Neobnovitelné zdroje energie

1. Vladimír Bezděkovský Neobnovitelné zdroje energie

2. Neobnovitelné zdroje energie • Zdroje, které se vyčerpají do několika desítek let. • Patří sem tzv. fosliní paliva: • uhlí • ropa • zemní plyn • jaderná energie

3. Neobnovitelné zdroje energie • Znečišťují životní prostředí, ovzduší, podílí se na skleníkovém efektu, znečišťují veškeré vodstvo. • I přesto jsou důležitá pro průmysl.

4. Uhlí • Hořlavá hornina obsahující převážně uhlík • Kvalita závisí na obsahu uhlíku

5. Uhlí • Černé uhlí obsahuje Hnědé uhlí obsahuje • 75% až 92% uhlíku 60% až 75% uhlíku

6. Uhlí • Vzniklo složitými procesy během několika stovek let. • Černé uhlí z plavuní, přesliček, kapradin. • Hnědé uhlí z jehličnatých a listnatých stromů. • Patří mezi fosilní paliva.

7. Uhlí – těžba v ČR • Výhody: Značné množství, až na 200 let.

8. Uhlí Nevýhody: Přeprava, nebezpečná těžba, ničení krajiny, vznik kyselých dešťů (SO2) a skleníkového efektu (CO2).

9. Ropa • Je to hnědá až černá hořlavá kapalina s typickým zápachem, ve vodě nerozpustná, plave na hladině. • Je složena z uhlovodíků – směs sloučenin C a H. • Nafta = zemní olej = černé zlato

10. Ropa • Vznikla složitými procesy z bahna, zbytků živočichů a řas za nepřístupu vzduchu pod tlakem nadvrstev spolu se zemním plynem.

11. Ropa • Ropa se těží ropnými vrty, ze kterých je na povrch vytlačována samočinně nebo pumpami.

12. Ropa • Získává se z ní: • benzín • petrolej (palivo letadel) • plynný olej (Dieslové motory) • mazut (k topení na lodích) • některé léky, hnojiva, pesticidy

13. Ropa – těžba v ČR

14. Ropa • Výhody: stále dostupný zdroj, mnohostrané využití.

15. Ropa • Nevýhody: ropné havárie, znečištění ovzduší

16. Ropné havárie

17. Zemní plyn • V ryzí podobě je to hořlavá látka bez zápachu a barvy • Obsahuje 70% až 90% methanu (uholovodík)

18. Zemní plyn • Vznikl současně s ropou, uhlím • Těží se z ložisek na pevnině i pod mořským dnem

19. Zemní plyn • Přepravuje se buď plynovody nebo zkapalněný v tankerech • Využití: topení, svícení, pohoné palivo pro automobily

20. Zemní plyn • Může sloužit jako motorové palivo • Výhody: Levné, splňuje emisní limity • Nevýhody: Vyšší náklady na vozidla (přestavba, zakoupení nového), prostorná tlaková nádrž

21. Zemní plyn • Můžeme jej tankovat ve formě: • a) stlačeného plynu CNG • b) zkapalněného plynu LNG • V ČR jezdí 1 000 aut

22. Zemní plyn – těžba v ČR Tězba zemního plynu [online].[cit.2009-10-12]. Dostupné zWWW: <http://geologie.vsb.cz/loziska/loziska/loziska_cr.html>

23. Zemní plyn • Výhody: Snadná doprava na velké vzdálenosti, velice ekologický (po shoření nevzniká popel, oxidy síry a má nižší obsah škodlivých látek než ostatní fosilní paliva)

24. Zemní plyn • Nevýhody: havárie plynovodů, nebezpečí požárů a výbuchů. • Odorizace je přidávání zapáchajících směsí k zemnímu plynu, který je bez zápachu.

25. Tepelná elektrárna • Spalováním fosilních paliv přeměňuje tepelnou energii na kinetickou energii a z ní generátory vytváří energii elektrickou • Tepelné elektrárny dodávají 62 % elektrické energie v ČR

26. http://what-if.xkcd.com/imgs/a/1/05.png Využívá se štěpná reakce uranu Řadí se mezi neobnovitelné zdroje, ačkoli uran je možné recyklovat Ke štěpení dochází v reaktoru, kdy do uranu narazí neutron, atom začne kmitat a rozdělí se, dojde k uvolnění 2 až 3 dalších neutronů, které jsou schopné po zpomalení štěpit další jádra Teplo pak proudí do parogenerátoru, vzniklá pára roztáčí turbínu, která pohání generátor. V něm dochází k přeměně na elektřinu. ČR: Temelín, Dukovany Jaderná energie http://toscali-veda-technika.blogspot.cz/2010/01/temelin-jaderna-elektrarna.html

27. http://what-if.xkcd.com/imgs/a/1/05.png • Palivem je radioaktivní uran. • Výhody: nezenčišťují ovzduší, za normálních podmínek bezpečné. • Nevýhody: vzniká radioaktivní odpad. • Podílí se na celkové výrobě elektřiny v ČR 33 %. Jaderná energie

28. Posouzení závažnosti podle INES (The International Nuclear Event Scale) z roku 1990: Jaderné havárie možnost akutních i zpožděných zdravotních účinků v rozsáhlé oblasti, např. i více států;dlouhodobé důsledky na životní prostředí nutné plné uplatnění opatření pro snížení pravděpodobnosti zdravotních následků na obyvatelstvu zahrnutého do havarijních plánů obyvatelstvo-částečná opatření ukrytí, evakuace; těžké poškození velké části reaktoru → ozáření zaměstnanců (smrt); obyvatelstvo-bez vážnějších následků, kontrola potravin ozáření zaměstnanců (akutní zdravot.následky); žádná opatření pro obyvatelstvo) ozáření zaměstnanců překračující povolený roční limit lidská chyba, nedostatek bezpečnost.postupů např. při cvičení, zkouškách -nemá bezpečnostní význam http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:INES_cs.svg

29. http://www.pozary.cz/storage/obrazek/uzel/2009/06/4a336db7ba84f/4c815e425db55.jpg ↓ http://www.cernobyl-1986.eu/pictures/obeti/cernobyl-osetreni-popalenin.gif Úroveň ozáření, tedy dávka ionizujícího záření, se udává v jednotkách zvaných sieverty (Sv). Sievert je v jednotkách SI m2/s2. Limit dávky je pro veřejnost stanoven na 1 mSv za rok a pro zaměstnance jaderných elektráren je povoleno až 50 mSv za rok, pokud ale za 5 let nebudou vystaveny dávce o vyšší hodnotě, než je 100 mSv(=0,1Sv). Následky ozáření http://www.dashofer.cz/download/e-noviny/enbp/ObrII3.jpg