GYMNÁZIUM, VLAŠIM, TYLOVA 271

GYMNÁZIUM, VLAŠIM, TYLOVA 271

Životní prostředí Pojem životní prostředí zahrnuje vše, co vytváří podmínky existence života - existence organismů (včetně člověka).

Složky životního prostředí Dělí se na neživé a živé: • neživé (anorganické) složky • voda (hydrosféra) • půda (pedosféra) • ovzduší (atmosféra) • horninové podloží (litosféra) • živé (organické) složky • organismy (biosféra, biocenóza) • Studiem vztahu organismů a životního prostředí obecně se zabývá ekologie (= věda o přírodním prostředím, zkoumá vzájemné vztahy mezi organismy a vztahy organismů k prostředí v němž žijí, působení člověka na ekosystémy a neživé složky prostředí je nauka o životním prostředí) , případně environmentalistika.

Klimatické změny životního prostředí • Velké klimatické změny, například doba ledová, se dějí během tisíciletí. Ale závažné změny podnebí mohou nastat i náhle v průběhu několika let. Popel ze sopečných erupcí může zastínit Slunce a tím způsobit ochlazení podnebí. Změny ve větrném režimu mohou zapříčinit přesun srážek na jiné území a přivodit období sucha. Nepříznivý vliv na podnebí má také lidská činnost, která vede ke znečisťování životního prostředí. • Skleníkový efekt je důsledkem tohoto znečistění. Atmosféra působí jako skleník; zadržuje sluneční teplo a ohřívá Zemi. Znečistěný vzduch zachytává více tepla a Země se otepluje. • Celkové oteplování má za následek také tání ledovců na zemských pólech. Ledovce tají daleko rychleji, zvyšuje se hladina světových moří, jsou trvale zaplavována pobřeží světových kontinentů a v oceánech mizí celé ostrovy.

Součástí atmosféry je stratosféra. Částí stratosféry je tenká vrstva plynu, které říkáme ozon. Je to určitá forma kyslíku, která pohlcuje škodlivé ultrafialové paprsky záření Slunce, které může u člověka vyvolat rakovinu kůže. Bez ozónové vrstvy by tyto paprsky dopadaly na Zem a zahubily by na ní všechno živé. Chemické látky, freóny, které se používají například v chladničkách a ve sprejích, však tuto vrstvu narušují. Nad Arktidou a Antarktidou již vědci díry v ozónové vrstvě objevili. • Také kácení tropických dešťových pralesů má neblahý vliv na klinatické podmínky. Tyto pralesy jsou obrovskou zásobárnou vody, která po jejich vykácení mizí. Proto se také neustále zvětšuje plocha pouští.

Znečišťování • Doprava - výfuky autobusů, osobních a nákladních aut chrlí do ovzduší olovo, které poškozuje nervový systém, oxid uhelnatý, oxid uhličitý a oxidy dusíku, které jsou příčinou fotochemického smogu a spolu s oxidem siřičitým, vznikajícím spalováním uhlí v tepelných elektrárnách, i kyselého deště, který poškozuje stromy a ničí život v řekách. Množství některých škodlivin můžeme snížit katalyzárory připojenými na výfuky motorových vozidel nebo používáním příslušných technologickýchzařízení v tepelných elektrárnách. Jistou nadějí na výrobu “ekologičtější“ energie jsou elektrárny jaderné, zde vzniká ale zatím dále nevyužitelný odpad. V současnosti vědci experimentují s tzv. “obnovitelnými zdroji energie“ - Slunce, vítr, vlny a pohyb moře. • Havarijní znečišťování- kromě každodenního znečisťování dochází občas i k nečekanému, náhodnému úniku znečisťujících látek. Například když se poškodí tanker a ropa vytéká do moře, kde vytvoří na hladině obrovskou skvrnu. Tento druh znečistění znamená přímo pohromu, protože uhynou milióny ryb a mořských ptáků.

