Sovětsko afgánský konflikt a působení Američanů na tomto území

1. Sovětsko afgánský konflikta působení Američanů na tomto území zpracovala: Bc. Kateřina Křížová

2. Sovětská válka v Afghánistánu byl konflikt, který probíhal mezi lety 1979 - 1989 jako součást občanské války mezi afghánskými komunisty a mudžáhedíny, kteří usilovali o jejich svržení • Účast sovětské armády v této válce je opět typickou ukázkou vývozu socialismu do této oblasti • V této válce proti sobě stáli afghánští komunisté podporování SSSR a mudžahedíni vyzbrojovaní a cvičení agenty CIA (USA)

3. Role CIA • CIA jednak podporovala mudžahedíny finančně, byly zřízeny tábory pro jejich výcvik, ale také se snažila vyvolat touhu po společném džihádu muslimů • Bojů se zúčastnilo několik tisíc muslimů z oblasti Střední Asie a Blízkého východu, ale také pákistánské speciální jednotky- Černí čápi

4. Průběh • prosinec 1978 - Moskva a Kábul podepisuje smlouvu o přátelství a spolupráci, která povolila sovětské rozmístění v případě afghánské žádosti • květen 1978 - 400 sovětských vojenských poradců bylo odesláno do Afghánistánu • 3. července 1979 - prezident Jimmy Carter podepsal směrnici pověřující CIA řídit tajné propagandistické opoziční operace v Afghánistánu • říjen 1979 – prezident Amin odmítá sovětskou radu o stabilizování své vlády • 25. prosince 1979 – SSSR začíná hromadit vojenskou techniku na Kábulském letišti • 27. prosince 1979 – vojenská síla postupuje k prezidentskému paláci společně s jednotkami KGB a skupinou Alfa a Zenit, tento útok měl za cíl zabít prezidenta Amina, který podle informací KGB přestal být loajální vůči Moskvě a hledá diplomatické spojení s Pákistánem a Čínou

5. Po smrti Hafizullaha Amina byl za předsedu vlády zvolen Babraka Karmala • Vláda Babraka Karmala se nedočkala velkého ohlasu Proti této vládě vystupovali ministři zahraničí států Organizace islámské konference, kteří odsoudili sovětskou invazi a na schůzce v Islamabádu v lednu 1980 požadovali sovětské stažení • Generální shromáždění OSN také odsoudilo ozbrojenou intervenci v Afghánistánu a požadovalo úplné odvolání cizích jednotek ze země

6. Od roku 1985 se začaly formovat povstalecké organizace, které měly koordinovat vojenské operace proti sovětské armádě • V témže roce se v Sovětském svazu dostává k moci Michail Gorbačov, který odvolává Karmala • V listopadu 1986 byl zvolen prezidentem Mohammad Najibullah, který se novými opatřeními snažil zmírnit odpor povstalců, ovšem politický program navržený experty KS Sovětského svazu povstalce k vyjednávání s vládou nepřesvědčil

7. Jednání o odchodu sovětských vojsk • Neformální jednání o sovětském odchodu z Afghánistánu probíhalo od roku 1982 • V roce 1988 podepsaly vlády Pákistánu a Afghánistánu dohodu o politickém urovnání garantovanou USA a SSSR- tzv. Ženevské dohody • Prezident Najibullah začal jednat ve shodě s moskevskými snahami o stažení sovětské armády ze země • 20. července 1987 dochází ke stažení sovětských vojsk ze země • Ženevské dohody měly také zaručit nevměšování se USA a SSSR do vnitřních záležitostí Pákistánu a Afghánistánu • 15. února 1989 odešla z Afghánistánu poslední sovětská vojska

8. Situace po odchodu sovětského vojska • Občanská válka trvala i nadále • Najibullahův režim zůstal u moci až do roku 1992 • V březnu 1992 byla vážně ohrožena Najibullahova kontrola nad státem především kvůli zběhnutí jednoho z generálů • 18. března 1992 Najibullah odstupuje a k moci se dostává prozatímní vláda • V dubnu 1992 byl Kábul dobyt mudžahedíny, protože se frakce ve vládě definitivně oddělily

9. Západní svět • Americká politika financování islámských povstaleckých skupin z dob studené války se dostala do jiného světla po útocích z 11.září 2001 • Afghánští mudžahedínové byli předchůdci skupin Al-Kaida, které řídily útoky z 11.září 2001, které zažehly pokračující válku s terorismem

