Stárnu, stárneš, stárneme

1. Stárnu, stárneš, stárneme Ing. Petr Víšek, Litomyšl 2013

2. Jako předscéna (forbína): • Zkušenost z analýzy situace na trhu s byty • Realita:Tisíce neprodaných bytů v Praze, stovky bytů již déle než dva roky • Ale ! Média, :“konec levných bytů!, rozmach výstavby nových bytů, poslední možnost levné koupě“

3. Jsou někteří novináři prodejní? Lžou a s některými politiky vytvářejí falešné vědomí ? • Veřejnosti se předkládá jakási virtuální realita, která není pravdivá. • I v tom co se týká stárnutí a stáří • Jistá šance je, že se stárnutím moudří a lidé se naučí nevěřit mystifikacím

4. Bohužel nebo bohudík, jak pro koho, máme před volbami • Cokoliv kdo řekne, může být použito jakkoliv • Nekandiduji za nikoho. Mluvím jen za své svědomí a občanskou nespokojenost • Těším se na náměty stran, zeptám se: a proč jste to neudělali když jste byli u moci

5. Ve svém vystoupení bych se rád vyjádřil • K politice státu se vztahu ke stárnutí a seniorům • Problémům stárnutí samotného a co s tím lze udělat • Ke stáří samotnému • Je to jen pár poznámek, každé téma by chtělo mnoho času

6. Překvapení států nad plněním odvěkého přání prodloužit lidský život • Staří lidé – rozuměj „neaktivní, nemocní závislí na péči“ • „Více starých lidí, vyšší náklady státu“ • Mýty • Velebný kmet Vrchlický v 50 a babička Boženy němcové v 55ti letech

7. Ubývá dětí, „kolabuje průběžný systém financování“, kdo je bude živit ?? Mýtus • Dva hlavní modely financování: • Průběžný (dnes zaplaceno pojistné, zítra je z něj někomu vyplacen důchod) • Fondový(dnes odložím za 45 let vyberu)

8. Průběžný potřebuje práceschopné obyvatelstvo ( a děti máme ?). Fondový dlouhodobou ekonomickou stabilitu (ta v Evropě je ?) • Stokoruna má cenu je-li dnes vybrána a zítra vyplacena jako důchod.

9. V pokladně důchodového zabezpečení „není dost peněz“, a nebude, „protože přibývá starých lidí“. Kdo za to může? (no ti staří lidé přece) • Pojistné na důchodové zabezpečení (2013) • Vybráno 328 mld.Kč, vyplaceno 384 mld schodek 56 mld.Kč.

10. Celkové příjmy MPSV 373 mld. Kč, celkové výdaje 512 mld. Kč. Schodek 139 mld. Kč. To je 12 % státního rozpočtu. • Platí tedy opakované tvrzení ministra financí a medií, že „sociální dávky zahubí státní rozpočet“? • Vulgarizace ? Ano celkem 43 % mandatorní výdaje ale 31 % kryto pojištěnci !! (zlam) • Průběžný model nekolabuje, ale má problémy. Kde jsou ?

11. V Česku je cca 10 % nezaměstnanost. Nedostatek peněz v důchodové pokladně není výsledek většího počtu seniorů ale důsledkem nezaměstnanosti. • V roce 2011 bylo 52 % všech nově vyměřených starobních důchodů předčasných a příjemci předčasných důchodů představují 20 % všech důchodců.

12. Řeči o „prodlužování věku pro odchod do důchodu“ mají v tomto světle skutečně zvláštní povahu. • Jde-li o to, že průběžný systém je závislý na zdravém populačním vývoji – pak můžeme říci, že dobrá prorodinná a populační politika (kterou nemáme) je nejlepší zárukou pro budoucí důchodové zabezpečení.

13. V roce 1990 jsme podporovali rodiny s dětmi nepojistnými dávkami ve výši 5 % HDP. V současnosti je to méně než 1 %. • Absolutně loni cca 37 mld. Kč. Pětkrát více by bylo 185 mld. • Žádný strach z velkých čísel. Dnešní podpora představuje cca 2 denní produkci HDP v Česku. 5ti procentní podíl na HDP má podpora rodin ve Francii.

14. Co je však pro budoucí důchodové zabezpečení nejhorší, že mezi 500tisíci nezaměstnanými je cca 100 tis. mladých lidí. Je to zlé jak pro jejich stáří, tak pro celý systém. • Svést nenápadně problémy na seniory a stárnutí populace je snadnější, ale o to nebezpečnější. Evropa stojí na mezigenerační solidaritě a soudržnosti.

