Rok 1848

1. Rok 1848

2. Revoluční léta 1848 / 49 → série revolučních událostí v Evropě, které se navzájem ovlivňovaly Příčiny: • Snaha odstranit relikty feudalismu • Snaha změnit „zakonzervované“ politické uspořádání • Snaha o sociálně spravedlivější společnost • Růst národního cítění

3. Průběh revolučních událostí v Evropě Švýcarsko: • 1847 – 48 občanská válka, vítězství městských kantonů • Země nositelem pokroku, utavena na konfederativním liberálním principu • Ústava z roku 1848 platná dodnes

4. Průběh revolučních událostí v Evropě Itálie: • Leden 1848 povstání na Sicílii proti vládnoucím Bourbonům • Rozšíření do Neapole • Sardinské království válčí s Rakouskem (velitelem rak. armády Václav Radecký) • Vznik republik – Toskánsko, Řím, Benátky • Do března 1849 postupně všechna ohniska revoluce poražena → Itálie nebyla sjednocena, chyběl společný postup → Výrazné osobnosti - Giuseppe Mazzini a Giuseppe Garibaldi

6. Průběh revolučních událostí v Evropě Francie: • Vznik opozice proti Ludvíkovi Filipovi • Král zakazuje soukromé bankety – následuje tzv. únorová revoluce • Ludvík Filip svržen, vyhlášena republika • Vytvořena prozatímní vláda – zastoupeni i socialisté, zřízeny tzv. národní dílny • Červen – povstání dělníků - potlačeno (poprvé v dějinách dělnictvo proti buržoazii) • Prezidentem zvolen Ludvík Napoleon • 1852 státní převrat – Ludvík se prohlašuje za císaře a vládne pod jménem do Napoleon III. do roku 1870

8. Průběh revolučních událostí v Evropě Německo: • Rozdrobené, ohlas francouzských událostí, cílem sjednocení • Povstání v Bádensku, Bavorsku, Sasku • Březen - povstání rolníků, dělníků, ale i berlínských měšťanů • Pruský král jmenuje liberální vládu • Svolán německý sněm do Frankfurtu, diskutovány dvě koncepce: A) Velkoněmecká koncepce (idea) B) Maloněmecká koncepce (idea) • Sněm nabídl korunu pruskému králi – ten ji od sněmu odmítl • Potlačena povstání v Sasku a Porýní, sněm rozehnán • Německo zůstalo roztříštěné

10. Průběh revolučních událostí v Evropě • Velkoněmecká koncepce: vytvoření jednotného německého státu zahrnujícího i Rakousko a české země • Maloněmecká koncepce: jednocení Německa pod vedením Pruska s vyloučením Rakouska

12. Průběh revolučních událostí v Evropě Rakousko: Mnohonárodnostní stát - Slované 17 mil., Němci 8 mil., Maďaři 5 mil. Absolutismus, feudální režim, nespokojenost dělníků, … • Březen – povstání ve Vídni, Metternich odvolán, císař přislíbil ústavu a volby • Květen 1848 - ve Vídni znovu vypukly nepokoje vláda byla nucena svolat ústavodárný říšský sněm • Říjen 1848 – povstání proti vyslání vojska do Uher • Vydána oktrojovaná ústava – brzy odvolána

13. Průběh revolučních událostí v Evropě České země: • 11. 3. 1848 lidové shromáždění ve Svatováclavských lázních svolané radikály • Přidávají se liberálové – vytvořen Národní výbor: požadavky občanské a národnostní poslány do Vídně • Vznikají národní gardy • 8. 4. 1848 Kabinetní list – odpověď císaře: příslib národnostní a jazykové rovnoprávnosti a svolání zemského sněmu – odpor Němců

14. Průběh revolučních událostí v Evropě České země: • Duben 1848 Palackého dopis do Frankfurtu – odmítnutí velkoněmecké koncepce • Červen 1848Slovanský sjezd v Praze – zástupci habsburské monarchie, Polska, Ruska (Bakunin) → nedošlo ke shodě, pouze odmítnutí velkoněmecké koncepce • V Praze generál Windischgrätz - v Celetné došlo ke srážce s vojáky → vypuknutí Pražského červnového povstání tzv. „Svatodušní bouře“ (12. - 18. 6. 1848) – barikády na starém městě, centrem odporu Klementinum • Září 1848 – zrušeno poddanství za výkup • Říjen 1848 – povstání ve Vídni (císař uprchl do Olomouce) • Říjen 1848 – nastupuje mladý radikální František Josef I. • Březen 1849 – rozehnán zákonodárný sněm v Kroměříži • Oktrojovaná ústava – zachovává centralizovanou moc • Květen 1849 – v Praze odhaleno povstání: ustanoven výjimečný stav až do roku 1853, zatýkání, soudy (Arnold, Sabina, Frič) – začíná Bachův absolutismus

