Křesťanské církve v občanské společnosti

1. Křesťanské církve v občanské společnosti Praktická teologie pro neteology Michael Martinek ETF, 2014

2. Poslanci, uklízečky, ministři, kněží, sekretářky a novináři jsou povolání, která mají v očích lidí nejmenší prestiž. Nejvíce si veřejnost váží lékařů, vědců, zdravotních sester a učitelů na vysokých a základních školách. Křesťanská sociální etika. M. Martinek 2013

3. Křesťanské církve v občanské společnosti. Michael Martinek.

4. Základní otázky • Jaký je vztah české společnosti k náboženství, ke křesťanství a k církvím? • Jaký smysl má existence křesťanských církví v současné společnosti? • Jak jsou křesťanské církve organizovány a financovány, jaké aktivity vyvíjejí, co mohou společnosti přinést? Křesťanské církve v občanské společnosti. Michael Martinek.

5. Náboženské vyznání obyvatel ČR (Sčítání obyvatel 2001, 2011) Křesťanské církve v občanské společnosti. Michael Martinek.

6. Česká společnost a náboženství • Česká společnost je ve srovnání s většinou národů světa extrémně nenáboženská – ateistická. Pravděpodobné příčiny: • Negativní vnímání katolické církve českým národem, které má své kořeny už v husitství a později v rakousko-uherské monarchii, v níž byla tato církev těsně spjata se státní mocí. • Systematická protináboženská propaganda prováděná u nás po více než čtyřicet let komunistického režimu. • Sekularizace jako trend, který od počátku 19. stol. zasahuje všechny evropské státy. • Nesplnění nadějí, které do křesťanských církví vkládala česká veřejnost těsně po svržení komunistického režimu v roce 1989. • Rostoucí přesvědčení, že tradiční církve nejsou schopny chápat současný svět ani nabídnout dnešnímu člověku přijatelnou podobu autentické spirituality. Křesťanské církve v občanské společnosti. Michael Martinek.

7. Věrohodnost křesťanských církví • Existuje mnoho námitek proti institucionálnímu křesťanství. Některé jsou silně ideologicky zabarveny a vycházejí spíše ze subjektivních soudů lidí protikřesťansky zaměřených, jiné lze historickými, sociologickými či teologickými metodami prokázat a ve větší či menší míře je uznávají i samy církve. • Historie: katolická církev se v roce 2000 veřejně přiznala a omluvila za tyto viny svých členů a představitelů: • rozdělení původně jednotné křesťanské církve do mnoha různých církví, které spolu pak po mnoho staletí žily ve vzájemných konfliktech, • souhlas s metodami intolerance a násilí ve službě pravdě, • dlouhodobé nepřátelství a nedůvěra křesťanů vůči Židům, • spoluodpovědnost za porušování základních lidských práv, za vážné formy sociálního bezpráví a diskriminace, za rozšíření teoretického a praktického ateizmu. Křesťanské církve v občanské společnosti. Michael Martinek.

8. 1. Církve a náboženské společností registrované podle zákona č. 308/1991 Sb.   Křesťanské církve v občanské společnosti. Michael Martinek.

9. 2. Církve a náboženské společností registrované podle zákona č. 3/2002 Sb. Křesťanské církve v občanské společnosti. Michael Martinek.

10. 4. Podané návrhy na registraci církve/náboženské společnosti/svazu církví a náboženských společností  5. Církve a náboženské společností, které nebyly registrované podle zákona     č. 3/2002 Sb. Křesťanské církve v občanské společnosti. Michael Martinek.

11. PRAKTICKÁ TEOLOGIE • PT navazuje na ostatní teologické disciplíny a je jejich aplikací do praxe: zkoumá činnost církve jako instituce, podrobuje ji kritické analýze a navrhuje, jak by měla probíhat lépe. • PT je teologická reflexe činnosti církve. Jejím cílem je změna církevní praxe, aby lépe odpovídala současné úrovni teologického poznání a potřebám člověka a společnosti. • PT je souborem dílčích oborů: pastorální teologie, liturgika, církevní právo, ekonomika církví, náboženská pedagogika, katechetika, misiologie a další. Křesťanské církve v občanské společnosti. Michael Martinek.

