240 likes | 347 Views
City. Věci, které se dějí kolem nás hodnotíme jako příjemné, nepříjemné, dobré, špatné….. Během života prožíváme radosti, starosti, zklamání… - to vše nás motivuje pokračovat v činnosti dál nebo nás naopak odrazuje → → jsou to procesy citové a volní neboli motivační procesy. city.
E N D
Věci, které se dějí kolem nás hodnotíme jako příjemné, nepříjemné, dobré, špatné….. • Během života prožíváme radosti, starosti, zklamání… - to vše nás motivuje pokračovat v činnosti dál nebo nás naopak odrazuje → → jsou to procesy citové a volní neboli motivační procesy
city „Ne ten člověk žil více, který se dožil vysokého věku, ale ten, který svůj život více procítil.“
City • Ke všemu máme (i podvědomě) nějaký vztah (k tomu co máme v paměti, o čem přemýšlíme, co poznáváme atd.) • City vyjadřujeme co se nám v okolním světě líbí, na co se těšíme, čeho se bojíme…. • Jen málokdy je nám něco úplně lhostejné • Veškeré naše konání je ovlivňováno city
City • City (emoce) jsou psychické procesy, které hodnotí to, co poznáváme a co děláme. Hodnocení se přitom řídí našimi potřebami a cíli.
Cvičení • Uvědomte si, co cítíte právě v tomto okamžiku. Zda vás něco příjemně naladilo nebo vám zkazilo náladu a je příčinou tohoto citu. • Psych. a ped. Rozsypalová str. 108
Cvičení • Představte si tyto situace a vyjmenujte city, které budou tyto představy provázet: • V teplém slunném dnu ležíte u vody. Všude je klid, jen voda a stromy lehce šumí. • Vaše nejlepší přítelkyně (přítel) byla akutně odvezena do nemocnice. • Podařilo se vám vyřešit problém, který vás delší dobu trápil. • Je zimní podvečer, velké vločky sněhu poletují vzduchem a vy se procházíte osvětleným předvánočně vyzdobeným městem.
City • Někdy se v běžné řeči místo slova cit používá výraz pocit, ten má však několik významů: 1. Pocit jako vnitřní prožitek (Dnes jsem pomohla staré paní…mám z toho dobrý pocit) 2. Pocit jako fyzický prožitek (Mám pocit, že se ochladilo) 3.Pocit jako tušení (Mám pocit, že na mě „leze“ chřipka)
Citové protiklady • A) Kladný vztah – projevuje se jako radost, uspokojení, uklidnění … = příjemný, libý cit • B) Odmítavý postoj – projevuje se jako odpor, strach, rozčilení … = nepříjemný, nelibý cit • C) Smíšené city – mnoho citů je smíšených = ambivalentních
City a fyziologické změny v organismu • City jsou spojeny s činností vegetativní nervové soustavy • City vyvolávají změny, které se projevují : • Zrychlené nebo zpomalené dýchání, zrychlený puls, vyšší TK, zčervenání,zblednutí, nechutenství….. • City si však uvědomujeme a ovládáme díky mozkové kůře
Často se ztotožňujeme s city člověka, který je nám blízký. Vciťujeme se do jeho situace. Vciťování = empatie • Antipatie = neschopnost se vcítit do něčí situace. Příčinou bývá lhostejnost, nezájem, rasistický postoj
Projevy citů • City jsou subjektivní, ale projevují se navenek slovním a mimoslovním sdělením: • Výraz tváře • Pohyby • Držení těla • Hlasové projevy
Cvičení • Představte si někoho ze svých blízkých nebo konkrétní situaci, která se odehrála a uvědomte si, podle kterých projevů jste poznali co váš blízký prožívá. • Jak se projevuje u dětí velká radost, smutek, zklamání, leknutí.
