180 likes | 454 Views
NÁRODNÍ OBROZENÍ. CHARAKTERISTIKA DOBY ETAPA – OBRANNÁ Mgr. Michal Oblouk. SPOLEČENSKO-HISTORICKÁ SITUACE. 70. léta 18. století – 50. léta 19. století
E N D
NÁRODNÍ OBROZENÍ CHARAKTERISTIKA DOBY ETAPA – OBRANNÁ Mgr. Michal Oblouk
SPOLEČENSKO-HISTORICKÁ SITUACE • 70. léta 18. století – 50. léta 19. století • české země pod nadvládou Habsburků, proces rozpadu feudálně stavovské struktury, počátek novověku (růst významu měšťanstva), osvícenské reformy Marie Terezie a Josefa II. (zrušen jezuitský řád, školská reforma, zrušení nevolnictví, toleranční patent) • národně osvobozenecké hnutí – formování novodobého českého národa, úsilí o konstituování češtiny = základní znak národa (čeština na pokraji úpadku, úředním jazykem němčina) • úsilí o obnovu české vědy a kultury, vliv osvícenství a racionalismu, nositel hnutí: česká buržoazie a inteligence • 1818 vzniká České muzeum, 1831 Matice česká (pro rozvoj česky psané vědecké literatury)
ZDROJE NÁRODNÍHO OBROZENÍ • slovanská myšlenka (posila národního sebevědomí), nejprve rusofilství, pak austroslavismus • lidová slovesnost – inspirace pro básníky, sběratelství • vzdělávací próza, lidové zábavné čtení, kroniky • činnost drobné venkovské inteligence (učitelé, kněží) – šířili kulturu a národní uvědomění na vesnici • divadlo • věda – rozvoj jazykovědy a historie, vzor – veleslavínská čeština, obdiv k minulosti, vznik vědeckých společností – 1774 Soukromá společnost nauk (pak Česká společnost nauk, 1790 Královská česká společnost nauk)
1. ETAPA – OBRANNÁJAZYKOVĚDA • 70. léta 18. století – r. 1805 • období osvícenství a klasicismu, absolutistické reformy • jazykový, vědecký charakter • cíl – ochrana a obnova českého jazyka, snaha vytvořit základy národní kultury a vědy • 1775 F. M. Pelclem vydána Balbínova latinská obrana českého jazyka z období baroka Karel Ignác Thám (1763 – 1816) – jazykovědec, básník, překladatel divadelních her, napsal 1. českou obranu Obrana jazyka českého proti zlobivým jeho utrhačům
ŽIVOT DOBROVSKÉHO • teolog, jazykovědec, historik a zakladatel slavistiky • narodil se v Ďarmotech u Rábu (Uhry) • studoval gymnázia v Havlíčkově Brodě a v Klatovech, pak filozofii a teologii v Praze • v letech 1776 – 1787 působil jako učitel u hrabat Nosticů, poté působil (do r. 1790) jako rektor generálního semináře v Hradisku u Olomouce • pomáhal zakládat Královskou českou společnost nauk a České muzeum • zemřel v Brně • psal latinsky a německy, mezi jeho žáky patřil F. Palacký • položil základy obrozeneckého hnutí a literatury, novočeského spisovného jazyka, české moderní vědy a slavistiky
DOBROVSKÉHO DÍLO Zevrubná mluvnice jazyka českého – mluvnický systém, ustálení jazykové normy, analogická oprava pravopisu, návaznost na veleslavínskou češtinu Německo-český slovník – 2 díly Dějiny české řeči a literatury – vývoj jazyka i literatury od nejstarších dob, veleslavínská doba = zlatý věk Základy jazyka staroslověnského – základní dílo slavistiky (vědy o slovanských národech), mluvnice jazyka našich prvních literárních památek, latinsky Česká prozódie– studie, zdůvodnění vhodnosti českého trochejského sylabotónického verše Českých přísloví sbírka – asi 1800 přísloví
HISTORIE • obdiv k minulosti, vyzdvihování její velikosti GelasiusDobner(1719 – 1790) • zakladatel českého moderního kritického dějepisu • vydával staré dokumenty • kritická analýza Hájkovy Kroniky české František Martin Pelcl(1734 – 1801) • 1. profesor českého jazyka a literatury na pražské univerzitě • Nová kronika česká (1. pokus o vědecké historické dílo) • Základy gramatiky české (německy)
POEZIE • počátky novočeského básnictví (čeština jako literární jazyk) Václav Thám (1765 – 1816) • herec, dramatik, básník, vydavatel, překladatel, zakladatel divadla Bouda • Básně v řeči vázané (almanach, sborník básní) • Břetislav a Jitka, Vlasta a Šárka (vlastenecké hry) Antonín Jaroslav Puchmajer(1769 – 1820) • básník, vydavatel almanachů, kněz • Sebrání básní a zpěvů (2 almanachy), Nové básně (3 almanachy) – převaha původní tvorby českých autorů = 1. novočeská básnická škola Šebestián Hněvkovský ( 1770 – 1847) • Vnislav a Běla (sentimentální balada) • Děvín (směšnohrdinský epos, pověst o dívčí válce)
PRÓZA A NOVINÁŘSTVÍ Václav Matěj Kramerius (1753 – 1808) • vydavatelství a knihkupectví Česká expedice (významné kulturní středisko)– orientace na lidového čtenáře a šíření osvěty • úspěšný vydavatel vlastních novin – Krameriusovy c. k. pražské poštovské noviny (později Krameriusovy c. k. vlastenecké noviny) František Jan Vavák (1741- 1816) • písmák • Paměti (domácí a evropské události let 1770 – 1816)
DIVADLO • působivost mluveného slova, vliv na utváření národního vědomí a šíření vlasteneckých myšlenek • úkoly – zajistit pravidelná česká představení, vychovat české herce a vytvořit české hry • významní autoři: Prokop Šedivý (1764 – 1810) – Masné krámy, Pražští sládci Matěj Kopecký (1775 – 1810) – kočovné loutkové divadlo • první scény: V Kotcích – 1771 inscenace 1. hry v češtině (Kníže Honzík) Stavovské divadlo – od r. 1783, česky se hrálo jen výjimečně a v netypickou dobu (v neděli odpoledne) Bouda (Vlastenecké divadlo) – 1786 – 1789 na Koňském trhu (Václavské náměstí), repertoár: překlady klasiků, veselohry, frašky, vlastenecké hry
ZDROJE • http://cs.wikipedia.org/wiki/Josef_Dobrovsk%C3%BD • http://www.rozhlas.cz/olomouc/kultura/_zprava/533775 • http://www.spisovatele.cz/josef-dobrovsky • http://cs.wikipedia.org/wiki/V%C3%A1clav_Mat%C4%9Bj_Kram%C3%A9rius • http://cs.wikipedia.org/wiki/Gelasius_Dobner • http://zpravy.idnes.cz/domaci.asp?c=A090703_210004_media_pei