Prezentace Linuxu

1. Prezentace Linuxu Zaměřeno na distribuci

2. Prezentace Linuxu

3. Přehled distribucí Základní popis Zdroj: http://www.linux.cz/

4. Přehled distribucí Distribuce pro pokročilejší uživatele Tyto distribuce jsou rozsáhlejší, jsou určeny pro pokročilejší uživatele, kteří dobře zvládají administraci Linuxu z příkazové řádky a jsou obeznámeni s architekturou a strukturou Linuxu. Zdroj: http://www.linux.cz/

5. Výhody operačního systému Linux • Moderní operační systém • Bez virů a spywaru • Zcela ovladatelný • Kancelářské nástroje (Office) • Velké množství aplikací • Variabilní a přizpůsobitelný • Víceuživatelský a víceúlohový • Vzdálená správa a použití • Kvalifikovaná podpora a dokumentace • Dostupný v češtině • Pro všechny zdarma Zdroj: http://www.linux.cz/

6. Výhody operačního systému Linux • Moderní operační systém Linux je moderní operační systém (OS), jehož ovládání je stejně přívětivé jako u jiných systémů a který obsahuje velké množství ovladačů pro nejrůznější standardizovaný hardware. Najdete v něm podporu pro širokou škálu USB zařízení, podporu Bluetooth a IrDA, akcelerovaných grafických karet (nVidia, ATI a další), disků SATA i ATA, vypalovacích mechanik a mnohého dalšího. Linux byl první dostupný operační systém běžící na PC v 64bitovém módu a běžně podporuje víceprocesorové počítače. Zdroj: http://www.linux.cz/

7. Výhody operačního systému Linux • Bez virů a spywaru Na Linuxu není zpravidla nutné používat žádný komplikovaný zabezpečovací nebo antivirový systém. Linux je sám o sobě velmi dobře zkonstruován a odolává mnoha známým bezpečnostním komplikacím (např. virům). Aktualizace systému jsou dostupné zdarma a včas každému bez rozdílu. Zdroj: http://www.linux.cz/

8. Výhody operačního systému Linux • Zcela ovladatelný Linux neodesílá žádné citlivé informace bez vašeho vědomí. V naprosté většině případů systém nevyžaduje restartk projevení změn. Chování Linuxu je za každých okolností předvídatelné, ovladatelné a dohledatelné. S Linuxem se nedostanete do situace, kdy byste nemohli přijít na to, co a jak systém nebo aplikace dělá. Všechny služby, které na systému běží, máte plně pod kontrolou. Zdroj: http://www.linux.cz/

9. Výhody operačního systému Linux • Kancelářské nástroje (Office) Mezi aplikacemi každé větší linuxovédistribuce najdete kancelářský balík, tzv. office. Nejčastěji se pak jedná o OpenOffice.org, obsahující všechny kancelářské nástroje, na které jste zvyklí - editor textů (Write), tabulkový procesor (Calc), nástroj pro tvorbu prezentací (Impress),grafický editor (Draw), editor matematických rovnic (Math) a v nejnovější verzi i databázi (Base). Zdroj: http://www.linux.cz/

10. Výhody operačního systému Linux • Velké množství aplikací V každé linuxové distribuci naleznete velké množství nejrůznějších aplikací. Prohlížeče internetu, přehrávače multimédií, kancelářský software, poštovní klienty, nejrůznější editory (včetně grafických i 3D), programovací nástroje (IDE, kompilátory), komunikační nástroje (ICQ, Jabber apod.), hry a další - které jsou schopny uspokojit všechny běžné potřeby při práci s počítačem. Přesto vás ale neomezuje pouze na tyto jako jediné možné, ale umožňuje vám vybrat si ty, které vám nejvíce vyhovují. Naprostá většina těchto aplikací je k dispozici zcela zdarma. Pokud hledáte vhodnou náhradu aplikací zkuste se podívat do naší tabulky ekvivalentních aplikací. Zdroj: http://www.linux.cz/

