BEZPEČNOST , BEZPEČNOSTNÍ SYSTÉM

1. BEZPEČNOST, BEZPEČNOSTNÍ SYSTÉM Mgr. Oldřich Krulík, Ph.D.

2. Pojem bezpečnost a jeho definice • stav, kdy jsou na nejnižší možnou míru sníženy hrozby pro objekt („chráněný zájem“) • výrazsecurity (pasivní, ve smyslu zabezpečení, kroky, opatření, aktivity: např. safety belt); • výrazsafety (aktivní, ve smyslu bezpečnost, security guard).

3. Pojmy hrozba a riziko • Hrozbou se rozumí objektivní skutečnost, která může znamenat negativní dopad pro některý chráněný zájem. Hrozbě lze čelit protiopatřeními. • Rizikem se výsledně rozumí “to, co se podstupuje”, aby snaha redukovat hrozby nepřekročila únosnou míru nákladů.

4. Bezpečnostní terminologie • Věda sama o sobě. • Záleží na užití termínu v konkrétním kontextu, zemi, instituci. • Řada jemných vysoce významných odchylek, frekvenční analýza. • Terminologický slovník – nekonečný proces aktualizací. • http://web.mvcr.cz/archiv2008/hasici/planovani/metodiky/terminslov.pdf

5. Bezpečnostní politika I Souhrn základních státních zájmů a cílů, jakož i hlavních nástrojů k jejich dosažení. Bezpečnostní politika (v případě demokratických zemí) zpravidla usiluje o: • Zabezpečení státní svrchovanosti a územní celistvosti státu. • Uchování demokratických základů státu. • Udržení činnosti demokratických institucí. • Zajištění ekonomického a sociálního rozvoje státu. • Zajištění ochrany zdraví a života občanů, majetku, kulturních statků, životního prostředí. • Zajištění plnění mezinárodních závazků.

6. Ochrana životního prostředí DALŠÍ Prevence krizových situací Eliminování korupce Zájmy Podpora regionální spolupráce STRATEGICKÉ Eliminování organizovaného zločinu Potlačování terorismu (základní) Lidská práva a svobody ŽIVOTNÍ Suverenita, integrita a nezávislost Existence státu jako takového

7. Předmět bezpečnostní politiky Podstoupená rizika Deficit schopností Bezpečnostní politika Potřebné schopnosti Dosažené schopnosti Hrozby ► rizika Politická odpovědnost Pokrytá rizika Náklady - cena (politická, ekonomická) Výdaje státu Snížení nákladů

8. Místo a obsah bezpečnostní politiky Ostatní politiky Právní a spojenecký rámec Vládní politika Hospodářská politika Bezpečnostní politika Politika vnitřní bezpečnosti Obranná politika Zahraniční politika

9. Bezpečnostní management jako pojem ZMÍRNĚNÍ DOPADŮ SNÍŽENÍ ZRANITELNOSTI

10. Bezpečnostní politika II • Může se jednat o značně vágní či proměnlivou agendu. • Kdysi se bezpečností rozumělo převážně vojenství (případně s ním související hospodářství - merkantilismus). • Kodaňská škola od 60. let XX. století hovoří například o ekologické nebo societální bezpečnosti. • Koncept human security. • I priority se dramaticky mění: jaderná válka, ozonová díra, „uhranutí terorismem“, přírodní pohromy, ptačí či prasečí chřipka, hospodářská krize. • Pojem sekuritizace (neplést s bankovní terminologií). Umět nastolit a udržet svou prioritu (s poukazem na její bezpečnostní kontext). • Vždycky existuje prostor pro nepředvídatelno.

12. Bezpečnostní strategie České republiky I Základní součásti bezpečnostní politiky • zahraniční politika v oblasti bezpečnosti státu, • obranná politika, • politika v oblasti vnitřní bezpečnosti, • hospodářská politika v oblasti bezpečnosti státu, • politika veřejné informovanosti v oblasti bezpečnosti státu.

13. Bezpečnostní strategie České republiky II • Základní dokument, vztahující se k tématu zajišťování bezpečnosti České republiky. • Na základě bezpečnostních hrozeb a z nich plynoucích rizik specifikuje bezpečnostní zájmy státu. • Stanovuje místo jednotlivých složek (aktérů) bezpečnostního systému ČR při naplňování bezpečnostní politiky státu. • Obsahuje základní zadání pro bezpečnostní komunitu v oblasti udržování vnitřní bezpečnosti. • Shrnuje i vojensko-politické ambice země. • Od roku 2003 dokument částečně zastaral.

