1 / 50

Základy ekonomie

Základy ekonomie. Seminář 2 /2. Mezní užitek MU. Mezním užitkem rozumíme míru uspokojení , které spotřebiteli přináší spotřeba dodatečné jednotky statku , přičemž množství všech ostatních statků se nemění.

signa
Download Presentation

Základy ekonomie

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript

  1. Základy ekonomie Seminář 2/2

  2. Mezní užitek MU Mezním užitkem rozumíme míru uspokojení, které spotřebiteli přináší spotřeba dodatečné jednotky statku, přičemž množství všech ostatních statků se nemění. MU tedy vyjadřuje změnu užitku při změně spotřebovávaného množství daného statku o jednotku. Zákon klesajícího mezního užitku odráží skutečnost, že celkový užitek má tendenci s růstem spotřebovávaného množství statku od určitého bodu klesat . 2

  3. Křivky TU a MU TU MU 10 50 Filmy Filmy 0 0 1 1 2 2 3 3 Celkový užitek 50 Přírůstek užitku = Zákon klesajícího mezního užitku max 200 40 150 30 100 20 max 3 4 5 4 5

  4. ? Jestliže je mezní užitek nějaké komodity nulový, co můžeme říci o celkovém užitku? 4

  5. ? Jestliže je mezní užitek nějaké komodity nulový, co můžeme říci o celkovém užitku? • Celkový užitek je v takovém případě na své maximální hodnotě. 5

  6. ? Jsou-li pomeranče a citrony substituty, pak jestliže cena citronů vzroste, spotřebitel bude kupovat: více pomerančů, takže jejich mezní užitek klesne více pomerančů, takže jejich mezní užitek stoupne méně pomerančů, takže jejich mezní užitek klesne méně pomerančů, takže jejich mezní užitek stoupne méně citronů, takže jejich mezní užitek klesne 6

  7. ? Jsou-li pomeranče a citrony substituty, pak jestliže cena citronů vzroste, spotřebitel bude kupovat: více pomerančů, takže jejich mezní užitek klesne Platí zákon klesajícího mezního užitku 7

  8. Rozpočet Student dostává 400 Kč týdně jako kapesné. Celou částku utrácí za CDčka(Y) a pivo (X). Běžná tržní cena CD je 100 Kč a pivo se prodává v průměru za 20 Kč za ½ litru. Napište rovnici jeho rozpočtového omezení a zakreslete toto rozpočtové omezení do grafu. 8

  9. ! CD 4 3 2 1 Pivo 0 20 5 10 15 Rovnice rozpočtového omezení Celou částku utratí za CD. Koupí-li 5 piv (5x20=100 Kč), zbytek (300 Kč) může utratit za 3 CD. Celou částku utratí za pivo. 9 400 = 100*Qcd + 20*Qp 9

  10. Maximalizace užitku Cíl spotřebitele: S daným důchodem maximalizovat celkový užitek – maximálně uspokojit své potřeby.

  11. Maximalizace užitku Racionálně jednající spotřebitel tedy zvyšuje objem nákupu určitého zboží až do bodu, kdy se mezní užitek poslední peněžní jednotky vynaložené na jeho nákup rovná meznímu užitku poslední peněžní jednotky vynaložené na nákup všech ostatních statků. 11

  12. ? Cena X je 1,5 dolaru. Cena Y je 1 dolar. MUY je 30 dolarů. Spotřebitel maximalizuje užitek z nákupů komodit X a Y. Jaký musí být MUX? Musí platit rovnice rovnováhy spotřebitele Po dosazení: MUX/1,5 = 30/1 MUX = 45 12

  13. ? • Cena statku X je 5 Kč. Cena statku Y je 1 Kč. Mezní užitek statku X je dán rovnicí MUX = 40 – 5*X, mezní užitek statku Y pak rovnicí MUY = 30 – Y. Důchod spotřebitele (I) ve velikosti 40 Kč je celý alokován na nákup těchto dvou statků (tj. I = PX*X + PY*Y). Vypočtěte množství statků X a Y za předpokladu, že spotřebitel je v rovnováze.