11. Výhody operačního systému Linux • Variabilní a přizpůsobitelný Linux lze výkonově i vzhledově přizpůsobit každému požadavku. Linux je možné používat na velkém množství zařízení od PDA, přes notebooky, stolní počítače až po specializované servery. Díky jeho založení však není potřeba se na každém učit novému zacházení. Stále se jedná o principiálně stejný systém.Flexibilita Linuxu umožňuje, že při změně hardwaru nebo celého počítače nemusíte přeinstalovávat celý systém. Zdroj: http://www.linux.cz/

12. Výhody operačního systému Linux • Víceuživatelský a víceúlohový Nemusíte se přihlašovat a odhlašovat při administraci systému. Pracovat může i několik lidí najednou. Na Linuxu může existovat a pracovat velké množství uživatelů, a to i zároveň. Uživatelé mohou sdílet stejnou plochu, stejně tak jako mít svoji plochu zcela oddělenou. Při administraci systému není třeba se odhlašovat a znovu přihlašovat, i když běžně nepracujete jako administrátor. Na Linuxu může běžet zároveň velké množství aplikací od různých uživatelů. Zdroj: http://www.linux.cz/

13. Výhody operačního systému Linux • Vzdálená správa a použití Na Linuxu je možné pracovat vzdáleně, a to mnoha různými způsoby. Z příkazové řádky, v kompletním grafickém rozhraní, nebo spuštěním konkrétní aplikace. Pomocí vzdálené správy vám váš zkušenější kolega nebo kamarád může snadno pomoci s každým problémem, který řešíte. V rámci Linuxu si můžete na svém počítači spustit nejrůznější druhy služeb jako např. webový (HTTP) nebo souborový (FTP) server. Nikdo vás však nenutí tyto služby pouštět a využívat. Zdroj: http://www.linux.cz/

14. Výhody operačního systému Linux • Kvalifikovaná podpora a dokumentace S Linuxem pracuje na celém světě velké množství lidí, včetně odborníků, kteří jsou ochotni se s vámi podělit o svoje zkušenosti. Většinu dokumentace naleznete na internetu. A to ať už v rámci různých stránek, v diskusních fórech nebo v nejrůznější veřejně publikované dokumentaci, která je mnohdy už součástí vašeho systému. Řešení většiny svých problémů tak naleznete na internetu, nemusíte se nikde doprošovat, za nic platit. Odměnou všem ostatním bude to, že jednou vy pomůžete řešit stejný problém někomu jinému. Podporu si ale samozřejmě můžete i koupit jako službu. Zdroj: http://www.linux.cz/

15. Výhody operačního systému Linux • Dostupný v češtině Většina aplikací na vás bude mluvit česky. Ač je angličtina hlavním používaným jazykem, Linux je tzv. mezinárodní. To znamená, že v jedné instalaci můžete mít nainstalované jak kompletní české, tak např. i německé či hebrejské prostředí. Mezi jazyky a prostředími se lze libovolně přepínat. Zdroj: http://www.linux.cz/

16. Výhody operačního systému Linux • Pro všechny zdarma V podstatě všechny linuxové distribuce jsou k dispozici zdarma, protože se jedná o svobodný software. Nejsnadněji dostupné jsou ve formě CD nebo DVD obrazů, které lze stáhnout z internetu. Mnohdy si však můžete objednat dodání až domů, a to za cenu poštovného a cenu média. Nebo si můžete koupit krabicové verze, které za mírně vyšší cenu přidávají k samotnému systému různé bonusy, jako jsou tištěné příručky, podporu apod. Pokud chcete, je možné Linux, s cílenou podporou a doplňky, zakoupit u specializovaných distributorů. Je však na vás, zda hodláte za podporu platit. Systém samotný je vždy, jakožto svobodný software, zdarma. Už nebudete muset přemýšlet nad legálností softwaru nebo výhrůžkami od BSA. Nebudete potřebovat registrační klíč ani ověřování pravosti. Budete moci využívat výhody legálního OS bez jakýchkoli obtěžujících omezení. Zdroj: http://www.linux.cz/

