Hudební soubory koncertní síně

1. Hudební souborykoncertní síně Veřejné kulturní služby

2. Definice hudba, veřejná kulturní služba Hudba – performing arts, tradiční umění, kulturní průmysl statistické klasifikace CZ-NACE ad. Veřejná kulturní služba /EU„služba v obecném zájmu“/ V ČR def. V zákoně 203/2006 Sb. Odst.2 /o některých druzích podpory kultury..“ „Veřejnými kulturními službami jsou služby spočívající ve zpřístupňování umělecké tvorby a kulturního dědictví veřejnosti a v získávání, zpracování, ochraně, uchovávání a zpřístupňování informací, které slouží k uspokojování kulturních, kulturně výchovných nebo kulturně vzdělávacích potřeb veřejnosti.“ Termín „veřejná kulturní služba“ – financovaná z veřejných rozpočtů bezplatně nebo za dotovanou cenu. R: Postavení kultury v koncepčních materiálech krajů České republiky, kap. Veřejná kulturní služba, www.mkcr.cz

3. Atributy veřejné kulturní služby • Dostupnost /obslužnost, dotované diferencované/?/ vstupné, vzdělávací programy, sociální programy/ • Kontinuita činnosti • Kvalita provedení /profesionalismus? umění?/ • Pluralita obsahu /kvalita dramaturgie/ Pro performing arts jsou nejvíce specifikovány cíle ve: Státní kulturní politice 2009-14 a Koncepci účinnější podpory umění 2007-13. Zohledněny v kvantifikovatelné podobě v Programu státní podpory profesionálních divadel a stálých profesionálních symfonických orchestrů a pěveckých sborů. /podmínky: 35-o, 60-s členů, 75% zaměstnanců, výkonnostní ukazatele/ /od r. 1997/

4. Definice jednotky-souboru - muzikologicky Se standardním obsazením /i rozsazením/: • Velké symfonické orchestry • Komorní filharmonie • Smyčcové komorní orchestry • Velké jazzové orchestry /Bigbandy/ • Dechové orchestry /dechovky/ • Komorní soubory standardní – dua, tria, kvarteta, kvinteta, sexteta, septeta, okteta, noneta

5. Definice jednotky-souboru - muzikologicky Nestandardizované Volné formace, skupiny /soudobá hudba, hudba historická, pop, jazz, folklór/

6. Typy souborů – právní formy NO příspěvkové /bývalé státní orchestry a sbory – 2 zřizované MK /ČF, PFS/, 7 městy /Praha, Brno, Ostrava, KV, Pardubice, Olomouc, Teplice/, 1 krajem /ČB/ NO soukromoprávní veřejně prospěšné – o.p.s. • Transformované p.o., bývalé státní orchestry 4 /Zlín, HK, Plzeň, ML/ • Založené po r. 89: např. Filh. sbor Brno, PKF /splňují program Státní podpory/ mimo veřejné dotace např. Talichův komorní orchestr, o.p.s./hist. label/ NO soukromoprávní vzájemně prospěšné 1. o.s. /dnes již MV nepotvrzuje pro účely služby veřejnosti/, z. 90. let např. Orchestr Berg, Musica Florea, Collegium 1704., Konvergence, Komorní filharmonie Vysočina. 2. bez právní subjektivity – agentážní /formou opakovaných smluv o dílo, příkazních smluv /OZ/ - př. Agon Orchestra,PKO, Virtuosi di Praga ad, školní /Konzervatoř, ČVUT, ZUŠ/, orchestry a sbory divadelní /11 divadel/, médií /SOČR/. Obchodní společnosti s.r.o. , výjimečně – např. Český národní symfonický orchestr, FISYO, s.r.o., Sukův komorní orchestr, s.r.o. Perspektiva: Nový OZ, §144 Zákon o veřejné prospěšnosti – rizika pro o.s. zejména pro amatérskou bázi. Diskuse o posuzování statutu veřejné prospěšnosti, zda u akce – např. festivalu PROMS u ČNSO, nebo pouze organizaci.

7. Implementace koncepčních kritérií – Performing arts UNESCO, EU, ČR /www.mkcr.cz/ • Z méně známých Doporučení týkající se postavení umělců, Bělehrad 1980 /svoboda, respektování zvláštností, daně/, Akční plán kulturních politik /1998,Stockholm/, Evropský program pro kulturu /Pracovní skupina pro součinnost ve vzdělávání, zejména uměleckém, červen 2010/ + Deklarace o kulturní diverzitě /2001/, implementace EHR 2010-11. Z koncepcí ČR se nejspecifikovaněji týká hudby jakožto performing arts Kulturní politika 2009-14, Koncepce účinnější podpory umění 2007-13 Implementace kritérií při evaluaci „obecného zájmu“ : • Dostupnost uměleckého vzdělání a produktů, spolupráce se školami • Ochrana a prezentace nehmotného kulturního dědictví a kulturní identity • Podpora nové tvorby a kvalitní produkce • Podpora rozmanitosti a inovací v obsahu i formátech

