Základy firemních financí

1. Základy firemních financí Ing. Petr Bačík,Ph.D.

2. Přednáška č.1

3. Ing. Petr Bačík, Ph.D. Právnická fakulta - Univerzita Palackého v Olomouci Katedra finančního práva a národního hospodářství Budova A, č. dveří: 6 Tel.: +420 58 563 7508 E-mail: petrbacik@seznam.cz, petr.bacik@upol.cz http://petrbacik.webzdarma.cz Konzultační hodiny: Pá: 11:45 – 12:15 MVŠO, po domluvě kdykoliv

4. Literatura • Základní: LANDA, M. Finanční plánování a likvidita. 1.vyd. Brno : ComputerPress, 2007. 180 s. ISBN 978-80-251-1492-6. KISLINGEROVÁ, E. A kol. Manažerské finance. Praha: C.H.Beck, 2004. 714 s. ISBN 80-7179-802-9 SYNEK, M. Manažerská ekonomika, 4.vyd. Praha: GradaPublishing, 2007. 452 s. ISBN 978-80-247-1992-4.   • Doporučená: Hrdý, M. Sbírka příkladů z podnikových financí. Plzeň: Západočeská univerzita, 2004. 89 s. ISBN 80-7043-264-0 KALOUDA, F.:Základy firemních financí. DSO, skriptum ESF MU, 1. vydání, Brno 2006. 171 stran. ISBN 80-210-4106-4 KALOUDA, F. – MENŠÍK, J.: Základy firemních financí. Cvičebnice. Skriptum ESF MU v Brně. MU v Brně, 2005. 63 stran (Kalouda 29 stran). ISBN 80-210-3872-1 PavláT, V. a kol. Kapitálové trhy. Praha: Professional Publishing, 2003. 296 s. ISBN 80-86419-33-9 Synek, M. a kol. Manažerská ekonomika. Praha: Grada, 2003. 466 s. ISBN 80-247-0515-X VALACH, J. Investiční rozhodování a dlouhodobé financování. 2.přeprac.vyd. Praha : Ekopress, 2004. 465 s. ISBN 80-86929-01-9..

5. Podmínky ukončení • 1. písemka v polovině semestru – 40 bodů • 2x příklad 2x teoretická otázka • 2. písemka na konci semestru – 60 bodů • 2x příklad 4x teoretická otázka • 55 - 69 bodů…….. 3 • 70 - 84 bodů ……..2 • 85 - 100 bodů …...1

6. Finanční řízení –jedná se o soubor činností, které zajišťují efektivní financování s ohledem na stanovené cíle podniku. K přesnějšímu definování obsahu finančního řízení se využívá rozdělení dle rozdělení manažerských funkcí.

7. Dlouhodobé finanční rozhodování • označováno i jako strategie financování je zaměřeno na rozhodování o způsobu zvyšování stávajícího kapitálu v důsledku investování.

8. Dlouhodobé finanční rozhodování se zabývá: • tvorba a rozdělování hospodářského výsledku; • určování dividendové politiky; • analýza možností externího financování, a to: • vlastním kapitálem – emise akcií, získání strategického investora, tichého společníka, investora venture capital, kapitalizace; • dluhovým kapitálem – bankovní úvěr, emise obligací, dlouhodobý dodavatelský úvěr, leasing, projektové financování, forfaiting; • krátkodobými cizími zdroji – krátkodobé bankovní úvěry a finanční výpomoci, faktoring, dodavatelské úvěry; • rozhodování o struktuře podnikového kapitálu z hlediska ceny kapitálu; • rozhodování o finanční restrukturalizaci; • rozhodování o spojování a převzetí obchodních společností (fúze a akvizice).

9. Manažerské funkce • Plánování • Organizování • Řízení • Kontrola

10. Plánování • Základem je stanovení cílů a určení způsobů jak těchto cílů dosáhneme. Nutným předpokladem plánování je analýza externího a interního okolí podniku. Finanční plánování určuje na základě prognózy prodeje potřebu kapitálu, způsoby jeho získání a zabezpečuje platební schopnost podniku. • finanční strategie se vypracovává v několika variantách, které by zohledňovaly možné varianty budoucího vývoje, tyto strategie se neustále upřesňují a aktualizují

11. Organizování Jedná se o vytvoření organizační struktury představovanou pracovními pozicemi zabývajícími se finančním řízením. Hlavní účelem je přiřazení úkolů, které jsou obsahem finančního řízení, těm pracovníkům, kteří jsou schopni je splnit nejlépe.

