Download
1 / 15
E N D
Dumali jsme, jak tu spoustu nápadů, názorů a polemik, které jsme shromáždili a vymysleli, doplnit něčím vyloženě praktickým. Tak vznikla myšlenka navštívit odborné pracovníky brněnských institucí a položit jim pár všetečných otázek. Na tomto místě bychom jim zároveň chtěli poděkovat za jejich čas a ochotu věnovat se nám, i když jsme pouzí laikové a nepatříme ani k žádné vědecké exkursi. Protože se blíže zabýváme tématikou odpadů a jejich zpracováváním, obrátili jsme se přímo na společnost SAKO v zastoupení RNDr.Jany Suzové, která zde pracuje jako ekolog společnosti. SAKO
1. Co se děje s odpadem, který je k vám přivezen? Každý člověk produkuje odpad. Takový odpad se nazývá směsný neboli komunální. Ten se sváží v popelářském voze do spalovny. Dříve než auto vysype odpad do zásobníku odpadu, musí projet přes detektor radioaktivity a přes váhovnu. Detektor zaznamená radioaktivitu i ve velmi malém množství. To pak nastane situace, že se auto prohledává, dokud se nenajde zdroj. Váhovna je rovněž velmi důležitá, neboť automobil je zvážen před vysypáním i po něm. Poté se vypočítá rozdíl hmotnosti a zjistí se, kolik odpadu bylo přivezeno. Po nasypání odpadu do zásobníku (bunkru) se odpad drapákem přemisťuje do násypky kotle.
2.Co se děje s odpadem v kotli? V kotli se odpad spaluje při teplotě 800-1050 stupňů Celsia na válcovém roštu. Při spalování se uvolňuje velké množství tepla, které ohřívá okolní trubky s vodou. Tím vzniká zdroj tepla, a také se spaliny ochlazují. To, co zbude po spálení odpadu, je škvára a spaliny. Tyto dva prvky se před "vyvezením" do životního prostředí musí vyčistit, protože všechny obsahují velké množství škodlivin. Budete se asi divit, ale čištění spalin je jeden z nejsložitějších dějů u nás ve spalovně.
3.Jak se tedy spaliny čistí? Spaliny nejdříve projdou elektroodlučovačem, který je založen na kladných a záporných elektrodách. Ty ze spalin odstraní nepatřičné kovové částice, které jsou obsaženy v popílku. Takový proces nazýváme první stupeň čištění. Druhý stupeň čištění je založen na chemických reakcích. Jde především o tzv. vápenatou metodu, kdy je do spalin vstřikován rosol vápna a dalších surovin. Vznikne velmi jemný popílek, který je odstraňován v textilních filtrech. Zde se také vstřikuje aktivní uhlí, na které se vážou např. těžké kovy. Po těchto procesech spaliny obsahují jen nepatrné až zanedbatelné škodliviny. Proto tedy mohou být vypuštěny do ovzduší.
4.Ale jak nakládáte se škvárou a dalšími nečistotami, které vzniknou během čištění? Škvára se elektromagneticky zbavuje feromagnetického podílu, který je jako železná surovina nadále využíván. Škvára je poté odvážena na skládky, které jsou na tento druh odpadu uzpůsobené. Během 1.a 2. stupně čištění vznikne různý popílek či prášek, který obsahuje spoustu škodlivých látek. Takový popílek by se na skládkách rozprášil, a proto tento produkt prochází solidifikací.Jedná se o proces, při kterém se k těmto látkám přidává betonová směs. Tento beton se vyveze na skládku.
5.Proč se musí třídit PET, papír apod.? Při spalování PET a papíru nevznikají škodlivé látky, které by výrazněji znečisťovaly ovzduší. Navíc v kotli dobře hoří, takže mají funkci výhřevnosti. Bez nich by ani nehořely např.slupky od banánu či kosti. Má to však jedno velké ale. Po spálení PET se ve škváře vytvoří látky, které se na skládkách uvolňují a přispívají k ozonové díře. Proto bude pro nás stanovena vyhláška, která zakazuje používat tuto surovinu ke spalování. My však budeme muset tento materiál něčím nahradit. A bude to nejspíše zemní plyn.
Návštěva spalovny byla pro nás velkým přínosem, dozvěděli jsme se spoustu nových a zajímavých věcí. Kromě toho nám vyvrátili náš názor na škodlivost spalovny vůči životnímu prostředí, jelikož jak už jsme se zmiňovali, škodlivost je minimální oproti např. výfukovým zplodinám z automobilů.
