k obtížím v růstu. Nedostatečná stimulace kognitivní může mít vliv na vývoj některých mozkových struktur. Somatický vývoj zahrnuje i vývoj imunity.

4. Náhradní výchovná péče a vliv na somatický vývoj • Děti vystavené nepříznivému prostředí v prvních letech života – tedy i prostředí bez dostatečného kontaktu s dospělým a citového strádání (Langmeier, Matějček, 1974) – vykazují celou řadu obtíží i v oblasti somatického vývoje. • Děti, které v některé oblasti potřeb (zejména socio-emoční) strádají, dosahují nižší tělesné hmotnosti i tělesné výšky (Cohenetal., 2008). • Deprivace a působení negativních faktorů obecně se neprojevuje zpočátku jen zpomalením mentálního vývoje, ale i dlouhodobým zpomalením vývoje tělesného.

5. Náhradní výchovná péče a vliv na somatický vývoj • Děti vyrůstající v nedostatečných citových podmínkách v dětských domovech mají sklony k opoždění v tělesném vývoji – z hlediska tělesné výšky, hmotnosti, ale i obvodu hlavy a hrudníku (Bakwin, 1949; Fried, Mayer, 1948; Smykeetal., 2004; Spitz, 1945; St. Petersburg – USA OrphanageResearch Team, 2005). • děti v ústavní výchově významné růstové a vývojové opoždění oproti normální populaci (Palacoisetal., 2010) • menší obvod hlavy a hrudníku (Smykeetal., 2004) • může dojít k dřívější pubertě - puberta praecox (Baron etal., 2000; Teilmannetal., 2006) spojené nežádoucím sociálním a předčasně sexualizovaným chováním

6. Náhradní výchovná péče a vliv na somatický vývoj • V opožděném tělesném vývoji nehraje primární roli malnutrice, ale psycho-sociální deprivace (Kimetal., 2003). • Opoždění tělesného růstu následkem deprivace nazýváme „psychosociální malý vzrůst“ (Blizzard, 1990; Johnson, 2000a, 2000b; Skuse etal., 1996).

7. Náhradní výchovná péče a vliv na somatický vývoj • Studie uvádějí velmi pozvolné zlepšení v tělesném vývoji dítěte po příchodu do náhradní péče, které trvá někdy až tři roky, než dojde k tzv. catch–up růstu a stabilizaci tělesné hmotnosti (Van Ijzendoornetal., 2007) • Catch-up růst je dobrým ukazatelem podmínek a kvality poskytované péče a zlepšení v kognitivním vývoji (Johnsonetal., 2010). • Je pravděpodobné, že ne tolik zlepšení výživy, ale zejména další změny, jako je například lepší výchovné a sociální prostředí, mají významný vliv na růst.

8. Porodní parametry • Dle aktuálního výzkumu v ČR (Ptáček etal., 2011) jsou u dětí v různých typech péče významné rozdíly již v porodní hmotnosti a porodní délce. • Zejména u dětí s nízkou porodní hmotností (s porodní hmotností pod 2500g) je somatický vývoj kriticky ohrožen (Johnsonetal., 2010). • Nízká porodní hmotnost dítě dále znevýhodňuje, děti s nízkou porodní hmotností jsou totiž náchylnější jak k nejrůznějším komplikacím, tak k následkům psychické deprivace. • Proto je třeba věnovat jim zvláště zvýšenou péči, a to nejen zdravotní, ale zejména péči v oblasti sociálního kontaktu s dospělou osobou.

9. Nízká porodní hmotnost • Děti umístěné do náhradní péče strádají od samého počátku svého života a vývojové opoždění má dále dlouhodobý charakter. • Deficity v tělesném růstu i tělesné hmotnosti sice mohou být ovlivněny nedostatečnou výživou (zanedbávání biologickými rodiči, předčasný porod nebo intrauterinní malnutrice), ale ve většině případů úzce korelují s psychickou deprivací a strádáním v citové oblasti. • Tyto děti mohou poté dále neprospívat, pokud se nezlepší podmínky, výživa či péče.