  14. ! • Aby byl spotřebitel v rovnováze, musí platit, že MUX/PX = MUY/PY, tedy (40-5*X)/5 = (30 – Y)/140 – 5*X = 150 – 5*Y5*Y – 5*X = 110Y – X = 22 čiliY = 22 + X Koupí-li 2 statky X , musí tedy koupit 22 + 2 = 24 statky Y ,aby byl v rovnováze.

  15. ! Máme pouze 40 Kč. Jaké množství můžeme koupit abychom byli v rovnováze? => musí platit rozpočtové omezení 40 = 5*X + 1*Y. Dosazením za Y (z rovniceY = 22 + X) získáme40 = 5*X + 1*(Y) = 5*X + 1*(22 + X)18 = 6*XX = 3 a tedy Y = 25 Spotřebitel v rovnováze s rozpočtem 40 Kč spotřebovává 3jednotky statku X a 25 jednotek statku Y. 15

  16. Celkové náklady (TC = FC + VC) • Fixní náklady (FC) • Variabilní náklady (VC) • Mezní náklady – přírůstek nákladů spojený s výrobou další jednotky (MC = TC1 – TC0) • Q – počet vyrobených jednotek • Jednicové náklady (AC = TC / Q) • Průměrné variabilní náklady (AVC = VC / Q) • Průměrné fixní náklady (AFC = FC / Q)

  17. Jednicové náklady (AC) Průměrné variabilní náklady (AVC) Průměrné fixní náklady (AFC) Celkové náklady (TC) Fixní náklady (FC) Variabilní náklady (VC) Mezní náklady (MC) ? - - - - 5+0=5 5/1=5 10-5=5 5+5=10 10/1=10 5/1=5 14-10=4 14/2=7 5/2=2,5 14 9/2=4,5 1,7 4,7 6,3 19-14=5 19 7 9 5,8 1,3 28 7 12 1 8 40 9 0,8 54 14 8,2

  18. X1 = 20 [ VC = 0 – nic nevyrábíme – Q = 0, TC = FC + VC, FC = TC – VC = 20 - 0] • X2 = 24, FC jsou stejné při jakémkoliv počtu vyrobených jednotek [ TC = FC + VC, VC = TC – FC = 44 - 20] • X3 = 18 – přírůstek nákladů [ MC = TC2-TC1= 38 – 30 ] • X4 = 9[AVC = VC / Q = (TC – FC) = (56 – 20) / 4 = 36 / 4 ]

  19. Hrubý domácí produkt - celková peněžní hodnota toku zboží a služeb vytvořená za určité období (většinou za rok) výrobními faktory umístěnými v domácí ekonomice bez ohledu na to, kdo je jejich vlastníkem; Produkt českých a cizích firem na území ČR. Hrubý národní produkt - celková peněžní hodnota toku zboží a služeb vytvořená za určité období výrobními faktory ve vlastnictví subjektů národní ekonomiky; Produkt pouze českých firem, které působí jak v ČR, tak i v zahraničí. 19

  20. Produkční metoda –sčítá všechny vyrobené finální statky a služby, které firmy za dané období prodaly Domácnostem (C), Vládě (G), jiným firmám (Ig) a čisté vývozy (export mínus import) (Ex-Im). GDP = C + Ig + G + (Ex - Im) 20

  21. Spotřeba domácností (C – Consumption): výdaje na spotřebu, tzn. výdaje za konečné produkty; spotřeba krátkodobá i dlouhodobá Hrubé investice soukromých domácích firem (Ig – Gross Investment): výdaje za stroje, budovy, technologie. skládají se z investic obnovovacích (amortizace) a investic čistých. Vládní nákupy (G – Governmental Expenditures): výdaje na infrastrukturu, obranu státu, školství. Transferové platby (důchody, nemocenské dávky aj.) se nezahrnují -jsou ve spotřebě domácností Čistý vývoz (Ex – Im): je dán rozdílem hodnoty vyvezeného zboží a hodnoty dovezeného zboží. 21

  22. Určité národní hospodářství vykázalo v daném období následující veličiny (v mld. Kč): Vypočtěte HDP v tržních cenách. 22