12. Řízení • představuje výběr, rozvoj a hodnocení pracovníků finančních útvarů tak, aby byly schopny plnit finanční cíle podniku. Současně také zahrnuje komunikaci, motivaci a vedení pracovníků k naplnění přijatých finančních rozhodnutí.

13. Kontrola • Představuje měření úrovně dosažení finančních cílů. Skládá se z těchto dílčích činností - stanovení finanční veličiny kterou budeme kontrolovat realizace přijatých finančních rozhodnutí, kvantifikaci odchylek skutečného vývoje od plánu a korekci realizace vedoucí k dosažení definovaných finančních cílů a plnění finančního plánu. Současně je důležitým informačním zdrojem pro prodloužení časového horizontu a konkretizaci finančního plánu podniku na kratší období.

14. Aspekty zohledňované při finančním řízení • zohledňování rizika vychází z předpokladu kdy má peněžní příjem bez rizika vyšší hodnotu než stejný peněžní příjem získaný s rizikem. • optimální kapitálová struktura - podnik by měl dosahovat takového složení kapitálové struktury při které jsou náklady na kapitál minimální.

15. Optimální kapitálová struktura • Teoreticky je možné optimální kapitálovou strukturu určit podle minima váženého průměru nákladů na celkový kapitál podniku. Vážený průměr nákladů na celkový kapitál podniku ( Weighted Average Cost of Capital) je možné vypočítat podle vztahu: r* = rD . (1 - T) . (D/V) + rE . (E/V) • r* jsou upravené náklady na celkový kapitál [% vyjádřené desetinným číslem], • rD - běžné náklady na cizí kapitál (na dluh) před zdaněním příjmů • [% vyjádřené desetinným číslem], • T - mezní míra zdanění příjmů [% vyjádřené desetinným číslem], • D - tržní hodnota cizího kapitálu (dluhu) v Kč, • V - celkový kapitál (celková tržní hodnota podniku) v Kč, • rE - náklady na vlastní kapitál po zdanění příjmů [% vyjádř. desetinným číslem], • E - tržní hodnota vlastního kapitálu v Kč.

16. Finanční strategie podniku • Podniková strategie a proces její tvorby • Složky finanční strategie (finanční politiky)

17. Hierarchie strategií

18. Finanční cíle podniku • Dříve bylo nejrozšířenějším finančním cílem dosažení maximálního možného zisku. Byly však uváděny následující námitky: • Zisk podniku, vykazovaný v účetnictví, je silně ovlivněn zvoleným pojetím výnosů a nákladů, metodou odepisování fixního majetku, oceňování majetku apod. • Ziskové kritérium nebere v úvahu časovou dimenzi. • Kritérium maximalizace zisku nezohledňuje různý stupeň rizika, spojený s různými variantami dosahování zisku.

19. Finanční cíle podniku • Uvedené námitky vyústily v 80. letech k závěru, že základním strategickým finančním cílem podnikání je maximalizace tržní hodnoty, vypočítaná metodou diskontovaného cash flow a v 90. letech se základní podnikatelský cíl transformoval do maximalizace tržní hodnoty majetku vlastníků (Shareholder Value).

20. Ukazatele přidané hodnoty Nejčastěji využívanou metodou pro zjištění výkonnosti podniku jsou ukazatele založené na měření přidané hodnoty. - EVA (Economic Value Added) - MVA (Market Value Added )

21. MVA • Ukazatel Market Value Added vyjadřuje, o kolik se kumulativně zvětšila hodnota akciového kapitálu, resp. rozdíl mezi tím, co akcionáři vložili (součet všech investic do podniku, lze vyčíst z účetnictví) do podniku, a tím, co si z něj mohou vzít (aktuální tržní hodnota podniku). • MVA = tržní hodnota akcie – účetní hodnota vlastního jmění na akcii

