Lexikologie 2012

1. Hana Marešová Lexikologie 2012

2. 1 2 3 Otázky č. 14–20 Slovotvorba (otázky č. 2, 6, 7, 8, 9) Průběh předmětu Lexikologie a slovotvorba Otázky č. 1, 3, 4, 5, 10–13 1. seminář Samostudium 2. seminář

3. Obsah Úvod do lexikologie 1 2 Analýza vybraných aspektů 3 Cvičení Doporučení pro zkoušku 4

4. Úvod Jazykové roviny

5. Úvod Lexikologie = nauka o slovní zásobě - související obory: sémiotika (teorie znaků), psychologie, kybernetika ad.

6. Lexikální rovina Lexém, sém, sémém • Lexém – základní jednotka slovní zásoby jazyka. • Sém – distinktivní významový prvek, rys, který ve vztahu s dalšími vymezuje význam lexikální jednotky. • Sémém – seskupení základních významových prvků (sémů). + místo k bydlení, + vymezeno zdmi dům Co je to dům? Stodola je dům, s podmínkou, že v něm bydlíme. Ale jestliže fakt sídlení vytváří podstatu domu spíše než architektonicky styl, pak je ptačí hnízdo dům. Kritériem není, že je obsazen lidmi, neboť psi mají také svůj dům. A také materiál není kriteriem, poněvadž Eskymáci maji domy ze sněhu. A tak dvě věci tak pozitivně odlišné jako Bily dům ve Washingtonu a skořápka kraba se jeví jako souměrné.“ (Jacques Bergier, Louis Pauwels: Jitro kouzelníků)

7. Lexikální rovina Lexém, sém, sémém • Lexém – základní jednotka slovní zásoby jazyka. • Sém – distinktivní významový prvek, rys, který ve vztahu s dalšími vymezuje význam lexikální jednotky. • Sémém – seskupení základních významových prvků (sémů). + místo k bydlení, + vymezeno zdmi dům Co je to dům? Stodola je dům, s podmínkou, že v něm bydlíme. Ale jestliže fakt sídlení vytváří podstatu domu spíše než architektonicky styl, pak je ptačí hnízdo dům. Kritériem není, že je obsazen lidmi, neboť psi mají také svůj dům. A také materiál není kriteriem, poněvadž Eskymáci maji domy ze sněhu. A tak dvě věci tak pozitivně odlišné jako Bily dům ve Washingtonu a skořápka kraba se jeví jako souměrné.“ (Jacques Bergier, Louis Pauwels: Jitro kouzelníků)

8. Lexikální rovina Vztah formy a významu

9. Lexikální rovina Vztah formy a významu

10. Lexikální rovina Vztah formy a významu

11. Lexikální rovina Vztah formy a významu

12. Lexikální rovina Vztah formy a významu

13. Lexikální rovina Vztah formy a významu

14. Slovní zásoba Slovní zásoba = souhrn všech slov daného jazyka Pasivní = zahrnuje slova, jimž uživatelé rozumějí, ale nepoužívají jich. Prům. uživatel s odborným středoškolským vzděláním = 50 000 slov Aktivní = zahrnuje slova užívaná v běžné ústní i písemné komunikaci; jde asi o 5000 slov. (Příruční slovník jazyka českého obsahuje asi 250 000 hesel).

15. Lexikální rovina Slovní zásoba • Způsoby obohacování: • Tvořením nových slov (odvozování, skládání, zkracování). • Přenášením slovního významu (metaforicky – koncertní hvězda i metonymií – watt). • Spojováním slov v sousloví (Poslanecká sněmovna). • Přejímáním slov z jiných jazyků (magistrála, lobby).

16. Lexikální rovina Vrstvy slovní zásoby • příslušností k jiným útvarům národního jazyka (slova nářeční, obecná, slangová, argotická); • původem (domácí, cizí a přejatá); • časovou platností (archaismy, historismy, neologismy); • frekvencí užití (slova frekventovaná a řídká, ojedinělá); • slohovými příznaky (slova knižní, hovorová, poetismy, termíny aj.); • citovostí (slova s kladnými a zápornými citovými příznaky).