14. Bezpečnostní systém ČR Hospodářství Informace Základní struktura Bezpečnostního systému České republiky Obranná politika Zahraniční politika Internal Security Policy Vnitřní bezpečnostní politika

15. VNITŘNÍ BEZPEČNOSTNÍ SYSTÉM Ochrana obyvatelstva a životního prostředí Ochrana veřejného pořádku a bezpečnosti Ochrana ekonomiky/ kritické infrastruktury MV, MZ, MŽP Gesce MV Subjekty kritické infrastruktury

16. Vnější a vnitřní bezpečnost:rozlišování do značné míry ztrácí smysl

17. Prostřední sloup: vnitřní bezpečnost • širší význam - ústavní zákon č. 110/1998 Sb.: • to, co přímo nespadá do vnější bezpečnosti (vojenské napadení, ultimáta, migrace, embarga apod.). • to, u čeho zdroje ohrožení mají svůj původ a působí na území státu. • užší význam: • např.vymezení působnosti Ministerstva vnitra v kompetenčním zákoně. • zákon č. 240/2000 Sb., krizový zákon. • vztah k pojmu veřejný (vnitřní) pořádek (působnost Policie České republiky a dalších ozbrojených bezpečnostních sborů).

18. Bezpečnostní systém • Bezpečnostní systém České republiky tvoří vzájemně propojené prvky (aktéři) zákonodárné, výkonné a soudní moci, prvky územní samosprávy, ale i právnické a fyzické osoby, nesoucí svůj díl odpovědnosti za zajištění bezpečnosti státu a společnosti (respektive zájmů státu v zahraničí a mezinárodním kontextu).

19. Ústřední úroveň

21. Kde najdeme více informací? http://www.vlada.cz/cz/pracovni-a-poradni-organy-vlady/brs/brs-uvod-3851/

22. Orgány krizového řízení

25. Bezpečnostní rada státu • Ústavní zákon č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky, čl. 9, odst. 2: „Bezpečnostní rada státu v rozsahu pověření, které stanovila vláda, připravuje vládě návrhy opatření k zajišťování bezpečnosti České republiky.“ • V čele stojí předseda vlády. • Složení proměnlivé. Může přizvat koho chce. • Projednávání klíčových (strategických) bezpečnostních agend.

26. Působnost BRS I BRS koordinuje a vyhodnocuje problematiku bezpečnosti státu a připravuje vládě návrhy opatření jejímu zajišťování. Přitom plní zejména tyto úkoly: • zabezpečuje meziresortní koordinaci plánovacích, přípravných a realizačních opatření v oblasti zajišťování bezpečnosti České republiky. • posuzuje záměry plánovacích, koncepčních, přípravnýcha realizačních opatření. • v oblasti zajišťování bezpečnosti České republiky předkládané ústředními správními úřady, výbory BRS, Ústředním krizovým štábem a orgány územní samosprávy. • vyhodnocuje rizika ohrožení státu, která mohou být příčinou krizové situace, a činí nebo předkládá vládě návrhy na nezbytná opatření ke snížení, popřípadě vyloučení těchto rizik.

27. Působnost BRS II • posuzuje souhrnné požadavky ústředních správních úřadů uplatňované v rámci zajišťování bezpečnosti České republiky, • koordinuje zpracování koncepčních dokumentů meziresortního charakteru potřebných pro zajišťování bezpečnosti České republiky, • posuzuje a následně předkládá vládě k projednání pravidelné zprávy o stavu zajišťování bezpečnosti České republiky, s návrhy na opatření, • spolupracuje s bezpečnostními radami krajů v oblasti zajišťování bezpečnosti ČR, posuzuje a následně vládě předkládá k projednání návrhy na zapojení České republiky při plnění spojeneckých závazků v zahraničí, při účasti ozbrojených sil České republiky v mezinárodních operacích na obnovení a udržení míru, při organizaci humanitární pomoci České republiky do zahraničí a při zapojení České republiky do záchranných akcí většího rozsahu v zahraničí,

28. Působnost BRS III • při hrozbě vzniku krizové situace a po vyhlášení nouzového stavu, stavu ohrožení státu nebo válečného stavu: • posuzuje vzniklou bezpečnostní situaci státu a tendence možného ohrožení, • posuzuje opatření navrhovaná Ústředním krizovým štábem, • předkládá vládě návrhy na opatření k řešení vzniklé krizové situace, • koordinuje realizační činnosti v oblasti bezpečnosti České republiky.

