Úvod do environmentální etiky

1. Studuj přírodu, ne knihy. 2014 Marek Vácha Nemohu než mít úctu ke všemu co je zváno životem. Nemohu než mít soucit se vším, co je zváno životem. To je začátek a základ morálky... je dobré zachovávat a vážit si života; je špatné ničit život.“ Albert Schweitzer Úvod do environmentální etiky

2. Každá molekula kyslíku kterou právě dýcháme vznikla někdy v nějaké rostlině. Každý atom uhlíku našeho těla byl kdysi včleněn fotosyntézou do nějaké rostliny.

5. Je třeba si uvědomit…

6. Je třeba si uvědomit…

8. Velkou chybou celé etiky doposud bylo, že vyjadřovala přesvědčení, že člověk má co činit pouze se vztahy člověka k člověku. Ve skutečnosti tak vyvstvává otázka, jaký je vztah člověka ke světu a k veškerému životu, s nímž se setkává. Člověk se chová eticky pouze tehdy, když má život jako takový, tedy život rostlin a živočichů stejně jako život svého bližního, za posvátný, a když se snaží být prospěšný veškerému životu, který potřebuje pomoc. (Schweitzer, A., (1933) My life and Thought, ed. C.T.Campion, Allen & uUnwin, London, p. 188)

9. Ekologie • Z řeckého oikos = dům, domácnost • Nauka o vztazích mezi organismy a vztazích mezi organismy a prostředím • = nauka o domácnosti Země

10. Přístupy k přírodě(podle Ondok, J.P., (1998) Člověk a příroda. Hledání etického vztahu. Kostelní Vydří, Karmelitánské nakladatelství) • Anthropocentrismus • Biocentrismus • Patocentrismus • Hlubinná ekologie • Ekocentrismus • Ontologické pojetí • Pojetí vycházející z bezprostředního prožívání přírody • Konvencionalismus a kosensualismus • Ekofeminismus

12. Anthropocentrismus • Morální hodnotu v sobě nese pouze člověk, vše ostatní (živá i neživá příroda) jsou pouze prostředky k uskutečnění cílů člověka • „Příroda je považována za hřiště, na kterém se odehrávají ekonomické aktivity“ (Vavroušek) • těžko ale najít nějakou činnost, která by poškozovala přírodu a zároveň nepoškozovala člověka

14. Anthropocentrismus • věci samy osobě nemají hodnotu, nezávislou na člověku • přírodu je možno ochraňovat z důvodu rekreace, zisku dřeva, obnovy kyslíku atd. • proto se někdy anthropocentrismu přezdívá „specieism“ – biologická forma rasismu; člověk je víc než ostatní organismy

15. Anthropocentrismus • „Mnoho druhů organismů které jsou ohroženy mohou potenciálně být zdrojem obživy, tkanin a léků využitelných lidmi; biodiverzita je klíčovým přírodním zdrojem. V USA okolo 25% lékařských receptů odkazuje na látky původně získaných z rostlin.

16. Anthropocentrismus • Brambora - užitečná, živíme se jí • mandelinka - škodlivá, ničí brambory • sýkorka - užitečná, požírá mandelinky (užitečné zpěvné ptactvo hubí škodlivý hmyz) • krahujec - škodlivý (myslivecké heslo „Lovu zdar - škodné zmar!“)

17. Mandelinky, brabenci – Trumanovi spojenci

18. škodlivé organismy hubíme pesticidy • ovšem samotný název je kritizovatelný • pest = škůdce, škodlivá rostlina, plevel; mor; otrava, mrzutost, svízel; otrava, dotěra

19. ovce = vlna a jehněčí, které z ní můžeme získat les = továrna na dřevo; místo rekreace chov jatečných zvířat – jedná se o co nejmenší hodnotu zlomku cena/výkon, vklady/zisky hodnota země = hodnota minerálů či kovů, které obsahuje

20. Ekosystémové služby • "Lidé se ptají: k čemu nám je chránit toho či onoho brouka či květinu, nesmět stavět dálnici přes chráněné území, zakazovat nám vstup do míst s výjimečnou přírodní krásou? • Odpověď poskytuje relativně nový koncept ekosystémových služeb. Příroda nám poskytuje služby a statky, na kterých nesčetnými vazbami závisí život každého z nás i hospodářský život celé společnosti. Patří mezi ně zabezpečení čisté vody, vzduchu, ale i dostatek potravin a mnoha surovin pro nejrůznější výrobky, dřeva, vláken, surové gumy, nesčetné farmaceutické preparáty známé i dosud neobjevené.

21. Ekosystémové služby • Toto jsou služby nazývané zásobovacími, neobejdeme se však ani bez služeb regulačních, mezi něž patří například samočištění vody v potocích a řekách či ukládání uhlíku v ekosystémech, dále služby podpůrné (zachování úrodnosti půdy) a široká kategorie služeb společně nazývaných kulturními od příjemné rekreace v lese, pěkné přírodní scenérie až po inspiraci spisovatelů a malířů. • (Moldan, B., Vačkář, D., Proč je rok 2010 Mezinárodním rokem biodiverzity? Veronica 5/2010 XXIV. ročník 2010)

22. příroda je vnímána jako ne-lidská „jiná“, který může být kontrolována, přeměňována, nebo

23. Biocentrismus(„na život orientovaný“) • odmítají se rozdíly mezi organismy, jediným co je důležité je fakt života

25. Co má větší hodnotu? laboratorní myš, má nervovou soustavu Sequoia sempervirens, výška 116 m, stáří až 2 200 let, nemá nervovou soustavu

26. Biocentrismus(„na život orientovaný“) • každý organismus má svou „value intrinsec“ (=inherent worth) • zvířata mají „end-in-themselves“ – zvíře mi tedy patří i nepatří • mnozí biologové: v přírodě žádná value není, příroda je value-free, protože dobro a zlo, krása a ošklivost jsou pouze v oku pozorovatele. There can be no values without valuers… Ani minerál, ani rostlina, ani vědomý člověk nemá hodnotu bez hodnotitele

27. Biocentrismus • Přijde čas, kdy budeme pohlížet na vraždu zvířat stejně jako na vraždu člověka.

28. Biocentrismus(„na život orientovaný“) • ovšem inherent worth (a z něj ústící respekt vůči přírodě) není empirická veličina a nelze ji ani odvodit dedukcí či indukcí… • …v tomto smyslu je tedy biocentrimus spíše vírou než vědou

29. P.W. Taylor • Člověk je členem biotického společenství země, ale členy tohoto společenství jsou vedle člověka i jiné bytosti • Taylor navrhuje důsledně stejnou inherentworth pro všechny organismy • z toho mu vyplývá, že jakákoli etická hierarchie je nesprávná • Tento systém je komplexem složitých vztahů a interakcí, v němž biologické fungování jednoho členu závisí na fungování ostatních • Každý individuální organismus je chápán jako teleologické centrum života směřujícího za vlastním dobrem • Nárok člověk na nadřazené místo v tomto systému je neoprávněný

30. P.W. Taylor • člověk je nedávný příchozí a jeho vyhynutí by biotickému systému nezpůsobilo žádnou škodu, spíše naopak • bezdůvodné utrhnutí květiny nebo zabití nevinného člověka je morální zlo téže hodnoty • člověk není nadřazený nad ostatními organismy – vždyť kritéria pro tuto nadřazenost dává sám člověk!

31. Peter Singer: specieismus • „Srovnáme-li těžce postižené dítě s ne-lidským zvířetem, psem nebo prasetem, např. často zjistíme, že ne-lidé mají větší schopnosti, jak aktuální, tak potenciální, pro racionalitu, sebeuvědomění, komunikaci a cokoliv jiného, co může být plausibilně považováno za mravně významné. Jenom fakt, že defektní dítě je členem druhu Homo sapiens, vede k tomu, že je ošetřováno rozdílně od psa nebo prasete. Příslušnost k určitému druhu však není po mravní stránce relevantní.“ (1) (1) Singer, P., (1983) Sanctity of life or qualiy of life. Pediatrics,72:128-129

32. Patocentrismus • Motivem je omezit utrpení, jemuž jsou podrobeny bytosti schopné cítit • Jeremy Bentham (o zvířatech): • otázka není: Jsou schopna myslet? ani: Umějí mluvit? ale: Mohou trpět? • kéž přijde den, kdy ostatní živé tvorstvo získá práva, která mu mohla odpírat jen ruka tyrana • etickým příkazem je tedy nepůsobit takovým bytostem bolest, úzkost, stres atd.

33. Kenneth Goodpaster • naší ochrany si zaslouží každý organismus, který „má zájem“, např. zájem se rozmnožovat, tedy např. i krásnoočko a samozřejmě všechny vyšší rostliny i zvířata • všechny tyto bytosti si zasluhují „moral considerability“ • ovšem ne všechny zájmy mají stejný morální význam

34. Kritika to že zvířata mají zájmy a lidé též neznamená že zvíře můžeme položit na roveň člověku podobně máme se zvířaty společné tělo z DNA a proteinů, dráždivost, schopnost evoluce, autoreprodukci, metabolismus etc. biocentrismus užívá lidskou racionalitu k tomu, aby řekl že racionalita vlastně vůbec není důležitá a že nás nijak neodlišuje od ostatních organismů

35. Albert Schweitzer(1875 – 1965) „Je pro mě bolestnou hádankou, jak mám žít podle pravidla úcty k životu (rule of reverence) ve světě, ve kterém je kreativní vůle zároveň vůli destruktivní.“ úcta k životu pro Schweitzera pramení z poznání: jsem životem, který chce žít uprostřed života, který chce žít

36. Albert Schweitzer(1875 – 1965) “Příroda vyhlíží nádherně a je úžasná, pokud se na ni díváme z dálky. Ale pokud čteme její stránky jako knihu, zblízka, je to strašné.“

37. výroba kynutých buchet • výroba vína • výroba chleba

38. Srovnání: anthropocentrismus a ekocentrismus • Antropocentrismus: nekácejme tropické pralesy… • …protože v nich můžeme nalézt užitek pro člověka či z rekreačních důvodů • Biocentrismus: nekácejme tropické pralesy… • …protože jsou Z kůže ekvádorské žáby rodu Epipedobates je možno získat látku snad až 200x účinnější než morfium

39. Why should species and ecosystems be preserved if they are of no use to humans? • the arguments made are often utilitarian (maybe the species contains a chemical that would cure cancer), aesthetic (these are beautiful places that refresh the spirit), or religious (we have no right to destroy God´s creation or cause the extinction of any of God´s creatures) • Ecologicaldevelopmental biology gives some new answers to that question. On answer borrows from the utilitarian argument, but makes it immediate and intimate: We should preserveecosystems because we are part of them.

40. Why should species and ecosystems be preserved if they are of no use to humans? • As much as we have separated ourselves from nature, we are intimatelyconnected to the rest of the biological world throughsymbioses. We are built by symbioticrelationships, and our air and food are produced by such relationships. We are intimatelyconnected to nature, and even algae in the ocean are essential to our living. • Gilbert, S.F., Epel, D., (2009) EcologicalDevelopmental Biology. SinauerAssociates, Inc. Sunderland, MA. USA. p. 417)

41. Ekocentrismus • „moral considerability“ mají nejenom živé organismy, ale i celé ekosystémy, tj. i země, řeky, vzduch atd. • holistický přístup • ústí v Lovelockovu Gaiu

43. Aldo Leopold(1887 – 1948) • jedním z prvních projektů, který se zúčastnil v roce 1909, bylo vyhubení „špatných“ predátorů, vlků a pum v rámci ochrany „dobrých“ organismů, vysoké zvěře a krav… • …a Leopold si uvědomil, že vlci a pumy jsou součástí ekosystému, podobně jako vysoká zvěř • v roce 1933 již učil studenty, že koncept užitečných a škodlivých zvířat je antropocentrický

44. Aldo Leopold(1886 – 1948) • 1909 vidí Leopold vlka brodícího řeku a podle starých etických zásad okamžitě střílí • „I was young then, and full of trigger-itch; I though that because fewer wolves meant more deer, that no wolves would mean hunters´ paradise.“ • vlk padl a Leopold vidí „a fierce green fire dying in her eyes“

45. Aldo Leopold„thinking like a mountain“ • organismy fungují v ekosystému jako jednotlivé orgány v těle, jako součásti stroje • pokud vyjmeme z vlka srdce, organismus zahyne • pokud vyjmeme vlka z ekosystému, může zahynout celý ekosystém • eroze půdy ovšem může způsobit stejný výsledek • etika = limitation on freedom of action in the struggle for existence (Leopold, A., (2003) The Land Ethic, in Environmental Ethics. An Antology. Light, A., Rolston III, H., (eds). Blackwell Publishing Ltd, Malden, MA, USA p. 38)

46. Aldo Leopold„thinking like a mountain“ • „The earth is alive; vastly less alive than ourseves in degree, but vastly greater than ourselves in time and space – a being that was old when morning stars sang together, and, when the last of us has been gathered unto his fathers, will still be young.“

47. Aldo Leopold • „land ethic“ • stal se inspirací pro neantropocentrický pohled na přírodu

48. Aldo Leopold • „a thing is right when it tends to preserve the integrity, stability, and beauty of the biotic community and wrong when it tends otherwise“ • health = maintenance of the capacity for self-renewal • land = a fountain of energy flowing through a circuit of soils, plants, and animals

49. Aldo Leopold • kromě obvyklého „sociálního svědomí“ musíme mít ještě „ekologické svědomí“ • „všechna etika spočívá na jedné premise: že jedinec je členem komunity vzájemně na sobě závislých členů“. • A.L. ovšem byl lesník a myslivec a nečinilo mu problémy střílet do zvířat, pokud by se přemnožili • chrání vlky jen proto, že jich v systému již bylo málo

50. Aldo Leopold z 22 000 druhů rostlin vyskytujících se ve Wisconsinu, má asi jen 5 % nějakou ekonomickou hodnotu tedy dají se jíst, využít, prodat etc. ovšem i ty organismy, které takovou hodnotu nemají jsou členy biotické komunity, mají svou value intrinsec pokud dojde např. k ohrožení vzácných druhů ptáků, ornitologové začnou vymýšlet historky o jejich užitečnosti a připomínají, že kdyby jich nebylo, zaplavil by nás škodlivý hmyz! pokud se jedná o dravé ptáky, vymýšlí se podobné historky, že se živí jen „bezcennými“ druhy nebo že pomáhají farmářům v hubení hlodavců etc. (Leopold, A., (2003) The Land Ethic, in Environmental Ethics. An Antology. Light, A., Rolston III, H., (eds). Blackwell Publishing Ltd, Malden, MA, USA p. 41)