15. Problém ekonomické recese: lidé neutrácejí. Důchodců je asi 2,3 mil. Posílit jejich kupní sílu ? Zač utrácejí? (vzpomínka na ing. Picka) • Nikoliv – nepřijatelně nemravně omezíme valorizaci důchodů a zaděláme si na velký problém, a že je budeme jednou muset opravdu zvýšit. (starodůchodci)

16. Slogany „důchod od státu nestačí“. Lež, stát dnes doplácí schodek, ale na počátku 90tých let byl 60 mld. přebytek – kde jsou ty peníze (v dálnicích)? Když byl naznačena možnost vyjmout to ze státního rozpočtu – tvrdý odpor. • (také proto, že pojistné je prvním příjmem státu v lednu) • Důchody jsou realizovány jako pojistné plnění. • Je důchod vůbec od státu? Je to sociální dávka ? • Proč protéká státním rozpočtem ?

17. Třeba se nyní setkáme s návrhy na oddělení důchodového pojištění od státního rozpočtu ( jak je to všude jinde) ale i tak tam státy kryjí deficit. • Skutečný problém, nikoliv však „stárnutí populací“ je nedostatek práce. Bůh stvořil zemi a vodu, vše ostatní bude “Made in China“. Bismarck ? Nový civilizační model? Marx ?

18. Vloni jsem zde hovořil o novém pojímání procesu stárnutí • Prodlužování všech etap lidského života, jako měchu akordeonu (děti, příprava na povolání, sňatky, rození dětí) • Prodlužování životního způsobu středního věku do vyššího věku • Odsouvání „stáří“ v tradičním pojetí závislosti do vyššího věku

19. Stárnutí ovšem přináší mnohá rizika. Již od dob Profesora Pacovského víme o rizikových faktorech stáří. • Mohou kvalitu stáří ohrozit a vést ke ztrátě sociální suverenity a k předčasné závislosti. • Týkají se nejen tradičně zdravotní sféry, ale i sféry sociální, ekonomické, bydlení a dalších.

20. A nejen to, tyto faktory: • lze detekovat mnohem dříve než člověk zestárne • Je možné resp. nutné jim čelit včas • V určitém pohledu je každý za své stáří a jeho kvalitu sám odpovědný

21. Vybraná rizika: • Zdravotní: • Nekompenzovaný zdravotní stav – každé pozdější řešení je složitější • nadváha u 50% seniorské populace (následky kardiovask., nosný aparát, vysoký tlak, Diabetes) • Alkohol, kouření (mistři světa) • (náklady 250 mld ročně, 25 mld. nadváha – ale hned rozkvět šarlatánů na hubnutí)

22. Psychické zdraví • Každý pátý Evropan byl postižen psychickým onemocněním • 50% osob odcházejících do SD je psychicky „alterováno“ – zážitky seniorské generace – několik režimů (Havlíček: Dneska Tě ctěj ...) (vl.zk.)

23. Rizika sociální: • Osamělost- rozvody ve vysokém věku • Bezdětnost (singlové) • Bydlení: Architektonické bariéry, bez výtahu, otázka dopravní obslužnosti, drahé byty (nejsou malé a levné byty), případná náhrada bydlení ústavní péčí již nepůjde (Pnp -3. a 4.)

24. Ekonomická rizika: (mikro – marko nezaměstnanost) • Odejít do důchodu bez úspor (předměty dlouhodobé spotřeby) • Za život (vedle důchodu naspořit alespoň 3 roční platy) – ale milion Čechů ročně na Jadranu • Chování podnikatelů při volbě výše pojištění, černá práce

25. Malá poznámka: Na počátku 90 let. Jsme byl záměr vytvořit trojpilířový důchodový systém. • První státní, základní (životní minimum). • Druhý odvětvový, který by umožňoval zachovat životní úroveň, a který by byl předmětem kolektivního vyjednávání vyššího stupně a do něhož by přispívali zaměstnavatelé

26. Třetí by byl soukromý, kolik si uložíš, tolik si budeš moci ve stáří nadlepšit (ten máme) • Tehdejší předseda vlády byl odpůrcem jakéhokoliv vlivu odborů a druhý pilíř nevznikl. Po 22 letech mohl už být funkční. Část problému financování mohla být vyřešena.