12. Celkový obraz předmětu • Praktická teologie I: • Pastorační dimenze sociální práce • III. roč. Jabok ZS,povinný předmět, zkouška • III. roč. ETF ZS,povinný předmět, zápočet • 2 hod. předn. • Praktická teologie II: • Křesťanské církve v občanské společnosti • III. roč. ETF LS,povinný předmět • 2 hod. předn., zkouška Křesťanské církve v občanské společnosti. Michael Martinek.

13. Témata přednášek • Úvod do předmětu, náboženská a církevní příslušnost obyvatel ČR • Historické místo církví v české společnosti • Právní postavení a financování církví • Sebepojetí církví, jejich organizační modely, křesťanské církve v ČR • Specifika katolické církve • Dialog křesťanských církví se současnou společností • Vlastní vymezení poslání církví: leiturgia, martyria, koinonia, diakonia • Martyria – šíření a podpora křesťanství • Koinonia a leiturgia: náboženská obec, bohoslužba jako vrcholná aktivita křesťanů • Manželské právo, pastorace dětí, manželů a rodin • Účast církví ve vzdělávání, zdravotnictví, sociální práci, v armádě a vězeňství Křesťanské církve v občanské společnosti. Michael Martinek.

14. Povinná literatura • II. vatikánský koncil, Radost a naděje (Gaudium et spes). Pastorální konstituce o církvi v dnešním světě. • CODEX IURIS CANONICI (CIC). • FILIPI, Pavel.Křesťanstvo. Historie, statistika, charakteristika křesťanských církví. Brno: CDK, 2001. • OPATRNÝ, Aleš, Cesty pastorace v pluralitní společnosti. KN, Kostelní Vydří, 2006. • TRETERA, Jiří Rajmund, Stát a církve v České republice.Kostelní Vydří: Karmelitánské nakladatelství, 2002. Křesťanské církve v občanské společnosti. Michael Martinek.

15. Doporučená literatura • AMBROS Pavel, Fundamentální pastorální teologie. Olomouc: Vydavatelství UP, 2002. • DOLISTA, Josef, Misijní úsilí církve. Kostelní Vydří: Karmelitánské nakladatelství, 2001. • DOLISTA, Josef, Perspektivy církve. Vybrané kapitoly z eklesiologie. Kostelní Vydří: Karmelitánské nakladatelství, 2000. • KEHL, Medard, Kam kráčí církev? Diagnóza doby. Brno: CDK, 2000. • KŘIVOHLAVÝ, Jaro, Pastorální péče. Studijní texty evangelikálního teologického semináře, svazek 4, Oliva, Praha, 2000, 1. vydání, 180 s. • NEUNER, Peter, Laici a kléru? Praha: Vyšehrad, 1997. • Nová evangelizace. Olomouc: Centrum Aletti, 2000. • OPATRNÝ, Aleš, Pastorace v postmoderní společnosti. KN, Kostelní Vydří, edice Teologie, 2001. • OPATRNÝ Aleš, Pastorační péče v méně obvyklých situacích.Pastorační středisko Praha 2000 • OPATRNÝ Aleš, Pastorační situace u nás, analýzy a výhledy. KN Kostelní Vydří 1996. • PESCH, Otto Hermann, Druhý vatikánský koncil 1962-1965. Praha: Vyšehrad, 1996. • SALAJKA, Milan, Křesťanská církev ve své duchovní aktivitě a práci. Praha: Karolinum, 1998. • SKALICKÝ, Karel, Radost a naděje. Kostelní Vydří: Karmelitánské nakladatelství, 2000. • SKALICKÝ, Karel, Zápasy o zítřek aneb Quo vadis, ecclesia. Ježek, 2000. • SMOLÍK, Josef, Pastýřská péče. Praha: Kalich, 1991. • ZULEHNER, Paul M., Církev: přístřeší duše. Situace a perspektivy dnešní církve. Praha: Portál, 1997. Křesťanské církve v občanské společnosti. Michael Martinek.

16. Požadavky ke zkoušce • Kombinované studium: • Zpráva z pastorační praxe • Osobní pohovor • Prezenční studium: • Znalostní test • Zpráva z pastorační praxe Křesťanské církve v občanské společnosti. Michael Martinek.

