Onemocn ĕ ní pulpy

1. Onemocnĕní pulpy

2. Zubní dřeň • jemná vazivová tkáň, kapiláry, lymfatické cévy, myelinizovaná i nemyelinizovaná nervová vlákna • arterie procházející foramen apicale je konečná  není možný kolaterální oběh • dřeň je obklopena tvrdými zubními tkáněmi  zánětlivý edém vede ke zvýšení tlaku (nikoliv zvětšení tkáně)

3. Onemocnĕní pulpy • regresivní změny: • - atrofie pulpy • - patologické kalcifikace pulpy • záněty pulpy: • akutní a chronická pulpitis

4. Atrofie pulpy • zmenšování dřeňové dutiny (činností odontoblastů) • obtížné odlišení involuce při stárnutí od patologických změn • redukce odontoblastů a buněk dřeně, zmnožení vaziva

5. Kalcifikace pulpy • poměrně častý výskyt (80-90%) • bezpříznakové, větší pro-kazatelné na RTG • etiologie?- dráždění (bakteriální, fyzikální, chemické); poruchy metabolizmu pulpy (i v neprořezaných zubech a zubních zárodcích) • léčba: obvykle není nutná

6. Kalcifikace pulpy • Podle složení • 1) amorfní pruhovité kalcifikace paralelní průběh ve stromatu s kapilárami; výskyt ve vyšším věku • 2) pravé dentikly - struktura obdobná jako dentin (tvořeny odontoblasty i nediferencovanými buňkami) • 3) nepravé dentikly – kalcifikace, nemají strukturu pravých dentiklů • 4) smíšené dentikly – kombinace pravých a nepravých dentiklů

7. Kalcifikace pulpy • Podle lokalizace • 1) volné dentikly– v intersticiu • 2) nástěnné dentikly – na stěně cavum pulpae nebo kořenového kanálku • 3) zanořené dentikly – obrostlé sekundárním dentinem

8. Zánĕty pulpy (pulpitidy) • akutní, chronické • fokální (pulpitis partialis), generalizované (pulpitis totalis) • reverzibilní, ireverzibilní • uzavřené, otevřené

9. Zánĕty pulpy (pulpitis)- etiologie • etiologie: exogenní či endogenní poškození pulpy • infekční etiologie: nejčastěji bakteriální infekce při zubním kazu • vzácněji z periodoncia cestou kořenového kanálku (retrográdní pulpitis) při parodontopatiích či hnisavé osteomyelitis čelisti • infekce pulpy při fraktuře zubu • velmi vzácně hematogenní cestou (většinou pulpa předem patologicky změněná) • mechanické vlivy: zhmoždění, přetížení • termické vlivy: nejčastěji teplo vznikající při broušení • chemické vlivy: dráždivý účinek některých výplňových materiálů

10. akutní hyperemie (pulpitis serosa partialis) pulpitis acuta serosa pulpitis acuta purulenta chronické pulpitis chronica clausa -pulpitis ascendens -pulpitis granulomatosa interna pulpitis chronica aperta - pulpitis ulcerosa chronica - pulpitis granulomatosa chronica Pulpitis – klasifikace

11. Hyperemie • rozšíření cév (nejčastěji vyvolané zánětlivými mediátory)  komprese žil v oblasti foramen apicale  stáza krve v žilách pulpy • etiologie: zubní kaz, trauma, mechanické či termické podněty (vrtání…)

12. Pulpitis acuta serosa • navazuje na hyperémii • serózní prosáknutí pulpy (stáza krve, ↑ permeabilita cévní stěny, lokální hypoxie a acidóza) • klin.: ↑ tlaku ve tkáni vyvolá tzv. pulpitickou bolest (vznik či zhoršení při chladu) • lze zastavit, nikoliv však vyléčit •  obvykle končí nekrózou zubu, event. gangrénou

13. Pulpitis acuta purulenta • hromadění polymorfonukleárů, v menší míře i monocytů a lymfocytů v pulpě (chemotaktické substance) • mikroskopické abscesy…. až abscedace celé pulpy se zánikem vrstvy odontoblastů • klin.: bolest vyvolaná působením tepla (event. přetrvává při normální teplotě dutiny ústní), chlad bolest tlumí

14. Nekróza pulpy • trombotizace cév pulpy (působením bakterií a enzymů polymorfonukleárů) • může přejít v gangrénu (působení hnilobných bakterií, plísní)  hnilobný zápach z úst • etiol.: bakteriální, chemické, tepelné a traumatické vlivy

15. Pulpitis chronica clausa • vznik po neúspěšném ošetření hyperémie a ložiskové serózní pulpitis • pulpitis ascendens (pulpitis chronica a tergo) – retrográdní pulpitis cestou foramen apicale či akcesorních kanálků (z pravého parodontálního chobotu či z osteomyelitis v okolí) • pulpitis granulomatosa interna – převaha produktivních změn s tvorbou nespecifické granulační tkáně (makroskopicky prosvítá jako růžová skvrna, vyjímečně perforace korunky či kořene zubu)

16. Pulpitis chronica clausa • histol.:zánětlivá celulizace pulpy (lymfoplazmocytární, mohou být polymorfonukleáry, event. tvorba abscesů) • zmnožení vaziva, proliferace kapilár • proliferace granulační tkáně, nekrózy, kalcifikace

17. Pulpitis chronica aperta • rozšíření kariózních defektů se vznikem komunikace mezi dřeňovou dutinou zubu a dutinou ústní • pulpitis ulcerosa chronica – povrchová ulcerace tkáně, nespecifická granulační tkáň, zmnožení vaziva, event. kalcifikace • klin.: chronický zánět, tlumená bolest proměnlivé intenzity, event. bezbolestné

18. Pulpitis granulomatosa chronica • otevřená hyperplastická pulpitis • tvorba granulační tkáně při částečné • či úplné destrukci korunky (vzácně pro- minuje menším otvorem) • nejčastěji primární první molár či sekundární druhý molár – u zubů s dobrým prokrvením apikální oblasti  převážně onemocnění první dekády (vzácně po 20 roce) • pedunkulující hemoragická masa granulační tkáně průměru většinou do 7 mm • palpačně nebolestivé, mírné krvácení • mikroskop. nález: nespecifická granulační tkáň, na povrchu dlaždicový epitel, může být povrchová ulcerace • léčba: kyretáž granulační tkáně, event. extrakce