Tento produkt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky

1. Tento produkt je spolufinancovánEvropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky Venkov dříve a dnes

2. Několik pojmů úvodem… • Venkov = prostor mimo městské osídlení zahrnující krajinu i venkovská sídla • Je charakterizován nižší hustotou zalidnění a tradičně je zaměřen na zemědělství • Vesnice (ves, víska, dědina) je sídlo venkovského typu, je intravilánem venkovské obce. (dle wikipedia.org)

3. Charakteristiky venkova • Prostředí méně anonymní s vyšší sociální kontrolou, sociální soudržností a sociální podporou, • má blíže k přírodě než město, • klade silný důraz na rodinu (vícegenerační bydlení), • důraz na tradici, • zdravé životní prostředí, • všímavost v mezilidských vztazích, • počet obyvatel menší než 2000 (v jiných státech až 5000), • Výhody: klidné a čisté prostředí, kontakt s přírodou, nižší koncentrace soc. patologických jevů než ve městě. • Nevýhody: dojíždění do škol a práce, využití volného času.

4. Charakteristiky venkova • Převaha přírodních porostů, otevřená krajina, • agro-leso-pastevní využití prostrou, • nízká hustota zástavby a osídlení (méně než 100 obyv./km2), • pojetí času závislé na přírodě, • naproti tomu městská společnost chápe čas jako posun vpřed – chápe venkovskou společnost jako opožděnou ve vývoji, • specifická rulární kultura s rolnickou tradicí, tj. blízkost k přírodě, vztah mezi venkovským člověkem a přírodou, • nedůvěra ke změnám (hlavně starší generace), menší uspěchanost, • malá sídla – neanonymní žití – sociální kontrola – relativní pevnost vazeb – uzavřenost normativní kultury.

5. Vývoj venkova (venkov dříve) • Průmyslová revoluce 19. století ztráta dominantní zemědělské funkce venkova. • Od 19. stol. - Růst počtu obyvatel – málo příležitostí v zemědělství, odchod obyvatel do měst (urbanizace), - modernější základy venkovského zemědělství vlivem industrializace, - současně ve městech růst pracovních příležitostí. • Po r. 1950 postupná integrace obcí – klesání počtu obcí.

6. Vývoj venkova (venkov dříve) • Vývoj od II. světové války - odsun Čechů ze Sudet – venkované nuceni opustit obydlí, zabaven historický majetek obcí a zemědělská půda (na které se zakládala společenská prestiž jednotlivých rodů). - odsun Němců z pohraničí – změna vlastnických vztahů, vysídlení venkova v Sudetech – propad zemědělské a průmyslové výroby a dlouhodobý pokles počtu obyvatel, noví obyvatelé získali majetek lacino, ale neměli k místními prostředí vztah – odsun do měst – větší procento migrace atd.

7. Vývoj venkova (venkov dříve) Kolektivizace 1948-1953, společné družstevní hospodářství, narušení kontinuity sociálního vývoje a stability venkova, zvýšení produktivity práce na venkově Socializace venkova 1953-1970, stabilizace sociálních a ekonomických vztahů, vrácení některých sedláků zpět na své statky, prosazování hesla „přiblížení venkova městu“, výsledek: nevhodné architektonické vzory, činžovní domy a vily, kulturní domy, panelové domy, nákupní střediska. Kolektivizace a rekreace 1970-1990 velké zemědělské závody, fenomén rekreace formou chataření.

8. Vývoj venkova (venkov dnes) • Růst počtu lidí žijících městským způsobem života (dojezdnost za prací ve městech, hektičtější způsob života…) • Změny ve struktuře zemědělství, ztráta dominantní funkce zemědělství, • Ekologie, rostoucí význam, rodinná hospodářství, farmy aj.

9. Vývoj venkova (venkov dnes) • Práce jako placená pracovní doba, funkční variabilita, • Suburbální zóny (okolí velkých měst), do venkovského prostroru se tlačí městské činnosti a zóny (příměstské), satelitní městečka • Image místa pro rekreaci a odpočinek