29. Příklady činnosti BRS • Materiály jednorázové, periodické či dle potřeby. • Bezpečnostní strategie České republiky (ÚV, MV atd.) • Zpráva o bezpečnostní situaci (MV) • Zpráva o extremismu (MV) • Vojenská strategie České republiky (MO) • Koncepce ochrany obyvatelstva (MV) • Plány cvičení krizového managementu. • Vzorové metodiky práce územních orgánů veřejné správy. • Návrhy novel krizové legislativy. • Národní akční plán boje proti terorismu (MV) • Analýza úrovně kybernetického ohrožení České republiky. • Hodnocení přípravy a průběhu reformy bezpečnostních sborů České republiky.

30. Pracovní orgány Bezpečnostní rady státu • Výbor pro obranné plánování (MO). • Výbor pro civilní nouzové plánování (MV). • Výbor pro koordinaci zahraniční bezpečnostní politiky (MZV). • Výbor pro zpravodajskou činnost (předseda vlády). • Stálé výbory. Schází se v daných periodách. • Projednávají agendu dle své věcné povahy, de facto odbřemeňují BRS a vládu. • Ústřední krizový štáb.

31. Ústřední krizový štáb • Schází se při hrozbě vzniku krizové situace v České republice, po vyhlášení nouzového stavu, stavu ohrožení státu nebo válečného stavu, při plnění spojeneckých závazků v zahraničí, při účasti ozbrojených sil ČR v mezinárodních operacích na obnovení a udržení míru, při organizaci humanitární pomoci většího rozsahu do zahraničí se stává pracovním orgánem BRS pro zabezpečení řešení krizových situací. • Zřízen usnesením vlády z 11. I. 1999 č. 33 (jako Meziresortní krizový štáb), s nabytím účinnosti krizového zákona k 1. I. 2001 přejmenován na Ústřední krizový štáb. • Řídí ho ministr vnitra nebo ministr obrany (podle povahy situace). • Složení proměnlivé – z více než 30 na 17 osob. Může přizvat koho chce.

32. Kdy je předsedou ministr obrany? • v případě vnějšího vojenského ohrožení ČR, • při plnění spojeneckých závazků v zahraničí • při účasti ozbrojených sil ČR v mezinárodních operacích na obnovení a udržení míru Kdy je předsedou ministr vnitra? • v případě ostatních druhů ohrožení státu • při poskytování humanitární pomoci většího rozsahu do zahraničí • při zapojení státu do mezinárodních záchranných operací v případě havárií a živelních pohrom ÚKŠ svolává jeho předseda, který může podle obsahu projednávané problematiky upřesnit, kteří členové štábu se nemusí zasedání zúčastnit. Role sekretariátu ÚKŠ. Proces svolávání. Dosažnost.

33. Příklady důvodů svolání ÚKŠ • V souvislosti s teroristickým útokem na USA dne 11. IX. 2001 byl svolán ÚKŠ spolu s KŠ některých významných resortů. Postupně s uklidněním situace se frekvence jednání ÚKŠ stabilizovala na pravidelné jednoměsíční schůze. • Příprava summitu NATO v Praze 2002. • Téma povodní, přívalových dešťů.

34. Společná zpravodajská skupina • Těleso připojené k Výboru pro zpravodajskou činnost. • Na půli cesty mezi praktickou a taktickou oblastí. • Výhružky, pohyb VIP, pohyb zájmových osob, bezpečnost Předsednictví. • Specifická role Národního kontaktního bodu pro terorismus.

