260 likes | 360 Views
Dějiny HUDBY. Konzervatoř P. J. Vejvanovského kroměříž. Zlínský kraj. Anotace.
E N D
Dějiny HUDBY Konzervatoř P. J. Vejvanovského kroměříž Zlínský kraj
Anotace Text s názvem Wolfgang Amadeus Mozart – dílo slouží jako pomocný text při výuce předmětu dějiny hudby na konzervatoři. Předpokládá se doplnění informací výkladem pedagoga, ale lze jej použít jako vstupní osnovu pro další samostudium studentů.
Podle katalogu, který uspořádal německý badatel Ludwig Köchel, napsal Mozart 626 skladeb. Mozart zásadním způsobem zasáhl do všech žánrů hudby té doby. Mimořádně významné jsou díla jak symfonická, tak komorní, vokální, chrámová a dramatická. Seznam obsahuje 45 symfonií, 30 serenád, divertiment a kasací, 45 koncertů pro různé nástroje, 2 koncertantní symfonie, 23 smyčcových kvartetů, 17 klavírních sonát, 36 houslových sonát, dále 15 mší, requiem, 2 oratoria, 3 kantáty, ale také 21 jevištních prací a mnoho dalších skladeb. Jeho dílo představuje dokonalost v klasickém ideálu obsahu a formy. Je tak originální a jedinečné v melodice, harmonii a instrumentaci, že je mezi klasiky snadno identifikovatelné pouhým poslechem.
Opery Operní dílo tvoří pomyslný střed v ose vývoje této formy Monteverdi – Mozart – Wagner. Opery začal Mozart psát už jako dítě, přece se i tato díla udržela na repertoáru operních scén. Opera Mitridateslavila v Miláně v roce 1770 velký úspěch. Přesto se Mozartovi nepodařilo dostat v Itálii opravdu velkou objednávku – scritturu na operu seria. Rané období: BastienundBastienne (Bastien a Bastienka, 1768) – singspiel, německy La finta semplice– opera buffa, italsky LucioSilla– drama per musica, italsky La finta giardiniera (Zahradnice z lásky, 1773) opera buffa, italsky
Pozdní období: Der Schauspieldirektor (Divadelní ředitel, 1786) – singspiel, německy La clemenza di Tito (Velkorysost Titova, 1791) – opera seria, italsky, premiéra v Praze ve Stavovském divadle dne 6. 9. 1791 při korunovačních slavnostech Leopolda II. českým králem Vrcholná díla: Entführungaus dem Serail (Únos ze serailu, 1872) – singspiel, německy, zajímavá instrumentace zvláště v sekci bicích nástrojů
1. W. A. Mozart sleduje provedení své opery Únos ze serailu v Berlíně roku 1789
Lenozze di Figaro (Figarova svatba, 1786) – opera buffa, italsky Don Giovanni (1787) – drammagiocoso, italsky, premiéra v Praze ve Stavovském divadle dne 29. 10. 1787 Cosi fantutte (Takové jsou všechny, 1789) – opera buffa, italsky Die Zauberflöte (Kouzelná flétna, 1791) – singspiel, německy
Symfonie • ve 14 letech napsal Mozart 13 symfonií, ale první zralejší byla až Symfonie g moll č. 37 „Malá“ • mistrovské symfonie začínají Symfonií D dur Haffnerovouz roku 1782 • Symfonie C dur Linecká byla napsána v Linci • Symfonie D dur Pražská vznikla v roce 1786 v Praze • poslední tři symfonie psal Mozart v těžké životní situaci, přesto vytvořil díla naprosto mimořádné hodnoty
jedná se o symfonie Es dur, g moll a zvláště poslední Mozartovu symfonii – C dur • Symfonie C dur KV 551 „Jupiter“ zaslouží obdiv pro svou dokonalost, kdy geniálně spojuje prvky sonátové formy s prvky fugy o pěti tématech • podtitul Symfonie C dur – „Jupiter“ – je vyjádřením obdivu její dokonalosti a nadčasovosti. Divertimenta, kasace a serenády doplňují symfonickou tvorbu. K nepopulárnějším patří Smyčcová serenáda G dur s názvem Malá noční hudba nebo Haffnerova serenáda D dur.
Instrumentální koncerty Také Mozartem napsané instrumentální koncerty jsou mimořádně zdařilé. Jsou nejen technicky na výši, ale také obsahově bohaté. Brilantní technika není prvoplánová. Nejvíce koncertů napsal Mozart pro klavír. Z celkem 23 opusů je nehranější zřejmě Koncert d moll (KV 466), asi nejznámější je Koncert D dur „Korunovační“. Z koncertů pro housle se hrají G dur (KV 216), D dur (KV 218) a také A dur (KV 219).