15. Generál Windischgrätz

16. Alexandr Bach

17. Rakouská monarchie po roce 1848 • 1849 vydána oktrojovaná ústava • 1851 tzv. silvestrovské patenty ruší ústavu a politická práva - Bach, František Josef I. • 1855 konkordát s církví – opět vliv na školství a kulturu • Zaveden živnostenský řád – rušení cechů, vznik živnostenské komory – rozvoj kapitalismu (Čechy, Dolní Rakousy) • 1859 Rakousko prohrává krvavou bitvu U Solferina – odvolán ministr Bach • 1860 vydává panovník Říjnový diplom – slibuje ústavu • Únorová Schmerlingova ústava – centralistická, vyhovující německému obyvatelstvu: Exekutiva – panovník Zákonodárnou moc - říšská rada (panská a poslanecká sněmovna)

18. Rakouská monarchie po roce 1848 Pád absolutismu = rozvoj kultury • Národní listy (Rieger, Palacký) • 1859 - 1874 Riegerův slovník naučný • Spolky: Sokol (Miroslav Tyrš, Jindřich Fügner), Hlahol(Bedřich Smetana), Umělecká beseda • 1864 Prozatímní divadlo

19. František Ladislav Rieger

20. Rakouská monarchie po roce 1848 • Česká politika v 60. letech ve znamení pasivní rezistence • polarizaci české politiky: zastánci pasivní rezistence = Staročeši (Palacký, Rieger) Mladočeši (Grégr, Sladkovský) - radikálně demokratické síly • 1865 vychází Palackého spis „Idea státu Rakouského“ „Byli jsme před Rakouskem, budeme i po něm!“

21. Rakouská monarchie po roce 1848 Prusko – rakouská válka (1866) • Spor o rakouskou državu na severu Evropy – Holštýnsko (záminka) • Skutečný důvod – válka o hegemonii v německém prostoru • Spojenectví Pruska a Itálie – Rakousko nuceno válčit na dvou frontách • 3. července 1866 bitva u Hradce Králové (u Sadové): Rakousko poraženo →Pražský mír: Rakousko vystupuje z Německého spolku, zachovává si celistvost, vzdává se Holštýnska Prusko zakládá Severoněmecký spolek – otevřena cesta ke sjednocení pod taktovkou Pruska

23. Rakouská monarchie po roce 1848 1867 Maďaři využívají oslabení Rakouska k vyhlášení Rakousko – Uherského vyrovnání: • vznik dualismu (dvojstátí) • společný panovník, zahr. Politika, finance, armáda • Uhry vlastní ústavu, vládu, sněm • Hranicí řeka Litava (Předlitavsko Zalitavsko)

25. Rakouská monarchie po roce 1848 Česká reakce na vyrovnání: • Tábory lidu (Říp), příklon k panslavismu • Převezení korunovačních klenot z Vídně do Prahy • Pokus o rakousko – české vyrovnání: 1870 Fundamentální články – odmítnuto německými politiky

26. Rakouská monarchie po roce 1848 Politická situace v Čechách • Mladočeši zakládají Národní stranu Svobodomyslnou • Staročeši se 1878 vracejí do politiky – aplikují tzv. Drobečkovou politiku: podporují vládu (E. Taafe), očekávají drobné ústupky • 1880 Stresmayerova jazyková nařízení: při jednání s úřady lze užívat vedle němčiny i češtinu • 1882 rozdělena Pražská universita na českou a německou • 1890 Staročeši prosazují tzv. Punktace - českézemě měly být rozděleny na dva správní celky, německý a česko-německý: obrovský odpor v Čechách – konec politického vlivu Staročechů

27. Rakouská monarchie po roce 1848 V devadesátých letech 19. století vzniklo několik stran: • Již v roce 1878 vznikla sociálně demokratická strana • agrární strana (Alfons Šťastný, Ant. Švehla) • křesťansko - sociální strana (J. Šrámek; založení • národně-socialistická strana (učitel Václav Klofáč) • realistická strana (T. G. Masaryk) • hnutí „Omladina“ (1894 konstruovaný proces s tímto hnutím, 67 lidí odsouzeno do vězení)

28. Tomáš Garrigue Masaryk (1850 – 1937)