17. Tematické okruhy k závěrečné zkoušce Praktická teologie jako věda – vývoj, obsah; změna subjektu pastorace, vztah mezi pastorací a sociální prací Biblické kořeny sociální práce Dějiny charitní služby v křesťanských církvích Základy konfesního práva – vztah mezi církvemi a státem, financování církví Pojem církev, realizační funkce církve Ekumenická teologie: hlavní křesťanské církve v ČR, jejich historie, nauka, organizace, ekumenické hnutí Specifika katolické církve: fenomén Vatikán, kanonické právo, problém laiků a kléru Dialog křesťanských církví se současnou společností: Druhý vatikánský koncil, teologie osvobození, další pastorační koncepty Martyria: evangelizace jako křesťanský závazek, teologie náboženství, kázání, katecheze, média Liturgika: historie, symboly, svátosti Manželství: teologie, liturgie, manželské právo katolické církve Křesťanské církve v občanské společnosti. Michael Martinek.

18. Pastorace (z lat. „pastor“ = pastýř): Soubor činností, jejichž cílem je podpora kvality života člověka ve všech jeho dimenzích (biologické, psychologické, sociální a spirituální), avšak za předpokladu, že tato podpora má svá východiska či motivaci v evangeliu; že je zakotvena v křesťanském pojetí života. Praktická (pastorální) teologie: disciplína, která si ve svém současném vývoji všímá především životních situací člověka, ty pak teologicky promýšlí (reflektuje, interpretuje) ve snaze člověku pomoci, formulovat motivaci k pomoci, nabídnout a poskytnout náměty k jednání, k rozhodování. Zároveň reflektuje veškeré aktivity církve jako instituce. Pastorace a praktická teologie Křesťanské církve v občanské společnosti. Michael Martinek.

19. Vývoj pojetí pastorace • Konec 18. století – polovina 19. stol.: • Pastorační přemýšlení a jednání se očekávalo od toho, kdo byl pověřen úřadem – kněz (farář, kaplan atd.) = subjekt pastorace. • Měl se o své farníky starat nejen po stránce náboženské, ale plnil i funkci státní administrativy, osvěty kulturní, hospodářské, zdravotní, sociální. Předmětem pastoračního přemýšlení a jednání byla tedy celospolečenská problematika = objekt pastorace. • Polovina 19. stol. – pol. 20. stol.: • Církev postupně ztrácí v některých oblastech své monopolní postavení (např. školství, zdravotnictví, státní správa), a přestává být jediným poskytovatelem všeobecně přijímané ideové základny. Předmětem (objektem) pastoračního jednání a myšlení je především problematika vnitrocírkevní (výuka náboženství, slavení bohoslužeb, vedení křesťanské obce), farář však má nadále pečovat o chudé, opuštěné, vězněné, sirotky apod. • Subjektem pastoračního jednání zůstává kněz. • Od poč. druhé poloviny 20. stol.: • Důraz na prvek společenství v církvi, na spoluzodpovědnost všech křesťanů za život církve. Subjektem pastorace se stává celé společenství věřících. • Mění se také předmět zájmu pastoračního přemýšlení: praktická teologie se zabývá situací člověka, jeho radostmi a nadějemi, smutky a úzkostmi, a zajímá se také o funkce církve, které církev v současném světě plní. Křesťanské církve v občanské společnosti. Michael Martinek.

20. Realizační funkce církve Křesťanské církve v občanské společnosti. Michael Martinek.

21. Cíl činností církve • Sláva Boží a spása člověka. • Oba pojmy tvoří jednotu: štěstí člověka je slávou Boží. • Rozvoj člověka ve všech dimenzích: fyzické, psychické, sociální i spirituální. Křesťanské církve v občanské společnosti. Michael Martinek.

