E N D
16. května Sloh
Vypravování • Při psaní vyprávění musíme vždy postupovat tak, aby si čtenář dokázal děj, případně příběh představit, i když nebyl jeho součástí. Vyprávění je typické zejména dynamikou. Jsou v něm využívány zejména krátké, výstižné věty, které podtrhují sled událostí. Vytváření pocit napětí a dynamiky. Ve vypravovaní je také možné využívat i nespisovná slova a přímou řeč, pokud to napomáhá k dotváření atmosféry a dynamiky samotného příběhu. Často se lze setkat také s využíváním tázacích a zvolacích vět. Ve vyprávění je možné přecházet z minulosti do přítomnosti a naopak. Osnova bývá sestavována tak, že v první části - úvodu - vtáhneme čtenáře do děje, seznámíme jej s postavami, přiblížíme mu základní situace a prostředí příběhu. Ve druhé části - vlastním vyprávění - stupňujeme napětí, řešíme zápletku a směřujeme k jejímu vyvrcholení a vyřešení. V poslední části - závěru - můžeme z příběhu vyvodit ponaučení, můžeme příběh zobecnit.
Přečtěte si novinový článek. Včera ve večerních hodinách se žák 4. třídy ZŠ T. G. Masaryka v Uherském Hradišti setkal s mimozemšťanem. Více informací naleznete v zítřejším Pablesku!
Představ si, že Ty jsi ten žák, který se včera večer setkal s mimozemšťanem. Přibliž čtenářům tuto událost. V úvodu povyprávěj kde, kdy, za jakého počasí, jak, … se to stalo, vtáhni čtenáře do děje. Seznam ho s postavami. V další části můžeš povyprávět, co jste spolu dělali, o čem jste se bavili, co se přihodilo, co chtěl, … Vyprávění by mělo být napínavé, s nějakou zápletkou. Stupňuj napětí, řeš zápletku a směřuj k jejímu vyvrcholení a vyřešení. V závěru by mělo být rozřešení záhady, nějaké ponaučení, … Používej přímou řeč, přirovnání. Přecházej z minulého času do přítomného. Při napínavých částech vol kratší věty.