ÚVOD DO SOCIÁLNÍ PRÁCE

1. Stanislava Ševčíková, Katedra sociální politiky a sociální práce, FSS MU, Brno ÚVOD DO SOCIÁLNÍ PRÁCE

2. Sociální práce podporuje sociální změnu, řešení problémů v mezilidských vztazích a posílení a osvobození lidí za účelem naplnění jejich osobního blaha. Užívaje teorií lidského chování a sociálních systémů, sociální práce zasahuje tam, kde se lidé dostávají do kontaktu se svým prostředím. Pro sociální práci jsou klíčové principy lidských práv a společenské spravedlnosti. Definice IFSW

3. Sociální práce jako obor je „aplikovaná věda, zkoumá komplexní souvislosti mezi intrapsychickými, interpersonálními, skupinovými a společenskými procesy a způsoby jejich ovlivnění legislativními, organizačními, komunikačními a vztahovými prostředky, s cílem zlepšit životní pohodu/sociální fungování všech lidí.“ Jako činnost je profesionální aktivitou, která vytváří podmínky pro rozvoj a lepší využití zdrojů jednotlivce, skupin, komunit a společnosti využíváním prostředků analýzy a komunikace, profesionálním utvářením a usnadňováním vzájemné interakce (organizováním, vyjednáváním) a realizací a změnou legislativních a společenských podmínek, s cílem ochránit a posílit zejména znevýhodněné a ohrožené skupiny a jednotlivce ve společnosti (Havrdová) Sociální práce

4. Co je to sociální práce? Co je předmětem sociální práce? Co dělá sociální pracovník? 1927 v ČSR: „Snaha za zlepšení hospodářských, existenčních, právních a zdravotních poměrů lidí, kteří nejsou schopni hájit se samostatně.“ Soc. práce je to, co soc. pracovníci dělají, popř. co jiné profese nedělají... Payne: “Sociální práce je specifickou aktivitou, kde lidé jednají v specifických rolích jako sociální pracovník a klient.” Definice SP

5. Implicitním nebo explicitní vymezení cíle sociální práce, které se opírá o koncept „sociálního fungování“. Například Sheafor, Horejsi a Horejsi (2000: 4-5) považují za cíl sociální práce: „[...] (1) pomáhat jednotlivcům a sociálním systémům zlepšovat své sociální fungování a (2) měnit sociální podmínky tak, aby chránily tyto jednotlivce a systémy před potížemi ve fungování“. Jinou definici, která si rovněž za východisko bere koncept sociálního fungování, uvádí Navrátil (2000: 7): „Cílem sociální práce je podpora sociálního fungování klienta v situaci, kde je taková potřeba buď skupinově, nebo individuálně vnímána a vyjádřena. Sociální práce se profesionálně zabývá lidskými vztahy v souvislosti s výkonem sociálních rolí (sociální fungování).“ In Musil, Navrátil: SP s příslušníky menšin Cíle sociální práce

6. Sociálním pracovníkem je ten, kdo vykonává sociální šetření, zabezpečuje sociální agendy včetně řešení hmotné nouze, sociálně právních problémů v zařízeních poskytujících služby sociální péče, sociálně právní poradenství, analytickou, metodickou a koncepční činnost v sociální oblasti, odborné činnosti v zařízeních poskytujících služby sociální prevence, depistážní činnost, poskytování krizové pomoci, sociální poradenství a sociální rehabilitace. z. č. 108/2006 Sb

7. Mezi atributy profese dle Greenwooda patří: 1. Systematická teoretická základna zahrnuje soubor znalostí a dovedností, které jsou konzistentně uspořádané a jako takové předávané akademickým vzdělávacím systémem. 2. Profesní autorita obsahuje respekt ze strany jiných profesí a oborů a především respekt ze strany klientů, kteří přicházejí pro pomoc. 3. Respekt komunity, který reprezentují určitá přiznaná privilegia, jako jsou například kontrola vstupu do profese a výkonu profese či dohled nad vzděláváním v profesi. 4. Etický kodex regulující jednání příslušníků profese. 5. Profesní kultura, která by měla zahrnovat specifické profesní hodnoty, normy a symboly, se nejvíce odráží v rámci vzájemných interakcí příslušníků profese uvnitř i vně profesních organizací. PROFESE SOCIÁLNÍ PRÁCE A JEJÍ ATRIBUTY

