130 likes | 339 Views
Protektorát Čechy a Morava. Úvod. Protektorát Čechy a Morava bylo území okupované od 15. března 1939 nacistickým Německem Protektorát byl vytvořen 16. března na území českých zemí, zbylém po odstoupení Sudet 29. září 1938 následkem Mnichovské dohody
E N D
Úvod • Protektorát Čechy a Morava bylo území okupované od 15. března 1939 nacistickým Německem • Protektorát byl vytvořen 16. března na území českých zemí, zbylém po odstoupení Sudet 29. září 1938 následkem Mnichovské dohody • Území protektorátu se členilo na dvě země, jimiž byly Čechy a Morava
Hlavní město: Praha • Rozloha: 49 363 km2 Obyvatelstvo: • počet obyvatel: 7 380 000 (v roce 1939) • národnostní složení: Češi, Němci • jazyky: čeština, němčina • náboženství: římskokatolické Státní útvar: • Státní zřízení: Protektorát • Mateřská země: Třetí říše • Měna: protektorátní koruna • Vznik: 15. březen 1939 (začátek okupace nacistickým Německem) • Zánik: 9. květen 1945 (po kapitulaci Německa), boje pokračovaly ještě několik dní po tomto datu vlajka Státní znak
Vláda • Státním prezidentem byl Emil Hácha a předsedou vlády Alois Eliáš, ale veškerá moc byla v rukou protektora von Neuratha • Vedoucí představitelé státu v čele se státním prezidentem se stali fakticky loutkami úřadujícího říšského protektora. Jejich působení bylo rozporuplné – na straně jedné kolaborovali s okupační správou, na straně druhé byla snaha vytěžit pro české obyvatelstvo maximum možného • Státní správa a samospráva přecházela během okupace postupně do německých rukou. Ve větších městech, kde byli zastupitelé a starostové Češi, byli na jejich místa dosazováni Němci. Postupně tato praxe přecházela i do menších měst a částečně na venkov. U veřejných zaměstnanců byla vyžadována povinná znalost němčiny. Emil Hácha
Kulturní a společenské důsledky okupace • Bezpečnostní aparát - policie a četnictvo se prakticky dostal do područí německé moci. Hlavní úlohu zde plnila německá tajná státní policie (Gestapo) • Český bezpečnostní aparát prováděl činnost pouze v případech běžných kriminálních činů či přestupků, nad ostatními záležitostmi bdělo Gestapo, jemuž padlo za oběť mnoho českých obyvatel • Po okupaci se stalo jedním z cílů Gestapa zlikvidování veškerých snah o vytvoření podzemní sítě v boji za osvobození republiky. • Přesto došlo k vytváření odbojových skupin, vydávání různých ilegálních časopisů (Český kurýr, V boj, „Detektivky“, ilegální Rudé právo a další). Jejich úkolem bylo vytváření a podpora všech forem odporu proti nacistům • Od roku 1944 došlo ve větší míře k vytváření partyzánských skupin, které působily zejména v oblastech s vhodným terénem pro tuto činnost Zpráva o popravě českých občanů Příslušník gestapa Partyzánská odpověď německé vyhlášce
Nucená práce pro Říši (totální nasazení) - byly zřízeny Úřady práce, byly zavedeny pracovní knížky a došlo k nucenému odvodu českých občanů na práci v „Říši“, přičemž podmínky se neustále zhoršovaly. Celkem bylo v Německu totálně nasazeno zhruba 650 tisíc Čechů • Kulturní život byl podřízen zájmům německé propagandy • Vydavatelskou a nakladatelskou činnost omezila cenzura. Bylo zakázáno vydávat, prodávat a půjčovat anglickou, americkou, polskou, židovskou, francouzskou, ruskou a jugoslávskou literaturu Propagandu o vítězství velkoněmecké říše musely hlásat i odborné časopisy Protektorátní občanka