Odpad - v mnoha částech světa lidé zakopávají do země toxické – jedovaté – chemické látky a jiné nebezpečné odpadní produkty. Ty potom prosakují do půdy i do vody a ničí v nich život. K mořím se někdy chováme, jako by to byly skládky odpadu – příkladem je silně znečistěné Severní moře. Aby život v mořích a oceánech úplně nezanikl, musíme produkovat méně škodlivé odpadní produkty. Sklo, kovy, plasty či papír, s nimiž přicházíme denně do styku, se mohou po použití znovu zhodnotit ve výrobě, ovšem když je nebudeme vyhazovat, ale sbírat. • Chemické hnojení- zemědělci hnojí zemědělské plodiny umělými hnojivy, aby lépe rostly, a postřikují je pesticidy, aby se zbavili živičišných škůdců a plevelů. Ale tyto chemické látky ničí i ostatní živočichy, kteří na polích žijí, a také se dostávájí i do vypěstovaných plodin. Zde je řešením používánín přirozených prostředků hnojení, chlévská mrva, zelené hnojení – a také ochrana přirozených nepřátel živočišných škůdců – ptáků.

Některá východiska Obnovitelné zdroje energie Vodní elektrárny- energie vody je historicky nejstarším využívaným zdrojem energie a využívá se zejména k výrobě elektrické energie. Ta může být použita k vlastní spotřebě výrobce např. k osvětlení, vytápění objektů, k ohřevu vody nebo může být využívána lokálně více odběrateli (v případě vyšších výkonů). U větších zařízení je možné dodávat vyrobenou elektrickou energii do veřejné rozvodné sítě. Solární panely- méně se u nás využívá energie sluneční i přesto, že celková doba slunečního svitu (bez oblačnosti) je u nás od 1400 do 1700 hod/rok. Energie dopadající kolmo na 1m2 plochy je 800 až 1000 Wh. Slunce ročně vyzáří k Zemi asi 900 biliard kilowatthodin. To je 10 000krát víc energie, než v současnosti potřebuje celá naše planeta. Z těchto čísel je vidět, že při dobré účinnosti solárního systému lze získat z poměrně malé plochy (podstatně menší než je střecha rodinného domku) poměrně velký výkon.

Větrné elektrárny- energie větru patří k historicky nejstarším využívaným zdrojům energie. V České republice jsou možnosti využití energie větru, vzhledem k přírodním podmínkám (vnitrozemské klima s nepravidelným prouděním vzduchu), dosti omezené. Vhodné lokality pro využití větrné energie jsou většinou ve vyšších nadmořských výškách, kde vítr dosahuje vyšších rychlostí (nad 5m/s). Ekologické zemědělství- (někdy též biozemědělství, řidčeji organické zemědělství z anglického „organic agriculture“) je takový způsob hospodaření, který bere ohled na přirozené koloběhy a závislosti a umožňuje tak produkovat vysoce kvalitní a hodnotné potraviny. Jeho prioritou je kvalita, nikoli kvantita produkce. Je založené na zásadách etičtějšího přístupu vůči chovaným zvířatům, ochrany životního prostředí, šetření neobnovitelných zdrojů, ochraně zdraví populace ale i udržení zaměstnanosti v zemědělství a na venkově a udržení biodiverzity (rozmanitosti rostlinných a živočišných druhů).

Třídění odpadu • Papír • a) co patří do papíru • kartónové a lepenkové obaly (vlnitá i hladká lepenka) • noviny, časopisy, katalogy, letáky • knihy (bez vazby), sešity • papírové obaly • kancelářský papír (z tiskáren, kopírek, faxů, obálky) • papírové sáčky, papírové tašky • lepenkové obaly od vajec b) co nepatří do papíru • dětské papírové pleny • znečištěný papír (mastný, mokrý) • nápojové kartony - tetrapak (např. obaly od mléka, džusů, vína apod.)