  23. HDP = C + I + G + X = 3000 + 700 + 1000 + 100 = 4800 mld. Kč Jsou započteny zde Jsou započteny zde Je započten zde

  24. Důchodová metoda – s výrobou nebo prodejem každého statku jsou spojeny určité platby (důchody), které někomu plynou jako odměna za poskytnutí svých výrobních faktorů: zaměstnanci mzdy a plat, majitelé půdy rentu, majitelé kapitálu čistý úrok a zisky. Ve výpočtu nejsou započítávány platby firem jiným firmám (duplicita); Navíc zahrnuje odpisy (opotřebení investičního majetku) a nepřímé daně (především DPH a spotřební daň, ale také cla), které nejsou důchodem účastníků výroby, ale musí být zahrnuty. GDP =přidaná hodnota (odpisy, mzdy, zisk před zdaněním) + nepřímé daně (DPH, spotřební daně) ±cla - dovozní subvence 24

  25. Národní důchod – součet důchodů domácností a podniků (před zdaněním) Osobní důchod = (mzdy, platy, renty, úroky) + transferové platby; důchod jednotlivce Disponibilní osobní důchod = osobní důchod – osobní daně = spotřeba + úspory 25

  26. ? Máte k dispozici následující údaje (v mld. Kč). Osobní důchod zde tedy činí (v mld. Kč): 1 700 2 000 2 500 3 300 ze zadaných údajů nelze určit 26

  27. 3 300 (Vycházíme ze vztahu: Osobní důchod – osobní daně = osobní disponibilní důchod) => Osobní důchod = 2500 + 800

  28. ?. Uvažujte otevřenou ekonomiku, jejíž výkonnost je popsána následujícími údaji (v mld. Kč): Vypočtěte: velikost C velikost GDP velikost GNP velikost NNP

  29. Velikost C C = 400 + 600 + 1500 = 2500 Je zde

  30. Velikost GDP GDP = C + Ig + G + Ex-Im = 2500 + 800 + 900 + (430 – 550) = 4080 Je zde Je zde Je zde Je zde Je součástí HNP, ale ne HDP

  31. Velikost GNP (HNP) GNP = C + Ig + G + Ex-Im + čistý příjem z výrobních faktorů v zahraničí = = 4080 + 50 = 4130 Je zde Je zde Je zde Je zde

  32. Výpočet GDP ovlivněn inflací • Nominální produkt – produkt počítán v běžných cenách; nevýhoda: nesrovnatelný v čase, proto lepší přepočítat GDP ve stálých cenách • Reálný produkt lze zjistit pomocí tzv. deflátoru (statisticky zjištěný cenový index)

  33. Současné náklady na spotřební koš P1Q1 v cenách tohoto období, • v porovnání s hodnotou tohoto koše v cenách minulého období P0Q1– resp. kolík spotřebitel byl nucen vynaložit v minulosti v případě stejné spotřeby jako dnes.

  34. GDP (2006) = 5 * 1000 + 2 * 2000 = 9 000 • GDP nomin. (2007) = 6 * 1200 + 4 * 2100 = 15 600 – GDP 2007 v cenách roku 2007, ale GDP vzrostl jak v důsledku růstu cen, tak i v důsledku růstu objemu spotřeby. Eliminujeme vliv růstu cen – spočítáme reálný GDP 2007 v cenách roku 2006 • GDP realný (2007) = 5 * 1200 + 2 * 2100 = 10 200 - kolik byl spotřebitel nucen vynaložit v r. 2006 v případě stejné spotřeby jako v r. 2007, nebo použijme deflátor. • GDPr (2007) = 15 600 / 1,52  10 200

  35. GDP reálný (2007) = 5 * 1200 + 2 * 2100 = 10 200 - nebo použijeme deflátor

  36. ? 1. Určete, jaký byl v daném roce modelový vývoj nominálního HDP, pokud: reálný HDP vzrostl a cenová hladina byla stabilní nomin. HDP vzrostl reálný HDP klesl a cenová hladina vzrostla (o stejné procento) nomin. HDP se nezměnil reálný HDP stagnoval a cenová hladina vzrostla nomin. HDP vzrostl = = =

  37. 2. Určete, jaký byl v daném roce modelový vývoj reálného HDP, pokud: nominální HDP vzrostl a cenová hladina byla stabilní reálný HDP vzrostl nominální HDP stagnoval a cenová hladina vzrostla reálný HDP klesl nominální HDP i cenová hladina vzrostly (o stejné procento) Reálný HDP se nezměnil = = =