17. Portable Linux http://www.portools.com/ Projekty portable software zpřístupňují některé běžné aplikace na přenositelné zařízení (USB flash disk, USB disky, CD, DVD apod.). Tyto programy jsou tedy  alternativou pro uživatele, kteří potřebují pracovat na cestách, ale na počítačích, které jej neobsahují nebo kam je není možné běžným způsobem nainstalovat. Bez průtahů tak máte k dispozici nejen program, na který jste zvyklí, ale i své nastavení. Zdroj: http://technet.idnes.cz/software.aspx?r=software&c=A060117_205840_software_dvr http://portablelinuxapps.org/ http://www.stanford.edu/~pgbovine/cde.html http://www.afterdawn.com/software/general/download_splash.cfm/vlc_linux

18. Linux Fedora • Základní charakteristika distribuce • Univerzálně použitelná Linuxová distribuce vhodná i pro začínající uživatele • Dostupná zdarma pro všechny hlavní platformy – x86 (PC), x86_64 (AMD64, Intel Core 2), PowerPC (starší Mac, ale i jiné) • Kvalitní integrovaná desktopová prostředí Gnome, KDE, Xfce • Množství volně dostupných aplikací přímo v distribuci - včetně OpenOffice.org a vývojového prostředí Eclipse • 3D efekty a průhlednost grafického rozhranní • NTFS, WIFI, práce několik uživatelů naráz a jejich rychlé přepínání • distribuce soustředící se na nové a vývojové technologie Fedora je kompletní operační systém Linux (tzv. distribuce), která vznikla jako nekomerční odnož RedHat Linuxu. Vyvíjí ho komunita vývojářů za podpory firmy RedHat. Na základě Fedory pak RedHat připravuje své komerční distribuce RedHatEnterprise Linux. Fedora je známa svou pokrokovostí a zpravidla přináší v každé verzi několik zásadních novinek. Distribuce je značně univerzální, se znatelným zaměřením na použití na osobních počítačích.

19. Linux Fedora bootovací CD Instalace Fedory na lokální disk Instalace Fedory na USB disk FedoravsUbuntu Test

20. http://fedora.cz/ Diskusní fóra http://forum.fedora.cz/ http://tucnak.info/ http://linuxexplore.wordpress.com/

21. Fedora - manuál ke stažení ke stažení

22. Fedora 15

23. Fedora Kancelářský balík Open Office je dostupný i v systému Linux, navíc v přenosné verzi (portable). Na obrázku je spuštěn z USB disku.

24. České stránky věnující se Linuxu · Root · AbcLinuxu · Linuxsoft · Linuxzone

25. Základy práce se systémem Základní pojmy Od začátku je Linux koncipován jako víceuživatelský operační systém, s cílem umožnit přístup více uživatelů k jednomu počítači. Uživatel přistupuje k počítači pomocí terminálu - neinteligentní "zobrazovací zařízení„. Stisky klávesnice jsou přenášeny do vzdáleného počítače a zpět je odeslána odezva, která se zobrazí na obrazovce. Uživatelské účty (user account) Účet jednoznačně definuje uživatele a jeho pracovní prostředí účty se zapisují do souboru /etc/passwd Uživatelský účet obsahuje tyto položky: – uživatelské jméno (loginname) skupina 3-8 znaků – heslo (password) je uloženo v zakódované podobě v souboru /etc/passwd heslo má mít alespoň 6 znaků, rozlišují se malá a velká písmena – uživatelské číslo UID (user identification) – primární skupina GID (primarygroupidentification) každý uživatel je členem alespoň jedné skupiny uživatelů. Členství v dalších skupinách je uloženo v souboru /etc/groupPřepínání mezi skupinami je příkazem newgrp

