1 / 27

Proč potřebujeme inovace

Proč potřebujeme inovace. Ing Petr Holec, CSc., holec@ro.vutbr.cz Útvar transferu technologií VUT Brno. Jak lze charakterizovat dnešní svět?. Zmenšuje se, „globalizuje“ se

aldis
Download Presentation

Proč potřebujeme inovace

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript

  1. Proč potřebujeme inovace Ing Petr Holec, CSc., holec@ro.vutbr.cz Útvar transferu technologií VUT Brno

  2. Jak lze charakterizovat dnešní svět? • Zmenšuje se, „globalizuje“ se • V důsledku: zostřuje se konkurence, noví ekonomičtí tygři (Jižní Korea, Tajwan, Singapúr, Čína, Indie, JAR, ale i Irsko), potenciální hrozba: BRIC • Vytváření konkurenčních výhod je založeno na soustavném využívání výsledků a postupů vědy • Předpokladem úspěchu je vzdělanost, investice do výzkumu, a specifické schopnosti řídit proces, zvaný „transfer technologií“ (dnes: přenos poznatků) TU Bratislava 10. 12. 2007

  3. Srovnání po 75 letech: vliv techniky Cesta z Evropy do Spojených Států lodí, 5 dní letadlem, 8 hodin Jednání s partnery dopis, cesta telekonference, e-mail Zpravodajství lokální: noviny, rozhlas globální: TV, Internet Administrativa telefon a psací stroj počítač, Internetové spojení Řízení procesů draze placení odborníci levné vestavěné mikropočítače TU Bratislava 10. 12. 2007

  4. Srovnání po 75 letech: společnost • Prodloužení průměrné délky života o více než 20% • Exponenciální růst počtu obyvatel planety, ale pokles porodnosti v rozvinutých zemích • Exponenciální růst spotřeby energie a surovin • Stabilita dosažena na úkor plýtvání zdroji • Zhoršování životního prostředí: CO2, znečištění, odpady • Nové úkoly pro vědu: zdraví pro společnost, energetika, doprava, udržitelnost růstu; nejsou zcela řešitelné jen „neviditelnou rukou trhu“ TU Bratislava 10. 12. 2007

  5. Dynamika ekonomického vývoje Zkracující se doba života výrobku • US trh, 50% telekomunikačních výrobků mladších než 2 roky Zkracující se doba penetrace trhu 50 milionů zákazníků dosaženo • u radiopřijímače za 40 let • u počítače PC za 16 let • u připojení na Internet za 5 let Přesun výroby do rozvojových zemí (outsourcing) • 1980 ….. 10%, 2003 ….. 25%, 2025…..50% TU Bratislava 10. 12. 2007

  6. Dynamika ekonomického vývoje (2) Nově a méně viditelně: outsourcing vývoje!! zavedené firmy nechávají vyvíjet i vyrábět určitý sortiment svých výrobků v levnějších zemích • PDA: 70% vývoje na Tajwanu (HTC, Compal, Inventec) • Laptopy: 65% vývoje na Tajwanu (Quanta, Compal, FIC, Wistron, Asustek) • Digitální aparáty: 30%, • Mobilní telefony: 20% (levnější modely) Problém známých firem: jak docílit, aby se dodavatelé nestaly konkurencí? TU Bratislava 10. 12. 2007

  7. Věda a HDP • Samuelson (Nobelova cena za ekonomiku): korelace mezi investicemi do vědy (GERD) a rychlostí růstu HDP SWE 3,65%; v r. 2003: 4,27% FIN 3,23% 3,41% JPN 2,96% 3,07% USA 2,63% 2,71% UK 1,95% 1,89% CZ 1,16% 1,22% (rok 2001, zdroj Eurostat) TU Bratislava 10. 12. 2007

