Kalkulace – základní pojmy, metoda kalkulace

1. Kalkulace – základní pojmy, metoda kalkulace

2. Základní průřezy vnitropodnikové struktury 1. po linii výkonů • Jaké jsou náklady výkonů a jak řídit jejich hospodárnost? • Jak měřit přínos z prodeje konkrétních výkonů?  výkonové (kalkulačně – výkonové) účetnictví • nástroj: kalkulace nákladů (marže, ceny) výkonu 2. po linii odpovědnosti • Jak zainteresovat útvary na chování v souladu s cíli a plány podniku? • Jak včas změřit přínos útvarů k podnikovým výsledkům? • Jak snižovat režijní náklady útvarů?  odpovědnostní účetnictví • nástroje: plány, rozpočty, vnitropodnikové ceny  Strana2

3. Kalkulace • přiřazení (propočet) nákladů, marže, zisku, ceny nebo jiné hodnotové veličiny na naturálně vyjádřenou jednotku výkonu (výrobek, práci nebo službu, na činnost nebo operaci, kterou je třeba v souvislosti s procesem tvorby výkonu provést) • základní otázky: 1. Jak přiřadit náklady? 2. Proč přiřazovat náklady výkonu? • Které náklady přiřadit? • V jaké struktuře uvádět kalkulované položky? Strana3

4. Využití kalkulace v rozhodovacích úlohách („proč“) • rozhodování o změnách v objemu a struktuře sortimentu • posouzení dlouhodobé ziskovosti výkonů (→ na základě propočtu plných nákladů výkonů) • stanovení hranice ceny základního a doplňkového sortimentu • ocenění vnitropodnikových výkonů • posouzení schopnosti výkonů unést správní a strategické náklady (→ tzv. reprodukční úlohy) -------------- • obhajoba ceny při jednání se zákazníkem • oceňovánívnitropodnikových výkonů ve finančním účetnictví Neexistuje univerzálně správný či špatný postup přiřazení nákladů ! Strana4

5. Metoda kalkulace • závisí na: 1. vymezenípředmětu kalkulace • všechny nebo vybrané druhy dílčích (interních) i finálních (externích) výkonů • nutno určit kalkulační jednici a kalkulované množství 2. struktuře nákladových položek • variantní podle rozhodovacích úloh • vyjádřeno v kalkulačním vzorci 3. způsobupřiřazování nákladůpředmětu kalkulace • východiskem členění nákladů na přímé a nepřímé Strana5

6. Variantnost sestavení kalkulace • kalkulace se sestavují variantně s ohledem na rozhodovací úlohu odlišnosti v rozsahu kalkulovaných nákladů, řazení položek, podrobnosti členění, struktuře mezisoučtů, vztahu ke kalkulaci ceny • základní přístupy: 1. kalkulace plných nákladů • přiřazuje výkonu všechny náklady vynaložené při jeho vytvoření • vychází z odlišení přímých a nepřímých nákladů 2. kalkulace variabilních nákladů • vychází z odlišení variabilních a fixních nákladů • přiřazuje výkonu buď pouze variabilní náklady nebo odděleně variabilní a fixní náklady Strana6

7. Kalkulační vzorce Tradiční kalkulace plných nákladů Dynamická kalkulace plných nákladů Retrográdní kalkulace Retrográdní kalkulace se stupňovitým čl. FN Kalkulace oddělující VN a FN Přímý materiál Přímý materiál Variabilní výr. jednicové N Prodejní cena Prodejní cena Přímé mzdy Přímé mzdy - Variabilní náklady - Variabilní náklady Variabilní výr. režijní N Ostatní přímé N = Marže výkonu = Marže I Ostatní přímé N Variabilní prod. jednicové N variabilní Výrobní režie nepř. - Fixní náklady - FN výkonu Variabilní prod. režijní N fixní = Marže II Prodejní režie Výrobní režie nepř. = Průměrný zisk Variabilní N - FN skupiny výkonů Správní režie variabilní Fixní výrobní N = Marže III fixní - FN „závodu“ Fixní prod. N Prodejní režie = Marže IV variabilní Fixní správní N - FN podniku fixní = Průměrný zisk Správní režie Strana7

8. Příklad – omezení kalkulace plných nákladů při rozhodování o struktuře výkonů (I.) Vyplatí se vyrábět a prodávat ztrátový výrobek B i v roce 2010, pokud máte k dispozici následující podrobnější informace o kalkulaci nákladů a víte, že fixní náklady jsou společné oběma výkonům a nejsou v roce 2010 ovlivnitelné?