35. Regionální (územní) úroveň

37. ORP je celkem 205 + 22 částí Prahy.

39. Územní orgány krizového řízení

40. Bezpečnostní rada kraje • BRK je koordinačním orgánem kraje pro přípravu na krizové situace. Složení BRK (nejvíce 10 členů): • 1 Hejtman (předseda BRK) • 2 Zástupce hejtmana • 3 Ředitel krajského úřadu • 4 Ředitel krajské správy Policie ČR • 5 Ředitel hasičského záchranného sboru kraje • 6 Velitel územně příslušného velitelství územní obrany • 7 Ředitel územně příslušného územního střediska ZZS • 8 Zaměstnance kraje zařazený do krajského úřadu, hejtmanem zároveň jmenovaný tajemníkem BRK • 9-10 Člen jmenovaný hejtmanem

41. Úkoly Bezpečnostní rady kraje • Úkoly dle § 6 nařízení vlády č. 462/2000 Sb. • projednání zásadních záležitostí (dokumenty, opatření) k přípravě na řešení krizových situací • nevojenské krizové situace (viz § 1 krizového zákona) • po úpravě a doplnění zákona č. 222/1999 Sb. a zákona č. 240/2000 Sb. bude BRK projednávat i dokumenty a opatření týkající se přípravy na řešení vojenských krizových situací (tj. souvisejících se zajišťováním obrany ČR před vnějším napadením, v rámci působnosti kraje • vzorový jednací řád bezpečnostní rady - příloha č. 4 k nařízení vlády č. 462/2000 Sb.

43. BEZPEČNOSTNÍ RADA KRAJE Předseda – hejtman Zástupce hejtmana Ředitel krajského úřadu Ředitel kraj.řed.Policie ČR Ředitel HZS kraje Velitel územ velitelství územní obrany Ředitel územního střediska záchr. služby Tajemník BR STÁLÁ PRACOVNÍ SKUPINA Krizového štábu kraje Tajemník KŠ Vedoucí pracovních skupin KŠ Zástupci složek IZS Ostatní odborníci KOORDINAČNÍ ORGÁNYpro přípravu na krizové situace (varianta kraj) KRIZOVÝ ŠTÁB KRAJE

44. Složení stálé pracovní skupiny KŠK • 1. Tajemník KŠK • 2. Vedoucí pracovních skupin KŠK (pro nasazení sil a prostředků, pro analýzu, pro materiální zajištění, pro spojení, pro ochranu obyvatel) • 3. Zástupci složek IZS • 4. Odborníci s ohledem na druh řešené mimořádné události nebo krizové situace (vodohospodáři, lékaři, veterináři, rostlináři, chemici, meteorologové, geologové, energetici, stavaři, odborníci na dopravu, spoje, psychologové apod.) Stálá pracovní skupina KŠK jedná při řešení krizové situace nebo při koordinaci záchranných a likvidačních prací nepřetržitě.

45. Krizový štáb kraje • Koordinačním orgánem na úrovni kraje je krizový štáb hejtmana kraje. • Krizový štáb kraje je svoláván operativně, zejménak projednání zásadních záležitostí týkajících se řešení krizové situace a přijetí krizových opatření spojených s nezbytným omezením základních práv a svobod. • Jeho základem je bezpečnostní rada kraje (zástupce hejtmana, ředitel Krajského úřadu, zástupce Policie České republiky, ředitel Hasičského záchranného sboru kraje, zástupce Armády ČR, ředitel územní ZZS a tajemník BRK, • podle druhu řešené situace jsou v pracovní skupině krizového štábu kraje pracovníci KÚ a zástupci složek IZS a další odborníci.

47. Bezpečnostní rada (pověřené) obce (ORP) • Bezpečnostní rada obce určené podle § 15 odst. 4 písm. a) zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů, je koordinačním orgánem pro přípravu na krizové situace. Takto určené obci je hasičským záchranným sborem kraje uložena povinnost rozpracovat vybrané úkoly krizového plánu kraje. Předsedou bezpečnostní rady obce určené je starosta příslušné obce, který jmenuje členy bezpečnostní rady obce. • (Zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů, Nařízení vlády č. 462/2000 Sb. k provedení § 27 odst. 8 a § 28 odst. 5 zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění nařízení vlády č. 36/2003 Sb.)

49. Krizový štáb obce • Koordinačním orgánem na úrovni určené obce je krizový štáb starosty (primátora). • Jeho základem je bezpečnostní rada obce (místostarosta, tajemník, zástupci Policie České republiky, Hasičského záchranného sboru, velitel dobrovolných hasičů, tajemník Bezpečnostní rady obce a popřípadě další určení zaměstnanci obce). • Podle druhu řešené situace v krizovém štábu obce dále pracují zástupci obecního úřadu a složek integrovaného záchranného systému.