1 / 18

ŠKOLA: Gymnázium, Tanvald, Školní 305, příspěvková organizace

ŠKOLA: Gymnázium, Tanvald, Školní 305, příspěvková organizace ČÍSLO PROJEKTU: CZ.1.07/1.5.00/34.0434 NÁZEV PROJEKTU: Šablony – Gymnázium Tanvald ČÍSLO ŠABLONY: III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT AUTOR : Jan KOHOUTEK

ahmed-johnson
Download Presentation

ŠKOLA: Gymnázium, Tanvald, Školní 305, příspěvková organizace

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript

  1. ŠKOLA: Gymnázium, Tanvald, Školní 305, příspěvková organizace ČÍSLO PROJEKTU: CZ.1.07/1.5.00/34.0434 NÁZEV PROJEKTU: Šablony – Gymnázium Tanvald ČÍSLO ŠABLONY: III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT AUTOR: Jan KOHOUTEK TEMATICKÁ OBLAST: Fyzická geografie NÁZEV DUMu: Stavba a složení Země POŘADOVÉ ČÍSLO DUMu: 5 KÓD DUMu: JK_FYZ_GEO_05 DATUM TVORBY: 21.9.2012 ANOTACE (ROČNÍK): Kvinta – DUM obsahuje informace o stavbě zemského tělesa a jeho jednotlivých částech METODICKÝ POKYN:

  2. Stavba a složení Země • K.E.Bullen (1906 – 1976) rozdělil zemské těleso do 7 částí • Na základě pohybu zemětřesných vln, tzv. Bullenovy zóny • Liší se tlakem, teplotou a hustotou • 7 zón vytváří 3 základní jednotky: • Zemská kůra • Zemský plášť • Zemské jádro

  3. Zemská kůra • Hranice mezi sférami (zákl. jednotkami) tvoří plochy nespojitosti (diskontinuity) • Tyto plochy vyjadřují náhlé změny chemických a fyzikálních vlastností látek uvnitř Země • Kůru od pláště odděluje tzv. Mohorovičičova plocha diskontinuity, na níž se odrážejí a lomí zemětřesné vlny

  4. Mohorovičićova diskontinuita • nebo Mohorovičićova vrstva nespojitosti je vrstva, která geologicky definuje přechod zemské kůry a svrchního pláště • Nachází se v rozmezí hloubek 20–90 kilometrů pod kontinenty a 10–20 kilometrů pod oceány • V ČR se pohybuje vrstva mezi 30. a 40. kilometrem pod zemským povrchem

  5. Mohorovičićova diskontinuita • Jedná se o první významnou diskontinuitu v zemských obalech, na kterém dochází ke skokovému zrychlení pohybu seismických vln až přes rychlosti 8 km/s • Diskontinuita netvoří jednoduchou sférickou plochu, ale je místy zprohýbaná v závislosti na nadloží • Svůj název nese diskontinuita po chorvatském geofyzikovi Mohorovičićovi, který ji objevil v roce 1909 během výzkumů zemětřesení na Balkánském poloostrově

  6. Zemská kůra - složení • Je tvořena žulovou (granitovou) a čedičovou (bazaltovou) vrstvou • Její mocnost (tloušťka) se pohybuje od 6 km do 70 km • Nejsilnější je na kontinentech pod pohořími, nejtenčí (6-8 km) pod oceány, kde chybí žulová vrstva • V Českém masívu se mocnost kůry pohybuje kolem 35 km • Názvy granitová a čedičová neznamenají petrografické složení, jde o subjektivní označení vrstvy názvem, který nejvíce odpovídá známým fyzikálním vlastnostem horniny skládajících tyto vrstvy • Během vývoje Země se do kůry z pláště přesunuly lehce tavitelné a specificky lehčí složky, především sloučeniny křemík, draslík, hliník, vápník a sodík

  7. Zemská kůra • Rozdělení • Kontinentální- má 3 vrstvy a proměnlivou tloušťku, tvoří kontinenty, šelfy, kontinentální svahy • Oceánskou- dvouvrstvá, tenčí, tvořící dna oceánu, pánve, příkopy • Přechodnou- nejvzácnější, třívrstvá (dno Černého moře)

  8. Zemská kůra • Člověk je schopný proniknout pouze do nepatrných hloubek v porovnání s poloměrem Země • Kolský superhluboký vrt je nejhlubší vrt na světě Nachází se v Murmanské oblasti na území geologického Baltského štítu • Dosahuje hloubky 12 261 m • Na rozdíl od jiných vrtů, které byly prováděny za účelem hledání ropy nebo geologického průzkumu, cílem tohoto byl pouze výzkum litosféry v místě, kde Mohorovičićova diskontinuita prochází blízko zemského povrchu