  38. 3. Určete, jak se přibližně změnil: nominální produkt, pokud ve zkoumaném roce vzrostl reálný produkt o 3 % a cenová hladina vzrostla o 1 %

  39. Fiskální politika • rozpočet • Monetární politika • úroková sazba • Důchodová politika • daně z příjmů • Zahraniční obchodní politika • cla • Měnová politika • kurz měny

  40. Do vládních výdajů na nákup výrobků a služeb se vloudila chybná položka. Označte ji: nákup nové limuzíny pro předsedu vlády plat státního zaměstnance předsedy vlády zakoupené software pro ministerstvo tělocviku podpora v nezaměstnanosti tělocvikářům plat čestné stráže před prezidentský palácem 40

  41. Chybná položka - podpora v nezaměstnanosti tělocvikářům tato položka patři do C – spotřeba domácností 41

  42. ČNB uskuteční kursové intervence ve snaze zabránit depreciaci (poklesu kurzu) koruny. Kursové intervence ČNB provede tak, že: • nakupuje české koruny a současně nakupuje zahraniční měny • prodává české koruny a současně nakupuje zahraniční měny • nakupuje české koruny a současně prodává zahraniční měny • prodává české koruny a současně prodává zahraniční měny • depreciace působí protiinflačně, proto ČNB tuto intervenci neprovede

  43. Na trhu je zřejmě přebytek korun – nabídka S je větší než poptávka D při kurzu 20 CZK za 1 USD, proto existuje tlak na depreciaci do 20 CZK za 1 USD. ČNB nakupuje české koruny (snižuje jejích nabídku na trhu S – S’) např. za dolary, resp. současně prodává zahraniční měnové rezervy. S S S’ Kurz Kurz D D 20CZK/1USD 20CZK/1USD 30CZK/1USD 30CZK/1USD M M

  44. Vypočtěte přidanou hodnotu: 900 1300 600 1900 500 2400 900 6500 3300 HDP se rovná součtu přidaných hodnot 3 300. Kdybychom spočítali HDP jako součet tržních cen výrobků (9800), spočítali bychom cenu vlny (900) 5 krát, což by značně zkreslilo skutečnost.

  45. Posuďte, zda jsou daná tvrzení pravdivá či nepravdivá • HDP představuje skvělý indikátor výkonnosti hospodářství, protože zahrnuje i výsledky tzv. šedé a černé ekonomiky. = špatně • Pěstitel obilí na poli vypěstuje a prodá svou úrodu za 100 000 Kč. Mlýny ji nakoupí, semelou na mouku a tu prodají za 160 000 Kč. Pekárny mouku odkoupí a upečou z ní pečivo, jež prodají spotřebitelům za 250 000 Kč. Celková přidaná hodnota v ekonomice tedy činí 150 000 Kč. = špatně, celková přidaná hodnota je 250 000 • Jestliže česká automobilka vyrábí více aut, HNP ČR se zvýší bez ohledu na to, zda auta vyrábí v ČR nebo v zahraničí. = Pravda

  46. Nominální HDP je: celková hodnota finálních statků měřená v běžných cenách celková hodnota finálních statků bez čistého exportu celková hodnota finálních statků hypoteticky produkovaném při plném využití všech zdrojů celková hodnota finálních statků v cenách korigovaných o skutečnou míru inflace nic z uvedeného neplatí 46

  47. Rozhodněte zda uvedená tvrzení jsou pravdivá či ne a) Hrubý národní produkt (GNP) je vždy větší než hrubý domácí produkt (GDP). = nelze říct b) Disponibilní důchod je částka, kterou může domácnost utratit nebo uspořit. = pravda c) Práce domácích kutilů jsou zahrnovány do ukazatelů typu produkt. = špatně

  48. Vypočtěte ČNP v mld. Kč (v tržních cenách, ČNP = ČDP) 48

  49. Čistý národní produkt nezahrnuje na rozdíl od HDP amortizaci (odpisy). ČNP = HDP – Odpisy = 1400 + 800 + 900 + (-100) -300 = 3000 – 300 = 2 700 mld. Kč 49

  50. Děkuji za pozornost!

More Related