8. Kvantitativní údaje Rozdíl mezi realitou a statistickými šetřeními, zapříčiněný především flexibilitou hudební praxe. Na dotazníky reagují členové Asociace symfonických a pěveckých sborů ČR, kteří se sami podíleli na tvorbě /16 členů na bázi neziskovosti/ + subjekty, které pravidelně dostávají prostředky z grantového systému zejména MK ČR NIPOS – 29 souborů v r. 2009 Redigovaná databáze czechmusic.org – v klasické hudbě: 68 relativně stabilních orchestrů, 69 komorních souborů Neredigovaný Muzikontakt: orchestry včetně jazzu a dechovek 209, komorní soubory 567 Kromě NIPOS dosud neexistuje subjekt, který by usiloval o agregaci dat včetně objemu financí. Nejadekvátnější pro tuto oblast perspektivně FÚ-ČSU.

9. Dle statistiky NIPOS 13 hudebních těles Praxe: př. Orchestry relativně stálé s pravidelnou činností: www.czechmusic.org – 16 symfonických orchestrů a sborů ASOPS + orchestry a sbory neprofitních divadel /10, tj. mimo Karlín/ + další tělesa NO o.p.s. a o.s. – cca 8 + bez právní subjektivity /amatérské, poloamatérské/ cca 30 Soubory-neprofitní

10. Návštěvnost Sledovaná prostřednictvím: • návštěvnosti akcí stálých souborů /vlastních, zakázkových, domácích, zahraničních/ • návštěvnosti domácích hudebních festivalů • návštěvnosti akcí v prostorách kulturních zařízení /většinou nejen hudební/

11. NIPOS uvádí návštěvnost v r. 2009 od 29 souborů – počet koncertů orchestrů 1 594, stálých 1 111 s 353 tis. návštěvníků. Vzhledem k počtu sledovaných souborů souhlasí i podle výpisů pro Program státní podpory orchestrů. Orchestry sledují návštěvnost vlastních akcí a návštěvnost akcí na zakázku. Vlastní akce se pohybují v návštěvnosti od cca 4 tis. Za sezónu /ML/ po cca 40 tis. /Praha, Brno/. SÁLY Celkem využívají stálé orchestry – 37stálých sálů, z toho pouze 3 orchestry využívají mj. sál „vlastní“, tj. v prostorách s právem hospodařit /ČF, JFK ČB, FB/, ostatnív nájmu. Nejčastěji jsou soubory v nájmu v nemovitosti svého zřizovatele. Nájem se zahrne do příspěvku od zřizovatele. Navyšuje celkové náklady (napr. JFO, FOK), čímž se snižuje procento soběstačnosti. Koncertní síně a návštěvnost

12. Typy prostor • Koncertní sály se zázemím • Víceúčelové prostory /Kongresové centrum, O2 aréna, Eden, kulturní domy, komorní síně, využití prostor památek a galerií, sportovních areálů, restaurací, open air/ • Kluby, kulturní centra • a) s vlastní dramaturgií cca 70 „viditelných“ /Jazzdock, Akropolis, Skleněná louka, Reduta apod./ • b) nájemné • Sál: cca od 100 míst • Síň: do 100 míst /tradiční název/ • Nové koncertní sály: Pražská konzervatoř, memorandum o spolupráci mezi Magistrátem Praha a Spolkem pro výstavbu nového koncertního sálu v Praze. Dosud není určena lokalita a způsob financování. České Budějovice /do r. 2014/, rekonstruovaný sál v HK (2005). • Pozn.: požadavek na nové sály s technickým vybavení v Kulturních politikách i v Koncepci účinnější podpory umění.

13. Ekonomické ukazatele • Obrat /u NO se nezapočítávají dotace/ • Procento soběstačnosti:15% pro vstup do programu státní podpory orchestrů – 60% maximum /PKF, FSB, PFS/, průměr u NO 30-35%. Nutno posuzovat kontextuálně v závislosti na pronájmech nebo právu hospodařit s nemovitým majetkem, závazcích v regionu nebo možnostech nahrávání a podílu zahraničních zájezdů. • Proporce veřejných dotací – ČR, PFS /MK/, p.o. a o.p.s. /bývalé státní/ různě: FBMZlín-/17.17/, Brno /57,5:2:0,5/, JFO /60:0,5:0,5/, ČB/16,5, 0,4,0,1/,KSO/21,4,5/, KFP/16,0,4,3/,MFO /36,1,5,0,4/,FHK /33,1,2/, PF/12,0,6,5/, ML/7,0,5,0,6/, ČF cca 94. • Program podpory orchestrů 7 100 tis. • Počet koncertů celkem cca 80-130 • Dostupnost vstupného: mimo Prahu 80-150,- Kč, v Praze průměr 250 Kč, větší rozptyl cen /120-3000,-Kč/. Nedotovaná cena vstupenky cca dvojnásobek cen běžných. /tj. PKF např. 500,- Kč/

