Tvoření písemné práce

1. Tvořenípísemné práce Odkud začít a kudy jít….

2. Cíl písemné práce Prokázat schopnost práce s informacemi (shledávání, kritické vyhodnocení, aplikace, vyvození závěrů atd.) Schopnost formulovat problém, stanovit hypotézu a provést její ověření Formulace závěru.

3. Téma a název Téma zadané a zvolené Název a podtitul

4. Základní členění • Úvod – captatio benevolentiae, nastavení „komunikační vlny“ – polemické (konfrontační) či konciliantní? Stručný obsah. Psát až nakonec! • Stať – vlastní látka, argumentace. • Závěr – nejsilnější argument, stručné shrnutí výsledku.

5. Úvod a jeho význam Úvod nastavuje „komunikační vlnu“ Nastavení konfrontační a konciliantní Expozice problému Motivy bádání V mluvené verzi „ochutnání“ Výchozí hypotéza

6. Konfrontačnía konciliantní nastavení

7. Základní kroky • 1. Analýza komunikační situace • 2. Shromažďování materiálu • 3. Třídění materiálu • 4. Stylizace • 5. Osvojení • 6. Realizace • 7. Vyhodnocení

8. 1. Analýza situace Ke komu budu mluvit? Komu je práce určena? Jaké jsou adresátovy zájmy, priority, oblíbená témata? Kdo bude v komisi?

9. 2. Shromažďování materiálu • Extenzivní fáze • Přehled terénu • Shromáždění všeho dostupného • Slovníky, monografie, články, „nekorektní“ prameny • Rozdíl mezi soukromým názorem a názorem, určeným k prezentaci • Suchbild - hypotéza

10. Zdroje informací Základní rozdělení – primární a sekundární Ethos a pravidla citací a uvedení zdrojů Kritika zdrojů

11. 3. Třídění materiálu • Výběr z hlediska úžeji vymezeného tématu či záměru • Nikoliv jako apologie výchozí představy • Spravedlivé souzení pro a proti • Nepoužitý materiál není bezcenný materiál

12. 4. Stylizace • Vytříděný materiál je seřazen dle zákonů logiky a pedagogiky • Logika – základní osnova • Pedagogika – od známého k neznámému, od jednoduchého ke složitému • Struktura – členění • Diskuse jako inspirace i ověření

13. Argumentace Korektní argumentace dbá na to, aby -skutečnosti, na kterých je argumentace postavena byly korespondenčně pravdivé (neověřené zprávy, pochybné prameny apod.) - byly věcně relevantní, vztahovaly se k problému a teze z nich tedy vyplývala Přání je otcem myšlenky

14. Interpretace faktů

15. Optické a myšlenkové klamy

16. Klamy vědomé a mimoděčné

17. Jaké to je?

18. Bolestné kroky Při stylizaci musí člověk vědomě a cíleně čelit tendencím a pokušením „odboček“. Lze pronásledovat pouze jednoho zajíce. Výhoda přestávky v práci.

19. Formální úprava Čitelné písmo Nepoužívat více než tři druhy písma Kurzíva a tučný řez (ne oboje v jednom!)

20. Obhajoba Přednesení stručného shrnutí předpokladů, cílů a výsledku své práce. Ze způsobu přednesu je možno mnohé vyvodit. Vystupovat s přiměřenou jistotou a sebevědomím Etika vědecké práce – upozornit na úskalí a nejasnosti

21. Jak se připravit Před vlastní obhajobou má autor čas na přípravu (kterou má obvykle již v hrubých rysech hotovu) Může mít poznámky, dobrý dojem budí schopnost mluvit „z hlavy“ Je možnost obhajoby před širším fórem

22. 5. Osvojení a realizace • Doslovné čtení • Zpaměti • Volně s poznámkami • Myšlenková mapa • S patra, bez přípravy • 2 verze

23. 6. Veřejné přednesení Obhajoba práce může mít formu veřejné prezentace. V zásadě platí to, mco je třeba k obhajobě Obvykle větší rozsah – více času Kultivovanější rétorický projev (obhajoba může být „rozhovorem“)

24. 7. Vyhodnocení • Diskuse a poznámky posluchačů – zpětná vazba • Vlastní pocit • Podstatné zaznamenat pro příště

25. A na závěr: Smyslem písemného zpracování je osvětlení některého temného, šedého, nezřetelného místa Bytí. Vedlejší prémií je radost, kterou autor sám ze své práce má. Pobídka k zodpovědnému a opodstatněnému myšlení. Mnoho zdaru Vám přeje Milan Klapetek