Husitství v kostce

1. Husitství v kostce

2. Čechy na přelomu 14. a 15. století • středověk • většina lidí žije na vesnicích a živí se zemědělstvím • České království patří k vyspělým a rozvinutým evropským zemím

3. Král stojí v čele státu • Václav IV. • z rodu Lucemburků

4. Šlechta vládne společnosti • žije na hradech nebo tvrzích • příjmy má z práce poddaných, kteří žijí na jejich panstvích

5. Šlechtic je hlavně bojovník • v případě války bojují šlechtici v královském vojsku • symbolem jejich postavení jsou erby

6. Poddaní živí svojí prací ostatní • žijí na vesnicích • věnují se zemědělství a řemeslu • svému pánovi (šlechtici) dávají část úrody • další část toho, co vypěstují, dávají církvi

7. Křesťanství je náboženstvím všech • náboženství, které vyznávají téměř všichni obyvatelé země • dobrý bůh odmění věřící tím, že po své smrti budou dál věčně žít v ráji • symbolem je kříž

8. Ježíš Kristus • žil na počátku našeho letopočtu • křesťané věří, že byl bůh v lidském těle • jeho nepřátelé ho odsoudili k smrti na kříži • křesťané věří, že zemřel, ale pak vstal z mrtvých

9. Křesťanské učení slibuje překonání smrti • dobrý věřící bude po smrti dál žít, tak jako se vrátil do života Ježíš • podle středověkého výkladu víry je život na tomto světě jen přípravou na posmrtný život • středověký křesťan měl žít skromně, nestarat se o bohatství a myslet hlavně na posmrtný ráj

10. Církev je společenství věřících • církev jsou všichni věřící křesťané • patří k ní: • laici (obyčejní věřící) • kněží (mají službu bohu jako své povolání) • církev se nazývá všeobecná (= pro všechny) - katolická

11. Papež • stojí v čele katolické církve • sídlí v Římě • v době, o které mluvíme, to bylo s papežem složitější (ale tím se teď nemusíme zabývat)

12. Biskupové • řídí církev na velkém území

13. Kněží • světští kněží mají na starosti věřící ve svém malém obvodu (například jako faráři) • mniši a jeptišky žijí v klášterech

14. Problémy celé společnosti se projevily jako nespokojenost s církví • ty, kdo mají náboženství jako své zaměstnání (od papeže po faráře a mnichy) nazýváme duchovenstvo • církev měla obrovský vliv a velkou moc • mezi lidmi se začala projevovat nespokojenost s tím, jak duchovenstvo žije a co dělá pro církev

15. Duchovenstvo se nechovalo podle představ věřících • Co říkali věřícím? • nestarej se o majetek • dělej poctivě svoji práci • nelži, nebuď nepoctivý, nepodváděj • Jak sami žili? • čím vyšší duchovní, tím byl bohatší • nechávali za sebe pracovat jiné a raději se bavili • žili jinak, než co říkali věřícím

16. Za svůj způsob života byli duchovní kritizováni • vzniklo hnutí za nápravu církve • kritikové věřili, že nápravou církve se vyřeší i další problémy společnosti • hlavní problém: zbavit církev velkého majetku (protože ten jí bránil soustředit se na službu bohu a věřícím)

17. Jan Hus patřil k předním kritikům katolické církve • učitel (mistr) na pražské univerzitě • chtěl, aby církev nebyla bohatá a aby duchovní žili tak, jak požadovali od obyčejných lidí

18. Hus byl oblíbeným kazatelem • Hus kritizoval církev na univerzitě i v kostele • pro své názory musel odejít z Prahy • pro církevní hodnostáře bylo jeho učení nebezpečné, obávali se o svoji moc

19. Hus měl obhájit své názory • Hus byl povolán do Kostnice v Německu před koncil (shromáždění vysokých duchovních) • chtěl tam obhájit své učení

20. Koncil Husa odsoudil jako kacíře • koncil měl právo soudit duchovní – Husa prohlásil za kacíře (šiřitele nebezpečných proticírkevních názorů) a odsoudil ho k smrti • poprava byla vykonána upálením na hranici

21. 6. července 1415

22. V Čechách vyvolala Husova smrt pobouření

23. Husovi stoupenci se nazvali husity • Husovou smrtí jeho učení nezaniklo • Symbolem husitů se stal kalich • kalich souvisí s křesťanskými obřady při bohoslužbách

24. Husitské války začaly v roce 1419 • lidovými bouřemi v Praze v létě 1419 začalo období husitství a válek • proti sobě se postavili stoupenci katolické církve a husité

25. V roce 1420 byl založen Tábor • nejradikálnější husité věřili, že vybudují společnost, kde si budou všichni rovni

26. Husité čelili domácím nepřátelům i cizím vojskům • proti husitům bojovali nejen domácí katolíci, ale i cizí vojska vyslaná papežem

27. Neporažený vojevůdce Žižka • Jan Žižka stál v čele Tábora v jeho počátcích • byl nepříliš bohatý šlechtic a hlavně voják • když velel husitským vojskům, nebyl nikdy poražen

28. Taktika vozové hradby

29. Husité si vynutili uznání svého učení katolickou církví • na koncilu v Basileji (dnes ve Švýcarsku) začali husité s katolickou církví jednat o uznání některých svých požadavků • to bylo v roce 1431 – v té době se v Čechách už 11 let válčilo… • umírnění husité chtěli války ukončit – země potřebovala mír • avšak radikální husité (často bývalí poddaní) se už ani neuměli vrátit ke starému způsobu života – dokázali už jen válčit…

30. Bitva u Lipan ukončila války • v roce 1434 u Lipan proti sobě stála vojska radikálních a umírněných husitů • vítězstvím umírněných skončily husitské války

31. Husitská tradice žije dodnes