  9. Kolský vrt -12 261 m

  10. Zemský plášť • Jedna z vrstev Země, shora vymezená zemskou kůrou a zespodu zemským jádrem • Z geofyzikálního i geochemického hlediska může být rozdělen nasvrchní, střední a spodní plášť (3 Bullenovi zóny) • Od ZK oddělen Mohorovičičovou plochou diskontinuity • Většinu současných poznatků o plášti se podařilo získat během 20. stoletíanalýzou příchodů seismických vln

  11. Zemský plášť • Zemský plášť jako celé těleso tvoří přibližně 69 % zemské hmotnosti a 84 % celkového objemu • Střední plášť – do 1 000 km • Spodní plášť do blízkosti hranice s jádrem 2 900 km • Plášť tvoří obal jádra • Křemičitany, oxidy železa a hořčíku…. • Hustota se zvyšuje s hloubkou

  12. Zemské jádro • Začíná zhruba v hloubce 2900 km pod povrchem a zahrnuje zhruba 31 % hmotnosti Země • Nejvyšší podíl v něm asi mají železo a nikl • Dělí se na pravděpodobně polotekuté vnější jádro (2900–5000 km pod povrchem) a pevnévnitřní jádro(téžjadérko) • Na hranici mezi jádrem a pláštěm se nachází tzv. Gutenbergova diskontinuita

  13. Gutenbergova diskontinuita • je část zemského obalu v hloubce 2 900 kilometrů od zemské kůry - přechod mezi spodním pláštěm tvořeného silikátovou taveninou a polotekutým jádrem tvořeným polotekutými kovy • Mocnost vrstvy se na základě měření pohybu seismických vln odhaduje na 200 až 300 kilometrů a současně na změně jejich rychlosti a šíření byla tato vrstva i objevena • Nazvaná byla po německém geofyzikovi Gutenbergovi, který jako první předložil soubornou geofyzikální interpretaci vnitřních obalů Země a tak přispěl k poznání pochodů uvnitř Země

  14. Zemské jádro • Vnější jádro • Polotekuté jádro je vyjma železa a niklu tvořeno nejspíše ještě kobaltem, sírou, křemíkem a kyslíkem • Jelikož je obal jádra tekutý, zabraňuje pronikání zemětřesných s-vln (sekundární vlny – příčné vlny) skrz tuto část, neboť tyto vlny nejsou schopny procházet skrz kapalinu • Působící vysoké tlaky na rozhraní plášť-jádro nedovolují kyslíku, aby mohl vstoupit do jádra a proto se předpokládá, že hlavním lehkým prvkem v zemském jádře je síra

  15. Zemské jádro • Vnitřní jádro • Pevné (pravděpodobně) vnitřní jádro zvané též jadérko je tvořeno pevným skupenstvím železa a niklu • Jeho tvar neodpovídá kulovému, ale je zploštělé • Pevné jádro se každoročně otočí o 1–3 stupně více než polotekutý obal a zbytek Země, což je nejspíše důvod, proč vzniká magnetické pole planety Země • Díky obrovským tlakům (odhadovány na 1,4 miliónu atmosfér) je jádro velice žhavé a má velikou hustotu teploty do cca 5 800 °C a hustota v rozmezí 11,3–17,3 g/cm³ • V jádru probíhají procesy radioaktivního rozpadu endogenní (vnitřní) pochody při těchto pochodech se uvolňuje energie z nitra Země na povrch

  16. Použité zdroje a literatura Literatura: Bičík, I. et al. (2001): Příroda a lidé Země. Praha: Nakladatelství ČGS. Kašparovský, K. (1999): Zeměpis I v kostce. Havlíčkův Brod: Fragment. Kašparovský, K. (2008): Zeměpis I v kostce. Praha: Fragment. Internetové zdroje: http://cs.wikipedia.org/wiki/Zemsk%C3%A9_j%C3%A1dro http://cs.wikipedia.org/wiki/Zemsk%C3%A1_k%C5%AFra http://cs.wikipedia.org/wiki/Kolsk%C3%BD_superhlubok%C3%BD_vrt http://cs.wikipedia.org/wiki/Zemsk%C3%BD_pl%C3%A1%C5%A1%C5%A5 http://cs.wikipedia.org/wiki/Gutenbergova_diskontinuita Obrazové materiály: BELOZEROFF, Andre. wikipedia [online]. [cit. 28.4.2013]. Dostupný na WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:%D0%9A%D0%BE%D0%BB%D1%8C%D1%81%D0%BA%D0%B0%D1%8F_%D1%81%D0%B2%D0%B5%D1%80%D1%85%D0%B3%D0%BB%D1%83%D0%B1%D0%BE%D0%BA%D0%B0%D1%8F_%D1%81%D0%BA%D0%B2%D0%B0%D0%B6%D0%B8%D0%BD%D0%B0_crop.jpg KEMP, Jeremy. wikipedia [online]. [cit. 28.4.2013]. Dostupný na WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Pr%C5%AF%C5%99ez_Zem%C3%AD.png

More Related