26. Základy práce se systémem Základní pojmy Doplňující uživatelské údaje jméno, příjmení,... domovský adresář (homedirectory) absolutní cesta k adr., kt. se nastaví jako běžný shell jméno a cesta k souboru, který se spustí jako shell (interpret příkazů), pokud není jinak uvedeno použije se /bin/sh superuživatel - root, uživatelské číslo (UID) 0

27. Přihlášení do systému Základní pojmy • login: - zadat jméno účtu, zadávat malými písmeny !! • Password: - zadání hesla k účtu • po úspěšném přihlášení se vypíše info o čase posledního přihlášení • dále se nastaví: • UID, GID, proměnné HOME, PATH, SHELL, TERM, MAIL, LOGNAME, • nastaví se domovský adresář, spustí se shell a vypisují se zprávy správce systému ze souboru /etc/motd • Změna hesla se provádí příkazem passwd • Odhlášení ze systému příkazem exit nebo logout

28. Zadávání příkazů shellu Základní pojmy • Shell vypisuje vlastní prompt a očekává příkazy. • Dělají se rozdíly mezi malými a velkými písmeny !!! • Příkazy lze zadávat do zásoby, příkazy se pamatují příkaz se odešle klávesou ENTER • Poslední znak se maže spec. znakem erase, řádek se maže znakem kill (^U) • Nastavení spec. znaků pro terminál zjistíme příkazem stty -a • Běžící proces násilně ukončíme znakem intr (^ C nebo klávesa DEL) • Vstup z klávesnice ukončíme znakem eof (^ D) • Výstup na obrazovku se zastaví znakem stop (^ S), • obnoví se znakem start (^ Q) • Speciální znak susp pozastaví běžící proces (^ Z), • Obnovení procesu provedeme příkazem fg

29. Nápověda Základní pojmy UNIX je vybaven sadou manuálových stránek nápovědu k příkazu vypíšeme příkazem manpříkaz Všechny odkazy na zadaný text zjistíme příkazem apropostext Vstupy a výstupy příkazů každý proces má v UNIXu automaticky přístup ke třem zvláštním souborům : – standardnímu vstupu (0) – standardnímu výstupu (1) – standardnímu chybovému výstupu (2)

30. Procesy Základní pojmy V UNIXU mohou souběžně běžet stovky procesů. Od jednoho programu může v jednom okamžiku běžet více kopií jako procesy (dynamická běžící instance programu). Každý proces je jednoznačně identifikován číslem procesu PID. Proces 0 se vytvoří při zavádění systému a nic nevykonává - idletask Proces 1 se nazývá init a je předkem každého z procesů. Informace o procesech se vypíše příkazem: ps (s parametrem -axse vypíše info o všech procesech) ps -ax procesům posíláme signály příkazem killkill -9 pid ukončí proces

31. Systém souborů Základní pojmy Fyzických způsobů ukládání souborů existuje více: BSD - systém 4,2 Sum Microsystems- ext2fs Oper. systémy typu UNIX nezapisují data na disk v okamžiku vyžádání požadavku k zápisu, ale až později, v systému běží démon (proces čekající v paměti na určitou událost - něco jako TSR), kt. tento zápis zajišťuje. Adresáře a soubory DOS převzal souborový systém od UNIXu jsou však tyto rozdíly: Jméno souboru je max. 255 zn. Rozlišuje se mezi malými a velkými písmeny. Jméno souboru smí obsahovat libovolné znaky, tečka je jako každý jiný znak, může obsahovat i mezeru. Zvláštní význam mají soubory začínající tečkou (např .profile), jsou obdobou skrytých souborů z DOSu adresáře se v zápisu cesty oddělují normálním lomítkem "/" Pojmy aktuální, kořenový adresář, absolutní cesta, relativní cesta - mají stejný význam jako v DOSu. Adresář automaticky obsahuje dvě položky: . aktuální adresář, .. nadřazený adr.