27. Každý v 50 letech by si měl položit otázky: • Jak jsem na tom se zdravím, • jak budu žít ve stáří • kde budu bydlet, • čím se budu zabývat, • jaké peníze k tomu budu potřebovat , • kdo mně bude moci pomoci a další

28. Výzkum Lipnerův , ankety v Praze a další ukázaly, že senioři chtějí žít jako dosud, ve svých domácnostech, za případné pomoci terénních služeb. • Bez dětí !! Kde jsou fikce o návratu rodinné péče? Kde jsou dvou, popř. třígenerační byty apod. • Novoměstské sociální služby . Od počátku potřeby péče do konce – doma.

29. Ptát se na to po odchodu do důchodu je pozdě • Návrh programu „Přípravy na stáří“ v roce 1985 (preventivní prohlídky u gerontologa a pod.) Velmi nepříjemné otázky pro každého - tiché mlčení. Vyhrál program „Úcta ke starším“.(co by řekl ger. a můj chir.)

30. Lidský věk je konečný a asi 10 % lidí potřebuje pomoc. • Potřeba ústavní péče se zřejmě posune do vyššího věku ale bude doprovázena zhoršováním zdravotního stavu.(Polymorbidita, Alzheimer apod.) • Velmi žádoucí potřeba rozvoje terénní péče. Souběh humánního a ekonomického aspektu- to je řešení problému stárnutí !

31. Cíle: • Umožnit žít v navyklém prostředí • Prodloužit nezávislost popř. relativní nezávislost seniorů (nové technologie, tísň. volání, selfmonitoporing, tlak,cukr) • Udržovat aktivitu a sociální kontakty • Chápat seniory jako občany, spotřebitele, voliče, majitele nemovitostí apod. • Zcela to konvenuje s představami seniorů samotných

32. Nakonec pár slov o dimenzi samotného prožívání stáří • Kdysi byl povzdech, že v nukleární rodině už nežijí senioři a jejich životní knowhow mladí neznají a nemohou využít. • Tento vývoj trvá a navíc často dochází ke ztrátě generačního mixu na pracovištích –viz „ tvoříme mladý motivovaný tým“. (vl.zk, F) • Situace v NGO, velmi často jako první pracoviště (60 % abs. KSP FF UK) - skleník , Holandsku NGO prostor pro aktivitu seniorů

33. Nedochází k ještě větší mezigenerační izolaci – distanci ?. • K ještě výraznější stylizaci starých lidí okolím, z vnějšku jako „starých lidí“. V přímém rozporu s realitou. • (Přitom senioři na PC a internetu, I Pod, řidička, pedik.,sedad. 60.stař.).

34. Jde často o stereotypy- i sebevylučující (na to jsem starý) • Skepse a předběžná opatrnost není konservativismus • Zkušenost někdy vadí (v cajku) • Oceňuje se specifický potenciál starších pracovníků – zkušenost, loajalita

35. Aktivita ve stáří je nástroj k prodloužení životní aktivity (!) • Objektivní problémy pro udržení aktivity pracovní: nezaměstnanost, nepružnost pracovních podmínek, destrukce pracovně právní ochrany, sendvičová generace žen, anglická kreolizacečeštiny,apod.

36. Citát z rozhovoru herce Jana Kačera: • Stáří není pro zbabělce, není to nic lehkého, ale pokud zrovna nehrozí smrt, je to období zvláštního míru. • Svět najednou vidíte celý. • Nejste už otrokem ctižádosti.

37. Nemusíte už vydělávat peníze. • Nemusíte se už líbit holkám a imponovat mocným. • Jste osvobozen. • Vidíte konce příběhů a taky to, že všichni romanopisci světa jsou vedle pánaboha diletanti. • Nemůžeme už dělat všechno co bychom chtěli. Ale jinak se otevírají jiné možnosti. • Nejsem líný, ale dovídám se o světě to, co jsem nestačil, když jsem spěchal.

38. Rozhovor Billa Gatese Na plovárně s Markem Ebenem, který se ho zeptal jak se cítí “když je tak strašně bohatý“!. Odpověděl „cítím se nesmírně svobodný“. • Předpokládám, že i pana Gatese bolí nohy, když dlouho stojí, musí hlídat nadváhu, uráží ho lidská hloupost a zloba, musí nosit brýle a hlídat si tlak. Takže až na pár maličkostí jsem na tom já stejně.

39. A Vám to taky přeju. • Děkuji za pozornost.