Řízení zásob - systémy

1. Řízení zásob - systémy • Cílková Eva • Kacovská Kamila • Koutná Lucia • Křížová Hana • Tillová Michaela • Zlesáková Tereza

2. Úvod Úkolem řízení zásob je: • vyrovnávat časový nebo množstevní nesoulad mezi procesem výroby a spotřeby • tlumit náhodné výkyvy v průběhu těchto dvou procesů.

3. Předmětem řízení zásob • optimalizace výše zásob a stanovování frekvence a velikosti dodávek • zajištění efektivního vynakládání prostředků na zásoby • zajištění plynulé výroby • náklady na dopravu, náklady na skladování a další náklady

4. Řízení zásob může být: • Operativní - udržování konkrétních druhů zásob ve výši a struktuře odpovídající potřebám spotřebitelů - potřeby spotřebitelů uspokojit včas a v reálné míře s minimálním vynaložením nákladů • Strategické - soubor rozhodnutí o výši finančních zdrojů, které může podnik vyčlenit na krytí zásob

5. Volba systému řízení zásob • Volba systému řízení zásob vychází z: - účelu stanovení zásob v konkrétním provozu - charakteru potřeby - ekonomických podmínek - informačních zdrojů apod. • Na volbu systému řízení zásob má zásadní vliv: - charakter poptávky po zásobách, tzn. jak zásoba vzniká (závislá či nezávislá) a také zda se jedná o stálou či nárazovou poptávku - systém toků materiálu v logistickém řetězci, tj. princip tahu či tlaku

6. Nezávislá poptávka – taková poptávka, která nemá vztah k poptávce po jiném druhu zboží a podnik ji nemůže ovlivnit. Jedná se především o poptávku po hotových výrobcích. Tato poptávka musí být předpovídána. • Závislá poptávka – odvozuje se z poptávky po jiném druhu zboží např. z poptávky po hotovém výrobku. Závislou poptávku lze vypočítat na základě výrobního programu hotových výrobků objednaných zákazníkem.

7. Tři strategie řízení zásob podle pohybu materiálu • řízení zásob poptávkou (tzv. tažný – pull princip) – tento způsob bývá spojený s nezávislou poptávkou, kdy požadavky zákazníků vtahují zásoby do logistického řetězce • řízení zásob plánem (tzv. tlačný – push princip) – tento způsob je spojen se závislou poptávkou, kdy podnik tlačí výrobky do logistického řetězce na základě detailní znalosti požadavků zákazníků • adaptivní metoda řízení zásob – je kombinací obou předchozích principů

8. Dva systémy řízení zásob podle charakteru poptávky • řízení zásob v podmínkách jistoty – uplatňuje se při závislé poptávce, tento systém představuje řízení zásob plánem, kdy na základě výrobního plánu zjistíme potřebu jednotlivých položek zásob, počet kusů a časové rozložení doplňování zásob • řízení zásob v podmínkách nejistoty – uplatňuje se především u nezávislé poptávky, kterou musíme předpovídat; přesnost předpovědi ovlivňuje např. konkurence, ekonomické podmínky, změny v nákupních trendech apod.; podnik může výkyvy v poptávce eliminovat např. pojistnými zásobami

9. Stochastické modely zásob - používají se v situacích, v nichž budoucí potřeba nebo délka pořizovací lhůty mají charakter náhodně proměnných veličin - mají neurčitou poptávku a pořizovací lhůtu - úkolem modelů je minimalizovat celkové náklady, které se skládají ze skladovacích a pořizovacích nákladů a nákladů z nedostatku zásoby • Člení se podle možností opakovat objednávky na dvě podskupiny: - modely statické – s jednorázovou objednávkou - modely dynamické – s možností opakované objednávky

10. Stav zásob při stochastické poptávce

11. Stochastické modely statické = modely se stochastickou poptávkou a jednorázovou objednávkou • Předpoklad modelu: - nemožnost dalšího doplňování zásob, tj. jednou pořízená zásoba nemůže již být doplněna - není možné skladovat neprodané zboží do dalšího období • Tyto modely jsou vhodné pro: • sezónní zboží • módní zboží • rychle se kazící zboží • přesně termínované služby

12. Stochastické modely dynamické = modely se stochastickou poptávkou a znovuobjednávkou - úkolem modelů je určit velikost objednávky tak, aby celkové náklady včetně ztráty zapříčiněné neuspokojením poptávky byly minimální - představují nástroj, pomocí kterého hledáme optimální režim regulačních zásahů do zásobovacího procesu • Předpoklady modelů: • Pořizovací lhůta je známá a konstantní. • Náklady z nedostatku zásoby se váží k nedostatku jedné jednotky bez ohledu na dobu trvání nedostatku. • Poptávka během pořizovací lhůty dodávky má normální rozdělení. • Optimální objednací úroveň je vyšší než střední hodnota poptávky v pořizovací lhůtě. • Pojistná zásoba je kladná.