Jelikož nás velmi zajímalo na jakém principu funguje čištění odpadní vody, sjednali jsme si schůzku s panem Robertem Hrichem z Čistírny odpadních vod Brno – Modřice. Tomuto ochotnému pánovi jsme položili několik otázek jak o principu čištění odpadní vody, tak o fosfátech a následném znečištění přehrady. Podotýkáme, že rozhovor je samozřejmě zkrácen kvůli velkému obsahu, proto jsme do rozhovoru zařadili jen ty nejzajímavější a nejdůležitější informace. ČOV-Modřice
1) Jako každý člověk produkuji odpadní vodu. Tak by se chtěl zeptat, kudy všudy musí projít naše domácí odpadní voda (například voda vypouštěná z vany, ze záchodu, z umyvadla, ale také z pračky ), než se dostane do Svratky? Voda, která je vypuštěna z vany, ze záchodu či z pračky, putuje kanalizační sítí až k nám do čistírny odpadních vod. Zde se voda třídí do tří základních skupin: • První je voda černá, sem patří například septik čili fekálie (voda ze záchodu). • Do druhé skupiny patří už o něco čistší voda a to je voda šedá. Sem patří především voda z vany, praček apod. • Poslední skupinou jsou bílé vody, tudíž vody z těchto skupin nejčistší. To je například voda z kohoutku po umytí nádobí apod.
2.Kudy taková voda musí protéct, než se vyčistí? Nyní vám tedy stručně povím, kudy proteče voda ve fázi čištění. Voda musí nejdříve protéci dešťovou zdrží, poté lapačem štěrku, česlem, usazovací nádrží a přes různou soustavu nádrží až do dosazovací nádrže. Dále voda projde vzorkováním a jako užitková voda odteče do Svratky. Tu špínu, která zbude po vyčištění, nazýváme kal. Tento kal se suší, projde také vyhnívacími nádržemi a odstraňuje se z něho plyn, který je nashromážděn do plynojemů. Kal se přidává do různých hnojiv (v mokré podobě).
2) Jelikož se v našem projektu zabýváme Brněnskou přehradou, tak by nás zajímalo, jak se takové fosfáty z pracích prostředků dostanou přes čističku až do vody, kde poté napomáhají tvorbě sinic? Ano, tohle je opravdu velký problém, který trápí Brněnskou přehradu a nejen tu. Naše čističky sice odstraní většinu fosforu z vody pomocí železité soli, ale nějaký zbytek přece jen zůstává. Ale i takové malé množství už napomáhá k tvorbě sinic a řas. A představte si, že takto se fosfor v přehradě postupně shromažďuje a potom se divíme, že máme v přehradě sinice. Spekuluje se sice o tom, že se zakáže přidávat změkčovače vody, jako jsou fosfáty, do pracích prášků. Ale musely by se nahradit jinými látkami, které by mohly zanechat třeba i větší následky než fosfáty. Naše čističky by na to nebyly připravené a mohla by nastat situace, že by nějaký nový změkčovač mohl během čištění pěnit a různě reagovat.
3) Myslíte, že by bylo reálné řešení, jak zabránit tvorbě sinic v přehradě, kdyby se v povodí Svratky vybudovaly čističky? Ano, tyto čističky by určitě napomohly, ale nejdříve by se muselo vytěžit bahno na dně přehrady, protože tam jsou zárodky těchto sinic. Takže kdyby se voda čistila v těchto čističkách, nemělo by to skoro žádný význam, protože by se logicky tyto sinice v létě znovu objevily. Z vybagrování přehrady však kvůli nedostatku financí bohužel sešlo.
4) Dostali jsme nápad, že by se na vybagrování přehrady mohly vybrat od lidí peníze formou dárcovské sms. Myslíte, že je tento nápad uskutečnitelný? Těžko říct. Určitě by takový projekt šel zrealizovat, ale netuším, kolik lidí by tuto sms poslalo a kolik by se tím pádem vybralo peněz.
5) Také nás napadlo, co kdyby voda, která se vypouští z vany nebo umyvadla, procházela přes domácí čističku, a poté by šla například na splachování záchodu tedy jako voda užitková. Není to moc nereálný nápad? Tak tento způsob čištění funguje v některých částech Japonska. Ale myslím si, že u nás v Brně by to bylo velmi nákladné. Také kdybyste do záchodu vylili nějakou chemikálii, tak tuto čističku můžete zničit. Proto bych zůstal u stávajícího řešení a to je čistit vodu ve velkých čistírnách jako je například ta naše.
I tahle schůzka byla pro nás velmi zajímává a přínosná. Ujasnili jsme si čištění odpadní vody a byl nám vysvětlen i důvod průniku fosfátů přes čistírnu až do přehrady.