32. Příkazy pro práci s adresáři: Základní pojmy pwd - vypíše cestu k aktuálnímu adresáři cd - změna aktuálního adresáře, bez parametrů nastaví adresář domovský mkdir - vytvoření adr. rmdir - zruší zadané prázdné adr. rm - zruší soubor. cp - kopíruje soubor mv - přesune soubor (přejmenuje)

33. Reprezentace souboru na disku Základní pojmy Informace o souborech jsou soustředěny do tzv. seznamu i-uzlů (i-node). Jeden soubor je popsán právě jedním i-uzlem. i-uzel obsahuje: – diskovou adresu uložení dat – velikost souboru na disku – neobsahuje jméno souboru

34. Reprezentace adresáře na disku Základní pojmy Adresář je zvláštní případ souboru: Obsahuje jméno souboru a číslo i-uzlu. Kořenový adr. je adresář jako každý jiný. Na soubor obsahující položky kořenového adresáře ukazuje vždy i-uzel 2 Na jeden fyzický soubor na disku může ukazovat více než jedno jméno. V systému UNIX máme vždy pouze jeden kořenový adresář - jeden logický adresářový strom, i když je připojeno více fyzických disků.

35. Odkazy Základní pojmy Odkaz (link), v každém i-uzlu je uložen počet odkazů. Na tento i-uzel při vytvoření nového souboru se do i-uzlu tohoto souboru uloží 1 Je možno vytvořit další odkaz na tato data pod jiným jménem - příkazem ln ln existující soubor nový odkaz - ln jméno1 jméno3 Podrobnější informace týkající se do souboru získáme příkazem: ls -l – příst. práva 2 vlastník skupina velikost datum jmeno1 – příst. práva 2 vlastník skupina velikost datum jmeno3 Všechna jména si jsou rovnocenná. Příkaz rm zruší jméno (odkaz na i-uzel) a v i-uzlu sníží počet odkazů o 1, pokud má počet odkazů hodnotu 0, i-uzel zruší. Těmto odkazům se říká tvrdé odkazy (hard link) - na rozdíl od symbolických odkazů tvrdé odkazy je možno tvořit pouze v rámci jednoho fyzického systému souborů. Nově vytvořený odkaz náleží vlastníku souboru bez ohledu na to, kdo odkaz vytvořil.

36. Odkazy a adresáře Základní pojmy Vytvoříme-li nový adresář , vytvoří se jeho i-uzel a dvě adresářové položky (. a ..). Toto jsou tvrdé odkazy na vlastní i-uzel a na i-uzel nadřízeného. Adr. čísla i-uzlů se jmény adresářů zjistíme příkazem: ls -ild Symbolické odkazy Používají se častěji než tvrdé odkazy. Příkazem ln -s vytvoříme symbolický odkaz jméno2 následovně: ln -s jméno1 jméno2 tuto situaci lze zobrazit následovně: Použití symbolického odkazu znamená textovou náhradu jména odkazu jeho obsahem příklad : ln jméno2 jméno3 následovně příkaz: rm jméno2

37. Speciální soubory Základní pojmy Speciální soubor představuje rozhraní ovladače zařízení. Ovladače (drivery) zařízení jsou součástí jádra systému a byly do něj zařazeny v průběhu kompilace. Speciální soubor ukazuje na i-uzel dvou možných typů: i-uzel pro blokové zařízení i-uzel pro znakové zařízení bloková zařízení (block device) zařízení s přímým přístupem, která přenášejí data po blocích (disk). Znaková zařízení (character device) přenášejí data po znacích (sériová linka). Rozhraní jádra vůči ovladačům zařízení popisuje tabulka blokových a tabulka znakových zařízení. Administrátor vytváří speciální soubor příkazem mknod: mknod /dev/ttyS1 c 4 65 Příkaz vytvoří speciální soubor ttyS1 v adr. /dev, určí, že jde o znakové zařízení (c), tomuto zařízení je přiděleno hlavní číslo (major number) 4 vedlejší číslo (minornumber) 65. Hlavní číslo koresponduje s příslušným záznamem v tabulce zařízení a vedlejší číslo indikuje jednotku zařízení. Speciální soubor se zpravidla umisťuje do adresáře /dev.

