PAMĚŤ A IQ

1. PAMĚŤ A IQ Martina Kadlecová, Adam Kvapilík, Andrea Raušerová.

2. Paměť • Není vysvětlena komplexně, každá teorie pouze popisuje určité paměťové jevy • Fyziologická teorie : zajištěna plastičností vzruchů (stopy v neuronech) • Chemická teorie : chemické změny za působení podnětů, RNK je nositel individuální paměti

3. Paměť • Prostředí (medium) pro uchovávání info • Info o ní se využívá v mnoha oborech – psychologie, biologie, genetika, fyzika, informatika, sociologie,.. • Dělení : dle délky uchování (krátkodobá, dlouhodobá) • Dle formy ukládání (vizuální, akustická, sémantická) • Dle účinnosti (mechanická, logická)

4. Dělení paměti • Dle způsobu zachycení podnětu (senzorická) : vizuální X sluchová X hmatová • Dle důvodu : úmyslná X neúmyslná - učení X otřesné zážitky • Dle způsobu zapamatování : mechanická X logická • Dle rychlosti zapomínání : krátkodobá X dlouhodobá • Dle rychlosti a obtížnosti zapamatování : názorný typ X slovně logický typ X emocionální typ • Názorný typ – uplatnění 1. signální soustavy, člověk si lépe vybavuje názorné podněty • Slovně logický typ – 2. signální soustava (slova), člověk si lépe zapamatuje pojmy, soudy, úsudky – myšlenky • emocionální typ paměti - projevuje se lehčím a rychlejším zapamatováním citů a citově zabarvených zážitků

5. Vizuální, sluchová a hmatová paměť • Akustická bývá výhodnější na delší zapamatování • Výjimkami jsou děti - lépe si pamatují vizuální pamětí (proto často vynikají ve hře pexeso); také proto se využívá při jejich výuce mnoho obrázků

6. Krátkodobá a dlouhodobá paměť • Krátkodobá uchovává info po dobu několika vteřin či minut • Má omezenou kapacitu : 5 - 9 prvků • Např. děti píší diktát : napíší slovo, které si pamatují jen na tak dlouhou dobu, než ho napíší • Dlouhodobá ukládá poznatky životně důležité či důležité k vykonávání k nějaké činnosti

7. Fáze paměti • 1. Zapamatování (vštípení do paměti) : vznik stop na základě vnějších či vnitřních podnětů • 2. Pamatování (podržení v paměti) : čas mezi zapamatováním a vybavováním; mění se kvalita – přesnost, kvantita – menší množství, struktura – přeskupování složek, jistota, pohotovost • 3. Vybavování : aktivizace minulé zkušenosti

8. Zapomínání • Kladný význam : zapomínají se nepříjemné a tragické události (zdravý vývoj osobnosti) • Záporný : zapomínají se vědomosti, dovednosti, návyky, atd. • Proti zapomínání : opakování, uplatňování nově nabitých poznatků v praxi

9. Učení • 1. přehledný způsob zápisu mluvené řeči • 2. logické třídění informací na podřadné • 3. spojování slov do příběhu nebo do vizuální představy • 4. vyslovování jmen nahlas, případně spojit rytmikou • 5. vizuální představa, která napomůže lepšímu zapamatování díky pohybu, či řazení slov za sebe – mechanická • superlearning – metoda výuky pro efektivní činnost mozku pomocí klidné hudby • pro pokusy s pamětí se jako první začaly používat číselné řady – prof. A. C. Aitken byl schopen si zapamatovat číslo π (pí) na tisíc desetinných míst

10. Způsoby, jak zlepšit paměť • Vědci se snaží objevit látky, které se odborně nazývají „smart drugs“ (nootropika) • Připravují se uměle, ale obsahují přírodní aminokyseliny • Pomáhají na zlepšení okysličování mozku, obnovení spojů mezí neurony • Přisuzuje se jim za následek vyšší IQ • Často však funguje placebo efekt • Nejčastější přírodní látka : lecitin

11. Lecitin • Obsažen ve vaječném žloutku, rybách, libovém mase, pšenici a sójových bobech • Začíná účinkovat asi 90 min po podání a působí až pět hodin • Výsledky studentů, na kterých byl pokus proveden, se po pravidelném užívání lecitinu začaly zlepšovat • Pomáhají i vitaminy

12. Vitaminy a jejich efekt na mozek • A, B1, B5, C, E : chrání neurony před poškozením chemickými procesy a procesy souvisejícími se stárnutím • B5 : potřebný na tvorbu látek pro lepší funkci nervových přenosů a paměťových dějů • B6 : podílí se na tvorbě látek nutných pro soustředění, spánek, souvislé myšlení a ovládání pohybů • D : nezbytný pro vznik el. signálů mezi neurony

