220 likes | 418 Views
Zdravotnická zařízení v ČR struktura a vlastnictví. MUDr. Andrea Suchánková Kabinet veřejného zdravotnictví 3LF UK. Struktura zdravotnických zařízení. Aktuální stav k k 31.12.2010 189 nemocnic 62 219 lůžek: - 3,6 % lůžek novorozeneckých - 11,9 % lůžek ošetřovatelských
E N D
Zdravotnická zařízení v ČRstruktura a vlastnictví MUDr. Andrea Suchánková Kabinet veřejného zdravotnictví 3LF UK
Struktura zdravotnických zařízení Aktuální stav k k 31.12.2010 • 189 nemocnic • 62 219 lůžek: - 3,6 % lůžek novorozeneckých - 11,9 % lůžek ošetřovatelských - 84,5 % lůžek akutní péče V roce 2010 klesl lůžkový fond nemocnic o 1,2 %
Vývoj v roce 2010 • Každé nemocniční lůžko bylo v roce 2010 v průměru využíváno pacienty 253,8 dní • V průměru strávil každý pacient v nemocnici 7,3 dne • Počet akutních lůžek klesl téměř o dvě procenta, počet novorozeneckých lůžek se zvýšil o 45 • Nárůst lůžkové kapacity následné ošetřovatelské péče (o 4,2 %)
Lůžkový fond • fakultní nemocnice • 11 zařízení, 15 725 lůžek • 25,3 % • nemocnice následné péče • 30 zařízení, 2 517 lůžek • 4 % • nemocnice akutní péče - 70,7 %
ZZ podle zřizovatele • Ministerstvo zdravotnictví- 19 (27,6%) • Kraj- 24 (14,7% ) • Město nebo obec- 17 (6,4 %) • Soukromá ZZ- 121 (48,4 %) • Církev- 3 (0,6 %) • Ministerstvo obrany a spravedlnosti- 5 (2,3 %)
Objem poskytnuté péče • 27,2 % v zařízeních přímo řízených MZ • 15,2 % v krajských nemocnicích • 6,8 % v nemocnicích měst nebo obcí • 48,5 % v privátních zařízeních (zřizovatel fyzická osoba, církev, jiná právnická osoba)
ZZ dle typu • Ambulantní péče- primární, sekundární • Nemocniční (ústavní) péče • Zavodní preventivní péče • Pohotovostní a záchranná služba • Zdravotnická logistika • Odborné léčebné ústavy, lázně • Zařízení hygienické služby • Zařízení zajišťující léčiva, zdravotní pomůcky a stomatologické výrobky
Ambulantní péče • Primární • Praktický lékař pro dospělé, Praktický lékař pro děti a dorost, Stomatológ, Gynekológ • Obrací se na ně pacient v případě onemocnění jako na první, pracují v okolí bydliště • Zvládnutí největšího rozsahu zdravotních potřeb občanů na místní komunitní úrovni • Zdravotně- sociální povaha
Sekundární (specializovaná) • Poskytuje ji lékař, který přebírá pacienta do sekundární péče nebo poskytuje konziliární péči na vyžádaní ošetřujícího lékaře • Možnost navštívení i bez doporučení lékaře primární péče • Široká síť ambulantních specialistů- kardiolog, endokrinolog, revmatolog, dermatolog • Evidence pacientů, dispenzarizace, sledování stavu, pravidelné kontroly • Doporučuje ústavní léčbu
Nemocniční (ústavní) péče • Nemocnice • fakultní, krajské, okresní, oblastní, soukromé…. • Ambulantní a lůžková část • systém diferencované péče- odstupňované v lůžkových zařízeních podle okamžitého stavu- emergentní péče (příjem), intenzivní péče (JIP, ARO), intermediární péče, standardní, následná péče • Odborné léčebné ústavy • LDN, psychiatrické léčebny, rehabilitační ústavy, ozdravovny, sanatoria, léčebny tuberkulózy…
Následná péče • Poskytování zdravotní péče formou lůžkové péče pacientům, u kterých došlo k zvládnutí akutního onemocnění nebo akutního zhoršení chronického onemocnění nebo ke stabilizaci stavu • Jejich zdravotní stav vyžaduje doléčení nebo dlouhodobé ošetřování, rehabilitaci nebo ošetřovatelskou péči
