220 likes | 409 Views
Řád: Ephemeroptera (jepice). Obecná charakteristika Imaga : dva páry blanitých křídel, v klidu skládaných kolmo nad tělo (zadní pár křídel bývá menší, u některých druhů chybí). Druhy rodu Caenis kladou křídla vodorovně. Tykadla jsou krátká, štětinovitá.
E N D
Řád: Ephemeroptera (jepice) Obecná charakteristika • Imaga: dva páry blanitých křídel, v klidu skládaných kolmo nad tělo (zadní pár křídel bývá menší, u některých druhů chybí). Druhy rodu Caenis kladou křídla vodorovně. • Tykadla jsou krátká, štětinovitá. • Ústní orgány jsou redukované, střevo je nefunkční, naplněné vzduchem. • Imaga jsou krátkověká, několik hodin až několik dní. • Larvy: zadeček nese tracheální žábry a na jeho konci jsou dva dlouhé štěty obvykle doplněné terminálním filamentem • Z posledního larválního instaru se líhne subimago, které je ještě kryté tenkou matnou kutikulou. Jeho křídla jsou mléčně nebo žlutavě zakalená, štěty jsou kratší a pohlavní orgány s vývody jsou uzavřené. Po několika minutách až hodinách se subimago svléká a je schopné kopulace. • V naší fauně je známo cca 100 druhů jepic.
Pohyb • Larvy - způsob pohybu odpovídá prostředí, které daný druh obývá - odráží se i na tvaru těla. • Lezou po podkladu pomocí nohou nebo plavou pohyby zadečku. na pohybu se podílí i žaberní plátky, které mohou být opatřeny svaly • Štěty a paštět mohou tvořit pomocný plovací orgán – ploutvičku u plovoucích; přísavka u r. Rhithrogena – umožňuje udržet se v proudu • Základní typy larev: • hrabavé: dlouhé válcovité tělo, úzkou prognátní hlavu. Žábry jsou složeny na zadečku. Nohy přizpůsobené hrabání (Palingenia, Ephemera), v hlinitých březích nebo jemnějším sedimentu. • plovoucí: válcovité až proudovité tělo, dozadu se zužující tělo, hlava hypognátní, dlouze a hustě obrvené štěty (Ameletus) nebo naopak holé se zakrnělým paštětem - v prudce tekoucích vodách (Baetis alpinus)
Pohyb • ploché - tělo a nohy ploché, hlava velká, plochá, prognátní (Heptageniidae), hlavně mezi kameny • lezoucí - tělo slabě zploštělé, hlava prognátní, štěty bez hustšího obrvení (např. Potamanthidae, Ephemereliidae) • proudobytné - hlava kryta přílbou, krátké štěty, krátké pevné nohy (Oligoneuriella, Prosopistoma). Na kamenech. • Imága: vylétávají často ve velkých rojích, v roji víří charakteristickým klesáním a stoupáním
Potrava Imága: ústní ústrojí kousacího typu zakrnělé, stejně jako zažívací trakt, nepřijímají vůbec potravu Larvy: ústní ústrojí kousacího typu dobře vyvinuté, různě modifikované (škrabky, nástavce mandibul u hrabavých larev) V rámci řádu jen málo obligatorních predátorů. Většinou: • sběrači (Ephemerellidae, Caenidae) • seškrabávači (Rhithrogena) • pasivní filtrátoři (Oligoneuriella) • aktivní filtrátoři (Arthroplea) Živí se detritem, řasami – hl. rozsivkami, ale i vláknitými, neživí se sinicemi
Dýchání Imága: tracheální systém dobře vyvinutý. Se dvěma páry thorakálních a osmi páry abdominálních stigmat Larvy: apneustické, první instary, které ještě nemají tracheální žábry, dýchají celým povrchem těla, tato schopnost je zřejmě zachována i u starších instarů, které již dýchají tracheálními žábrami. Tracheální žábry jsou obvykle na 1. – 7. abdominálním článku a jsou různě utvářené (jednoduché nebo zdvojené lupínky, keříčky…),
Dýchání Vedlejší tracheální žábry na čelistech (Oligoneuriella), nebo i u kyčlí (Isonychia) Žábry mohou mít vlastní svaly – pohyblivé, rytmickým pohybem přiváděna čerstvá voda Adaptace: krytky žaber u r. Caenis přísavka u Rhithrogena respirační proud u hrabavých (Ephemera)
Rozmnožování a vývoj • Samice vlétají do rojů jednotlivě a ke kopulaci dochází za letu. Létají většinou za soumraku, ale i přes den. • Samice kladou vajíčka hned po oplození, výjimkou je Cloeon dipterum, kde je asi 10 dnů odstup - viviparie. • Vajíčka jsou kladena: • v chuchvalcích odvrhovaných na vodní hladinu za letu nebo při ponoření zadečku do vody • přímo pod vodu • vajíčka nejsou vytlačována ze zadečku, ale ten při dosednutí na hladinu praská. Embryonální vývoj trvá obvykle 10 - 30 dní, někdy však i mnohem déle (Ephoron) 1 i více generací za rok, nebo naopak vývoj trvá 2 roky.
Zástupci Žijí v různých typech vod, mimo vody kyselé a silně znečištěné. Blíže viz jednotlivé druhy. čeleď: Siphlonuridae Siphlonurus aestivalis - v rostlinstvu ve stojatých i pomalu tekoucích vodách Ameletus inopinatus - ve stojatých vodách i tůňkách potoků, v horách
čeleď: Baetidae Baetis alpinus Baetis rhodani - nejběžnější v tekoucích vodách Baetis fuscatus - letní, v nižších polohách Baetis niger - vzácnější, v čistých tocích s vegetací Baetis muticus - běžný v podhorských tocích
čeleď: Baetidae Cloeon dipterum - nejběžnější ve stojatých vodách
čeleď: Oligoneuriidae Oligoneuriella rhenana - v čistých řekách, v červnu
čeleď: Heptageniidae Ecdyonurus torrentis - toky středních poloh Ecddyonurus venosus - toky vyšších poloh Ecdyonurus subalpinus - horní úseky toků (krenál) Rhithrogena semicolorata - rychleji tekoucí toky středních poloh Rhithrogena iridina - horské potoky a podhorské říčky
čeleď: Heptageniidae Electrogena quadrilineata - menší toky středních poloh Heptagenia sulphurea - odolný říční druh Epeorus assimilis - menší, chladné, rychle tekoucí potoky a říčky
čeleď: Ephemerellidae Ephemerellaignita - odolný letní druh, všeobecně rozšířený Torleya major - běžně v tocích Ephemerella mucronata - jarní druh chladných toků vyšších poloh
čeleď: Caenidae zástupci v tekoucích i stojatých vodách, v jemném substrátu. Caenis macrura - běžný říční druh Caenis robusta - nápadný druh v tůních Brachycercus harrisella - vzácný, v současnosti např. v Třeboňské pánvi
čeleď: Leptophlebiidae Choroterpes picteti - vzácný, nížinný, např. dolní tok Sázavy Leptophlebia marginata - není běžná, ve stojatých a mírně tekoucích vodách Habroleptoides confusa - běžný druh neznečištěných potoků a řek
čeleď: Polymitarcyidae Ephoron virgo - čisté, nížinné toky
čeleď: Ephemeridae Ephemera danica - běžně v menších tocích s písčitým dnem
čeleď: Potamanthidae Potamanthus luteus - odolnější potamální druh