8. Administrativní-úředník, vyřizuje žádosti, jedná podle zákona. Poskytuje informace a stanoviska st. institucím (soudům). Podle svého uvážení poskytne info nad rámec zákona Profesionální-specialista,komplexní posouzení životní situace, navrhne, provede a vyhodnotí individuální intervenci – snaha katedry SPSP FSS MU Filantropický-člověk, který poskytuje to, co si myslí, že klient potřebuje. Je empatický, vnímavý a spontánní Zadavatelé SP (MPSV) – se obrací na administrativní a filantropické SP, s profesionálními zatím nepočítá (Př: zapojení uživatele do komunitního plánování) Sociální pracovník 21.stol v ČR podle Musila

9. 1601 – královna Alžběta - Poor law-zodpovědnost za chudé nikoli církev,ale stát a úředník dozorce nad chudinou, registrace chudých podle místa narození a pobytu ve farnosti-výše a forma podpory USA-modifikace alžbětinského zákoníku,jednotlivé státy, 1865-federace-Freedmanův zákon-podpora černochů propuštěných z otroctví, a lidí, co za války přišli o domov Podpůrné spolky dělnictva od 17. stol – podobně jako cechy 1862 Rakousko-Uhersko-chudinský zákon-břemeno chudých nese obec,když to není možné okres atd. Historie

10. Moderní společnost 19. století s sebou nese institucionalizaci (vznik institucí) i v oblasti SP – do té doby vyšší a střední vrsty, ženy, motivace „křesťanská láska“ a společenská stabilita (zabránit bouřím hladových chudých) Konec 19. stol.-Systémy státního sociálního zabezpečení (nejchudším) +politické strany soc. dem.žádají plošnou podporu chudým+ nevládní organizace 1832 Němka Amalie Sievekingová- Ženská společnost pro péči o chudé a nemocné-zaměstnankyně-především svobodné ženy 1836-farář Theodor Fliedner-diakonie žen (obdoba katolických řádů) Diakonie mužů-Johan Wichern-azylový dům pro děti z rozvrácených rodin+vzdělávací kurzy-jeden z prvních Moderní společnost a sociální práce

11. Anglie a USA- druhá polovina 19. stol. Charity Organisation Society-anglikánská církev-Thomas Chalmers-osobní návštěvy v domácnostech-příspěvky až po ověření,že rodina nemůže získat prostředky odjinud-ochrana před „hříchem chudoby“ Německo-Elberfeldský systém-duchovní a dobrovolníci YMCA, YWCA-2.pol.19. stol.-vzdělávání, volný čas,sport mládeže Settlement movement-Anglie vikář Samuel Barnett-1884-Toynbee Hall-usadili se v domě s univ. studenty-studium chudoby a práce s chudými USA se inspirovali-New York a Chicago-Jane Adams-první Americká ženská držitelka Nobelovy ceny míru (1931)-počátky komunitního hnutí Moderní společnost a sociální práce

12. Druhy sociální práce-Případová sociální práce, sociální práce s rodinou Octavia Hill-Anglie-skupinová a komunitní práce Ženy se touto prací emancipovaly a zakladatelky měly tento úmysl 1917-Mary Richmondová-USA-medicínský jazyk - kniha Social diagnosis-SP pracuje se sociálním kontextem chudoby nebo handikepu, 1922 – další kniha-Co je případová práce Po 2. svět válce – sociologizující tendence a psychologizující tendence Anglie –psychiatrie-terapeutická komunita Maxwella Jonese-ústavní péče duševně nemocných, drogově závislých Kontroly v domácnostech závislých na systému 1953-anglik. Kněz Chad Varah-telefonické linky pomoci-linky důvěry Po 2. svět. válce – tendence prevence sociálního selhání v SP Moderní společnost a sociální práce