tapety • fólie, termopapír, nálepky, etikety • fotografie a fotopapír, pohlednice • hygienický papír (např. kapesníky apod.) • krabičky od cigaret s celofánovým obalem a vnitřní fólií • papíry potažené fólií • voskovaný, dehtovaný a asfaltový papír • průklepový (uhlový) a pauzovací papír • potahované obaly z mražených potravin c) co se dále děje s vámi vytříděným papírem • papír se sveze do třídírny druhotných surovin na sběrném dvoře ručně se dotřídí na jednotlivé kategorie: • vlnitá lepenka • noviny, časopisy, kancelářský papír • hladká lepenka • d) co se vyrábí z vytříděného papíru • v papírnách se z něj vyrábí opět papír

Sklo • a) co patří do kontejnerů na sklo • nevratné láhve (např. láhve od vína nebo lihovin) • sklenice bez obsahu potravin (např. sklenice od zavařenin, džemů apod.) • skleněné obaly, vždy bez uzávěrů a obsahu (např. flakony od parfémů) • tabulové sklo (patří do kontejnerů na barevné sklo) malých rozměrů nebo střepy • b) co nepatří do kontejnerů na sklo • zrcadla • drátěné sklo • olovnatý křišťál • žárovky

zářivky, úsporné žárovky, výbojky • keramické výrobky (např. hliněné, porcelánové nebo keramické) • skleněné nádobí (varné sklo) • tvrzené sklo (z dveří, nábytku apod.) • autosklo • c) co se dále děje s vámi vytříděným sklem • odveze se do skláren, kde se provádí dotřídění • d) co se vyrábí z vytříděného skla • opětovně se používá na výrobu skleněných výrobků

Plasty • a) co patří do kontejnerů a pytlů na plasty • PET-láhve od nápojů • plastové obaly od potravin • láhve a obaly od čistících prostředků a kosmetiky • plastové sáčky a tašky • balící fólie • plastové kanystry • polystyren • obaly od CD • Vše řádně vypláchnuto a umyto.

b) co nepatří do kontejnerů a pytlů na plasty • plastový zdravotnický materiál (infuzní sáčky, zkumavky, injekční stříkačky atd.) • znečištěné plasty • obaly se zbytky potravin • hračky • obaly z PVC • podlahové krytiny (linoleum) • trubky (novodur), hadice (zahradní) • kabely včetně kabelové izolace (obsahuje PVC) • pryžové výrobky (guma) • textil • CD nosiče, diskety, kazety (audio, video) • plastový zdravotnický materiál (infuzní sáčky, zkumavky, injekční stříkačky atd.) • obaly od olejů, barev, laků atd.

c) co se dále děje s vámi vytříděnými plasty • plasty se svezou do třídírny druhotných surovin na Sběrném dvoře v Hodoníně • ručně se dotřídí na jednotlivé kategorie: • PET-láhve dle barev (čiré, modré, zelené atd.) • polyetylenová fólie (čirá, barevná) • další druhy fólií, plastové kanystry, polystyren; prázdné plastové obaly od saponátů, kosmetiky a kečupů; obaly od CD a DVD nosičů, kelímky od jogurtů a hořčice • d) co se vyrábí z vytříděných plastů • PET-láhve dle barev (čiré, modré, zelené atd.) - nové láhve, vlákna do oděvů • polyetylenová fólie (čirá, barevná) - opět na výrobu polyetylenové fólie • další druhy fólií, plastové kanystry, polystyren; prázdné plastové obaly od saponátů, kosmetiky a kečupů; obaly od CD a DVD nosičů, kelímky od jogurtů a hořčice - se používají na výrobu odpadkových košů, zahradního nábytku, palet, zatravňovaní dlažby, protihlukových stěn atd.

