PODPORA DALŠÍHO VZDĚLÁVÁNÍ v Ústeckém kraji Most 2 8. 3. 2010

1. PODPORA DALŠÍHO VZDĚLÁVÁNÍ • v Ústeckém kraji • Most • 28. 3. 2010 Role a zapojení sociálních partnerů do tvorby programů DV

2. Obsah činnosti:

3. EU peníze školám

4. Strategie celoživotního učení ČR + Implementace

5. Strategie celoživotního učení ČR

6. Strategie celoživotního učení ČR Celkové charakteristiky Identifikace problémů počátečního vzdělávání Identifikace problémů v oblasti terciárního vzdělávání Identifikace problémů v oblasti dalšího vzdělávání

7. Strategie celoživotního učení ČR Hlavní strategické směry Návrh opatření pro oblast PV Návrh opatření pro oblast TV Návrh opatření pro oblast DV Provázanost na segmenty celoživotního učení Celkové charakteristiky Identifikace problémů počátečního vzdělávání Identifikace problémů v oblasti terciárního vzdělávání Identifikace problémů v oblasti dalšího vzdělávání

8. Analytická část Konstatování Nízká účast zaměstnavatelů při formulování jejich požadavků na absolventy odborného vzdělávání Praktický výcvik v učebních oborech, probíhá zcela ve školním prostředí odtrženě od reálného pracovního prostředí podniků a firem Omezená účast zaměstnavatelů na tvorbě vzdělávacích programů 65 % absolventů učebních oborů vůbec nevstoupí v průběhu studia do reálného pracovního prostředí SOŠ krátkodobé praxe v podnicích Kapitola 2.2.2. Identifikace problémů v oblasti počátečního (všeobecného a odborného) vzdělávání, str. 31.

9. Analytická část Identifikace problémů v oblasti dalšího vzdělávání Důležitou formou dalšího vzdělávání je vzdělávání organizované podniky 69 % poskytuje svým zaměstnancům další odborné vzdělávání (EU 72 %) České firmy se mnohem méně věnují rozvoji svých lidských zdrojů Nejslabší pozice malé a střední podniky Příčiny: horší finanční podmínky v českých firmách nižší úroveň podnikového managementu nižší kultura či dokonce absencí řízení lidských zdrojů Kapitola 2.2.4. Identifikace problémů v oblasti dalšího vzdělávání , str. 38, 39.

10. Analytická část Identifikace problémů v oblasti dalšího vzdělávání Kapitola 2.2.4. Identifikace problémů v oblasti dalšího vzdělávání , str. 38, 39.

11. Strategická část Kapitola 3.2. Hlavní strategické směry, str. 43.

12. Strategická část Sociální partnerství Spoluprací se sociálními partnery podporovat soulad nabídky vzdělávacích příležitostí s potřebami ekonomického a sociálního rozvoje Republiková, krajská a místní úroveň

13. Strategická část Sociální partnerství Republiková, krajská a místní úroveň Sektorové rady NSK RVP Dílčí a úplně kvalifikace

14. Strategická část Sociální partnerství Republiková, krajská a místní úroveň Sektorové rady NSK RVP Dílčí a úplně kvalifikace Krajské rady pro RLZ Strategické dokumenty DZ PRK RIS

15. Strategická část Sociální partnerství Republiková, krajská a místní úroveň Sektorové rady NSK RVP Dílčí a úplně kvalifikace Krajské rady pro RLZ Strategické dokumenty DZ PRK RIS Zaměstnavatelé Partnerství škol a podniků ŠVP Praxe Výuka expertů na školách

16. Sociální partnerství v Ústeckém kraji Spolupráce s Okresními hospodářskými komorami a Krajskou hospodářskou komorou v Ústeckém kraji Nutnost posílení spolupráce škol a budoucích zaměstnavatelů Dobrý list komory Dlouhodobý záměr vzdělávání a vzdělávací soustavy v Ústeckém kraji 2008/2010

17. Sociální partnerství v Ústeckém kraji Školy ve snaze pomoci trhu práce věnují maximální úsilí profesní přípravě žáků, a to zejména ve spolupráci se zaměstnavateli. Školy, ve snaze uspokojit požadavky zaměstnavatelů, úřadů práce a zájemců o vzdělání, věnují velké úsilí realizaci celoživotního učení a vzdělávání včetně realizace rekvalifikačních kurzů. Tam, kde je nastavena dobrá spolupráce mezi školou a firmou při přípravě absolventů, bývá i spokojenost s kvalitou a dovednostmi absolventa.

18. Sociální partnerství v Ústeckém kraji Strategie dalšího rozvoje krajského systému škol Další vzdělávání dospělých v rámci celoživotního učení Strategické dokumenty ČR Charakteristika koncepcí Právní rámec, zákon 179/2006 Sb. Projekt UNIV Průzkum CZESHA Členství v profesních sdruženích, ve nichž uplatňuje možnost poskytovat další vzdělávání (zaměstnavatelské svazy, profesní družení apod.) 13 škol

20. Spolupráce odborných škol s jejich sociálními partnery vytipování oblastí a vzdělávacích příležitostí Spolupráce odborných škol s jejich sociálními partnery, NUOV, Praha, 2011

21. Spolupráce odborných škol s jejich sociálními partnery spolupráce v oblasti podpory odborné kvality učitelů zaměstnavateli se zaměstnavateli Spolupráce odborných škol s jejich sociálními partnery, NUOV, Praha, 2011

22. Spolupráce odborných škol s jejich sociálními partnery Podpora ze strany dalších sociálních partnerů Spolupráce odborných škol s jejich sociálními partnery, NUOV, Praha, 2011

23. Spolupráce odborných škol s jejich sociálními partnery Názor na důležitost zapojení do tvorby a realizace VP

24. Spolupráce odborných škol s jejich sociálními partnery Shrnutí Monitorování ve spolupráci se sociálními partnery jednání se sociálními partnery (zaměstnavatelé 78%, ÚP 62%) Výběr vhodného sociálního partnera zkušenosti (95%), osobní kontakty, zaměstnavatelé absolventů (78%) přístup firmy (63%), technické zabezpečení firem (53%) Spolupráce při tvorbě VP Nejčastějším partnerem zaměstnavatelé vymezení profilu a kompetencí absolventů (68,6 %) celkové pojetí vzdělávání v daném oboru (68 %) nejlépe technické a zemědělské obory Spolupráce odborných škol s jejich sociálními partnery, NUOV, Praha, 2011

26. Děkuji vám za pozornost Robert Gamba Centrum vzdělanosti Libereckého kraje robert.gamba@cvlk.cz http://www.cvlk.cz