13. 70.léta20.stol.-svépomocné skupiny-odmítali profesionální pomáhající pracovníky, antipsychiatrické hnutí 80.léta 20.stol – hnutí lidských práv (1948-OSN-Všeobecná deklarace lidských práv) Práva etnických menšin (USA-Afroameričané, Hispánci), Evropa-Romové Deprivace z vlivu koncentrace lidí do velkých měst Práce s chudými, seniory, handikepovanými, nezaměstnanými, delikventy, zneužívanými (děti, ženy,senioři) Postmoderní společnost a sociální práce

14. Kolem 1890- Amsterodam, New York, Londýn-krátkodobé (půlroční) kursy 1920-19 USA univerzita-magistři sociální práce Evropa-světské i církevní, světské převažovaly Vědecké studie o sociálních souvislostích chudoby-důsledek nezaměstnanosti a příslušnosti k sociální vrstvě Vzdělávání v sociální práci

15. 1871 – Vznik ženského vzdělávacího spolku Vesna v Brně – charita střední vrstvy (vlastenectví, seberealizace žen) Nároky na profesionalizaci – vzdělávání V ČSR 1918 Ženská vyšší škola pro sociální péči v Praze a 1935 Masarykova státní škola zdravotní a sociální péče tamtéž V Brně 1927 Dvouletá sociální škola ve Vesně, 1946 vznikla VŠ sociální práce Sociální práce nebyla ještě pokládána za svébytnou profesi (krátká tradice, ženské povolání, nebyly vedoucími dané intervenci) 1969 – Praha, UK, J. Šiklová zakládá katedru sociální práce jako obor aplikované sociologie 1990 – se etabluje vysokoškolské studium SP v Praze, Brně a Bratislavě Historie SP v ČR

16. 20tá léta – Organizace absolventek Vyšší školy sociální práce v Praze 1921 – Organizace sociálních pracovnic a časopis Sociální pracovnice (1932-1948) 1969 – Společnost sociálních pracovníků, od 1973 sekce soc. prac. při České lékařské společnosti J. E. Purkyně – udrželi m.j. vyšší odborné školy SP Od 1988 – snahy o VŠ studium SP Profesní společnosti SP

17. Konec roku 1989, Fórum sociálních pracovníků Společnost sociálních pracovníků, založena 1990, www.sspcr.unas.cz, přešly členové Purkyňovy společnosti Profesní komora sociálních pracovníků, www.pksp.cz – absolventi pražské katedry sociální práce Webzin www.socialnirevue.cz Časopis Sociální práce/Sociálna praca www.socialniprace.cz Časopis Fórum sociální politiky, www.vupsv.cz/forum_soc_pol.htm Noviny Práce a sociální politika, www.mpsv.cz/cs/3644 Na wikipedii žádné heslo sociální práce není ... Můžete je vytvořit  Současné profesní organizace, časopisy a webziny

18. „Zvládání se týká lidského úsilí řešit situace, které mohou být vnímány jako sociální úkoly, životní situace nebo problémy života. Lidé prožívají tyto životní úkoly primárně jako tlaky ze svého sociálního prostředí. Odsud vycházejí dvě významnější myšlenky: na jedné straně lidské zvládání a na straně druhé požadavky prostředí. Aby se tyto myšlenky mohly stát součástí jednoho celistvého konceptu, musí být vzájemně propojeny dimenzí, kterou postihuje myšlenka sociální interakce.“ (Bartlett, 1970: 100) Koncept sociálního fungování a životní situace(Bartlett)

19. „Naplnění rolí člověka ve společnosti, ve vztahu k lidem v bezprostředním sociálním okolí i ve vztahu k sobě samému. Toto fungování zahrnuje uspokojování jak základních potřeb, tak těch, na kterých závisí jeho uplatnění ve společnosti. Lidské potřeby zahrnují tělesné aspekty (jídlo, přístřeší, bezpečí, zdravotní péče a ochrana), osobní naplnění (vzdělání, odpočinek, hodnoty, estetika, náboženství, dosažení úspěchu), emocionální potřeby (pocit sounáležitosti, vzájemná péče, společenství) a adekvátní sebepojetí (sebedůvěra, sebeúcta a osobní identita). Sociální pracovníci považují za jednu ze svých nejvýznamnějších rolí pomáhat jednotlivcům, skupinám nebo komunitám zlepšit nebo obnovit jejich schopnost sociálního fungování“. Definice NASW (Barker, 1995) Sociální fungování