13. Látky mající dobré účinky na mozek • Glutamin (L-glutaminu) : používá se na léčbu retardovaných dětí; v množství 1 - 4 g denně podporuje činnost mozku • Extrakt z jinanu dvoulaločného : V Číně se používá po několik tisíciletí pro údajnou schopnost navracet mládí • Oktakosanol : použití pro sportovce na zvýšení výkonnosti a odolnosti; lékaři s ní léčí poškození mozku • Germánium : najdeme ho v česneku, řeřiše, ječmeni, aloe a ženšenu; pomáhá imunitnímu systému, podporuje schopnost učení a může odstraňovat bolesti; preventivní dávka - 30 mg denně • Čínská bylina "quian ceng ta" : napomáhá dle vědců zlepšit paměť u lidí s Alzheimerovou chorobou nebo dokonce zvrátit některá poškození paměti; vědci z Mayo Clinic a Hong Kong University chtějí syntetizovat účinnou složku rostliny, aby byla dostupná jako lék

14. Trénink paměti Pro posílení spolupráce obou hemisfér : • Nejdříve uklidnění – zavřené oči • Podívat se doprava a představit si zřetelně číslici 1 • Pak vlevo – představit si písmeno A • Takto dojet až na konec abecedy (vpravo čísla, vlevo písmena) • Následně prohodit obě strany • Po pár týdnech trénování se propojování hemisfér výrazně zlepší, a pak i řešení problémů bude snazší • Posílení paměti : opakované zadržování dechu – posílení krkavic, a tím větší okysličení mozku • Argument proti uvádí nebezpečný dopad zadržování dechu na odumírání neuronů

15. IQ (Kvocient inteligence) • Existují tři typy inteligence : praktická/konkrétní (zacházení s nástroji), racionální (řešení pomocí logiky), emocionální (sociální přizpůsobivost), dnes se začíná mluvit i o duchovní, tj. vyšší inteligenci • Roku 1912 objevil německý psycholog William Stern vzorec pro výpočet IQ : mentální věk (MA) / chronologický věk (CA) . 100 • IQ je 80 % dědičné, z 20 % můžeme ovlivnit • Psychologové vyvinuli testy pro měření IQ • O masové rošíření těchto testů se zasadili Američané během 2. svět. války : chtěli najít schopné velitele do armády • Průměrná inteligence se pohybuje mezi 90-110 body • Pod IQ 70 se mluví o mentálním postižení

16. Rozvrstvení IQ v populaci

17. Jaké faktory obsahuje IQ test? • číselný/numerický faktor • slovní/verbální myšlení a porozumění slovním sdělením • schopnost zvládat problémové situace • pamětový faktor - schopnost zapamatovat a vybavit si informace, nejen dle množství ale také i času, po který jsme schopni informaci udržet • prostorové vnímání a představivost • schopnost rozlišovat podněty

18. Co pozitivně působí na IQ? • Chladnější prostředí : o 1 až 3°C méně než normální teplota při odpočinku • Dostatek kyslíku • Mírný stres : podporuje rychlost myšlení • Čokoláda : ↑ odolnost, ↓únava (betaendorfin) • Káva a Semtex : nejrozšířenější stimulanty • Vhodná doba na psaní : u každého jiná • Nutrienty : ↑ mozková činnost (Geriavit, atd.) • Uvolnění : odstranit rušivé elementy v mysli • Relaxační cviky : jedno z nejužitečnějších • Tahák : nejefektivnější, nejkrátkodobější

19. Dlouhodobé zlepšení IQ • Příprava : zjištění tradičních testových otázek • Četba knih : ve všech směrech přínosné • Strategie : prohlédnout si test; vyplnit nejdřív to, co vím; nestresovat se nedostatkem času • Cvičení : fyzická aktivita ve všech směrech přínosná • Hraní her : ↑ duševní schopnosti • Luštění : kvízy, hádanky, hlavolamy • Funkční gramotnost : orientace ve světě • Vzdělávání : po celý život • Životní zkušenosti : prožití všech životní situací nám pomůže se ve světě lépe orientovat

20. Mensa • mezinárodní společenská organizace založená roku 1946 v Oxfordu • U nás jako občanské sdružení od roku 1991 • Poslání : výzkum a především vhodné společenství pro lidi s vysokým IQ • Členství : každý, kdo má nad 15 let a složí IQ test nad 130 bodů (horní dvě procenta celkové populace) • Existuje i dětská mensa : pro nadané děti 10 – 15 let • Momentálně má Mensa 2350 člunů (celosvětově asi 100 000 lidí)

21. Příčiny mentálních poruch • 1. Vrozené : chybný vývoj mozku v těhotenství (dáno i špatnou životosprávou), při porodu (krátká zástava, nedostatek kyslíku) • 2. získané : dětská mozková obrna, záněty mozku, nádory na mozku, úraz, mentální retardace • Postižení, které vzniká během těhotenství a při porodu se nazývá oligofrenie • Oligofrenik : pohybový, psychický vývoj a jemná motorika zaostávají, typickým projevem jsou stereotypní pohyby těla – kývání