22. EVA • Ukazatel Ekonomic Vallue Added. „Ekonomickou přidanou hodnotu“ (neboli „přidanou hodnotu“ pro vlastníky) tvoří podniky, jejichž čistý provozní zisk po zdanění je vyšší než cena vloženého akcionářského a vypůjčeného kapitálu v daném roce. Studie vztahu obou ukazatelů ukázaly, že má-li podnik každý rok pozitivní hodnotu EVA, bude její MVA růst. Záporná hodnota EVA je pro investory signál, že podnik nezajistí očekávaný výnos z investovaného kapitálu. Pro vlastníka kapitálu je rozhodující jeho zhodnocení, které se dosáhne investováním kapitálu do podnikatelského záměru. Požadované zhodnocení kapitálu vlastníka musí odpovídat riziku, které vlastník podstupuje. Vlastník tedy porovnává výnosnost své investice s alternativní, stejně rizikovou investicí a požaduje minimálně tuto úroveň zhodnocení od investice do podniku. Uvedené ukazatele „přidané hodnoty“ respektují základní principy finančního řízení – časovou hodnotu peněz a zohledňování rizika při rozhodování.

23. Výpočet EVA • EVA = EBIT*(1 - t) – C*WACC kde: EBIT - provozní zisk před úroky a zdaněním; t - sazba daně z příjmu (ve tvaru indexu); C - dlouhodobě investovaný kapitál; WACC - průměrné náklady na kapitál (ve tvaru indexu).

24. Výpočet EVA (metodika MPO) • EVA = (ROE –Re)*VK • ROE – Return of equity (návrátnost vlastního kapitálu) • Re - Ratingový model • VK – vlastní kapitál

25. Re = re = alternativní náklad na vlastní kapitál WACC = vážený náklad na kapitál (viz dále) UZ = úplatné zdroje (VK + BU + O), tj. kapitál, za který je nutno platit A = aktiva celkem VK = vlastní kapitál BU = bankovní úvěry O = dluhopisy d = daňová sazba

27. Podnikových cílů • je možné dosáhnout jen aktivním jednáním, proto podnik musí dynamicky používat kombinací prostředků, které jsou nutné k dosažení podnikových cílů. Podnik usiluje o co nejvyšší využití všech částí majetku

29. AKTIVA • Pohledávky za upsaný vlastní kapitál • Stálá aktiva • dlouhodobý nehmotný majetek • dlouhodobý hmotný majetek • dlouhodobý finanční majetek • Oběžná aktiva • zásoby • dlouhodobé pohledávky • krátkodobé pohledávky • krátkodobý finanční majetek • Ostatní aktiva

30. Stálá aktiva • slouží podniku déle než 1 rok, nespotřebovává se najednou, postupně se opotřebovává a přenáší svou hodnotu ve formě odpisů do nákladů podniku (neodpisují se pozemky, umělecká díla a sbírky). • dlouhodobý nehmotný majetek [jehož ocenění je vyšší než 60 tis. Kč jednotlivě (např. patenty, licence, autorská práva, software, know-how)], • dlouhodobý hmotný majetek (nemovitý majetek: pozemky, budovy, stavby; samostatné movité věci jejichž ocenění je vyšší než 40 tis. Kč jednotlivě s dobou použitelnosti delší než 1 rok), • dlouhodobý finanční majetek (např. dlouhodobé cenné papíry a vklady v držení déle než jeden rok, půjčky s dobou splatnosti delší než 1 rok).

31. Oběžná aktiva • zásoby • skladovaný materiál, • zásoby vlastní výroby (nedokončená výroba, polotovary vlastní výroby, výrobky a zvířata), • skladované zboží (nakoupené za účelem prodeje), • pohledávky, • krátkodobý finanční majetek (pokladní hotovosti, ceniny, peníze na běžném účtu, krátkodobé cenné papíry). Jedna forma oběžného majetku přechází v druhou, oběžný majetek neustále obíhá. Rychle a beze ztrát jsou k úhradě závazků použitelné pouze peníze. Pohledávky je možné přeměnit v peníze rychleji než zásoby.