10. Porodní hmotnost a délka Průměrná porodní délka: Dětí v biologických rodinách 51 cm. Děti z dětských domovů 48 cm. Děti v pěstounské péči 48 cm. Průměrná porodní hmotnost: • Dětí v biologických rodinách 3,55 kg. • Děti z dětských domovů 2,97 kg. • Děti v pěstounské péči 2,92 kg. Děti v náhradní péči tedy mají v anamnéze nižší porodní délku a porodní hmotnost oproti dětem v biologických rodinách. Ačkoli mají tyto děti ve srovnání s biologickými rodinami méně často v anamnéze uveden např. předčasný porod nebo porodní komplikace (ačkoli tento fakt může být způsoben chybějícími údaji), přesto je jejich porodní hmotnost a délka prokazatelně nižší. Tyto údaje opět mohou odrážet nepříznivý již prenatální vývoj (nechtěné těhotenství, strádání apod.).

11. Somatický vývoj u dětí v různých formách péče • Studie v r. 2011 poukázala na nižší hodnoty tělesné výšky a tělesné hmotnosti u dětí v náhradních formách péče.

12. SD hodnoty pro výšku, váhu a BMI ve sledovaných souborech.

13. Tělesná výška • Průměrný výškový přírůstek za dva roky je 12 cm u dětí z biologických rodin, 11 cm z pěstounských rodin a 14 cm u dětí z dětských domovů. • V době testování se v průměru děti z dětských domovů nacházejí v období vrcholu růstového spurtu, což může mít vliv na výsledky srovnání. • Nicméně zjištění, že děti v dětských domovech vykazují aktuálně růstovou rychlost v normě, svědčí o tom, že z hlediska fyzických potřeb děti v dětských domovech nestrádají a jejich růst tedy nemusí být zásadně ovlivněn.

14. Tělesná hmotnost • Hodnoty tělesné hmotnosti se u všech sledovaných skupin pohybují okolo průměru. Vzhledem k českým národním normám nevykazují zásadní rozdíl. • Hmotnostní přírůstek za dva roky je u dětí z biologických rodin v průměru 9 kg, u dětí z pěstounských rodin 9,5 kg a u dětí z dětských domovů 13 kg. • Z hlediska fyzických potřeb děti v dětských domovech nestrádají.

15. Náhradní výchovná péče a vliv na zdravotní stav • Ohroženou oblastí u dětí v institucionálním prostředí je imunita (Catherine, 2005; Prescott, 2003), což nadále ovlivňuje celkovou zdravotní prognózu těchto dětí. • Děti, které prošly ústavní péčí v raných obdobích, vykazují změny imunity ve smyslu vyšší nemocnosti, vyššího výskytu alergií apod. (např. Kessleretal., 2008; Espiéetal., 2011).

16. Náhradní výchovná péče a vliv na zdravotní stav • Mohou se vyskytovat i další fyzické obtíže související s nedostatečnou péčí v raném dětství - omezeným kontaktem s dospělým, oslabeným pocitem bezpečí a tedy i vyšší sensitivitou. • V důsledku toho pak později i běžné každodenní stresory, které by za normálních okolností vůbec stresové reakce nevyvolaly, mohou u těchto dětí vyvolat i zcela neadekvátní reakci. • Obtíže kardiovaskulární a neuroendokrinní (Perryetal., 1995), • ischemická choroba srdeční, jaterní choroby, dokonce i pozdější rakovina plic (Kessleretal., 2008), • u vzorku adoptovaných dětí bylo zjištěno jen 15 % úplně zdravých dětí (Johnson a kol., 1992), 85 % dětí mělo zdravotní problémy (Fisheretal., 1997), • problémy se spánkem, hypertenze (Perryetal., 1995).

17. Zdravotní stav dítěte údaje uvedeny v %

18. Zdravotní stav dítěte Užívání medikace (údaje uvedeny v %)

19. Zdravotní stav dítěte

20. Zdravotní stav dítěte Výskyt alergie

21. MOŽNÉ DŮSLEDKY INSTITUCIONÁLNÍ PÉČE V RANÉM VĚKUV OBLASTI SOMATICKÉHO VÝVOJE Výchozí předpoklady: • Opoždění tělesného vývoje • Oslabený imunitní systém • Zvýšená potřeba specializované lékařské péče Aktuální nálezy: • Fyzický růst srovnatelný s ostatními skupinami • Zdravotní stav dobrý • Nejsou indikátory spec. lék. péče

22. ZÁVĚRY • Ústavní péče nemá u zkoumaných skupin statisticky prokazatelný vliv na růstové charakteristiky dětí ani jejich zdravotní stav. • Děti přicházejí do náhradních forem péče s řadou pre/perinatálních a rodinných rizik, • nicméně ve všech formách péče se jim v oblasti zdravotního stavu tyto rizika – u sledovaných skupin kompenzovat.

23. Děkuji za pozornosti