Osobnost manažera a styly řízení

1. Osobnost manažera a styly řízení Vypracovaly: Tremlová Jana Urbanová Veronika Truncová Jana Bartoníčková Eva

2. Osobnost manažera • Manažer v procesu řízení - při vykonávání manažerské funkce jsou potřebné určité vlastnosti a schopnosti, které oddělují manažera od ostatních pracovních funkcí. • Pojem manažer - je to rozhodující činitel v řízení a postavení firmy, na jeho kvalitě závisí hospodářská politika dané firmy.

3. Vznik profese manažera a jeho postavení v řídící hierarchii Postavení manažera v procesu řízení můžeme znázornit schématem: zaměstnanec – manažer – vlastník

4. Typy manažerů • Linioví (nižší) manažeři - vedení zaměstnanců při plnění každodenních úkolů – vykonávají kontrolu, napravují chyby, řeší problémy vyskytující se v provozu, … • Střední manažeři - koordinují vykonávané úkoly se záměrem dosažení organizačních cílů • Vrcholoví (top) manažeři - formulování organizační strategie, organizace, vedení lidí a kontrolování plnění cílů

5. Manažerské role - Mintzbergův přístup • Interpersonální role - manažer vystupuje jako představitel, vedoucí a spojovatel. • Informační role - pozorovatel, šiřitel a mluvčí. • Rozhodovací role - podnikatel, řešitel rušivýchudálostí, distributor zdrojů a vyjednavač.

6. Ideální manažer a jeho charakteristiky • Podle Druckera: dvě hlediska • Zdatnost - schopnost dělat věci správně • Efektivita - schopnost vybrat nejvhodnější předmět podnikání Předpoklady se dají rozdělit také na: • Vrozené - temperament, inteligence, sociální schopnosti… • Získané - schopnost klást otázky, objevovat a řešit problémy, síla představivosti, zdravý úsudek atd.

7. Podle J. S. Livingstona můžeme kvality manažerů vyjádřit ve třech vzájemně propojených rovinách: • Potřeba řídit • Potřeba pomoci • Schopnost vcítit se

8. Profil a osobnost manažera • Klasické funkce: plánování, organizování, kontrola • Práce s lidmi: komunikování, motivování, vzdělávání, řízení kariéry, odborný vliv, charisma, dovednosti, měl by přesvědčovat, zmocňovat, umět zaujmout • Zaměření do budoucnosti: musí být vizionářem, umět koncepčně myslet, ovládat techniky strategického řízení, být otevřený vůči změnám a všemu novému • Trvalé zlepšování: uplatňování nových přístupů, metod a technik v řízení, ale i v činnosti útvarů, které manažer řídí Znalosti – jejich doplňování a rozvoj

9. Základní kompetence manažera = způsobilost úspěšně vykonávat příslušné pracovní činnosti. Hodnocení kompetence lze rozdělit: • Odborné znalosti -získávány především vzděláním.

10. Praktické dovednosti - získávají se především tréninkem a praxí. • Sociální zralost - lidská, mravní kvalita lidí, zčásti dědičná, zčásti získaná výchovou. Charakterové vlastnosti jsou projevem sociální zralosti manažera.

11. Styl řízení a řídící práce = navyklý způsob realizace role řídícího pracovníka, navyklý způsob plnění úkolů, zejména opakujících se. • Vnitřní stránka - způsob jednání s lidmi v rozhodování, ukládání úkolů, motivaci, koordinaci, informování, kontrole, hodnocení práce atd. • Vnější stránka - uspořádanost, organizovanost pracoviště, úkolů a pracovní doby i úroveň metod a řešení úkolů řídící práce. • Individuální styl řídící práce - je dán jeho osobností, dále podmínkami, v nichž působí, zejména pak kolektivem a individualitami těch, jejichž řízení je mu svěřeno.

12. Přístupy k poznávání a rozboru stylu řízení Styly řízení práce poznáváme především pomocí sociologického výzkumu: - dotazníkové metody - měření postojů - rozhovorem - přímým pozorováním

13. Styl řízení z hlediska identifikace vedoucího Jedna z metod vychází ze zkoumání tendencí identifikace vedoucího s požadavky nadřízených nebo podřízených. Kritérium posuzování je význam, který pracovník přikládá požadavkům uvedeným v následujícím schématu:

14. Jestliže se pracovník přiklání výrazně ve směru ‘‘a‘‘ , jde o tendenci k autokratickému řízení, při sklonu ve směru ‘‘b‘‘ o tendenci k liberálnímu, ‘‘sousedskému‘‘ řízení. • Autokrat: staví na první místo svého zájmu výrobní a pracovní úkoly. Jeho styl řízení vychází z názoru, že podřízení pracovníci nejsou dostatečně schopní, vyhýbají se odpovědnosti, nemají ctižádost a že k práci je musí přinutit neustálým dirigováním a sankcemi. K pozitivním rysům tohoto stylu patří rychlost rozhodování a komunikací a z toho vyplívající rychlé reagování na změny.

15. Liberál (sociální typ ): projevuje minimální zájem o úkoly a maximální zájem o lidi, umožňuje uplatnění schopných. Nesprávně oceňuje požadavky svých podřízených, podléhá jejich tlaku, stanoví si nízké a pouze krátkodobé cíle, konflikty neřeší, ale snaží se je utlumit, není ochoten se angažovat pro nové a nést riziko, ochotně deleguje pravomoc. Správný styl řízení vyžaduje proporcionální rozdělení zájmu o výrobu a práci na jedné straně a o vztahy k lidem a jejich potřebám na straně druhé.

16. Individuální styl řízení řídící práce Podle intenzity preference dvou kritérií (výroby a péče o lidi) lze orientačně vymezit několik typů individuálního stylu řízení.

17. Některé typy jsou již uvedeny, proto přiblížíme ty ostatní: • Lhostejný typ • Byrokratický typ • Sousedský typ • Harmonický typ • Poradní typ • Týmový typ

18. Zdroje: • BĚLOHLÁVEK, František, KOŠŤAT, Pavol, ŠULEŘ, Oldřich, Management, 2001 • HRON, Jan, Teorie řízení, ČZU Praha, 2008 • KOZLER, Josef, MATĚJKA, Jan, Ekonomika, management, marketing v kostce, 2003 • Management, Učební a studijní text zpracovaný na základě osnov pro 2-leté denní nástavbové studium, SOU potravinářské Praha H. Počernice) • http://www.miras.cz/seminarky/management-profil-manazera.php • http://www.podnikatel.cz/firma/management/styly-rizeni/

19. Děkujeme za pozornost 

20. Procentické vyjádření spolupráce: • Janina:25% • Verča:25% • Jana:25% • Evča:25%