32. PASIVA • Vlastní kapitál • základní kapitál • kapitálové fondy • fondy tvořené ze zisku • hospodářský výsledek minulých let • hospodářský výsledek běžného účetního období • Cizí zdroje • rezervy • Dlouhodobé závazky • krátkodobé závazky • bankovní úvěry a výpomoci • Ostatní pasiva

33. Vlastní kapitál Základem podnikání je vlastní kapitál, jehož velikost se mění podle výsledků hospodaření v daném období. Vlastní kapitál je dlouhodobým zdrojem. Skutečná výše vlastního kapitálu (jako rozdíl mezi tržní hodnotou aktiv a tržní hodnotou dluhů) nemusí souhlasit s vlastním kapitálem v rozvaze. Náklady na vlastní kapitál představuje část zisku, který vlastníci očekávají a získávají za vklad svého kapitálu do podniku (v akciové společnosti výše dividend). Náklady na vlastní kapitál jsou většinou vyšší než náklady na cizí kapitál.

34. Cizí kapitál Cizí kapitál (cizí zdroje, dluh podniku) se člení na dlouhodobý (je poskytován na dobu delší než jeden rok) a krátkodobý (je poskytován na dobu do jednoho roku; je levnější než dlouhodobý cizí kapitál; jeho použití k financování dlouhodobých aktiv je velmi riskantní). Podnik usiluje o optimální strukturu cizího kapitálu pokud jde o členění na dlouhodobý a krátkodobý. Náklady na cizí kapitál se skládají z úroku a z ostatních výdajů spojených s jeho získáním.

35. Příklad č. 1: • Z následujícího zadání sestavte rozvahu (údaje jsou uvedeny v mil. Kč): dlouhodobý hmotný majetek 250; dlouhodobý nehmotný majetek 200; základní kapitál 290; nerozdělný zisk 153; materiál 98; pohledávky 116; peníze v hotovosti 4; peníze v bankách 8; dlouhodobé závazky 6; krátkodobé závazky 54; dlouhodobé bankovní úvěry 103; krátkodobé bankovní úvěry 70.

37. Příklad č. 2 • Z následujícího zadání sestavte rozvahu (údaje jsou uvedeny v tisících Kč): Zboží 587; základní kapitál 4 264; dlouhodobý nehmotný majetek 3 548; dlouhodobé pohledávky 998; dlouhodobý finanční majetek 852; nerozdělený zisk minulých let 3 455; krátkodobé pohledávky 1 049; zákonný rezervní fond 862; materiál 1 530; dlouhodobé závazky 348; peníze 6; účty v bankách 2 563; krátkodobé bankovní úvěry 1 183; dlouhodobý hmotný majetek 4045; dlouhodobé bankovní úvěry 4 077; krátkodobé závazky 548; rezervy zákonné 441.

39. Podle toho, který z uvedených faktorů investor preferuje, mohou být při investičním rozhodování uplatňovány různé typy investičních strategií: • strategie maximalizace ročních výnosů, • strategie růstu ceny investice, • strategie růstu ceny investice spojená s maximálními ročními výnosy, • agresivní investiční strategie, • konzervativní strategie, • strategie maximální likvidity.

40. Při strategii maximalizace ročních výnosů • investor upřednostňuje investice s co nejvyšším ročním výnosem, kterým kompenzuje nižší nárůst ceny. Tento typ strategie je vhodné uplatňovat při nižším stupni inflace, protože při ní se roční výnosy příliš neznehodnocují a investice si udržuje v zásadě svou reálnou hodnotu.

41. Při strategii růstu ceny • investor dává přednost těm investičním projektům, u nichž předpokládá co největší zvýšení hodnoty původního investičního vkladu (kapitálový zisk). Běžný roční výnos z investice je pro investora míň podstatný. Tento typ strategie je vhodné uplatňovat při vyšším stupni inflace, která znehodnocuje běžné roční výnosy, ale budoucí hodnota majetku v důsledku vyšší inflace rychle roste.

42. Agresivní strategie investic spočívá v tom, že investor upřednostňuje projekty s vysokým stupněm rizika, která je předpokladem možností vzniku vysokých výnosů (např. akcie nových podniků, zahraniční investice apod.). • Naopak, konzervativní strategie je typická pro investory s vysokou mírou averze k riziku, kteří vybírají projekty bezrizikové resp. s nízkým stupněm rizika (např. státní cenné papíry).