Omezování českého školství a vzdělávání • Byly uzavřeny všechny vysoké školy • Od roku 1942 byl postupně omezován i počet studentů na gymnáziích a bylo uzavřeno přes 50 středních škol • Počet studentů poklesl z 85 tisíc v roce 1939 na zhruba 35 tisíc v roce 1944. Jan Opletal • byl studentem Lékařské fakulty Karlovy univerzity, který byl zabit při protinacistické demonstraci během německé okupace • 28. října 1939, v den výročí založení samostatného československého státu, proběhly v Praze protinacistické demonstrace a nepokoje, kterých se Opletal zúčastnil. Demonstrace byly nacisty tvrdě potlačeny. Jan Opletal byl vážně zraněn střelou do břicha a navzdory lékařské péči 11. listopadu zemřel • Pohřbu Opletala se 15. listopadu zúčastnily tisíce studentů a jejich setkání přerostlo v další protinacistickou demonstraci jejímž důsledkem bylo zavření všech českých univerzit a kolejí říšským protektorem Konstantinem von Neurathem. Více než tisíc studentů bylo posláno do koncentračního tábora Sachsenhausen a devět studentů bylo 17. listopadu popraveno. Z důvodu připomenutí této události byl 17. listopad vyhlášen Mezinárodní unií studentů Světovým dnem studentstva Jan Opletal
Reynhard Heydrich říšským protektorem • V roce 1941 se stal zastupujícím říšským protektorem pro protektorát Čechy a Morava • V lednu 1942 předsedal konferenci ve Wannsee na které bylo dohodnuto usmrcení milionů lidí židovské národnosti ve vyvražďovacích táborech smrti • Vyhlašuje civilní stanné právo (září 1941 – leden 1942) • Důsledkek: zatýkání, popravy, transporty Židů,… • Byla ochromena činnost domácího odboje • Nechává zatknout Aloise Eliáše, hrdinu domácího odboje, který je po Heydrichově smrti popraven • Popraveni byli i další odbojáři (Josef Balabán, Josef Mašín, Václav Morávek)
Atentát na Heydricha • Atentát byl proveden 27. května 1942 v Praze-Libni dvojicí československých výsadkářů Jozefem Gabčíkem a Janem Kubišem, kteří byli pro tento úkol speciálně vycvičeni ve Velké Británii. • Později byl k akci také přizván Josef Valčík • Při Gabčíkově střelbě na auto samopal selhal a zmatený řidič vozu zastavil přímo před Kubišem, který hodil na vůz granát, ovšem neodhadl vzdálenost a granát explodoval poblíž auta u jeho zadních pneumatik • Heydrich upadl 3. června do kómatu a dle první úmrtní zprávy zemřel na celkovou sepsi organismu Heydrichův automobil po atentátu Gabčíkův samopal
Heydrichiády • Heydrichiáda je souhrnný název období represí uplatněných nacistickými okupanty během druhé světové války na celém území protektorátu Čechy a Morava po příchodu Reinharda Heydricha jako nového zastupujícího říšského protektora do Prahy • Haydrichiády se odehrávaly i po atentátu na Heydricha • Jako odvetu za atentát na Heydricha okupační správa popravila několik tisíc osob, které se podle ní na útoku mohly podílet, pomáhaly parašutistům či jej alespoň schvalovaly (zhruba 540 z nich – včetně generála Aloise Eliáše – zastřelili na popravišti v pražských Kobylisích) • Byly srovnány se zemí vesnice Lidice (bylo podezření, že někteří z obyvatel Lidic pomáhali atentátníkům) a Ležáky (v jejich blízkosti byla objevena vysílačka) a jejich obyvatelé vybiti, transportováni do koncentračních táborů nebo dány do německých rodin na převýchovu (v případě dětí). Místo kde stávaly Lidice Hromadný hrob 173 lidických mužů
Zdroje • http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Heydrich%27s_car.jpg • http://images.google.cz/images?hl=cs&lr=&client=firefox-a&rls=org.mozilla:cs-CZ:official&um=1&q=adolf+hitler&sa=N&start=0&ndsp=21 • http://media.photobucket.com/image/r%2525C3%2525A1%2525C5%2525BEe%207.65%20mm/petrtlach/CZ24_realita.jpg • http://www.kpp.iipardubice.cz/img/30%20znamka.jpg • http://mm.denik.cz/63/a3/kobyliska_strelnice76_denik_clanek_solo.jpg • http://www.panoramio.com/photos/original/10225137.jpg • http://cs.wikipedia.org/wiki/Vyhlazen%C3%AD_Lidic • http://images.google.cz/images?hl=cs&lr=&client=firefox-a&rls=org.mozilla%3Acs-CZ%3Aofficial&um=1&sa=3&q=lidice&btnG=Vyhledat+obr%C3%A1zky • http://media.novinky.cz/922/99224-original-jfjlr.jpg • http://pametihodnosti.cz/foto/objekty/tn/4645.jpg • http://cs.wikipedia.org/wiki/Vyhlazen%C3%AD_Lidic • http://cs.wikipedia.org/wiki/Le%C5%BE%C3%A1ky • http://www.vesely-kopec.cz/fotoz/cile_lezaky_3.jpg • Vypracoval:Vlk, opravila Straková