Transport a odsun

1. Transport a odsun

2. Transport poraněných provádíme tehdy, není-li místo v dosahu RZP/RLP, pokud tím urychlíme přesun pacienta do nemocnice, hrozí-li nebezpečí z prodlení (tzn. zhoršení stavu s časem). • Musíme však vždy zvážit, dokážeme-li zajistit takovou formu transportu, která vážně neohrozí pacienta zhoršením jeho stavu zejména jeho nevhodnou, nekomfortní polohou při transportu.

3. Transport 1 zachráncem • Doprovod: jedná se o nenamáhavý a jednoduchý způsob transportu pacienta. Zachránce se postaví vedle pacienta, resp. jeho zdravé strany. Pacientovu bližší ruku si položí kolem krku a svou vzdálenější rukou ji drží za zápěstí, druhou rukou jej uchopí kolem pasu nebo boků. Zhorší-li se stav pacienta, posuneme si pacienta na svá záda tak, že jeho podpažní jamku dostaneme na své rameno. Přesun pokračuje v mírném předklonu.

4. Odvlečení (Rautekův manévr) – používá se zejména při vyprošťování z vraku automobilu při dopravních nehodách, na kratší vzdálenost lze takto transportovat i značně těžkého pacienta.

5. Přenášení v náručí: zachránce si klekne k boku pacienta, jednu ruku mu podsune pod kolena, druhou jej uchopí v oblasti lopatek a pomalu v mírném záklonu zvedne. Pacient uchopí zachránce kolem krku.

6. Přenášení na zádech: zachránce zády poklekne k pacientovi sedícímu na vyvýšeném místě, uchopí jej pod stehny a pacient jej obejme kolem ramen. V mírném předklonu se zachránce zvedá a odchází.

7. Přenášení tzv. „na jelena“: zachránce přistoupí k pacientovi svým pravým bokem, levou rukou jej uchopí za zápěstí pravé horní končetiny, předkloní se, aby dostal své rameno do rozkroku pacienta a pravou rukou jej uchopí pod koleny, tahem za přidrženou končetinu a zvedáním si umístí pacienta na ramena. Rukou, kterou pacienta drží pod koleny, ještě uchopí zápěstí jeho pravé ruky.

8. Transport 2 zachránci • Doprovod: obdobně jako při jednom zachránci. • Přenášení Rautekovým manévrem: jeden zachránce nese pacienta Rautekovým manévrem, druhý jde vedle natažených pacientových dolních končetin a nese je pod paží nebo jde mezi jeho končetinami a oběma rukama drží pacientovy končetiny.

9. Přenášení „na sedadle“: „sedadlo“ vytvoří zachránci zaklesnutím svých prstů do sebe, uchopením se navzájem za zápěstí nebo provlečením svých rukou šátkem svázaným do kruhu a jeho uchopením. Volnými končetinami se uchopí kolem krku a vytvoří tak „opěradlo“. Obdobou je vytvoření „stoličky“, kdy se každý jednou rukou uchopí za zápěstí druhé a volnou rukou opět uchopí zápěstí druhého zachránce. Nevýhoda je ovšem v tom, že nemohou podpírat pacientova záda. „Stoličku“ je možno proto vytvořit pouze ze tří rukou, zachránce, který má volnou ruku, jí obejme druhého zachránce.

10. Transport na nosítkách • Rozložení nosítekPo odstranění upínacích řemínků uchopí dva zachránci stojící k sobě čelem nosítka na obou stranách za rukojeti, trhnutím rozpaží a tím nosítka rozevřou. Nutné je zkontrolování, zda na každé straně došlo k zacvaknutí pojistky. Složení nosítek odpovídá opačnému postupu. Každá nosítka (hlavně delší dobu nepoužívaná nebo „neznámá“) by měla být nejdříve vyzkoušena naložením a transportem zdravé osoby. Toto je nevyhnutelné u jakýchkoliv improvizovaných nosítek. Na nosítka je možné připravit přikrývku tak, že na části, která pokrývá nosítka, bude pacient ležet a zbytkem bude přikryt. Našitá kapsa může být využita k uložení osobních věcí pacienta nebo vycpána za účelem podložení hlavy.

11. Naložení pacienta na nosítka Navalením: Několik zachránců si klekne k pacientově boku, rukama jej uchopí za druhý bok a tahem jej nadzvednou. Další zachránce podsune pod pacienta nosítka, zachránci držící pacienta jej na nosítka pomalu položí.