Vlastnosti citů • Nakažlivost citů – city mají i společenskou stránku. Plní určitou úlohu ve vztazích mezi lidmi. Mezi lidmi, kteří se smějí se také rozesmějeme, mezi smutnými je nám úzko. • Polarita = protikladnost citů – skoro každý cit má svůj protikladný cit př. příjemné X nepříjemné • Spontálnost – nelze naplánovat prožití nějakého citu
Ambivalence = smíšenost citů – je to smíšení příjemných a nepříjemných citů př. cit lásky, radosti X strach o milovanou osobu př. těhotenství v mladém věku – mít rád a milovat své děti X smutek až záporný vztah, protože nemohla dokončit studium, cestovat • Neopakovatelnost – jednoho prožitého citu v téže podobě. „ nevstoupíš dvakrát do stejné řeky.“
Citová adaptace = přizpůsobení „Člověk si zvykne i na šibenici“ opakovaným prožíváním něčeho se cit prožívání zmenšuje • Subjektivnost – pokud si to člověk neprožije na vlastní kůži, pak má jen mlhavou představu o citu
Druhy citů • A. Tělesné city – jsou to ty, ve kterých prožíváme stav našeho těla. Jak se cítíme. • B. Citové reakce – jsou to city, které prožíváme při náhlé změně rovnováhy v organismu. Velmi intenzivní citová reakce se nazývá afekt.Citové reakce trvají krátkou dobu. • afekty – vztek, strach, bouřlivá radost… afekt člověku někdy pomůže k vynikajícímu výkonu. Dochází k mobilizaci všech sil v těle. Útok – útěk.
Při některých situacích je zapotřebí přemýšlet, jednat rozvážně- to znamená potlačit a ovládnou afekt. Plné podání se afektu – hněvu, vzteku nepříznivě působí na druhé lidi • Afekty vznikají náhle a trvají krátce. Jsou vyvolány zevním podmětem. Intenzita vzplanutí často neodpovídá síle okamžiku podmětu • Člověk v afektu může něco rozbít nebo napadnout jinou osobu • Dlouhodobé potlačení afektu vede ke zhoršení duševního a tělesného zdraví • Napětí se může uvolnit sportem, prací, zpěvem… • Cv. Jaký máte svůj způsob uklidnění
C. Citové stavy – dlouhotrvající ne příliš intenzivní prožívání vlastního stavu. Do citových stavů řadíme náladu, flustraci, deprivaci, stres, trému • Nálada –může trvat hodiny, dny, minuty. Nálada závisí na událostech, podmětech z prostředí, na zdravotním stavu. Nálada ovlivňuje naše hodnocení lidí, naše nálada můře působit na náladu okolnách lidí. • Flustrace – nastává v důsledku blokování možnosti uspokojit potřeby nebo cíle
Deprivace – nastává při chronickém neuspokojování potřeb a cílů. Základní potřeby jsou uspokojovány na úrovni existenčního minima, vede to k chronickému psychickému napětí. př. chronický nedostatek výživy, spánku… • Stres – tíha, tlak, nátlak, psychická zátěž vzniká působením nějakého rušivého elementu na člověka během uspokojování potřeb a cílů. př. stres ve škole, v zaměstnání, v dopravě • Tréma – druh strachu, který trvá delší dobu př. zkoušení ve škole, před divadelním představením
D. Citové vztahy – některé city přetrvávají i leta, celý život. Vytvářejí se k předmštům, k lidem, k zvířatům. Velmi silný citový vztah se nazývá vášeň – vášnivý sběratelé. intenzivní citové vztahy jsou silným motivem k jednání – obětování života za určitou ideou, vražda z nenávisti… • E. Vyšší a nižší city – k vývojově starším a nižším citům patří afekty. Afekty můžeme pozorovat i u zvířat. Dále sem patří city libosti, nelibosti při uspokojování základních biologických potřeb.
mezi vyšší city se řadí ty, které vznikají v průběhu socializace člověka. Tyto city jsou vlastní poze člověku. Jejich úroveň závisí na stupni socializace člověka • Intelektuální city –ty, které člověk prožívá při poznání • Estetické city – ty, které člověk prožívá při hodnocení z hlediska krásy • Etické city – ty, které člověk prožívá při dodržování nebo porušování morálních zásad • Sociální city – ty, které člověk prožívá ve styku s druhými lidmi
Zdroj • PAULÍKOVÁ, Phdr. Lea. Psychologie pro tebe. Praha: Informatorium Praha, 1998, ISBN 80-85427-30-0. • ČECHOVÁ, Phdr.věra; ROZSYPALOVÁ, Phdr. Marie. Obecná psychologie pro střední zdravotnické školy. Brno: Institut pro další vzdělávání pracovníků ve zdravotnictví Brno, 1992, ISBN 80-862-92. • ROZSYPALOVÁ, Phdr. Marie; ČECHOVÁ, Phdr. Věra; MELLANOVÁ CSC., Phdr. Alena.Psychologie a pedagogika 1. Praha: Informatorium Praha, 2003, ISBN 80-7333-014-8.