22. Historie praktické teologie • Církev byla vždy aktivní (všechny uvedené činnosti mají základ v prvních staletích), základní normy pocházejí od apoštolů (Sk, listy), z apoštolské tradice (literatura 2. a 3. stol.), pak kánony koncilů, správní soustavy, spisy církevních otců (Řehoř Veliký – Kniha pastorálních pravidel, kolem 600); od 7. stol. penitenciální knihy (upravují praxi zpovědi a rozhřešení); od 13. stol.: ucelené církevní právo, příručky pro zpovědníky, instrukce pro duchovní správce, návody k povznesení zbožnosti lidových vrstev. • Systematická reflexe církevní praxe od 17. stol: pojem praktická teologie poprvé použil GisbertVoetius (protestant – Utrecht, 1659) – rozlišení základních oborů • Německo 19. století (protest.) – Friedrich Schleiermacher, 1850 Die PraktischeTheologie nach den Grundsätzen der EvangelischenKirchen: souřadnost myšlení a zkušenosti, podobně jako např. pedagogika nebo politika – snaha dát praxi církve cíl a pravidla. Od něj pochází základní trvalá témata praktické teologie: napětí mezi teorií a praxí křesťanství, kritická snaha o objasňování skutečného poslání církve a jejích aktuálních možností, úsilí o porozumění člověku (i víře a církvi se vzdalujícímu) Křesťanské církve v občanské společnosti. Michael Martinek.

23. Vznik pastorální teologie Štěpán Rautenstrauch: opat břevnovského kláštera, rodák z Českolipska, první profesor PT v Praze, od 1774 rektor TF ve Vídni, pověřen zakládat tzv. generální semináře. Navrhl PT jako součást univerzitních studií teologie v Rakousku-Uhersku (1777): zaměření na „vlastnosti a schopnosti budoucího kněze“. Farář byl pedagogickým, osvětovým a administrativním nástrojem státu i církve zároveň. PT byla výhradně pomůckou pro činnost faráře s podrobným soupisem všeho, co měl dělat. Odpovídá to smyslu PT (činnost církve), ale omezuje pastor. pracovníky pouze na biskupy a faráře. Nabízí přesnou metodiku a nepočítá s reakcí na historické a společenské změny. Tato představa přetrvávala až do koncilu; vyjadřují ji pojmy duchovní správa, pastorace, pastorální teologie. Křesťanské církve v občanské společnosti. Michael Martinek.

24. Praktická teologie jako věda • Až do 20. stol. spíše věda aplikační: jak dosáhnout toho, aby lidé mysleli a žili podle představ církve. Postupně stále větší směřování k tomu, aby církev pochopila potřeby člověka a reagovala na ně (v katol. Církvi obrat na II. vat. Koncilu). To symbolizují dvě příručky: Handbuch der PraktischenTheologie (protest., 1974-78 Berlin – DDR), Handbuch der Pastoraltheologie(katol., 1969-72 Herder, hl. redaktor Karl Rahner) • Interdisciplinární charakter PT: Tradičně navazovala na filozofické a teologické obory, v současné době se těsně spojila především se sociologií (zjišťování pastorační reality) a psychologií (metodika pastorační pomoci a péče). Křesťanské církve v občanské společnosti. Michael Martinek.

25. PT v různých církvích • Pojem PT ve smyslu, jak o něm mluvíme, je společný katolické církvi a protestantským církvím. O nich budeme především mluvit, protože se s nimi setkáváme jak v naší náboženské realitě tak v sociální práci. Z tohoto okruhu je taky dostupná literatura. (Smolík, Křivohlavý, Salajka, katol. Ambros, Opatrný, Kaplánek, Křišťan). • Východní církve PT v tomto smyslu nemají – soustředí se na liturgii, homiletiku, katechetiku a právo jako samostatné obory, pastorace je chápána spíše jako osobní pracovní náplň a zároveň poslání kněze. Katol. a protest. prakt. teologie je postavena na činnostech a hledá, jak je dělat co nejlépe, ortodoxní je postavena na osobě kněze a hledá, jak má žít a co má dělat. Pojem praktická teologie považují za protestantský, sami užívají název pastorologie, ve slovenských materiálech dušpastierstvo. Veškerá pastorace je u nich totožná s prací kněze, nikdo jiný se na ní ze zásady nepodílí – neznají místo laiků v církvi ani teologii laiků. Pastorologie je pak spíš pracovní příručka o tom, jak má žít a pracovat kněz. Vychází z biblického obrazu pastýře a z patrologických textů, nebere však vůbec v úvahu ani současné pastorálně-teologické výzkumy z kat. a protest. prostředí, ani nepočítá s pomocí sociologie k výzkumu pastorační reality. Křesťanské církve v občanské společnosti. Michael Martinek.