10. V prosinci roku 2001 byla za mediace OSN do Německa svolána jednání o uspořádání afghánského státu, která byla ukončena Bonnskou deklarací (V roce 2005 skončila platnost Bonnské dohody a budoucí směřování Afghánistánu určila smlouva podepsaná v Londýně) V době konference dopadaly na pozice Tálibánu a Al-Kaidy v Afghánistánu bomby, proto se konference neúčastnili Kromě afghánských politiků se jednání účastnili vysocí představitelé OSN, Spojených států amerických, evropských zemí a také akademičtí odborníci Bonnská smlouva vytvořila institucionální rámec pro poválečnou rekonstrukci Afghánistánu, pro mezinárodní spolupráci a demokratizaci země v časovém horizontu čtyř let Stěžejními cíli dohody bylo vytvoření afghánské armády a policie, odzbrojené milice, boj proti narkomafiím, vybudování národní ekonomiky, stabilizace vzdělávacího systému a zlepšení sociálního statusu afghánských žen. Na základě smlouvy vznikla i afghánská prozatímní vláda, jež spravovala zemi po dobu šesti měsíců a v jejímž čele stál Hamíd Karzáí (Afghan Bonn Agreement 2001)

11. Přítomnost vojsk v Afghánistánu po roce 2001 • V Afghánistánu působí kromě vojsk protiteroristické koalice a jejích tajných služeb také jednotky NATO • Severoatlantická aliance je v Afghánistánu přítomna od roku 2003, kdy převzala velení jednotek ISAF (International Security Assistance Force = Mezinárodní síly bezpečnostní pomoci), mírové mise pod záštitou OSN naplánované v rámci Bonnské smlouvy • Afghánci příliš nerozlišují mezi mnohonárodními jednotkami a Američany a nahlížejí na ně veskrze negativně • Velkým problémem jednotek ISAF bylo a stále je jejich nedostatečné množství • Tato disproporce zapříčinila určité navýšení stavu jednotek ISAF a také příslušníků PRT (Provincial Reconstruction Team = Provinční rekonstrukční tým) • PRT se skládají z vojáků, humanitárních pracovníků i civilistů a pomáhají při obnově jednotlivých provincií Afghánistánu

12. Počet vojáku v Afghánistánu • Mezinárodní síly (ISAF) již v Afghánistánu mají 120 000 mužů, což je nejvíce od začátku tamního konfliktu • Výrazné navýšení síly spojeneckých vojsk odpovídá nové strategii amerického prezidenta Baracka Obamy. Spojené státy jí chtějí zvrátit nepříznivý vývoj v zemi, kde nabývá na síle povstalecké hnutí Taliban • Nejvíce vojáků do ISAF, které tvoří armády 47 zemí, vyslali Američané - 78 430, celkem pak mají v zemi 100 000 jednotek • Britové – 9 500 mužů • Němci a Francouzi 4 590, respektive 3 750 vojáků • Česko má nyní v Afghánistánu kolem 500 mužů (počet je uveden k 11. 8. 2010)

13. Rozmístění jednotek • Novým velitelem spojeneckých sil v zemi se nedávno stal generál David Petraeus, který nahradil Stanleyho McChrystala • Nejvíce vojáků mají v současnosti spojenci na jihu Afghánistánu, kde jsou povstalci nejsilnější. Celkem je zde nyní 35 000 vojáků • Druhé největší soustředění mezinárodních sil je s 32 000 muži na východě země. Pod tamní velitelství spadají i čeští vojáci umístění v Lógaru • Na jihozápadě země je pak 27 000 spojeneckých vojáků a na severu, kde Taliban v poslední době posiluje, je 11 000 mužů • Na západě Afghánistánu je 9 000 vojáků a kolem hlavního města Kábulu 500 • Obama na podzim stanovil, že příští rok v červenci by se mohli z Afghánistánu začít stahovat první američtí vojáci

14. ČR v Afghánistánu • Česká republika patří v oblasti stabilizace Afghánistánu k dlouhodobě aktivním hráčům v civilní i vojenské sféře. V letech 2010 až 2012 se bude ČR koncentrovat na tři základní priority svého působení v Afghánistánu. • Jedná se o budování institucí, podporu dobrého vládnutí a vlády práva, dále o rekonstrukci a rozvoj a v neposlední řadě o posilování bezpečnosti. • http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/afghanistan/perspektivy-cr-stabilizace-afghanistan

15. ZDROJE • http://www.cojeco.cz/index.php?detail=1&id_desc=393696&title=afgh%E1nsk%E1%20v%E1lka&s_lang=2 • http://sovetska-invaze-do-afghanistanu.navajo.cz/ • http://zahranicni.ihned.cz/c1-45579260-v-afghanistanu-pusobi-nejvice-spojencu-od-zacatku-valky-120-tisic-vojaku • http://animace.ihned.cz/c1-45811220-valka-v-afghanistanu-spojenci-uz-devet-let-likviduji-taliban-al-kaidu-a-bin-ladina • http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/afghanistan/perspektivy-cr-stabilizace-afghanistan/1001406/57135/ • http://www.e-polis.cz/nezarazene-clanky/324-afghanistan-v-letech-2001-2005-politicko-geograficka-analyza.html