  8. Finsko 1,98% Malta 1,97% Španělsko 1,93% Francie 1,92% Holandsko 1,69% průměr EU 15 1,67% Velká Británie 1,67% Německo 1,63% Portugalsko 1,51% Švédsko 1,48% Dánsko 1,21% Česko 0,97% Slovensko 0,62% Lotyšsko 0,48% Investice státu do V&V jako % státních výdajů Rok 2002, Pramen: Eurostat TU Bratislava 10. 12. 2007

  9. Inovační politika • Lisabonská dohoda: • základem udržování konkurenceschopnosti je věda a výzkum • Evropa má velmi dobré výsledky ve výzkumu, neumí je ale komercializovat • je třeba více a účelněji investovat do vědy, včetně vědy aplikované • je třeba pojmenovat a odstranit hlavní překážky inovačního procesu • * zjednodušit systém ochrany duševního vlastnictví • * podpořit systém financování tam, kde jsou rizika vysoká • * vytvořit systém vzdělávání odborníků pro TT TU Bratislava 10. 12. 2007

  10. Lisabonská strategie Složky: • Hospodářská (dosažení vysoké schopnosti konkurence), • Sociální (plná zaměstnanost, sociální soudržnost) • Environmentální (udržitelný rozvoj) Nástroje: • Věda a výzkum, 3% HDP jako cíl • Špičková věda: rámcové programy, sítě a centra excelence, pouze vybrané oblasti, financování rozpočtem • Užitá věda: podpora regionálního hospodářského rozvoje (RIS) – národní priority, prostřednictvím ESF, objem prostředků srovnatelný s RP TU Bratislava 10. 12. 2007

  11. Základní zkušenosti: IPR Téze: Výsledky výzkumu placeného z veřejných prostředků musí být přístupné komukoliv →publikace Důsledek: pak z nich ale často těží ti, kdo se na jejich tvorbě nepodíleli ani intelektuálně, ani finančně Řešení: Bayh-Doleův zákon, USA 1980, stát předává svá vlastnická práva k výsledkům sféře výzkumu (omezující podmínky) Umožňuje vnímat vědecké poznatky jako zboží, s nímž lze obchodovat, a investice do vědy jako investice do budoucnosti → vícezdrojové financování vědy a výzkumu Problém: chybí způsob jak vyhodnocovat jejich návratnost TU Bratislava 10. 12. 2007

  12. Základní zkušenosti: financování (1) Téze: stát financuje jen základní výzkum, aplikovaný výzkum a vývoj financuje firma Důsledek: u aplikovaného výzkumu a vývoje vstupují do hry další faktory, které z projektu činí mezioborovou úlohu, může se pěkně prodražit Zkušenost: krach např. US firem, vyvíjející fax a barevnou obrazovku Trinitron, mezivýsledky levně odkoupili Japonci a na obou výrobcích zbohatli Řešení: podíl státu na financování inovačních projektů Problém: nalezení optimálního modelu; v každé zemi jiného! TU Bratislava 10. 12. 2007

  13. Základní zkušenosti: financování (2) Téze: Bublina „dot.com“ (USA 2002) zpochybňuje celý přínos vědy a výzkumu ekonomice Příčina: podstatně vyšší podíl soukromých investorů („podnikatelských andělů“, fondů rizikového kapitálu) na financování nově založených technologických firem; vidina enormních zisků na nápadech, jak komerčně využít Internet, a snaha „předběhnout“ jiné investory vedla k zanedbávání běžných kontrolních procesů předcházejících investici (studium business plánu, „due-dilligence“ a p.). Až 30% US investic proběhlo bez znalosti business plánu!! Současný stav: bursa nových technologických firem NASDAQ se pomalu vrací k původním úrovním hodnot akcií před Internetovým boomem TU Bratislava 10. 12. 2007

  14. Financování vědy a výzkumu Státní podpora inovací: jediná bloková vyjímka ze zákona o hospodářské soutěži (striktní omezující podmínky) TU Bratislava 10. 12. 2007