20. osoba prostředí H. Bartlett – Koncept životní situace a sociálního fungování Koncept interakce mezi osobou a prostředím – užší prostředí (rodina, přátelé, kolegové), širší prostředí (společnost) Osoba (jednotlivec, rodina, skupina, komunita) vzájemná očekávání a požadavky Podpora a nerovnováhy Tyto dimenze rozveďte v eseji

21. 1. Problémy spojené s vývojovými obdobími člověka (E. Erikson); 2. Problémy spojenými s získáním a užíváním kontroly nad prostředím (vztahy v rodině, nezaměstnanost); 3. Problémy mezi členy rodiny nebo jinou skupinou, kteří nejsou nadále schopni zvládat požadavky prostředí. Podle H. Bartlett se soc. práce zabývá především:

22. Sociální pracovník tedy usiluje o ... a podporuje sociální fungování klienta (na rozdíl od jiných profesí) Sociální pracovník je „agentem změny ve společnosti“ x vykonavatelem státní moci ve věcech sociálních (i jiné profese) Rozdíly SP od jiných profesí

23. ETICKÉ A PROFESNÍ KODEXY • Profesní praxe – popis úkonů a praktických dovedností • Profesní etika – morální nasměrování • Proč: zabezpečení a vedení členům profesní organizace • Regulace profesního chování • Hodnotí se etičnost aktuální praxe • Zdůraznění statusu profese a udržení identity SP • Respektování klientů a jejich sebeurčení • Sociální spravedlnost a profesní identita – SP má povinnost upozorňovat na nespravedlivé uspořádání společnosti + podporovat změny v politice + těmto změnám napomáhat • PROFESNÍ INTEGRITA – SP je povinen se dále vzdělávat a zvyšovat svůj status ve společnosti, nezneužívat moc – ale i vzdorovat politice zaměstnavatele, která je v rozporu s etickým kodexem!!! • -rozsah povinností SP • -otázky profesní praxe • byrokratická organizace klade důraz na pravidla, rutinizace x SYNERGETICKÝ MODEL – pracovníci sami vytvářejí kulturu a pravidla organizace – iniciativa, tvořivost a inovace • PRÁVA A POŽADAVKY • Právu musí odpovídat povinnost • Pozitivní práva – nepřítomnost překážek, které by mohly jiné osoby bránit – např. svoboda projevu

24. Zásady dobré praxe pro sociální pracovníky • 1. Jako sociální pracovník/ce jste povinnen/na chránit práva a podporovat zájmy uživatelů služeb a pečovatelů • 2. Jako sociální pracovník/ce jste povinnen/na usilovat o získání a udržení důvěry uživatelů a pečovatelů. • 3. Jako sociální pracovník/ce jste povinnen/na rozvíjet nezávislost uživatelů a ochraňovat je před možnými riziky. • 4. Jako sociální pracovník/ce jste povinnen/na respektovat práva uživatelů a zároveň se ujišťovat, zda jejich chování není nebezpečné jim či jiným lidem. • 5. Jako sociální pracovník/ce jste povinnen/na rozvíjet důvěru veřejnosti v sociální služby. • 6. Jako sociální pracovník/ce jste povinnen/na zodpovídat za kvalitu své práce a zasazovat se o udržování a zvyšování svých znalostí a dovedností. www.socialnirevue.cz

