1 / 26

r ostlinná pletiva

r ostlinná pletiva. Pletiva jsou soubory buněk, buňky vykonávají stejnou funkci mají přibližně stejný tvar a velikost rozdělují se podle tloušťky buněčné stěny a mezibuněčných prostor parenchym, aerenchym, prozenchym, kolenchym, sklerenchym podle schopnosti dělení a diferenciace

della
Download Presentation

r ostlinná pletiva

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript

  1. rostlinná pletiva

  2. Pletiva jsou soubory buněk, buňky • vykonávají stejnou funkci • mají přibližně stejný tvar a velikost rozdělují se • podle tloušťky buněčné stěny a mezibuněčných prostor • parenchym, aerenchym, prozenchym, kolenchym, sklerenchym • podle schopnosti dělení a diferenciace • pletiva dělivá (meristémy) • pletiva trvalá • krycí • vodivá • základní

  3. Parenchym • tenkostěnné buňky • četné mezibuněčné prostory • vyplňuje prostory mezi krycími a vodivými pletivy

  4. Aerenchym • tenkostěnné buňky • mezibuněčné prostory mají větší objem než buňky • vodní rostliny

  5. Prozenchym • protáhlé buňky se šikmými příčnými přepážkami • buněčné stěny ke stáří tloustnou • ve svazcích cévních

  6. Kolenchym • ztloustlé buněčné stěny • v rozích - rohový kolenchym, ztloustlá jedna stěna - deskový kolenchym • ve stonku dvouděložných rostlin (hrany, žebra)

  7. Kolenchym

  8. Sklerenchym • stěny buněk rovnoměrně ztloustlé, buňky časem odumírají • buňky spojují kanálky s jemnými plazmatickými vlákny (plasmodesmy) • ve stéblech trav, pecky (broskví, meruněk,…), ve stonku lnu, v plodech hrušně

  9. Sklerenchym

  10. DĚLIVÁ PLETIVA (MERISTÉMY) • původní meristém (protomeristém) • vzrostný vrchol stonku a kořene, růstové zóny listu, zárodky • dceřiné buňky postupně ztrácejí dělivou schopnost a diferencují se v buňky trvalých pletiv • druhotný (sekundární) meristém • vzniká obnovením dělivé funkce trvalého pletiva • např. felogen, kambium, kalus • utajený (latentní) meristém • buňky jsou mezi buňkami trvalých pletiv, uchovávají si dělivou schopnost • např. pericykl

  11. Dělivá pletiva kambium původní meristém felogen

  12. TRVALÁ PLETIVA • buňky ztratily schopnost se dělit • vykonávají určitou funkci a jsou k tomu přeměněny (diferenciace) • druhy: • krycí • vodivá • základní

  13. KRYCÍ PLETIVA epidermis (pokožka nadzemních částí) • obvykle jednovrstevná, buňky k sobě těsně přiléhají • vnější stěna bývá kryta kutikulou • buňky pokožky se mohou přeměnit v • průduchy - dvě svěrací buňky s průduchovou štěrbinou, regulace výdeje vody a plynů • vodní skuliny (hydatody) - nemají schopnost se uzavírat, vylučují vodu v kapalném stavu (gutace) • chlupy a emergence • krycí chlupy (např. maceška, protěž) • žlaznaté chlupy (např. šalvěj, mateřídouška • tentakule (emergence u hmyzožravých rostlin) • žahavé chlupy (např. kopřiva) • absorpční chlupy (na listech tropických tilandsií, kořenové vlásky (rhizoidy)

  14. Pokožka nadzemních částí

  15. Průduch a hydatoda

  16. Trichomy

  17. pokožka kořene (rhizodermis) • nemá kutikulu a ani vnější ztloustlou buněčnou stěnu • kořenové vlášení druhotná kůra (periderm) • vzniká na orgánech vytrvalých rostlin (z korku) • je tvořena felogenem • výměnu plynů zajišťují čočinky (lenticely) Pozn. vrstva odumřelých krycích pletiv se označuje jako borka (rhytidoma).

  18. Kořenové vlásky, čočinka, borka 1 3 2

  19. VODIVÁ PLETIVA cévnísvazky • lýko (floem) • vede asimiláty z míst jejich tvorby nebo hromadění na místa spotřeby (asimilační proud) • sítkovice • dřevo (xylem) • vede roztok minerálních látek z kořenů do těla rostliny (transpirační proud) • cévice a cévy • doprovodná pletiva • průvodní buňky (rozvod látek do stran) • podpůrné buňky (ztloustlé buněčné stěny)

  20. Sítkovice, cévy

  21. Typy cévních svazků • soustředné (koncentrické) • lýkostředný (konvalinka) • dřevostředný (vranečky) • paprsčité (radiální) • vranečky, leknín, kořeny většiny rostlin • bočné (kolaterální) • přesličky, jehličnany, dvouděložné rostliny • dvojbočné (bikolaterální) • lilkovité, tykvovité lýko dřevo

  22. ZÁKLADNÍ PLETIVA • asimilační pletivo • parenchymatické buňky s velkým množstvím chloroplastů • v listech (palisádový, houbový parenchym) • zásobní pletivo • buňky s velkými vakuolami, obsahují cukry, lipidy, oleje a bílkoviny • hlízy, oddenky, vodní pletivo (u kaktusů) • vyměšovací pletivo • vylučuje látky, např. silice, pryskyřice, třísloviny, alkaloidy • nektária (květy), hydatody (voda), mléčnice (latex)

  23. absorpční pletivo • kořenové vlásky, haustoria parazitických rostlin • provzdušňovací pletivo • mezibuněčné prostory jsou spojeny s vnějším prostředím • mechanické pletivo • kolenchym (lodyhy hluchavkovitých), sklereidy (okolí jádřince hrušky)

  24. dřevo cévní svazek svrchní pokožka lýko chloroplasty kutikula asimilační pletivo provzdušňovací pletivo spodní pokožka mezibuněčný prostor vyplněný vzduchem průduch

More Related