17. Lexikální rovina Vrstvy slovní zásoby • Slovní zásoba celonárodní může být: • A) spisovná (spisovný jazyk, hovorový jazyk) nebo • B) nespisovná (nářeční varianty spisovných slov, slova obecné češtiny společná hovorovému stylu a dialektům). • Slovní zásoba omezená: • A)územně (slova obecné češtiny, regionalismy, interdialekty, dialektismy) nebo • B) sociálně (slova slangová, profesionalismy, slova argotická).

18. Lexikální rovina Vrstvy slovní zásoby • Prostředky hovorové = mluvené projevy, př. mažu, skáču, píšu, péct, říct, z něj, do něj aj., a syntaktické, př. infinitivní konstrukce je vidět Sněžka x je vidět Sněžku; relativní věty s co, př. Chlapec, co kopal do míče., proti neutrálnímu který; věty se zájmenným podmětem při elipse, př. Já to tušil., aj., (z hlediska vývojových tendencí např. mlíko). • Prostředky neutrální = společné pro mluvený i psaný jazyk a tvoří centrální vrstvu spisovného jazyka, př. můžu (dříve mohu), …kterýkopal do míče… • Prostředky knižní = psané projevy, př. maži, skáči, píši, péci, říci, • neutralizace původně hovorových tvarů, př. peču - pečou - peč, zatímco původní neutrální variantní tvar se přesouvá do oblasti knižní (oproti peku - pekou - pec).

19. Lexikální rovina Centrum a periférie • Jádro slovní zásoby = historicky jako vývojově stabilní jádro lexikální zásoby (základní pojmenování přírody, prostoru, času, lidského těla, potravy, obydlí, oděvů, rodinných vztahů, činností, pohybů, práce aj.). • centrum současného lexikálního systému; lexikální jednotky užívané všemi členy národního společenství (aktivní slovní zásoba). • prajazykovádoložená s určitými hláskovými obměnami i v jiných indoevropských jazycích (matka, bratr, sestra, syn, ovoce, dům, moře, víno, sůl aj.); • praslovanská nebo jen západoslovanská (pole, řeka, stůl, kůň, sad, železo, dřevo, nevěsta, žito, pšenice, ječmen, muž, lid, ryba, medvěd, mír); • pračeská (hebký, hejno, pouhý, nádoba, obloha, stín, trpaslík, povaha); • přejatá z jiných jazyků ve staré době a zdomácnělá (růže, škola, křída, tabule, kostel, páv, papír, kabát, klobouk, sobota, mistr); • přejatá později a později vzniklá (vzduch, příroda, automobil, elektřina, časopis, noviny).

20. ČSR ČSSR ČSFR Přestupy mezi centrem a periférií hasič hejtman policista hasič hejtman policista požárník předseda KNV příslušník VB

21. Lexikální rovina Polysémie a homonymie

22. Lexikální rovina Homonyma

23. Lexikální rovina Homonyma

24. Lexikální rovina Homonyma

25. Lexikální rovina Homonyma

26. Lexikální rovina Homonyma

27. C v i č e n í

28. C v i č e n í

29. C v i č e n í

30. C v i č e n í

31. C v i č e n í

32. C v i č e n í

33. C v i č e n í

34. C v i č e n í

35. C v i č e n í

36. C v i č e n í

37. C v i č e n í

38. C v i č e n í

39. C v i č e n í

40. C v i č e n í

41. C v i č e n í

42. C v i č e n í

43. C v i č e n í

44. C v i č e n í

45. C v i č e n í typ občanka - slovnědruhová, obyvatelka země, občanský průkaz, občanská nauka, úplná

46. ??? ???