14. Ekonomicko-právní problémy • Obecné pro výkonné umělce: ZP: smlouvy na dobu neurčitou a rekonkursy frekvence a pracovní doba /odbory/ pro výkonné umělce se neužívá statut „zaměstnaneckého díla“ problematika souběhu uměleckých výkonů mimo úvazek. zapůjčené nástroje hlučnost, prostory zanesení různých míst pracovního plnění daně – zahraniční výkony

15. Ekonomicko-právní problémy Daně: nejednotná legislativa a nejednotné daně z honorářů při vývozu umělců /různé formuláře a subjekty pro potvrzení plateb sociálního a zdravotního pojištění z rezidenční země /ČR/, v některých zemích se nedaní v místě plnění u kulturní akce /např. Německo/, daní se v ČR. Dovoz: Honoráře zahraničních umělců jsou daněny v místě plnění, tj. v ČR aktuální sazbou daně 15%, a to včetně dalších nákladů. Organizace by uvítaly sjednocení podmínek v rámci EU s uznáním speciálních úlev pro kulturní služby, a komunikaci administrativy. R: Daňové zákony – Petr Couf, Květoslava Toufalová, II. Díl Sborníku Studie současného stavu podpory umění, IDU 2011

16. Ekonomicko-právní problémy • DPH – • Směrnice Rady EU č. 2006/112/ES o harmonizaci v rámci EU • Odlišné podmínky pro různé právní formy: Neprofitní kulturní organizace zřízené státní správou a USC nejsou plátci DPH pro hlavní činnost (Zákon o DPH §61 e)) a neuplatňují odpočet, což zdražuje vstupy včetně honorářů a licencí u plátců DPH, a tím i produkty. Plátci DPH jsou znevýhodněni pokud prodávají své služby „chudým“ pořadatelům, např. KPH. Obě skupiny by uvítaly sníženou sazbu DPH pro kulturní sektor sladěný v rámci EU.

17. Ekonomicko-právní problémy Darovací daň – podmínečné osvobození od darovací daně (§6 odst.1 Zákona o dani darovací). Pozdržení nutí rychlému spotřebování.

18. Ekonomicko-právní problémy • Forma p.o. - + i – v úzké vazbě na zřizovatele • a) jmenování a odvolávání ředitele • b) limity užití výnosů z hospodářské činnosti /rezervní fond/, zlepšeného hospodářského výsledku • c) DPH 0 s nemožností odpočtu DPH zdražuje produkci – energie, služby, honoráře /u plátců DPH/.

19. Ekonomicko-právní problémy- PO - pokračování • Započítávání pronájmu do nákladů snižuje procento soběstačnosti, které vyřazuje z některých forem podpory. • PO není možno transformovat. Zrušení a zavedení jiné právní formy by bylo spojeno s likvidací podniku a s tím spojenými problémy. • ZP – smlouvy na dobu neurčitou, na výkonné umělce se nevztahuje „zaměstnanecké dílo“ – problém souběhu a kombinace výkonů, • AZ - výplaty za užití a šíření díla výkonným umělcům v orchestru /vedoucí zástupce/label/ - Intergram.

20. Nový OZ Členění na • korporace jako právnické osoby tvořené členy • fundace tvořené majetkovou podstatou. • Předpokládá zrušení zákonů o o.s. /nově spolky/, nadací a nadačních fondů, o.p.s. /fundace/ • Stávající o.p.s. budou zachovány s možností změny na novou právní formu. • OZ zavádí v §144 status „veřejné prospěšnosti“ /dosažení osobního blaha, rovné podmínky, reinvestice zisku alespoň ze 2/3/, předpoklad samostatného zákona předloženého do k. r. 2012. • Kritika – statut „veřejné prospěšnosti“ dlouho diskutován /P. Pajas, L. Deverová/, otázky: kdo bude posuzovat, jaký balík výhod, zda nevyblokuje činnost stávajících drobných o.s. /podvojné účetnictví, složitá administrativa/. • Transformace p.o.

21. Nebezpečí stávajících evaluací kulturních služeb • Ekonomizace hledisek /viz např. doporučení evaluace MHMP „dramaturgie s vyšším důrazem na rentabilitu a průměrnou diváckou obsazenost“ – S1/ • Zatímní neadekvátnost evaluačních metodik, MQS • Zpřísnění administrace a výkaznictví i pro neprofitní organizace o.s., čímž se zredukuje žádoucí občanská aktivita zejména v neprofesionální sféře, přičemž i EU doporučuje dbát na udržení kulturních aktivit v regionech a občanské aktivity.

22. Kontakt: PhDr. Lenka Dohnalová, Ph.D. Hudební sekce Institut umění-Divadelní ústav Celetná 17 110 00 Praha 1 www.idu.cz, www.czechmusic.org, lenka.dohnalova@divadlo.cz Aktuální projekty: “Studie stavu, struktury, podmínek a financování umění v ČR” (2006-2011,DD06P03 OUK 002), Sborník II, 2011 „Sociálně-ekonomický potenciál kulturních, resp. kreativních průmyslů v ČR” (2007–2011,DD07P03 OUK003) a „Mapování kulturních a kreativních průmyslů v ČR“ (NAKI,2011-2015).