Čtyři koncerty pro lesní roh v tóninách D dur, a třikrát Es dur věnoval Mozart svému příteli IgnaziLeutgebovi, hornistovi arcibiskupské kapely v Salzburgu. Své pevné místo v dnešním repertoáru mají koncerty pro flétnu v tóninách G dur a D dur. Populární jsou také koncerty pro fagot (B dur) a pro klarinet ( A dur), skvělý je i Dvojkoncert C dur pro flétnu a harfu.
Komorní hudba V komorní hudbě W. A . Mozarta se setkáváme s nejrůznějšími kombinacemi nástrojů. V tomto směru byl tento skladatel velmi vynalézavý a jako by jej právě různé i netradiční seskupení inspirovala. Přesto zřejmě nejvýznamnější jsou smyčcovékvartety. Napsal jich 23, navazuje na Sammartiniho a na Haydna, ale jde ještě dále. Zatímco v Haydnových kvartetech, zvláště raných, je zřetelná převaha virtuozity prvních houslí nad doprovodnými nástroji, Mozart všechny party po stránce technické náročnosti zrovnoprávnil.
Zajímavé je, že právě šestici nejlepších smyčcových kvartetů z let 1782 – 1785 věnoval Mozart svému příteli Haydnovi. Z ostatních komorních skladeb je třeba zmínit Smyčcový kvintet A dur s klarinetem, nazývaný Stadlerův, v němž autor představil technické, výrazové a barevné možnosti klarinetu, tehdy ještě objevovaného nástroje. Z dvaceti klavírních sonát se dodnes nejčastěji hraje Sonáta cmoll (KV 457), a moll (KV 310) a A dur (KV 331), další sonáty si v současnosti hledají své místo na koncertních pódiích.
Chrámová hudba Ze skladeb duchovních je nutno zmínit především ty nejznámější a nejpopulárnější. Na prvním místě je zřejmě motet Ave verum corpus pro sbor, smyčce a varhany. Jeho relativně jednoduchá faktura je na jedné straně geniální v obsahu, na straně druhé umožňuje interpretaci i neprofesionálům. Velká mše c moll nebyla autorem dokončena. Napsal jen Kyrie, Gloria, Sanctus, Benedictus a část Creda, poprvé byla provedena v Salzburgu v roce 1783, chybějící části byly doplněny z jiné mše, což byla dobová praxe.
Tajemný objednavatel, jenž si u Mozarta objednal Requiem, přispěl k popularitě tohoto skvělého díla. Dnes víme, že jím byl posel hraběte Walsegga - Stuppacha, jenž si objednával skladby u výborných skladatelů, aby je pak vydával za své. Requiem si objednal pro mši za svou zesnulou manželku. Na skladbě pracoval Mozart až do svého skonu, dílo pak za něj dokončil jeho žák Süssmayer. W. A. Mozart je autorem také dalších chrámových skladeb. Patří mezi ně Mše C dur „Korunovační“, nebo Missa longa C dur a další.
Dílo Wolfganga Amadea Mozarta je mimořádné. Stalo se vzorem pro generaci skladatelů, kteří se je snažili napodobovat. To lze sledovat po celé Evropě. I když v první polovině 19. století se již hudba ubírala jiným směrem, přesto se i v době romantické našli skladatelé, kteří se vraceli k Mozartovi. To ovšem není jen výsada romantiků. Ve 20. století se mnozí komponisti snažili inspirovat Mozartem a jeho styl zpracovat nově. K těmto novoklasikům patřil například náš Iša Krejčí, slavný rakouský dirigent Karl Böhm (1894 – 1981) komponoval v Mozartově stylu ve 20. století.
Seznam vyobrazení • W. A. Mozart sleduje provedení své opery Únos ze serailu v Berlíně roku 1789, http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/1/12/Entfuhrung_aus_dem_Serail484.jpg 17. 1. 2014 • Scéna z opery Figarova svatba (malba z 19. století), http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/2/21/Nozze_di_Figaro_Scene_19th_century.jpg 17. 1. 2014 3. Don Giovanni (Alexander-ÉvaristeFragonard, 1830 – 1835), http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/4/49/Don_Juan_and_the_statue_of_the_Commander_mg_0119.jpg 17. 1. 2014
Plakát na první představení opery v roce1790, http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/7/7b/Cosi_fan_tutte_-_first_performance.jpg 17. 1. 2014 • Plakát k prvnímu provedení opery, http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/6/63/Zauberfl%C3%B6te-The aterzettel1791.jpg 17. 1. 2014
Doporučený poslech • Don Giovanni – předehra • Symfonie C dur „Jupiter“
Otázky k ověření znalostí • Jaké typy oper Mozart psal? • V jakých tóninách jsou jeho poslední tři symfonie? • Které opery měly premiéru v Praze?
Doporučená literatura 1. Smolka, Jaroslav: Dějiny hudby, TOGGA, Praha 2001 2. Šafařík, Jiří: Dějiny hudby I., Votobia2002 3. Šišková, Ingeborg: Dějiny hudby IV Klasicismus, EuromediaGroup - Ikar, Praha 2012