Vývoj v následné péči • Počet hospitalizací v akutní nemocniční péči oproti roku 2009 klesl o 0,5% • Vzrostl počet hospitalizovaných pacientů na lůžkách následné ošetřovatelské péče o 1,3%, nárůst ošetřovacích dnů o 4,5 % • Objem poskytované lůžkové péče (počet lůžkodnů) na akutních lůžkách v roce 2010 pokles o 2,9 %
Domácí péče • Zvláštní ambulantní péče • Nedílná součást zdravotní péče • Zabezpečuje komplexní ošetřovatelskou péči poskytovanou zkušenými zdravotními sestrami pacientům v jejich přirozeném sociálním prostředí jejich vlastních domovů • Při splnění daných podmínek poskytovaná každému bez rozdílu (na základě indikace ošetřujícího lékaře plně hrazena zdravotními pojišťovnami) • Moderní forma zdravotní s sociální péče poskytovaná v ČR od r. 1990
Zdravotnická doprava • LSPP (lékařská služba první pomoci) • ZZS (zdravotnická záchranná služba) - RZP (rychlá zdravotnická pomoc) - RLP (rychlá lékařská pomoc) - LZZS (letecká zdravotnická záchranná služba)
Personální zajištění • Ve všech zařízeních: • 45 200 lékařů (r. 1970 - 21 969, r. 1970 - 21 969) • 106 800 sester a porodních asistentek (tzv. zdravotnických pracovníků nelékařů s odbornou způsobilostí – ZPBD) V průměru připadalo v ČR na 1 lékaře 233 obyvatel
Ambulantní péče • 71% všech lékařů (32 189) • 51% ZPMD (54 466) • Podle úvazků: • Ambulantní péče poskytována z 81% v zařízeních soukromých • Primární péči 44,1 % lékařů, • Ambulantní specialisté 55,9% ( z nich 48% pracovala v ambulantních částech lůžkových zařízení)
Lůžková péče (bez lázní) • 1 275 lékařů • 41 152 sester • Na 10 000 obyvatel připadalo 80,6 lůžek (v nemocnicích 60,0 lůžek, v odborných léčebných ústavech 20,7 lůžek) • Dále je v síti 154 odborných léčebných ústavů vč. ozdravoven a hospiců s 21 704 lůžky ( z toho psychiatrické léčebny tvoří 44% a LDN 32%)
Na 1 praktického lékaře pro dospělé připadá v průměru 1615 registrovaných pacientů (méně než 1500 v Praze a Olomouckém kraji ) • Na 1 ambulantního pediatra připadá 950 registrovaných dětí • Na 1 gynekologa připadá v průměru 3 169 žen • Na 1 praktického zubního lékaře 1688 obyvatel • na 1 lékaře u lůžka připadá v průměru 19,7 obsazených lůžek, na 1 sestru u lůžka připadá 5,7 obsazených lůžek.
Lázeňská péče r. 2009 • V síti zdravotnických zařízení v ČR se nachází 86 lázeňských léčeben s celkem 26 505 lůžky • oproti roku 2008 přibyly 2 léčebny s 1015 lůžky
Aktuálně z VZP • při porovnání počtu nasmlouvaných akutních lůžek k 31. 12. 2010 a k 1. 7. 2011 došlo za 1. pololetí 2011 k redukci o 1488 lůžek, tj. snížení o 2,75 % • nejvyšší redukce standardních lůžek Moravskoslezském kraji (212 lůžek) • Procentuálně nejvyšší úbytek v Karlovarském kraji, kde redukce o 165 standardních lůžek představuje 12,97 %
lůžkový fond následné péče typu LDN, OLÚ, ošetřovatelských lůžek a hospice počítaný dohromady s lůžky pracovišť dlouhodobé intenzivní péče (DIP) a dlouhodobé intenzivní ošetřovatelské péče (DIOP) je ve svém celku vyrovnaný • úbytek lůžek LDN a ošetřovatelských lůžek je plně kompenzován nárůstem počtu lůžek OLÚ, hospice, DIP a DIOP