25. ETICKÝ KODEX SOCIÁLNÍCH PRACOVNÍKŮ ČESKÉ REPUBLIKY • 1. Etické zásady • 1. 1. Sociální práce je založena na hodnotách demokracie, lidských práv a sociální spravedlnosti. • 2. Pravidla etického chování sociálního pracovníka • 2. 1. Ve vztahu ke klientovi • 2. 1. 1. Sociální pracovník podporuje své klienty k vědomí vlastní odpovědnosti. • 2. 1. 2. Sociální pracovník jedná tak, aby chránil důstojnost a lidská práva svých klientů. • 2. 2. Ve vztahu ke svému zaměstnavateli • 2. 3. Ve vztahu ke kolegům • 2. 4. Ve vztahu ke svému povolání a odbornosti • 2. 5. Ve vztahu ke společnosti • 2.5.6.Sociální pracovník požaduje uznání toho, že je zodpovědný za své jednání vůči osobám, se kterými pracuje, vůči kolegům, zaměstnavatelům, profesní organizaci a vzhledem k zákonným ustanovením, a že tyto odpovědnosti mohou být ve vzájemném konfliktu.

26. ETICKÝ KODEX SOCIÁLNÍCH PRACOVNÍKŮ ČESKÉ REPUBLIKY • A. Základní etické problémy jsou • - kdy vstupovat či zasahovat do života občana a jeho rodiny, skupiny či obce (např. z hlediska prevence či sociální terapie společensky nežádoucí situace),- kterým sociálním případům dát přednost a věnovat čas na dlouhodobé sociálně výchovné působení,- kolik pomoci a péče poskytnout, aby stimulovaly klienta ke změně postojů a k odpovědnému jednání a nevedly k jejich zneužití,- kdy přestat se sociální terapií a poskytováním služeb a dávek sociální pomoci • B. Další problémové okruhy, • které se občas vyskytují a vyžadují etické hodnocení a rozhodování vyplývají z následujících situací, kdy loajalita sociálního pracovníka s klientem se dostane do střetu zájmů- při konfliktu zájmu samotného sociálního pracovníka se zájmem klienta,- při konfliktu klienta a jiného občana,- při konfliktu mezi institucí či organizací a skupinou klientů,- při konfliktu zájmu klientů a ostatní společností,- při konfliktu mezi zaměstnavatelem a jeho sociálními pracovníky. Společnost sociálních pracovníků

27. Etické výhledy do budoucna • Sociální spravedlnost • Rovnost • Empowerment – zmocnění

28. KOMPETENCE V PRAXI SOCIÁLNÍ PRÁCEZuzana Havrdová • Kompetence – lat. competens – vhodný, příhodný, náležitý – schopnost chápat a jednat rozumně – schopnosti nově aplikovat znalosti, organizace a plánování práce, inovace, efektivita a komunikace na pracovištiPojem kompetence v sobě zahrnuje „schopnost přenášet znalosti a dovednosti do nových situací v dané oblasti povolání“ (organizace a plánování práce, inovace a vyrovnání se s ne-rutinními činnostmi), ale i „osobní efektivitu“Když někdo jedná kompetentně, jedná se znalostí a odpovědností

29. I. kompetence – Rozvíjet účinnou komunikaci - umět naslouchat a vytvářet podmínky otevřené komunikace. Iniciuje spolupráci a motivuje pro změnu v zájmu klientů. II. kompetence – Orientovat a plánovat postup Společně s klientem, jinými pracovníky reagovat na nouzi a ohrožení, sociální vyloučení. Schopnost stanovit rizikové faktory a meze spolupráce Důležité vnímat sociální práci jako proces interakce SWOT analýza – silné stránky STRENGTH, slabé stránky WEEKNESS, příležitost OPPORTUNITIES, ohrožení THREATS – pomocí těchto znalostí naplánovat cestu, řešení III. kompetence – Podporovat a pomáhat k soběstačnosti SP podporuje používání vlastních sil a schopností klientů, asistuje u učení se zoiodpovědnosti za sebe a své jednání tvořivost, angažovaný postoj IV. Zasahovat a poskytovat služby SP zabezpečuje adekvátní úroveň podpory, péče, ochrany a kontroly a věnuje se prevenci. Podporuje spolupráci mezi jednotlivci, skupinami, komunitami a organizacemi. V. Přispívat k práci organizace SP si uvědomuje svoou roli člena v organizaci, přispívá k zlepšování její práce/služeb klientům, spolupracuje s kolegy. -ekologický model přidal k soc. práci to, že soc. prac. je utvářen organizací a sám ji také utváří – hlavně u nově vzniknuvších organizací (staré organizace – „pocit bezmocnosti“) – organizační změnu je možné pouze shora, diskuse o standardech a jejich akreditaci VI. Odborně růst SP je schopen směřovat svůj odborný růst. Kvalifikovaně se rozhoduje, umí spolupracovat, dosahovat vytčených pracovních cílů v určeném čase a podílet se na inovacích v rámci oboru. -schopnost stálého učení, rozhodnost, otevřenost spolupráci, angažovanost, schopnost zorganizovat si práci I