Nápojové kartony (Tetrapak) • Jde o kombinovaný obal z více materiálů a to papír, plastovou fólii, hliníkovou fólii. • a) co patří do pytlů na nápojové kartony • obaly (kombinované) od džusů, vína atd. • b) co nepatří do pytlů na nápojové kartony • papír (včetně papírových obalů od bonboniér) • plast • sklo • potraviny • atd. • Vše řádně vypláchnuto a umyto.

c) co se dále děje s vámi vytříděnými nápojovými kartony • plasty se svezou do třídírny druhotných surovin na Sběrném dvoře v Hodoníně • ručně se dotřídí - z nápojových kartonů se vybere to co do nich nepatří • d) co se vyrábí z vytříděných nápojových kartonů • oddělí se papír od hliníkové nebo plastové fólie a každá komodita se dále zpracovává odděleně, nebo • nápojové kartony se celé rozdrtí a slisují izolačních stavebních desek

Elektrozařízení a elektroodpad • Za elektrozařízení jsou dle kolektivních systémů považovány vyřazené elektrospotřebiče, které jsou kompletní. • Co je kompletní elektrozařízení • Vyřazené chladící spotřebiče: • ledničky • mrazničky • kombinace, u kterých nechybí motor (kompresor), chladící okruh (zadní mřížka), opláštění • Televizory, monitory, u kterých nechybí součástky z kovů a to jak železných tak barevných (např. měď) a není rozbitá obrazovka • V případě, že některá z těchto částí chybí jedná se o elektroodpad.

Ochrana životního prostředí 1) Ochrana přírody a rostlin Péče státu i jednotlivců o volně žijící živočichy, planě rostoucí rostliny, o vzácné či ohrožené druhy, o vybrané dřeviny rostoucí mimo les, o vybraná naleziště nerostů a hornin, o paleont. nálezy a o geomorfologické či geol. jevy v krajině. Zabývá se ochranou ekologických systémů a krajinných celků. Buduje síť chráněných území a trvale o ně pečuje, ovlivňuje lesní a vodní hospodaření, účastní se procesů územního plánování, ochrany původního fondu, vytváření nových, přírodně hodnotných ekosystémů. První zákon o státní ochraně přírody byl v ČR vydán v roce 1956. 2) Ochrana stanovišťCílem je zachování max. počtu dostatečně velkých biotopů a typů prostředí, která jsou nezbytná k udržení rozmanitosti ekosystémů. Provádí se formou územní ochrany, umožňuje ochranu druhů.

3) Ochrana živočichůJejím úkolem je zachovat početnou a geneticky kvalitní populaci živočichů v dostatečně velkém a minimálně kontamitovaném přírodním prostředí. Metody, managementu populací, zejména ohrožených druhů, zahrnující různé způsoby obnovy populací. Ochrana živočichů není možná bez účinné ochrany přirozených stanovišť. • Ochrana přírody a krajinyČeská republika má v současné době čtyři národní parky (Krkonošský národní park - 35 900 ha, Národní park Šumava - 68 300 ha, Národní park Podyjí - 6 100 ha a Národní park České Švýcarsko - 7 500 ha), 24 chráněných krajinných oblastí. Celkem je chráněno asi 15 % území státu , což odpovídá stavu ve srovnatelných evropských zemích. Kromě toho existuje 1360 chráněných území (přírodní rezervace, přírodní památky).

ČSOPZachování druhové rozmanitosti, přirozených biotopů a celkové ekologické stability krajiny je základním cílem členů ČSOP, kteří pečují o chráněná území, genofondové plochy i jednotlivé ohrožené organismy, jako jsou např. orchideje, jilmy, raci, vážky, netopýři, sova pálená, mravenec lesní, ledňáček říční a desítky dalších. Na veřejnost ČSOP působí především prostřednictvím svých ekocenter. Ta pořádají besedy a přednášky pro veřejnost, vydávají informační materiály, provozují knihovny a organizují akce (například Ekologickou olympiádu, Den Země, kampaň Ukliďme svět!) přístupné opravdu všem zájemcům o smysluplnou činnost.

GYMNÁZIUM, VLAŠIM, TYLOVA 271