  15. Podpora vědy a výzkumu z EU • Špičkový výzkum, vč. základního, zejména ve vybraných strategických oblastech: Rámcové programy (dnes: 6RP, v přípravě: 7RP) • Centra excelence • Sítě excelence • Integrované projekty • Ostatní výzkumné organizace, vč. VŠ: výzkum a vývoj ve prospěch regionální ekonomiky, • Strukturální fondy, (SROP) • Vyčleněné prostředky mají být v obou případech srovnatelné TU Bratislava 10. 12. 2007

  16. Poslání universit V rozvinutých zemích: představitelé veřejných výzkumných organizací • Výuka • Výzkum (i jako součást výuky) • (nově:) Podíl na hospodářském rozvoji regionu • (Švédsko: university jsou ze zákona povinny komercializovat své know-how) TU Bratislava 10. 12. 2007

  17. Strategie rozvoje universit • Zapojit svá špičková pracoviště do sítí excelence, bohatě je dotovat, zvát na ně pracovníky svých partnerů • Tlumit výzkum v oborech, na které nezbývají peníze • Vysílat své pracovníky na dlouhodobé stáže ke svým partnerům (např. programy Erasmus, sabatické dovolené), tam se mohou podílet na výzkumu, aby pak doma mohli přednášet ověřené zkušenosti • Partnerství je ale nutné pečlivě vážit z hlediska potřebných přínosů!! • Výzkumných oborů volit jen tolik, aby dostávaly nadkritické množství prostředků!! TU Bratislava 10. 12. 2007

  18. Věda a ekonomika ve společnosti Vědaa výzkum peníze poznatky Inovace Udržitelnost: uzavřením cyklu společnost bohatne a může více investovat do vědy TU Bratislava 10. 12. 2007

  19. Nedostatky inovačního systému ČR (1)politika aprávní prostředí • Nestandardní podnikatelské prostředí, nevynutitelnost práva, nedostatek politické vůle právo vůbec vynucovat • Nízká podnikatelská morálka • Nekompetence politiků při přípravě zákonů, pramenící z nezájmu o problematiku, která přináší výsledky až za horizontem volebního období • Přednost zájmům skupinovým před zájmy společenskými • Ideologie převažuje nad věcnou analýzou zahraničních zkušeností (jak u ODS, tak u ČSSD) TU Bratislava 10. 12. 2007

  20. Nedostatky inovačního systému ČR (2)finanční služby • Špatné zákony upravující specifické formy financování inovací (zejména směrem k fondům rizikového kapitálu a k daňovému režimu) • Neochota bank zabývat se záležitostmi, jimž nerozumějí – chybí jim odborná expertíza nezbytná pro rozhodnutí o financování technologických projektů • Záměrně nerozvinutý kapitálový trh (v Praze nelze na burze kótovat malou technologickou firmu – IPO) • Banky dávají přednost operacím v zahraničí, kde je právní prostředí standardní, pak chybějí peníze pro domácí průmysl („krev“ ekonomiky, ta naše je pak spíše „chudokrevná“) TU Bratislava 10. 12. 2007

  21. Nedostatky inovačního systému ČR (3)kvalifikovaní odborníci pro TT • Chybí systém vzdělávání pro lidi se zkušeností jak z průmyslu, tak z výzkumu • Chybí trh poradenských služeb v této oblasti: průmysl neví, že takové služby může požadovat, a po kom je může požadovat • Chybějící trh nemotivuje vhodné lidi k rekvalifikaci na dosud velmi riskantní profesní dráhu • Dosavadní pokusy zavést odbornost Inovační podnikání jsou velmi akademické, a odtrženy od pozitivních zkušeností ze zahraničí • Zahraniční kursy nesmírně drahé (700€ - 1500€ za osobu za den) • Připravuje se standardizace vzdělávání pro EU, TU Bratislava 10. 12. 2007