38. Speciální soubory Základní pojmy Příklad typických spec. souborů v Linuxu: /dev/consolekonzole počítače (obrazovka a klávesnice) /dev/fd0 disketa č. 0 /dev/hda1 první IDE disk a jeho první oblast /dev/lp1 paralelní rozhraní odpovídající LPT1 /dev/tty1 první virtuální konzola Pojmenovaná roura (FIFO) Pojmenovaná roura (pipe) patří mezi speciální soubory. Používá se pro přenos dat a synchronizaci mezi dvěma procesy. Struktura je frontou FIFO. Rouru vytváříme příkazem: mknod jméno p mknod trubka p vyzkoušíme: man mknod > trubka & přesměrování výstupu do trubky more trubka rm trubka

39. Struktura systému souborů a superblok Základní pojmy Kompletní systém souborů obsahuje tyto komponenty: zaváděcí blok - může obsahovat zaváděcí program superblok - popisuje systém souborů seznam i-uzlů datové bloky Struktura typického adresářového stromu Částečně obecný přehled: / kořen adr. stromu /vmlinuz, /linux, /unixsoubor s obrazem jádra systému zaváděného do paměti /binobsahuje základní příkazy a systémové příkazy /bootobsahuje programy nezbytné pro zavedení OS /devadresář speciálních souborů /etcadresář většinou konfiguračních souborů /homeadresář domovských adresářů uživatelů /lib adresář sdílených knihoven a modulů jádra /mntpomocný adr. pro dočasné připojování jiných syst. souborů /proc /rootdomovský adr. uživatele root

40. Struktura systému souborů a superblok Základní pojmy /sbinadresář se syst. programy nezbytnými pro zavedení a zákl. údržbu systému /tmpveřejný adr. pro pomocné dočasné soubory /usradresář se soubory, kt. jsou typicky neměnné a nejsou potřebné pro zavedení syst. bin další, převážně uživatelské programy etckonfig. adr. pro programy uložené v systému souborů /usr include hlavičkové .h soubory pro C překladač lib knihovny a kompilátory, příp. spustitelné soubory local programy lokálně instalované v rámci instituce man manuálové stránky sbinsyst. programy src zdrojové soubory X11 X-Windows /var pracovní a administrativní soubory systému

41. Přístupová práva Základní pojmy • pro vlastníka souboru • pro skupinu vlastníka • pro ostatní informace zapsané v i-uzlu pro vyhodnocení přístupových práv: • – vlastník souboru - číslo UID uživatele, kt. soubor vytvořil • – skupina vlastníka - číselné GID skupiny, do které byl uživatel v okamžiku vytváření souboru přihlášen • přístupová práva - jsou uložena ve 12 bitech • Přístupová práva se specifikují pro 3 různé kategorie: • – vlastník (user) - co s objektem může vlastník provádět • – skupina (group) - co s objektem mohou provádět uživatelé skupiny, jejíž GID je zapsáno v i-uzlu • – ostatní (others) - co s objektem mohou provádět ostatní

42. Přístupová práva Základní pojmy Ve všech vlastnických skupinách je možno povolit nebo zakázat stejné operace rwx. Rozlišujeme, zda jde o soubor nebo adresář. Pro soubor se operace definují následovně: r soubor je povoleno číst w do souboru je povoleno zapisovat x soubor je povoleno spustit Pro adresáře: radr. je povoleno vypsat w do adr. je povoleno zapisovat, vytvářet a rušit soubory x do adr. je možno vstoupit (pomocí cd), lze zpřístupnit i-uzly souborů, na kt.adr. odkazuje Zjištění přístupových práv příkazem ls -l soubor .... výpis tohoto typu: -rwxr-x--x 1 novak student .... minus na zač. určuje, že jde o soubor – první trojice (rwx) určuje přístupová práva pro vlastníka – druhá trojice (r-x) určuje práva pro skupinu – třetí trojice (--x) určuje práva pro ostatní