22. Mentální retardace • Debilita : 50 – 70 bodů, zaostává po pohybové i mentální stránce, menší slovní zásoba, vady řeči, mechanické myšlení, ne logické (na paměti se se tolik neprojeví), dítě bývá zařazováno do ZŠ, občas do ZvŠ, profese : jednoduché řemeslo, tvoří zhruba 80% mentálně postižených • Imbecilita : 40 – 50 bodů, problémy s navazováním kontaktu, jednoduché věty až jednoslovné, problémy s návyky se sebeobsluhou (učí se pomalu, těžce), děti jsou v týdnu vychovávány v ústavu, o víkendu doma, profese : nelze • Idiocie : pod 40 bodů, velmi silné postižení, nevytváří se řeč, naprosto odkázáni na ostatní, nevzdělatelní, nedožívají se vysokého věku, nestávají se psychicky dospělými, trvale v ústavu • Existují případy, kdy nelze zjistit stupeň IQ – např. nefungují smysly, těžké poruchy chování, autismus, těžké těl. postižení

23. Downův syndrom • Tzv. Mongolismus • způsobena odchylkou ve skladbě chromozomů (u 1 – 2% narozených dětí) • vrozená vada v chromozomech • úzké a šikmé oči (daleko do sebe posazené), tupý nos, malé uši, velký jazyk, malý vzrůst, malé dlaně s krátkými prsty, suchá kůže, řídké vlasy, nepříliš vyvinuté orgány, volné klouby, často trpí rýmou etc. • Stupně postižení různé (debilita – idiocie) • Nedožívají se vysokého věku • Společenští, nejsou agresivní

24. Autismus • Vývojové duševní postižení projevující se abnormální sociální interakcí (neschopnost navázat normální vztahy), stereotypními repetitivními vzorci chování a narušenými komunikačními schopnostmi • Objevuje se do třetího roku věku • Příčina zatím neznámá • Medicínský termín autismus objasnil psychiatr Leo Karner z Baltimoru v roce 1943 • Aspergerův syndrom : lehčí forma autismu (častá genialita) • Vyhýbají se očnímu kontaktu, nepřiměřená reakce na doteky, zvuky, pohyby, nedokáží svým rodičům dát nějak najevo svou lásku či hněv (reagují nepřiměřeně chladně či hystericky) • Zdravé děti nad pět let už projevují empatii, autistické nikoliv • Často si vytváří imaginární přátele či světy • Vítají rutinní záležitosti (odchýlení způsobuje přehnanou reakci) • Echolálie : říkají jen to, co už někde slyšeli (např. v TV)

25. Emocionální inteligence • Daniel Goleman na počátku 90. let popularizoval výzkumy mnoha neurologů a psychologů – ty ukazují, že stejnou důležitost má kromě IQ i tzv. inteligence emocionální (EQ) • EQ se zatím nedá změřit testy • psychologové vymysleli postup (PONS – Profile of nonverbal sensibility), jak částečně zachytit lidskou empatii • Je to např. projekce filmů nebo obrázků • Ukázalo se navíc, že lidé s rozvinutou EQ jsou v životě optimističtější (s nadsázkou lze říci, že EQ se dá zjistit i z míry optimismu)

26. Marshmallův test • Goleman zkoušel na dětech pokus trpělivosti (mohou si vzít bonbon, ale pokud počkají půl hodiny, dostanou dva) • dvě ze tří dětí si vzaly bonbon hned • Děti, které vydržely čekat, byly v dospělosti emocionálněji vyvinutější, společensky oblíbenější a přístupnější

27. Čím se vyznačuje EQ ? • • Sebeovládání – zvládání a kontrola citů • • Sebeuvědomění – znalost sebe, svých emocí a regulace svého chování (i sebeironie) • • Motivace – schopnost využít emočního potenciálu pro dosahování cílů • • Sociální dovednosti – navazování a udržování společenských vztahů • • Empatie – vnímání emocí druhých a následná regulace chování k nim

28. Smích • Smích je i podle psychologů zdravý pro organismus • Gelotologie – věda o smíchu • Dlouhodobá americká studie se 300 účastníky ukázala, že lidé se smyslem pro humor lépe zvládali stres a žili zdravěji • Smích zlepšuje z fyziologického hlediska dýchání a krevní oběh • Nejčastěji se smějí dívky od 13 do 20 let věku

29. Tzv. „duchovní inteligence“ • schopnost být pružný (aktivně a spontánně přizpůsobivý) • vysoký stupeň vědomí sebe sama • schopnost čelit utrpení a zpracovat ho • schopnost čelit bolesti a překonat ji • být inspirován hodnotami a vizemi • neochota zraňovat někoho, není-li to nevyhnutelné • sklon vidět spojení mezi různými věcmi • výrazný sklon prát se „Proč“ nebo „Co kdyby?“ a hledat odpovědi na hlubší otázky • být tzv. „nezávislý na okolí “ • mít schopnost bránit se proti konvencím