KmKII 3

1. KmKII3 M. Hádková

2. Člověk ve světě a v jazyce Hranice mého jazyka jsou hranice mého světa. L. Wittgenstein

3. Lidský vztah ke světu je založen na rozumění. • Rozumění má řečový charakter (je dáno jazykem a v jazyce). • Jazyk zaručuje smysluplnost světa; smysl je v něm uložen dokonce ještě předtím, než se na něj člověk začne explicitně ptát. • Prostřednictvím jazyka od dětství vrůstáme do společenství svých blízkých (přebíráme základní kontury rozumění světu). A co kdybychom se žádnému jazyku nenaučili?

4. Jsou diference mezi jazyky pouze marginální, nepodstatné, anebo mají takovou povahu, že hrají v jazyce a myšlení centrální úlohu? • DVA KRAJNÍ POSTOJE: • jazykový relativismus (až determinismuss), • jazykový univerzalismus

5. Relativisté • ve svém myšlení a ve vztahu ke světu jsme maximálně ovlivněni (nebo dokonce determinováni) mateřským jazykem, • více či méně zásadně se lišíme od lidí, kteří žijí v jiných jazykových a kulturních společenstvích, • akcentováno je ono rozdílné,

6. Univerzalisté • lidstvo sdílí (bez ohledu na různost jazyků a kultur) určitou psychickou jednotu, • myšlení je opřeno vždy o tytéž základy, • naše myšlení je stejné, protože jsme příslušníky stejného lidského druhu, • rozdíly dané jednotlivými jazyky nejsou podstatné,

7. Goddard a Wierzbicka • kompromisní stanovisko, • většina jazykových konceptů je sice vázána na určitý jazyk, ale existuje i malé množství univerzálních pojmů (jejich existence je prokazatelná ve všech jazycích), jsou „nadjazykové“, • lingvistika by je měla stanovit – univerzálie • jde o univerzální pojmy, elementární sémantické jednotky (atomy významu)

8. elementární jednotky • předpokládal Pascal, Descartes, Locke (simple ideas), • Wierzbicka – inspirace Leibnitzem • atomy mysli = atomy významu • Whorf: Lingvistika je hledání výnamu.

9. Wierzbicka 1 • Chomsky nevyužil možnost zkoumat lidskou mysl prostřednictví jazyka (antisémantické založení), • hledá a snaží se formulovat (na základě studia jazyků a kultur) primární a univerzální sémantické jednotky • vliv osobní zkušenosti (str. 39)

10. Wierzbicka 2 • základních jednotek je cca 60, • lze je složit v komplexnější pojmy, • složitější pojmy lze na jednodušší (elementární) rozložit, • za pomocí atomů říkat, myslet, chtít, pravda , udělat, někdo, něco, jako, ne můžeme popsat význam sloves lhát, slíbit, donášet – některá jazyková společenství mají pojmy jinak modifikovány (některý „atom“ chybí, jiný přebývá) • mezikulturní sémantika

11. Wierzbicka - Goddard • sémantické primitivy (univerzální pojmy, elementární sémantické jednotky, spojnice mezi nimi a prvními pojmy osvojovanými dětmi):

12. 1. Substance (bytosti a věci): JÁ, TY, NĚKDO(OSOBA), NĚCO (VĚC), LIDÉ 2. Determinátory: TENTO, STEJNÝ, JINÝ, 3.Kvantifikátory: JEDEN, DVA, NĚKOLIK, MNOHO, VŠECHNO 4.Mentální predikáty a slovesa smyslové zkušenosti: MYSLET, VĚDĚT, CHTÍT, CÍTIT, VIDĚT, SLYŠET 5. Mluvení: ŘÍKAT, SLOVO, PRAVDA 6. Akce a události: DĚLAT, STÁT SE 7.Hodnocení: DOBRÝ, ŠPATNÝ 8.Deskripce: VELKÝ, MALÝ

13. 9.Existence a vlastnění: BÝT, MÍT 10.Život a smrt: ŽÍT, ZEMŘÍT 11. Metapredikáty: NE, MOŽNÁ/ASI, MOCI 12. Spojování dějů logickými vztahy: PROTOŽE, JESTLIŽE, KDYBY 13. Čas: KDY(čas), TEĎ, PO/POTOM, PŘED/PŘEDTÍM, DLOUHO, BRZY 14.Prostor: KDE (místo), ZDE, POD (dole), NAD (nahoře), DALEKO, BLÍZKO, STRANA, UVNITŘ 15.Intenzifikace: VELMI, VÍC 16.Taxonomie: ČÁST (něčeho), DRUH (něčeho) 17.Podobnost: JAKO (Např. konceptualizace barev)

14. Barvy (Berlin a Kay – Basic color terms – 1969) Pořadí určuje konceptualizaci barvy ve společenstvi. Málo barevných pojmenování se vyskytuje u relativně jednoduchých kultur. Rozvinutější kultury – 11 základních barev