43. Přístupová práva Základní pojmy Přístupová práva adresáře zjistíme příkazem: ls -ldadresář výsledek: drwxr-x--x 2 novak student ... znak d označuje, že jde o adresář Příklady vyhodnocování přístupových práv: – vytvořit soubor mohu v adresáři, do kterého mám práva (w) a (x) – zrušit soubor libovolného vlastníka mohu v adresáři, kam práva (w) a (x) – číst soubory mohu tehdy, pokud mám právo vstupu (x) do adresáře a právo čtení (r) souboru – zapisovat do souboru mohu tehdy, pokud má právo vstupu (x) do adresáře a právo zápisu (w) do souboru – spustit soubor mohu tehdy, pokud mám právo vstupu (x) do adresáře a právo spustit (x) soubor. Soubor po spuštění běží pod UID toho, kdo jej spustil. Zdroj: http://www.gybon.cz/~rusek/vyuka/linux.html

44. http://www.slunecnice.cz/vyhledavani/?qs=vmware&search.x=0&search.y=0&search=Vyhledathttp://www.slunecnice.cz/vyhledavani/?qs=vmware&search.x=0&search.y=0&search=Vyhledat Doporučení – virtuální stroj 1) 2) VMwarePlayerslouží ke spouštění předem připravených virtuálních systémů v jednom PC. Virtuální stroj lze připravit například v aplikaci VMware Workstation. Spuštěné systémy nelze upravovat či nastavovat, ale lze je využít pro testování softwaru v jiných operačních systémech, apod. VMware Server je aplikace pro vytvoření virtuálního počítače, na který lze nainstalovat libovolnou verzi systémů Windows, Linux, MS-DOS a další operační systémy. Program disponuje také technologii, která mu umožňuje optimalizovaně využívat více procesorů. VMware Workstation  Aplikace umožňující spuštění více operačních systému současně na jednom počítači. Na počítači běží jako základní operační systém Windows a uživatel má možnost nainstalovat jakýkoliv operační systém od MS-DOS 6.0, přes Win98 a Win2000, Linux až po Novell. Tyto systémy se spouští zvlášť v samostatném okně. Před stažením je třeba se zaregistrovat.

45. Doporučení – virtuální stroj VMware Workstation  Windows Fedora 15

46. Doporučení – virtuální stroj Virtualizace s pomocí VMware Krok jedna: tvoříme virtuální PC – VMware Workstation K vytvoření virtuálního PC potřebujeme zmíněný program VMware Workstation a libovolnou linuxovou distribuci. V naší ukázce nám k tomuto účelu poslouží distribuce Fedora. Instalace virtualizačního programu je snadná, bohužel není zdarma a až se vás bude dotazovat na sériové číslo, stačí kliknout na položku SKIP. Program se pak již spustí a budete ho moci 30 dní používat. Pro vytvoření virtuálního počítače, klikneme na hlavní obrazovce na položku „New virtualMachine.“ Na další obrazovce necháme zaškrtnuto „typycal“ a pokračujeme. Nyní vybereme cestu k linuxové distribuci, kterou jsme si stáhli. Dále se pak již stačí proklikat několika okny, vše je již v základu dobře přednastaveno. Virtuální počítač tak máme vytvořený a máme dvě možnosti. Buď ho můžeme spustit přímo v programu VMware Workstation, který nám ale za 30 dní vyprší, či ho spustit ve volně stažitelném programu VMwarePlayer. K našemu účelu zvolíme raději možnost druhou.