13. Regulační zásahy zásobovacího procesu - výše, kterou zásobu doplňujeme - délka objednávkového intervalu, popř. délka dodávkového cyklu. • Formy regulačního opatření – objednávkový režim - režim volných objednacích termínů - spočívá v tom, že se zásoba doplňuje, až když klesne na úroveň signálního stavu. Délka objednávkového intervalu je tedy vždy proměnlivá a závisí na intenzitě výdejů. - režim konstantní délky objednávkového intervalu - proměnné je množství, kterým zásobu doplňujeme. Toto množství pak závisí na zjištěném stavu zásob a výši očekávané potřeby.

14. Simulační model zásob představuje odlišný přístup: - založený na velkém množství opakovaných experimentů s modelem ve formě počítačového programu - simulační modely jsou schopné nalézt řešení i pro velmi složité a specificky definované problémy (oproti analytickým metodám, které jsou pro řešení dnešních komplexních, dynamických úloh příliš statické)

15. Deterministické modely 1.Modely s přechodně neuspokojenou poptávkou - v praxi - pokud je firma v monopolním postavení • Rozlišuje dva případy: - neuspokojená poptávka je definitivně ztracena - poptávka, kterou přechodně nelze uspokojit je odložena a „čeká“

16. Model s přechodně neuspokojenou poptávkou

17. 2. Produkčně-spotřební (POQ) modely - zásoba se doplňuje postupně (výrobou) a v průběhu doplňování se zásoba zároveň spotřebovává - menší průměrné množství zásob na skladě - nepřípustnost neuspokojení poptávky

18. Produkčně-spotřební model

19. 3. Množstevní slevy - odběratel bere v úvahu pouze úsporu v důsledku nižší pořizovací ceny - je třeba vyčíslit vyšší skladovací náklady způsobené vyšší průměrnou zásobou - v předchozích modelech se nebrala v úvahu pořizovací cena dodávek (předpokládalo se, že nezávisejí na velikosti objednávky) - v praxi - dodavatel nabízí nižší nákupní cen při odběru většího množství najednou

20. 4. Modely „just-in-time“ (JIT) - skladované zásoby jsou velmi malé - nízká úroveň zásob vyžaduje vysokou frekvenci dodávek - základem jsou velmi malé objednávky nebo výrobní dávky - výhodný systém JIT = snížit jednotkové pořizovací náklady

21. Posunutí ekonomického optima v JIT systémech

22. Systémy s pevnou velikostí objednávky (FOQ – Fixed Order Quantity) Proměnné v modelech s konstantní velikostí objednávky

23. Dvě alternativy těchto modelů - pokud je z různých důvodů nutné nebo výhodné objednávat určité množství produktů • 1. Model R0G - signál k objednávce se vydává jakmile zásoba poklesne pod R0 - nižší nebezpečí nedostatku zásob, nižší průměrný stav zásob - dražší položky; zboží s vysokými skladovacími náklady - pro objednací úroveň platí vztah: R0 = p + td

24. Model s konstantní velikostí objednávky a s kontrolou zásob po každém výdeji plnou čarou fyzická zásoba, čárkovaně dispoziční zásoba

25. 2. Model RkQ - pravidelné kontrolní intervaly - pro objednávají úroveň platí: Rk = p (td + α . tk) α = <0,5; 0,7> - vyšší stav zásob - modely se obecně hodí pro levnější zboží

26. Model s konstantní velikostí objednávky a pravidelnou kontrolou zásob plnou čarou fyzická zásoba, čárkovaně dispoziční zásoba

27. Systémy s pevnými objednacími termíny (FTP-fixed time period) -objednávané množství může a nemusí být konstantní - vždy je stejný interval objednávek. Existují dvě alternativy kontroly zásob: 1. (S Rk) s kontrolou v pravidelných intervalech 2. (S R0) s kontrolou po každém výdeji Cílová úroveň zásob se stanoví: S = R0 + Q = p . td + Q

28. Proměnné v modelech s konstantními intervaly objednávek

29. Závěr • řízení zásob je pro podnik velice důležitá činnost • oblast zásob představuje největší rezervy ve snižování nákladů • rozhodování o strategii řízení zásob předpokládá správné pochopení úlohy zásob v logistickém systému • měřítkem efektivity řízení zásob je zvyšování rentability podniku • cíl = oblast zásob co nejmenší

30. Použitá literatura • DÖMOVÁ L., BERÁNKOVÁ M., Modely řízení zasob I, ČZU, PEF, Credit Praha 2004, ISBN 213-1140-1 • ŠTŮSEK J., Logistický management, ČZU, PEF, 2005, 248 s. ISBN 80-213-1259-9