1 / 21

ROSTLINNÁ PLETIVA

ROSTLINNÁ PLETIVA. Pletiva a jejich rozdělení. Rostlinná pletiva = soubory buněk stejného tvaru i stavby, přizpůsobené k plnění určité funkce Histologie – nauka o rostlinných pletivech. Rostlinná pletiva lze dělit podle různých kriterií:. dle schopnosti dělení

shanna
Download Presentation

ROSTLINNÁ PLETIVA

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript


  1. ROSTLINNÁPLETIVA

  2. Pletiva a jejich rozdělení Rostlinná pletiva = soubory buněk stejného tvaru i stavby, přizpůsobené k plnění určité funkce Histologie – nauka o rostlinných pletivech

  3. Rostlinná pletiva lze dělit podle různých kriterií: • dle schopnosti dělení - dělivá (meristematická) - trvalá • dle tvaru buněk a tloustnutí buněčných stěn - parenchymatická - kolenchymatická - sklerenchymatická • dle původu a převládající funkce - dělivá - krycí - vodivá - zásobní atd.

  4. 3 ZÁKLADNÍ TYPY PLETIV(dle tvaru buněk a tloustnutí b.stěn) A – PARENCHYM – buňky přibližně stejně vysoké, široké i dlouhé, b.stěny neztloustlé - AERENCHYM – parenchym vodních a bahenních rostlin s rozsáhlou soustavou mezibuněčných prostor

  5. B – KOLENCHYM – buňky bývají ztloustlé jen v určitých místech (např. rozích) - v mladých, rostoucích orgánech.. C – SKLERENCHYM – nejčastější zpevňovací pletivo. B.stěny silně ztloustlé bez živého obsahu

  6. PŘEHLED ROSTLINNÝCH PLETIV PODLE FUNKCE: • 1. DĚLIVÁ PLETIVA – MERISTÉMY - trvalá či dočasná schopnost dělení buněk - buňky s velkým jádrem a značným množstvím cytoplazmy - protomeristém = původní dělivé pletivo – jedna či několik buněk - prvotní (primární) meristém – vzniká z protomeristému – ve vegetačních vrcholech kořenů a stonků, v listech - druhotný (sekundární) meristém – vzniká obnovením dělivé funkce již rozlišených, trvalých pletiv – nejdůležitějšími jsou KAMBIUM a FELOGÉN, vyskytující se u druhotně tloustnoucích rostl.orgánů

  7. 2. PLETIVA KRYCÍ - tvoří povrch rostl.orgánů, chrání rostlinu před nepříznivými vlivy vnějšího prostředí - POKOŽKA – prvotní krycí pletivo, většinou jediná vrstva těsně k sobě přiléhajících buněk bez chloroplastů (s výjimkou průduchů) - epidermis = pokožka nadzemních orgánů - rhizodermis = pokožka kořene - kutikula – vrstva na povrchu epidermis (látky tukovité povahy, popř. vosky)

  8. TRICHOMY = jedno- nebo vícebuněčné chlupy vyrůstající z pokožkových buněk dle funkce je dělíme na - krycí (papily..) - žlaznaté - žahavé - ostny – vznikají přeměnou trichomů, lze je odloupnout bočním tlakem

  9. KOREK = druhotné krycí pletivo - lze sledovat u angreštu, na jizvách po opadlých listech, u dubu korkového - tepelná a mechanická ochrana vnitřních pletiv; omezení výparu vody; ochrana před houbovými infekcemi atd. FELOGÉN = druhotný meristém vznikající pod pokožkou, směrem dovnitř stonku vytváří živé buňky zelené kůry. Buňky vně odumírají, tloustnutím a vysycháním se trhají a vytvářejí tzv. BORKU (tzv. kůru)

  10. 3. PLETIVA PROVĚTRÁVACÍ - zprostředkovávají spojení rostlin s okolím - umožňují výměnu plynných látek při fotosyntéze, dýchání a výparu vody - důležitou součástí jsou mezibuněčné prostory - PRŮDUCHY – vznikají z 1 buňky mateřské. Jde o 2 dceřinné buňky ledvinovitého tvaru, které vytváří skulinu průduchu. Vždy obsahují chloroplasty.