  22. Funkce útvarů transferu technologií TT: využití vědy pro vytváření konkurenčních výhod • Zprostředkování komunikace mezi akademickou a průmyslovou sférou • Zkoumání možnosti využití poznatků v praxi, vyhledání strategických partnerů • Vyhodnocení komerční hodnoty poznatku • Jednání o smluvním výzkumu a o licenčních dohodách • Zabezpečení odborných posudků na jednotlivé projekty pro potenciální investory, příprava investiční dokumentace • Poradenství při zakládání a rozjezdu „spin-outs“ • Často: řízení patentového fondu a fondu rizikového kapitálu TU Bratislava 10. 12. 2007

  23. Konference OECD Berlin 2000:Benchmarking Industry-Science Relationships Nová ekonomika: • Jejím pilířem jsou vztahy průmysl – věda • Výzkumné a komerční cíle se vzájemně dobře doplňují • Neexistuje jediný možný model komercializace výsledků výzkumu, jsou ale zapotřebí společná pravidla, určit by je měli účastníci inovačního procesu, tzn. veřejné výzkumné laboratoře (VŠ, AV) a průmysl • Vláda by měla sledovat veřejný zájem a vytvořit systém pobídek firmám i výzkumníkům financovaným z veřejných prostředků TU Bratislava 10. 12. 2007

  24. Oblasti rozhodující o úspěšném zavedení strategie inovace: • Vhodný rámec pro práva spojená s duševním vlastnictvím • Podpora inovačních procesů v malých firmách (technologicky orientovaných), beroucích na sebe rizika inovačních procesů • Péče o lidské zdroje, nastavení podmínek dostatečně atraktivních k zabránění „brain drainu“ – především podpořit možnosti dalšího odborného růstu • Do vyhodnocování výzkumu zavést i využití jeho výsledků v praxi, sestavit indikátory umožňující mezinárodní porovnávání (benchmarking) • Reagovat na globalizaci odstraněním překážek mezinárodní spolupráce TU Bratislava 10. 12. 2007

  25. Úkoly pro VŠ • Změnit akademickou kulturu • Dosáhnout rovnováhy mezi odbornou pověstí v teorii a odbornou pověstí v praxi: obé se nevylučuje, ale posiluje (viz např. Warwick University, UK) • Vychovávat odborníky všestranně vzdělané, vědomosti jsou méně důležité, než inovativní myšlení • Vytvořit pobídkový systém odměňující vědce za realizaci jejich poznatků • Spolupracovat s politiky na vytvoření vhodného právního rámce TU Bratislava 10. 12. 2007

  26. Úkoly pro průmysl • Respektovat odlišnou kulturu vědy a výzkumu • Naučit se přemýšlet a plánovat v delším časovém horizontu, umožňujícím využití universitního know-how • Podporovat otevřenost v záležitostech duševního vlastnictví: průmysl má práva na výsledky výzkumu, který financuje ze soukromých prostředků, výsledky výzkumu financovaného z prostředků veřejných by ale měly být přístupny veřejnosti • Uvědomit si, že za respekt k odlišné kultuře získává přístup k novým myšlenkám, k absolventům a k výzkumným laboratořím a databázím TU Bratislava 10. 12. 2007

  27. Úkoly pro vládu • Podporovat partnerství veřejného a soukromého sektoru • Vytvářet fondy rizikového kapitálu, nestačí se jen „klidit z cesty“, ale nastavit daňový režim tak, aby bylo vhodné investovat do výzkumu a do inovací. • Pro své plány vyčlenit dostatečné prostředky, „Dobré úmysly bez kapitálu nefungují“ (Baruch Raz, vědecký poradce Izraelského velvyslanectví v UK) • Podpořit vytváření regionálních seskupení („clusters“) • Změnit VŠ zákony (prof. Shattock, kvestor Warwick University) • Starat se o osvětu veřejnosti • Podpořit harmonizaci mezinárodního systému patentů • Zavést výkonnostní srovnávání („benchmarking“) mezi státy TU Bratislava 10. 12. 2007

More Related