9. Příklad – omezení kalkulace plných nákladů při rozhodování o struktuře výkonů (II.) • porovnání podleplné nákladové náročnosti 15 Kč (cena) < 16 Kč (plné náklady)  NEVYRÁBĚT B ------------------------ • porovnání přiodlišení variabilních a fixních nákladů Marže A = (30-20)* 10 000 = 100 000 Marže B = 0 Fixní náklady = 110 000 Zisk / ztráta = - 10 000  VYRÁBĚT B Strana9

10. Přednosti a omezení kalkulace plných nákladů  je statická → odpovídá pouze jedné variantě objemu a sortimentu výkonů  je arbitrární → přiřazuje i náklady bez zřetelné příčinné vazby k výkonu  skutečnou výši nákladů je možné zjistit až se zpožděním→ je nutná informace o objemu a struktuře výkonů vytvořených za období  je východiskem pro cenovou politiku, zejména z dlouhodobého hlediska  je podkladem pro měření konkurenceschopnosti podniku v rámci sektoru  je nástrojem pro analýzu a porovnání ziskovosti výkonů a služeb  je nástrojem hodnotového řízení→ umožňuje kvantifikovat vliv využití fixních nákladů na vývoj zisku Strana10

11. Kalkulace variabilních nákladů • rozlišuje náklady podle příčin vzniku • náklady vyvolané výkonem (→ variabilní náklady) • náklady vyvolané časem (→ fixní náklady) • podporuje řešení řady rozhodovacích úloh • o změnách v objemu a struktuře výkonů • o limitu prodejních cen výkonů • o posouzení přínosu výkonu k tvorbě zisku Strana11

12. Motivační důsledky kalkulace plných a variabilních nákladů • v předem stanovených plných nákladech výkonu je započtena konstantní část průměrných fixních nákladů  při porovnání lineárně přepočtených nákladů s jejich absolutní výší dochází k relativní úspoře/překročení fixních nákladů (resp. překročené/nedostatečné úhradě fixních nákladů)  vhodné při motivaci útvarů na využití kapacity CN CNL = CN/QPlán* QSkut RÚFN = FN / QPlán* QSkut – FN (při QSkut>QPlán) RPFN = FN - FN / QPlán* QSkut (při QSkut>QPlán) RÚFN CN QPlán QSkut Q Strana12

13. Využité a nevyužité fixní náklady • východisko: fixní náklady se vztahují ke kapacitě (Qmax), kterou je možné lépe či hůře využít využité FN odpovídají skutečnému využití kapacity (Qsk) FNVyuž = Qsk* FN/Qmax nevyužité FN představují podíl nákladů vztahující se k nevyužité kapacitě FNNev = (Qmax – Qsk) * FN/Qmax • informace významná pro řízení výtěžnostní formy hospodárnosti N Kapacitní omezení FN FNnevyuž. FNvyuž. Qmax Qsk Q Strana13

14. Metody přiřazování nákladů 1.přímé náklady • zahrnují všechny jednicové náklady (kromě sdružených výkonů) a část režijních nákladů související s druhem výkonu • přiřazení pomocí dělení kalkulovaným množstvím 2. nepřímé náklady • společné náklady skupiny výkonů • přiřazení pomocí metody: • dělením • prostá • s poměrovými (ekvivalenčními čísly) • přirážková • sumační • diferencovaná Strana14

15. Principy přiřazování nepřímých nákladů • princip příčinné souvislosti • základní otázka: Jaký je příčinný vztah mezi kalkulovanými náklady a výkony? • princip únosnosti • základní otázka: Kolik nákladů unese výkon v prodejní ceně? Strana15

16. Přirážková metoda kalkulace • využívá rozvrhové základny, klíče • podle počtu využitých rozvrhových základen je možné rozlišit: sumační přirážkovou kalkulaci → využití jedné základny diferencovanou přirážkovou kalkulaci → využití různých rozvrhových základen podle analýzy vztahu nákladů, základen a výkonů • podle charakteru je možné rozlišit: naturální rozvrhové základny → výpočet sazby režie (Kč / natur. j.) sazba režie = nepřímé režijní náklady / rozvrhová základna peněžní rozvrhové základny → výpočet přirážky v procent. vyjádření procentní přirážka = nepřímé režijní náklady / rozvrhová základna * 100 Strana16