47. Lexikální rovina Synonyma • Podle rozsahu: • úplná (absolutní), př. hezký - pěkný, louže - kaluž, nerost - minerál, mluvnice - gramatika; • částečná: a) ideografická - nejsou ve všech kontextech zaměnitelná, př. kaz - vada (materiálu, charakteru, ALE: zubní kaz x vada výslovnosti), b) stylistická - liší se stylovými příznaky (mluvit - pravit, jaro - vesna, naříkat - lkát), c) expresivní (zajíc - ušák, slepice - pipka), d) dobová - představují k neutrálním pojmenováním pojmenování archaická (nýbrž - anobrž, protože - anžto, severní - půlnoční), e) frekvenční - liší se četností výskytu (táti - jihnouti, paprsek - prokmit). • Podle struktury pojmenování: a) jednoslovná (bída - nouze), b) víceslovná, souslovná (milovat - mít rád), c) frazeologická (výjimka - bílá vrána, problém - tvrdý oříšek, dřímat - tlouci špačky).

48. Lexikální rovina Antonyma • Antonyma (opozita) = slova opačného významu a) kontradiktorické dvojice se navzájem vylučují, př. rub - líc, b) kontrární (protikladné) dvojice se nevylučují a předpokládají existenci středního členu, př. velký - (prostřední) - malý, bílý - (šedý) - černý. Lexikální antonyma= tvořena slovy nepříbuznými (pravda - lež, mír - válka, mluvit - mlčet, moudrý - hloupý). Slovotvorná antonyma = tvořena slovy příbuznými, odvozeninami a složeninami, př. předponami: ne- (přízvučný - nepřízvučný, přípustný - nepřípustný, kov - nekov, plavec - neplavec), ni- (čí - ničí, kdo - nikdo, kudy - nikudy, jak - nijak), bez- (charakterní - bezcharakterní, motorový - bezmotorový), proti- (jed - protijed, hráč - protihráč, lidový - protilidový) a cizími předponami a-/an- (typický - atypický, organický - anorganický), anti- (humanistický - antihumanistický),kontra- (indikace – kontraindikace). • Antonymita složenin vyplývá a je odvozena z antonymity jejich prvních částí (pravotočivý - levotočivý, slaboproudý - silnoproudý).

49. Lexikální rovina Přenášení významu • Metafora • na základě vnější podobnosti denotátů: př. zub v ústech x zub pily (podobnost tvaru), cihlový dům x cihlová barva (podobnost v barvě), pata nohy x pata hory (podobnost v umístění) apod. • přenášení vlastností: zvířat na rostliny (kočičky, lišky) nebo osoby (slon, liška); věcí na osoby (klacek, buchta), části těla (bubínek, stolička); částí těla na věci (hlava, ucho, krk, rameno, hrdlo); zvířat na věci (beran, kůň) aj. • lexikalizace metafor – neutrální (oční jamky, bubínek v uchu, kohoutek u vodovodu) • pojmenování osob podle postav biblických (lazar, jidáš), antických (xantipa, ganyméd), středověkých (ahasvér, donchuán), literárních děl (seladon z Céladon, tartyf z Tartuffe); podobně mluvíme o metuzalémském věku, oblomovštině, kondelíkovštině, švejkovštiněapod. • slovesné metafory: děti štěbetaly, čas utíká, den se probouzel aj.

50. Lexikální rovina Přenášení významu • Metonymie - přenášení významu slova na základě vnitřní souvislosti: hlídka (hlídání x lidé, kteří hlídají), psaní (děj x dopis), samota (osamělost x opuštěný dům), pekařství (dílna x prodejna) - metonymie strukturní. - přenášení významu slova na základě věcné souvislosti: místní (celý dům se seběhl = všichni lidé), časová (Hromnice - kdy se světily hromnice; 28. říjen - vznik republiky), způsobová (mít husí kůži = strach), příčinnostní: jméno původce se přenáší na výtvor (číst Máchu, hrát Dvořáka; ampér, volt; sendvič - Earl of Sandwich, rentgen - MUDr. W. C. Roentgen aj.), látkovou: jméno látky se přenáší na výrobek (plechy - hudební nástroje, králík - kožešina) a symbolickou (podat ruku = uzavřít manželství, vstoupit na trůn = být nastolen, vítězství půlměsíce = mohamedánství). • Synekdocha (druh metonymie) = zaměňuje pojmenování celku a části, př. květ - rostlina, malina - rostlina; vejít pod rodnou střechu, nepřišla tam ani noha aj.