47. Doporučení – virtuální stroj Virtualizace s pomocí VMware Krok dva: spouštíme virtuální PC – VMwarePlayer Kde spuštění PC vytvořeného v prvním kroku nám poslouží druhý program, nazvaný VMwarePlayer. Jeho instalace je opět nenáročná, bohužel před ní musíme z počítače odstranit program z VMware Workstation. To ale nevadí, virtuální PC máme vytvořené a tak tento program nebudeme již dále potřebovat. Až budeme mít nainstalovaný VMwarePlayer, můžeme se pustit do provozu virtuálního počítače. Nahoře v okně VM Playeru vybereme ikonu s obrázkem pootevřené složky (open) a najdeme náš adresář s vytvořeným virtuálním počítačem. Tam vybereme soubor s koncovkou VMX a klikneme na OK. Virtuální počítač by se nám již měl spustit. V programu VMwarePlayer není třeba nic nastavovat a můžeme se již přímo pustit do instalace Linuxu!

48. Doporučení – virtuální stroj Virtualizace s pomocí VMware Krok tři: instalujeme Linux – Fedora Pokud jste zvládli první dva kroky, třetí již pro vás bude hračkou. Po spuštění virtuálního PC by se nám měl začít instalovat Linux. První obrazovka je v angličtině, není však důvod věšet hlavu. Prostým stiskem klávesy F2 si můžete z nabídky jazyků zvolit češtinu. Dále se pak stačí proklikat několika okny a je to. Pokud si nebudete jisti, jak naložit s rozdělením disků, nechte označenou volbu „asistované – použít celý disk“. Jinak již stačí zhruba půl hodiny počkat a Linux se vám bez problémů nainstaluje. Distribuce Fedory je navíc velice hezky graficky zpracovaná a ve většině věcí podobná Windows. V základu navíc obsahuje spousty programů, například pro úpravu obrázků či program pro komunikaci nejen po ICQ. S internetem byste také problém mít neměli, VMwarePlayer vás automaticky spojí s vaším internetem ve Windows.

49. Doporučení – virtuální stroj Virtualizace s pomocí VMware Výhody a nevýhody Výhody jsou celkem jasné. Můžete si zcela beze strachu zaexperimentovat s jakýmkoli operačním systémem. Vaše činnost v něm nijak neovlivní chování vašeho hlavního operačního systému a vy si ho tedy nepoškodíte, tak jak by se to mohlo stát při klasické instalaci na pevný disk. Pro testování i ozkoušení nových věcí je tak řešení od firmy VMware zcela ideální. Nevýhod pak ani není tolik, kolik by se mohlo zdát, vlastně jen jedna. Náročnost na výkon PC a místo na disku je zcela závislá na tom, který operační systém chcete virtualizovat. Lokalizace do češtiny sice chybí, ale to lze programu odpustit, neboť věcí, které budete potřebovat přeložit, je naprosté minimum. Suma sumárum Chcete-li si vyzkoušet Linux či jiný operační systém, řešení od společnosti VMware vám k tomu skvěle poslouží. Verze Workstation, která slouží pro tvorbu virtuálních počítačů, sice není zdarma, ale dá se nahradit produktem opět od stejné firmy, VMware Server. Hledáte-li cestu, jak bezbolestně a snadno vyzkoušet jiné operační systémy, VMware Workstation a VMwarePlayer vám k tomu skvěle poslouží.

50. Doporučení – virtuální stroj Alternativní program Microsoft Virtual PC 2007 Microsoft Virtual PC 2007 je aplikace pro vytvoření několika virtuálních PC v jednom počítači, které emulují i hardware ve skutečném počítači. Takto vytvořená virtuální PC lze využít pro instalaci jiných operačních systémů (MS-DOS, Windows, OS/2), testování programů, spouštění starších aplikací apod. Stáhnout program Microsoft Virtual PC 2007Velikost: 29,69 MBLicence: MS EULAPodporované jazyky: angličtinaOperační systémy: Vista-32, Win XP, Win 2000, Win 2003