  11. - ČOČINKY- lenticely -nahrazují průduchy v místech , kde je pokožka nahrazována druhotným krycím pletivem - na kmeni břízy, na větvích bezu černého i na bramborových hlízách

  12. 4. PLETIVA NASÁVACÍ - rhizodermis nemá nikdy průduchy, kutikulu a obvykle v ní chybí i plastidy. Její buňky vytvářejí tzv. kořenové vlásky, které jsou tenkostěnné, dobře propustné pro vodné roztoky živin. Mají tedy funkci absorpční. Životnost kořen.vlásků je jen několik dní - haustoria parazitických rostlin (př. jmelí)

  13. 5. PLETIVA VYMĚŠOVACÍ - slouží k vyměšování nebo hromadění produktů látkového metabolismu rostlin - vodní skuliny – podobná stavba jako průduchy, avšak nemají možnost se uzavírat - medníky – speciální žlázky vylučující sladké cukerné roztoky (nektar), lákají hmyzí opylovače - mléčnice – u pryšcovitých, mákovitých, zvonkovitých.. Specializoavné buňky obsahující v centrální vakuole mléčnou šťávu latex

  14. 6. PLETIVA VODIVÁ - vodivou soustavu tvoří soubor cévních svazků - zajišťuje transport vody a živin - pravé cévní svazky mají 2 části - XYLÉM – část dřevní – přivádí roztoky min.látek z půdy prostřednictvím kořenů a stonku do listů = tzv. transpirační proud - FLOÉM – část lýková – vede opačným směrem produkty fotosyntézy, asimiláty, do míst potřeby a k místům jejich ukládání = asimilační proud

  15. - prvotní meristém (prokambium) -› prvotní xylém a prvotní floém ---› uzavřený cévní svazek, který již druhotně netloustne (jednoděložné) - u většiny rostlin se část prokambia zachovává -› kambium = druhotné dělivé (mízní) pletivo, které odděluje k obvodu druhotné lýko a dovnitř druhotné dřevo --› otevřený cévní svazek, druhotně tloustne

  16. 4 ZÁKLADNÍ TYPY CÉVNÍCH SVAZKŮ (dle vzájemného postavení lýka a dřeva) • soustředné (koncentrické) – jedna část obklopuje druhou - lýkostředné (jednoděložné..) - dřevostředné (plavuně, kapradiny) • paprsčité (radiální) – oddělené dřevní a lýkové části se pravidelně střídají • bočné (kolaterální) – dřevo a lýko umístěny hned za sebou ve směru poloměru • dvoubočné (bikolaterální) – 2 lýkové části, mezi nimiž je část dřevní (lilkovité..)

  17. -lýkovou část cévního svazku tvoří - sítkovice (činnost časově omezena v důsledku ucpávání kalózou - buňky lýkového parenchymu (fce zásobní) a sklerenchymu (fce mechanická). -dřevní část tvoří - cévice (tracheidy) – vývojově původnější - cévy (tracheje) – bez přepážek, často s kruhovými, šroubovitými nebo síťovitými výstužemi - dřevní parenchym a sklerenchym

  18. 7. PLETIVA ZPEVŇOVACÍ (mechanická) - zajišťují pevnost, pružnost a částečně i transport látek - kolenchym a sklerenchym • 8. PLETIVA ASIMILAČNÍ - slouží k fotosyntetické asimilaci oxidu uhličitého • 9. PLETIVA ZÁSOBNÍ - slouží k ukládání zásobních látek (cukrů, tuků a bílkovin) - nachází se zejména v oddencích, hlízách, bulvách, cibulích, plodech, kořenech…

  19. Jitka Kumžáková, 4.ročník Tv - Bi

More Related