30. Stereotypy – ustálený způsob reagovat na určitou situaci stejným způsobem, převzatý z kultury. Nezbytné pro život člověka. Eticky neutrální (stereotypy při vstávání, příprava jídla)). Předsudky - nereflektovaný stereotyp, předem-soudit), často vyléčená/ neléčená/ neobjevená poranění a slepá místa včetně zgeneralizovaných špatných zkušeností. Eticky problematický (nahlížení na určité lidi, etnické, genderové, věkové (55+) a další skupiny, „všichni klienti jsou nenapravitelní“, „všichní chudí nechtějí pracovat“… Allport, New English Dictionary – P -„Cítění, příznivé nebo nepříznivé, vůči osobě nebo věci, apriorní nebo nezaložené na aktuální zkušenosti“ P/S – je adaptace na prostředí-nemohu si vytvořit vlastní názor na vše, s čím přicházím do styku Znaky - emočně velmi silné, rezistentní vůči změnám Kognitivní komponenta předsudku se nazývá stereotyp Mohou být výraz hlubokých vrstev osobnosti – Th. Adorno, 1950 Následek: Slepota k rozdílům Reflektujte v eseji Stereotypy a předsudky

31. Vnímání světa je ovlivněné kulturou (bohatý Sever x chudý Jih – lidé ze Severu pokládají chudé za příživníky, lidé z Jihu všechny bílé za bohaté – i toto je stereotyp, nemyslí tak přece každý) Kulturně podmíněné vnímání: - co je dobré a co špatné - co je spravedlivé a co ne Stereotypy a předsudky

32. Postoj – tendence reagovat určitým způsobem – Osobnost - emotivní složka (psychologie) (strach, příjemný, nepříjemný klient) - hodnotová složka -kognitivní – kognitivní výbava soc. prac. je charakteristika osobnosti + prostředí, zdravotní stav, životní situace pracovníka + představa co má pracovník dělat znalost sebe sama – je to základní pracovní nástroj pomáhajícího pracovníka!! Reflexe: (ante)před jednáním, (in medias) během jednání, (post) po jednání Reflexe a sebereflexe

33. BARTLETT. H. The common base of social work practice.Washington: National Association of Social Workers, 1970. • COMPTON, B. R.; GALAWAY, B. (Eds.) Social Work Processes. Brooks: Cole Publishing Company, 1999. • DAVIS, M. (Ed.). The Blackwell Companion to Social Work. Oxford, Malden: Blackwell Publishers, 1997. • Matoušek, O. a kol. Základy sociální práce. Praha: Portál, 2001. str. 183-265. • Matoušek, O. a kol. Metody a řízení sociální práce. Praha: Portál, 2003, str. 119-134, 153-168, 253-270. • Matoušek, O. Koláčková, J., Kodymová, P. (eds.) Sociální práce v praxi. Praha: Portál, 2005. • Matoušek, O. Slovník sociální práce. Praha: Portál, 2003. • Matoušek, O. Sociální služby. Praha: Portál, 2007. • Navrátil, P. Teorie a metody sociální práce. Brno: Marek Zeman, 2001. • PAYNE, M. Modern Social Work Theory. London: Macmillan, 1997. • Schneider, D. J. Psychology of stereotyping. New York: GuilfordPress, 2005. Základní literatura: