1 / 47

Základy lékařské a zdravotnické etiky

Základy lékařské a zdravotnické etiky. Kateřina Ivanová Ústav sociálního lékařství a zdravotní politiky Lékařská fakulta UP v Olomouci. Struktura přednášky 0/21. Definice, předmět obecné etiky, metody obecné a aplikované etiky Zařazení obecné a aplikované etiky do soustavy věd

etta
Download Presentation

Základy lékařské a zdravotnické etiky

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript


  1. Základy lékařské a zdravotnické etiky Kateřina Ivanová Ústav sociálního lékařství a zdravotní politiky Lékařská fakulta UP v Olomouci Velehrad_1.10.2013

  2. Struktura přednášky 0/21 • Definice, předmět obecné etiky, metody obecné a aplikované etiky • Zařazení obecné a aplikované etiky do soustavy věd • Specifika lékařské &zdravotnické etiky • Historické kořeny lékařské &zdravotnické etiky • Současné etické principy lékařské &zdravotnické etiky Velehrad_1.10.2013

  3. 1. Definice, předmět a metody obecné a aplikované etiky Velehrad_1.10.2013

  4. Definice obecné etiky • Etika je určitý hodnotový systém zahrnující veškerou lidskou zkušenost. Zobecnění zkušenosti udává co má býtči být uděláno. Součástí systému je předpoklad rovnosti a svobodné vůlevšech osob v systému, schopných nést důsledky jednání (srov. dle PAYNE, J. Hermeneutická etika: jeden filosofický pokus o setkání s lidskou bytostí. Praha: Triton, 1995, 109 s. ISBN 80-85875-07-1. s. 74). Velehrad_1.10.2013

  5. Předmět zájmu obecné etiky • Konvence • Univerzalizace • Princip responsibility • Princip ekvivalence • Kontradikce (srov. dle PAYNE, J. Hermeneutická etika: jeden filosofický pokus o setkání s lidskou bytostí. Praha: Triton, 1995, 109 s. ISBN 80-85875-07-1. s. 74). Velehrad_1.10.2013

  6. Aplikovanáprofesní etika Vztahuje se k přesvědčení či zvykům určité profesní skupiny – právnická, novinářská, politická, pedagogická aj. etika, lékařská, ošetřovatelská etika, etika ostatních nelékařských profesí, zdravotnická etika (týká se celého zdravotnictví, včetně jeho systémového řízení) • Vychází u obecného pojetí etiky a společenských tradicím, v nichž dochází k etickému rozhodování • Odvolává se na standardy a chování očekávané od členů této skupiny Velehrad_1.10.2013

  7. Metody etiky ??? Velehrad_1.10.2013

  8. Metody etiky Etika má formu filozofické informace - jednou z nejčastějších metod jeargument Existují čtyři druhy argumentů: • apel na autoritu (Bůh, jiná osoba, skupina lidí, instituce, hypotetická osoba) • apel na konsensus (shoda mezi lidmi či skupinami lidí) • apel na intuici (intuice se mění) • dialektická či Sokratovská metoda argumentace (kladení otázek a zvažování odpovědí, které podporují dobré důvody a logické myšlení) Velehrad_1.10.2013

  9. 2.Zařazení obecné etiky do soustavy věd Velehrad_1.10.2013

  10. Aristoteles Velehrad_1.10.2013

  11. Zařazení obecné etiky vychází z Aristotelova dělení lidských činností: • POZNÁNÍ – činnost (filosofie) teoretická • JEDNÁNÍ – činnost (filosofie) praktická • TVORBA – činnost (filosofie) tvůrčí – od slova poiésis – tvorba Do „filosofie praktické“ Aristoteles zahrnuje etiku, politiku a ekonomii Etika je tedy součástí praktické filosofie, ale praktická filosofie pojem širší než etika Velehrad_1.10.2013

  12. Masarykova klasifikace a organizace věd: 1. SOUSTAVA TEORETICKÝCH A ZVLÁŠTĚ ABSTRAKTNÍCH VĚD 2. SOUSTAVA KONKRÉTNÍCH VĚD 3. SOUSTAVA PRAKTICKÝCH VĚD zvláštní a samostatné místo pro etiku Velehrad_1.10.2013

  13. Masaryk Velehrad_1.10.2013

  14. Dělení etiky Z předmětu zájmu etiky vyplývá její základní dělení: • Metaetika • Etika deskriptivní • Etika preskriptivní (normativní) -------------------------------------------------------------- Etické otázky: • Jaký je smysl mého jednání? Co je dobré? Jak mám jednat - teď - v tuto chvíli? Co je spravedlnost? Velehrad_1.10.2013

  15. Shrnutí - co nám tedy přináší„etika“? Jejím cílem je nalézt odpovědi na 3 základní otázky: • Co mám (máme) dělat? • Co mám (máme) vědět? • V co můžu (můžeme) doufat? (volně dle HARTMANN, N. Struktura etického fenoménu, 2002) Velehrad_1.10.2013

  16. V co můžeme doufat? Velehrad_1.10.2013

  17. 3. Specifika lékařské & zdravotnické etiky Velehrad_1.10.2013

  18. Etika v lékařství a zdravotnictví patří do aplikovaných etických disciplín konkrétních profesí a oborů Lékaři, kněží a soudci mají profesní kodexy tisíce let • v ČR oficiálně vznikla lékařská etika jako samostatný lékařský obor v roce 1991 (prof. Haškovcová) • navazuje na historické kořeny pěstování lékařské etiky tzv. „západní medicíny“ i na čs. aktivity z období 1. republiky • Dnes Ústavy lékařské etiky – jen 1.LF Praha, LF MU Brno Velehrad_1.10.2013

  19. Etika zdravotnictví není samostatným oborem, má spoustu podoborů: ošetřovatelská etika, etika zdravotních laborantů, etika porodních asistentek, etika záchranářů, etika nemocničních kaplanů LÉKAŘSKÁ ETIKA JE PROTO HISTORICKÝM A PRINCIPIÁLNÍM ZÁKLADEM PRO OSTATNÍ „ETIKY“ VE ZDRAVOTNICTVÍ Velehrad_1.10.2013

  20. Specifika lékařské & zdravotnické etiky - dilema • Pojem dilema znamená nutnou obtížnou volbu mezi dvěma vzájemně se vylučujícími možnostmi. • Určitý paradox etických dilemat spočívá v tom, že nemají jednoznačné řešení, ale přesto musí být jednoznačně řešena. • Nejvíce dilemat existuje v medicíně a zdravotnictví Velehrad_1.10.2013

  21. 4. Historické kořeny lékařské & zdravotnické etiky Velehrad_1.10.2013

  22. Lékařská etika: • Odvozuje se od přísahy lékaře Hippokrata (cca 400 let př. n. l. =  2400 let) Ošetřovatelská etika: • Přísahám při lékaři Apollónovi a Asklépiovi a Hygii a Panaceiia při všech bozích a bohyních, jež beru za svědky, že …… Velehrad_1.10.2013

  23. Hippokratova přísaha - hlavní principy • otevřený, přátelský a podporující postoj ke svým učitelům a kolegům • ochrana lidského života • zachovávání mlčenlivosti • paternalistický postoj a dobro pro pacienta • posvátnost a nedotknutelnost lékařského povolání Velehrad_1.10.2013

  24. JUDAISMUS - hlavní principy • posvátnost a důstojnost lidského života • povinnost pečovat o své zdraví • odpor proti pověrám a iracionálním způsobům léčení /zaklínání, zaříkávání / • rigidní kodex hygienických a dietetických pravidel • kodex sexuální morálky • jsou největšími zastánci práva na život Kdo zachrání jeden život, jakoby zachránil celý svět (citát z Talmudu) odcitovat Munzarovou Velehrad_1.10.2013

  25. KŘESŤANSTVÍ - katolicismus - hlavní principy • princip správcovství • princip posvátnosti a nedotknutelnosti lidského života • princip totality a integrity • princip dvojího efektu • principy vyplývající z rozmnožovací funkce člověka • princip svobody a odpovědnosti • princip společenství a vzájemné pomoci Velehrad_1.10.2013

  26. KŘESŤANSTVÍ - protestantismus - hlavní principy • Teorie smlouvy - kořeny až ke smlouvám starozákonním. Vztah mezi lékařem (nebo zdravotníkem) a pacientem je právě projevem dodržování smlouvy. • Oblast křesťanských ctností - nejdůležitější je láska (agapé). • Agapé v řeckém znění Nového zákona označuje lásku dávající a sloužící, která se nezakládá na shodě milovaného a milujícího, ani na obdivu. • Agapé - přibližné latinské přetlumočení tohoto pojmu znamená caritas, základ slova charita. Protestantské církve mají jako jednu ze základních činností církve tzv. diakonii. Spočívá v nezištné praktické službě bližním v individuálních a duchovních potřebách. Pojem se používá též k označení organizované péče o potřebné. Velehrad_1.10.2013

  27. 5. Současné etické principy lékařské & zdravotnické etiky Velehrad_1.10.2013

  28. Současné principy lékařské etiky Tradiční - vycházející z historických kořenů náboženských, antických, hippokratovských: • Beneficence • Nonmaleficence Nové - vycházející z filosofie, sekularizovaného pojetí dobra: • Autonomie • Spravedlnost Principy musí vycházet z obecné mravnosti i lékařské tradice a spojit je v koherentní celek – jinak pouze tzv. principalismus Velehrad_1.10.2013

  29. Principy 1. a 2. řádu: • Dobřečinění • Neškodění • Autonomie pacienta • Spravedlnost ve zdravotní péči • Pravdomluvnost • Mlčenlivost • Věrnost • Poctivost • Důvěryhodnost Velehrad_1.10.2013

  30. PRINCIP DOBŘEČINĚNÍ - BENEFICENCE • Představuje pozitivní dimenzi neškodění, znamená předcházet poškození, odstraňovat je a současně podporovat dobro. • Všechno co děláme, děláme pro dobro nemocného, naše činnost musí být vedena snahou prospět nemocnému. Rizika léčení nesmí převyšovat jeho přínos. Velehrad_1.10.2013

  31. PRINCIP NEŠKODĚNÍ - NONMALEFICENCE • zakazuje ublížit, poškodit nebo dokonce usmrtit jiné a má vztah k zásadě „primum non nocere“. • Tento princip má přednost i před principem beneficence. Velehrad_1.10.2013

  32. PRINCIP RESPEKTU K AUTONOMII • Autonomie předpokládá schopnost nemocného zvážit a rozlišit jednotlivé alternativy a uskutečnit svůj vlastní plán. • Jednodušeji řečeno, pacient má právo na názor a ten má být, pokud to není v rozporu se zákonem, zohledněn při rozhodování o každém diagnostickém i léčebném zákroku. • Sam patří i problematika povinné mlčenlivosti a sdělování informací včetně respektu k lidské důstojnosti. Velehrad_1.10.2013

  33. PRINCIP SPRAVEDLNOSTI • Je princip, který má souvislost s rozdělováním zdrojů pro nemocné. • Problémy omezenosti zdrojů v medicíně a obrovský nárůst finančních prostředků, plynoucích do zdravotní péče ve všech vyspělých zemích západního světa, se v poslední době staly největším etickým problémem. • Jako nejvíce dilematický se jeví vznikající rozpor mezi ideální a dostupnou medicínou. Velehrad_1.10.2013

  34. V etice zdravotnického managementu je přidáván ještě princip užitečnosti (utilitární spravedlnosti)jenž má pomoci uchovat základní zdravotní péči dostupnou pro všechny a vyvažovat ostatní principy tak, aby při rozhodování byl dosažen maximální užitek pro co nejvíce zúčastněných.Hlavní etickou myšlenkou utilitarismunení: „Co se stane, když to a to udělám?“ ale„Co se stane, když to a to udělá každý (i já)?“ Velehrad_1.10.2013

  35. PRAVDOMLUVNOST • Neznamená, že je nutné vždy a na každém místě sdělit vše do nejmenších podrobností, ale znamená, že při sdělování informací NIKDY VĚDOMĚ NELŽEME. • Je součástí respektu, který lidem projevujeme. • Znamená, že lidé mají právo znát pravdu. • Je základem, že se neztrácí důvěra pacientů. Velehrad_1.10.2013

  36. VĚRNOST, POCTIVOST • Je definován jako povinnost zůstat věrný svým závazkům. • Model smluvní – znamená společenskou smlouvu, v níž zdravotník optimalizuje zájmy nemocného a poskytuje mu v rámci solidarity kvalifikovaný a odborný výkon. • Spotřebitelský model – v liberálních systémech je respekt k autonomii téměř absolutní a zdravotníci se podřizují přáním pacientů. Velehrad_1.10.2013

  37. MLČENLIVOST • Princip věrnosti slibům se týká i povinnosti chránit důvěrné informace. • Porušení slibů je morálně akceptovatelné jen, když by mohlo jít o závažné ohrožení někoho jiného (např. u zneužívání dítěte nebo u nakažlivé choroby). • Co se týká prolomení mlčenlivosti je třeba znát i aktuální legislativu. Velehrad_1.10.2013

  38. DŮVĚRYHODNOST 1 • Je principem, který je svázán s oběma principy předcházejícími – aby byl zdravotník důvěryhodný, je nezbytné aby byl pravdomluvný a věrný svým závazkům. • V rámci tohoto principu se od něj očekává i vstřícný přístup k nemocnému. Velehrad_1.10.2013

  39. DŮVĚRYHODNOST 2 • Je zřejmé, že člověk soužený zdravotní nouzí, považuje za důvěryhodného toho zdravotníka, který k němu přistupuje vstřícně a ne toho, kdo volí odstup, zachovává tíživé mlčení nebo hýří povrchními výroky. • Patří sem tedy i kvalitní komunikace: spolehlivé informace, srozumitelnost, vstřícnost a takt. Velehrad_1.10.2013

  40. Etické zásady vyplývající z principů: • Lidská bytost je vždy cílem, nikoliv prostředkem • Důstojnost člověka i v nemoci a zdravotní nouzi • Zájmy a blaho lidské bytosti jsou nadřazeny zájmům společnosti • Člověka je vždy nutno respektovat v jeho celosti, ve všech vzájemně provázaných dimenzích(srov. Munzarová, 2005, s. 12-13) Velehrad_1.10.2013

  41. Etické problémy současné medicíny • Rozplývání se hlavních cílů medicíny, tj. modelu nezištné, účinné a bezpodmínečné pomoci člověku ve zdravotní nouzi • Ekonomizující se zdravotnické systémy • Změna univerzálních hodnot na hodnoty relativní • Přebujelost informací spojená s nejistotou v rozhodování • Přitom stálá nedořešenost základních lékařských dilemat • Stále větší tlak laické i odborné veřejnosti • Politizace zdravotní péče • Rozpor mezi ideální a dostupnou medicínou • Stále rostoucí výdaje na zdravotní péči Velehrad_1.10.2013

  42. Etické problémy současné medicíny (podle J. Le Fanu) • Zklamaní lékaři • Ustaraní zdraví • Popularita alternativní medicíny • Vzrůstající ceny zdravotní péče Stále vyšší náklady na zdravotní péči jsou uvedeny u všech autorů. Tento faktor souvisí s principem spravedlnosti – tj. rozdělování zdrojů Velehrad_1.10.2013

  43. Literatura a prameny: ANZENBACHER, A. Úvod do etiky. 1. české vyd. Z něm. originálu Einfűhrung in die Ethik vyd. Patmos Verlag, Dűsseldorfu,1992, přel. K. Šprunk. Praha: Academia, 2001. 292 s. ISBN 80-200-0953-1. BEAUCHAMP, T., L. a CHILDRESS, J.F. Principles of Biomedical Ethics. 5. th. ed. Oxford, New York: Oxfor University Press, Inc., 2001. 454 s. ISBN 0-19-514332 HARTMANN, N. Struktura etického fenoménu. Praha: Academia, 2002. 276 s. ISBN 80-200-0970-1. HAŠKOVCOVÁ, H. Lékařská etika. 3. vyd. Praha: Galén, 2002. 271s. ISBN 80-7262-132-7. IVANOVÁ, K. Základy etiky a organizační kultury v managementu zdravotnictví. 1. vyd. Brno: NCONZO, 2006. 240s. ISBN 80-7013-442-9. MUNZAROVÁ, M. Úvod do studia lékařské etiky a bioetiky. 1. vyd. Brno: Vydavatelství MU Brno, 1995. 30 s. ISBN 80-210-1057-6. MUNZAROVÁ, M. Zdravotnická etika od A do Z. 1. vyd. Praha: Grada, 2005. 156 s. ISBN 80-247-1024-2. PAYNE, J. Hermeneutická etika. 1. vyd. Praha: Triton, 1995. 109 s. ISBN 80-85875-07-1. Velehrad_1.10.2013

  44. Otázky k opakování (a): 1) Deontologie je: • a) nauka o Bohu • b) nauka o povinnostech • c) nauka o vývoji člověka od narození po smrt 2) Který etický princip je prvořadý? • a) non-maleficence • b) beneficence • c) spravedlnost 3) Co rozumíte pod pojmem dilema? • a) problém, jež má reálné řešení • b) volba mezi dvěma vzájemně se vylučujícími se možnostmi • c) výsledek řešení náročného úkolu 4) Ve kterém století se stala lékařská etika samostatnou disciplínou? • a) ve 2. pol.18. století • b) v průběhu 19. století • c) ve 20. století Velehrad_1.10.2013

  45. Otázky k opakování (b): 5) K teorii utilitarismu přiřaďte správnou charakteristiku: 1) Nejvyšší blaho, pro co největší počet lidí. 2) Důraz na povinnosti. 3) Důsledky činu určují jeho morální hodnotu. 6) Čemu je věnována nejdelší část Hippokratovy přísahy? a) vztahu lékaře k pacientům b) vztahu lékaře ke svému učiteli c) lékařské mlčenlivosti 7) Ve kterém roce byl sestaven Ženevský lékařský slib? a) 1918 b) 1948 c) 1964 Velehrad_1.10.2013

  46. Hippokratova přísaha " Přísahám při lékaři Apollonovi a Asklepiovi a Hygii a Panaceii a při všech bozích a bohyních, jež beru za svědky, že budu plnit podle svých schopností a podle svého úsudku tuto přísahu a smlouvu : Budu považovat toho, který mne naučil tomuto umění za rovnocenného svým rodičům a budu žít svůj život v partnerství s ním, bude-li mít potřebu peněz, rozdělím se s ním o svůj díl, budu se dívat na jeho potomky tak jako na své bratry v mužské linii a budu je učit tomuto umění- budou-li si přát být tomuto naučeni a to bez odměny a bez smluvní listiny, podělím se o předpisy, ústní instrukce a o všechny ostatní vědomosti se svými syny a se syny toho, který mne učil, a s žáky, kteří podepsali závazek a složili přísahu dle lékařského zákona, ale s nikým jiným. Budu aplikovat dietetická opatření pro dobro nemocných podle svých schopností a podle svého úsudku, budu je chránit před poškozením a před křivdou. Velehrad_1.10.2013

  47. Nepodám nikomu smrtící látku, i kdyby ji ode mne žádal, a ani nikomu tuto možnost nenavrhnu. Podobně nepodám ženě abortivní prostředek. V čistotě a v posvátnosti budu střežit svůj život a své umění. Nepoužiji nože, dokonce ani ne u lidí trpících kameny, ale ustoupím ve prospěch těch, kteří se zabývají touto prací. Navštívím-li kterýkoliv dům, přijdu pro blaho nemocného a budu prost jakékoliv záměrné nepravosti, veškeré zlomyslnosti a obzvláště sexuálních vztahů ať se ženami nebo s muži, ať se svobodnými nebo otroky. Cokoliv uvidím nebo uslyším v průběhu léčení nebo dokonce mimo léčení v pohledu na život lidí, to, co se v žádném případě nesmí šířit mimo dům, vše si nechám pro sebe, vždyť bych se musel stydět o tom mluvit. Jestliže splním tuto přísahu a neporuším ji, mohu mít zaručeno, že se budu radovat ze života a z umění a že budu ctěn a proslulý mezi všemi lidmi na všechny časy, které přijdou, jestliže ji však poruším a budu přísahat falešně, ať je opak toho všeho mým údělem." Velehrad_1.10.2013

More Related