Prof. PhDr. Hana Vykopalová, CSc.

1. Nová sociální a bezpečnostní rizika, vyloučené oblasti, kriminalita a nezaměstnanost ve vybraných oblastech moravskoslezského kraje Prof. PhDr. Hana Vykopalová, CSc.

2. Nová sociální rizika lze vysledovat v celé řadě různých oblastí • jejich podmíněnost je dána řadou změn v oblasti sociálně politické a ekonomické

3. Jako nové sociální riziko • Je dnes vnímána i nerovnováha mezi pracovním a rodinným životem spojená s masovým vstupem žen na formální trh práce • změny uvnitř rodiny, posílení institucionalizace, změna tradičních pracovních rolí a vznik nestandardních forem zaměstnávání

4. Rizika nová a rizika tradiční: • věk, pohlaví, nízká kvalifikace vede ke vzniku nárůstu chudoby, vzniku sociální exkluze, nárůstu nerovností na trzích práce (regionálních a lokálních) a vzniku různých sociálně patologických forem chování

5. Další nová sociální rizika, spojená se změnami chování • marginalizace migrantů na trhu práce • Důsledky: vznik sociální a ekonomické exkluze projevující se ekonomickým vyloučením, které je zdrojem chudoby (příčinou je ne zcela dobrá znalost jazyka, odlišná kultura a sociální normy, rozdíly ve vzdělání a kvalifikaci) a sociálním vyloučením • Pozn. do těchto pozic se dostává ale i celá řada osob v rámci zaměstnávání občanů EU

6. Vlivy ekonomické a sociální exkluze • včetně absence tradičních sociálních sítí přispívají ke snaze o koncentraci cizinců do vybraných prostor, zpravidla okrajových částí sídelních celků, čímž ale dochází k upevnění vlastních marginálních pozic a umocnění sociální exkluze

7. Nezaměstnanost, sociální exkluze a chudoba • jsou jednou z nejčastějších příčin vzniku celé řady sociálně patologických forem chování

8. Základní charakteristika moravskoslezského kraje z pohledu sociálních rizik: • lokalita s celou řadou nových sociálních rizik vyplývajících ze zvyšování věku obyvatelstva a snižování porodnosti a z převahy žen nad muži • migrace obyvatelstva, ale i marginalizace migrantů na trh práce z důvodů sousedství regionu s několika státy • vysoká nezaměstnanost • riziková vzdělanostní úroveň • poměrně velké množství vyloučených lokalit na území MSK (28)

9. Lokality s nejvyšším  výskytem trestné činnosti a nezaměstnanosti • Ostrava, Bruntál, Opava, Karviná

10. Mezi zásadní kriminogenní faktory jsou uváděny: • vysoká nezaměstnanost • vysoká míra recidivy kriminality • velký počet osob ohrožených sociálním vyloučením • struktura ekonomiky • nepříznivá struktura obyvatelstva pokud se týká věku a vzdělanostní úrovně

11. Chudoba jako další kriminogenní faktor • posuzovaná podle množství vyplacených sociálních dávek - staví MSK na první místo v celorepublikovém srovnání

12. Podíl na zvyšování kriminality mají i vlivy • urbanistické- stísněná starší sídlištní zástavba s minimem volného prostranství • nefunkční a zanedbaná průmyslová zástavba • dlouhodoběji opuštěné nebo nevyužívané objekty

13. Dominující nezaměstnanost a opakovaná nezaměstnanost jako určité vyloučení určitých skupin osob z trhu práce • přináší nejen finanční ztráty z pohledu jednotlivce a ekonomiky způsobené ztrátou produkce (jako pokles HDP) • mění se i žebříčky hodnot • způsoby trávení volného času a snižování sebedůvěry • nezaměstnanost působí na změny kvalifikace a statusu • podílí se na vzniku finančních a emocionálních tenzí v mezilidských vztazích, ventilující často do různých forem násilí a domácího násilí

14. Statistiky BKB z roku 2011 • vykazují trvalý nárůst tohoto jevu mající podobu vykázání nebo opakovaného vykázání ze společného obydlí

15. Zvyšující se nárůst kriminality a průběžná informovanost obyvatel o formách a způsobech páchání trestné činnosti • vyvolává vznik obav, že se sami stanou obětmi trestné činnosti ať již proti sobě samým nebo proti majetku • Vznik pocitů hrožení • vyvolávání strachu, izolovanosti a snižování důvěry v systém justice, v některých případech doprovázený snahou o vlastní zajištění bezpečí a ochrany

16. Největší ohroženou skupinou skutečných i potenciálních obětí trestné činnosti • je obyvatelstvo MSK ve věku od 30-60 let, vnímající charakter a prostorovou distribuci kriminality • Zejm. osoby ekonomicky znevýhodněné, prožívající tzv. ekonomický stres.

17. Vzdělanostní úroveň - nízké právní vědomí • nejčetnější skupina, cca 40%, absolventi učilišť a středních odborných škol bez maturity • dále následuje skupina se středoškolským vzděláním s maturitou • nejméně je zastoupena skupina  vysokoškolským vzděláním

18. Nejčetnější druhy kriminality patří v případě  MSK • krádeže vloupáním a násilná trestná činnost (2. místo v celorepublikovém srovnání) • tzv. nové formy kriminality, vyznačující se vysokou propracovaností a intelektovou invencí (internetová kriminalita, zneužití bankovních karet …) • putativní kriminalita (u osob, kdy vzhledem k jejich statusu, vzdělání a sociální prestiži se nepředpokládá, že by se takovéto činnosti vzhledem ke svému společenskému postavení dopouštěli)

19. Obtížné životní situace, těžké životní podmínky a neschopnost jejich řešení • jsou častou příčinou vzniku tzv. potenciálního bezdomovectví osob žijících v domech určených k demolici, provizorních bytech nebo holobytech, kteří se dostávají do nouze hmotné, sociální, morální, končící společenským vyloučením • Sociální stres – krádeže, alkoholismus,…..

20. Řešení….. • Zpracovávání Bezpečnostní analýzy kraje a • Koncepce kriminality - jako nezbytné kroky pro realizaci specificky zaměřeného Krajského programu prevence kriminality umožňující zohlednit místě identifikované a vnímané potřeby kraje a jeho regionů • státní účelové dotace na podporu stovek projektů, z nichž je nejvíce směřováno do oblasti sociální prevence • Prevence a informovanost

21. Děkuji za pozornost……