12. Podsunutím nosítek: Tři zachránci se zeširoka rozkročí nad pacienta tak, aby mezi jejich nohama byl dostatečný prostor pro nosítka. Další zachránce připraví rozložená nosítka v ose pacienta. První zachránce uchopí pacienta pod lopatkami pacienta a zároveň fixuje hlavu, další jej uchopí pod pánví a v oblasti bérců a pacienta zvednou. Čtvrtý zachránce nosítka podsune a pacienta na ně ostatní zachránci pomalu položí.

13. Tzv. „holandský most“: Dva zachránci si stoupnou k rukojetím nosítek tak, aby měli jednu nohu těsně za bližší rukojetí. Třetí zachránce se rozkročí nad pacientovou pánví a nosítky připravenými těsně vedle pacienta. Jednou nohou se přitom opírá o vzdálenější tyč nosítek. Pacienta uchopeného za ramena, pánev a bérce společně přenesou na připravená nosítka.

14. Ve stabilizované poloze: Dva zachránci si stoupnou tak, aby stáli jednou nohou mezi žerděmi nosítek. Třetí si klekne na jedno koleno vedle pacienta uloženého do stabilizované polohy. První zachránce stojící u rukojetí nosítek uchopí pacienta za koleno podložené nohy a druhou rukou nad jejím kotníkem. Druhý jej uchopí za obě ramena a zachránce stojící u boku pacienta jej uchopí v pase a za končetinu nataženou podél těla. Takto jej přenesou na připravená nosítka. Pacientovi jsou zkřížené horní končetiny uloženy na prsa a je případně zabalen do připravené přikrývky. Je možné jej fixovat k nosítkám za použití dvou zdravotnických popruhů provlečených svými oky a nasazených za rukojeti a opěrné nožky nosítek z každé strany a připevněných k sobě navzájem pomocí přezek a volných konců.

15. Obecná pravidla transportu na nosítkách Pacient na nosítkách se vždy nese nohama napřed s výjimkou výstupu do svahu nebo do schodů. Vždy je nutné udržovat nosítka ve vodorovné poloze (při výstupu do schodů jsou tedy nosítka nesena např. ve výši ramen zachránce na straně jedné a ve výši pasu zachránce na straně druhé). V případě příkrého svahu je vhodnější výstup nebo sestup bokem.

16. Použití zdravotnických popruhů Popruh se složí do osmičky tak, že si zachránce položí střed popruhu kolem krku, konec s přezkou visí přes pravé rameno. Levý konec se provlékne shora okem ležícím na hrudníku a upevní se přezkou na pravém konci. Délka popruhu složeného do osmičky by měla odpovídat vzdálenosti rozpažených horních končetin zachránce.

17. Pacient je posazen na vyvýšené místo a na jeho stehna je navlečena osmička, průvlek je ve výšce jeho sterna. Zachránce si klekne na jedno koleno k zádům pacienta, který zachránce uchopí za ramena. Zachránce se pomalu postaví a v předklonu odchází. • Zdravotnický popruh složený do osmičky si mohou dva zachránci stojící vedle sebe nasadit kolem krku a nést pacienta, který se jich přidržuje, sedícího na překřížení. • Zdravotnickým popruhem navléknutým na ramenou je možné provléknout rukojeti zdravotnických nosítek, zachránci pak při nesení rukama nosítka pouze přidržují.

18. Spolupráce s leteckou záchranou službou (LZS) • Letecké záchranné služby (vrtulníku) se využívá zejména pro dopravu lékaře na velkou vzdálenost, ve venkovských oblastech, pro transport techniky a materiálu (krve, orgánů atd.), při stavech ohrožujících život. Vyžaduje se přes dispečink ZZS na telefonním čísle 155. • Místo pro přistání vyhledáváme tak, aby splňovalo požadavky: rovná plocha nejméně 35 × 35 m, pevný, bezprašný podklad, žádné překážky vyšší než 15 m v okolí 100 m, pozor na elektrické vedení!

19. Při příletu místo jasně označíme a signalizujeme vrtulníku níže uvedenými povely, přitom stojíme zády k větru; ochraňujeme pacienta před větrem a prachem; k vrtulníku se přiblížíme až po zastavení rotoru. Pozor: pacient může být při rychlém vzletu a přistání vystrašený.

20. Zde přistaň, potřebujeme pomoc:obě paže vzpažené nebo zelené světlo v noci. • Nepřistávat, nepotřebujeme pomoc:pravá ruka vzpažená, levá upažená nebo červené světlo v noci. • Střediska LZS v České republice jsou pojmenována KRYŠTOF s přiděleným číslem (1 – Praha, 4 – Brno, 5 – Ostrava, 6 – Hradec Králové, 7 – Plzeň, 9 – Olomouc, 12 – Jihlava, 13 – České Budějovice, 15 – Ústí n/L., 18 – Liberec).