43. strategii maximální likvidity • V případě, že investor upřednostňuje investice se schopností rychle se transformovat na hotovost, hovoříme o strategii maximální likvidity. U tohoto typu strategie se musí investor spokojit s nižším výnosem, který je kompenzován požadovaným vyšším stupněm likvidity (např. krátkodobé termínové vklady u komerčních bank, které jsou pojištěny).

44. Faktory ovlivňující obsah strategického finančního řízení • finanční cíle podniku; • externí okolí podniku; • interní prostředí podniku; • fáze životního cyklu podniku.

45. Externí okolí podniku • jeho změna, výrazně působí na jedné straně jako omezující faktor činnosti podniku, na druhé straně jako příležitost pro další rozvoj, jejíž včasné využití znamená konkurenční výhodu. Vztah ke změnám v okolí podniku je jedním z klíčových faktorů budoucí úspěšnosti podniku. Na druhé straně, podnik svojí činností současně ovlivňuje své okolí. • Okolí podniku tvoří geografické, technologické, sociální, politické, právní, ekonomické, ekologické, etické a kulturně historické okolí.

46. Zaměřujeme se na makroekonomické prostředí, a zejména: • stav konjunktury – charakterizován souhrnnými ukazateli produkce (HDP) a zaměstnanosti; • rozpočtová politika státu a její dopad na ekonomiku podniku (systém daní, cel a poplatků); • vládní hospodářskou politikou - stimulace nabídky, politika ve vztahu k monopolům, politika na trhu práce a kapitálu apod.; • stav měny a monetární politika centrální banky, zejména devizový kurz a cena peněz; • vývoj míry inflace, tj. tempa inflace a typu inflace. Za nejvýznamnější důsledky inflace v oblasti finančních zdrojů a investic se považují: změna cen, majetkové přesuny (ztráty věřitelů v důsledku znehodnocení splácených dluhů, zhodnocování hmotných aktiv - opouštění finančních investic), růst nominální úrokové míry, změna daňového zatížení v důsledku odčerpávání zdrojů určených na jednoduchou reprodukci (nadhodnocení daňového základu v důsledku neměnnosti odpisů); • rozvoj finanční infrastruktury, představuje zejména objem a úroveň finančního zprostředkování, organizace finančního poradenství a orgány rozpočtové soustavy (daňové úřady a celnice).

47. mikroekonomické prostředí • , které je dáno hlavně tržní strukturou odvětví, ve kterém podnik působí (tj. počet podniků působících v odvětví, charakter výrobku, kontrola cen výrobci, bariéry vstupu do odvětví, necenová konkurence apod.) a jeho postavením na trhu apod. Při zkoumání je potřebné se zaměřit na sledování trendů z hlediska struktury odvětví, fáze životního cyklu odvětví, stavu poptávky a nabídky, bariér vstupu a výstupu, klíčových faktorů úspěchu odvětví, tvorby přidané hodnoty a dalších.

48. BCG Matice je pojem sloužící v oblasti marketingu a managementu, označující portfoliový model strategie, který vyvinula Belgická společnost „The Boston Consulting Group“ (odtud BCG). Matice nám ukazuje spojitosti mezi tempem růstu obchodů a konkurenční pozicí společnosti. Slouží především manažerům společností jako pomoc při řízení a rozhodování se o zdrojích.

49. Vysoký Růst trhu Nízký

50. BCG matice • Otazníky – mají vysoký stupeň růstu na trhu, ale nízký relativní tržní podíl. Vyžadují dostatek financí. Mohou se z nich stát hvězdy, ale vyžadují citlivý přístup, protože jsou z hlediska chování na trhu nevyzpytatelné. • Hvězdy – Mají vysoký relativní tržní podíl i stupeň růstu na trhu. Jsou největším zdrojem zisku firmy, vyžadují však poměrně vysoké investice. Obvykle se z nich stávají dojné krávy. • Dojné krávy – mají vysoký, někdy až dominantní tržní podíl, ale malý stupeň růstu ( pod 10%). Jsou podstatným zdrojem zisku firmy. • Psi – mají nízký stupeň růstu, i nízký relativní tržní podíl. Jde obvykle o ztrátové činnosti, které končí svůj životní cyklus.