Název školy: Střední průmyslová škola, Ostrava - Vítkovice, příspěvková organizace

1. Název školy:Střední průmyslová škola, Ostrava - Vítkovice, příspěvková organizace Autor: Mgr. Lenka Hrušková Datum:12. 9. 2012 Název: VY_ 32 _INOVACE _6.3.4 Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0125 Téma: Koncepce austroslavismu, česko-německé vztahy Anotace: Prezentace slouží k zopakování probraného učiva. Studenti si písemně i ústně procvičí poznatky o dějinách 2. pol. 19. stol.

2. Národnostní otázka v Evropě pol. 19. stol • Ve 40. letech diskuse o další existenci dosud roztříštěného Německa – to způsobilo národnostní nepokoje i v dalších částech Evropy. • I český národ nebyl v otázkách postavení Čechů v rakouské monarchii jednotný: PANSLAVISTÉ – chtěli odtržení od monarchie, sloučení s dalšími slovanskými národy pod vládou carského Ruska. AUSTROSLAVISTÉ – chtěli v rámci monarchie bojovat o větší práva v oblasti kultury, vzdělávání, hospodářství.

3. Přestavitelé : • Panslavismus – K. J.. Erben. • Austroslavismus – Fr. Palacký, K. H. Borovský. • Ve 40. letech stoupl význam spolků v českém národním hnutí – Matice česká, Jednota pro povzbuzení průmyslu v Čechách, Měšťanská beseda. • Na přelomu let 1844 – 1845 vznesen požadavek na zřízení stálé české divadelní scény.

4. Vznik české národní hymny • Nejvýznamnějším českým dramatikem 1. pol. 19. stol. byl Josef Kajetán Tyl(1808 – 1856). Při premiéře jeho lidové zábavné hry se zpěvy Fidlovačka v prosinci 1834 zazněla poprvé píseň Kde domov můj. • Bylo to ve Stavovském divadle, hudbu složil Josef Škroup (1801-1862).

5. Česko – německé vztahy • Situace se vyostřuje v roce 1848 – revoluce v Německu měla přispět ke sjednocení německy mluvících států. • Německý spolek svolává na 12. 4. 1848 sněm do Frankfurtu nad Mohanem, kterého se měl účastnit i F. Palacký – odmítá dopisem O poměru Čech a Rakouska k říši německé – důraz na ústavně zreformovanou habsburskou monarchii pro další existenci Čechů v ní.

6. Česko – německé vztahy • Protiváha k celoněmeckému Národnímu shromáždění ve Frankfurtu nad Mohanem – Slovanský sjezd v Praze 2. – 12. 6. 1848 – přerušen revolučním povstáním. • 1849 – 1859 období BACHOVA ABSOLUTISMU –konec národnostních snah, spolky zakázány, přísná cenzura, tajná policie. • Na druhou stranu podpora podnikání, vývoj průmyslu a řemesel.

7. Obnovení ústavnosti • 1859 bitva u Magenty a Solferina – porážka Františka Josefa – ztráta Milánska = zrušení absolutismu. • 1860 vydán Říjnový diplom = náznak federalismu v monarchii, vznik tzv. únorové ústavy. • Zákonodárný sbor = říšská rada – rozdělena na širší – záležitosti celé monarchie , užší – jen pro neuherské země. Dále rozdělena na panskou sněmovnu a poslaneckou sněmovnu. • Přijetí nového zákona – souhlas obou komor a panovníka.

8. Federalizace monarchie • 1866 katastrofální porážka rakouské armády v prusko-rakouské válce – bitva u Hradce Králové. • Z toho vyplynuly pokusy národů monarchie o osamostatnění. • Radikální ve svých požadavcích byli Maďaři – 1867 – dualismus – monarchie rozdělena na Rakousko- Uhersko, podle řeky Litavy – Předlitavsko, Zalitavsko.

9. Vypracovala Mgr. Lenka Hrušková • Seznam zdrojů: http://commons.wikimedia.org/wiki/[cit. 2012-09-12]