1 / 19

Historie lidského poznávání

Historie lidského poznávání. Vesmír. Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. Obsah. První let Živočichové ve vesmíru První oběť Jurij Gagarin Ženy ve vesmíru USA a vesmír. Program Apollo Apollo 11 Vladimír Remek Raketoplány

amena-beach
Download Presentation

Historie lidského poznávání

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript

  1. Historie lidského poznávání Vesmír Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky

  2. Obsah • První let • Živočichové ve vesmíru • První oběť • Jurij Gagarin • Ženy ve vesmíru • USA a vesmír • Program Apollo • Apollo 11 • Vladimír Remek • Raketoplány • ISS • Vesmírné sondy • Kosmodromy

  3. První let do vesmíru 4. říjen 1957 - začátek kosmického věku lidstva - ve 20:30 odstartovala ze sovětského kosmodromu Bajkonur první raketa (R-7) - hlavní účel - vynesení první umělé družice Sputniku 1 na oběžnou dráhu Země. Sputnik 1 vypadala jako hliníková koule, ze které vyčnívaly čtyři sklápěcí prutové antény, kterými se vysílal signál na Zemi. Družice měla hmotnost 83 kg, průměr 58 cm a kroužila kolem zeměkoule 92 dní.

  4. Živočichové ve vesmíru Úplně prvními tvory, kteří se dostali na hranici vesmíru byla fenka Odvažnaja a Sněžinka s králíkem Marfušou. Tato zvířata létala už od roku 1951 na sovětských pokusných raketách R-2A. Další psi Cigan a Dezik startovali do kosmu v družici Sputnik 2 v červnu 1951. Jejich let nebyl dlouhý: vystoupali v raketě do výšky přes 100 kilometrů a pak se v pořádku vrátili na Zemi na padáku.

  5. Živá bytost – první oběť 3. listopad 1957 Sputnik 2 - mimo naši planetu se dostala první živá bytost – fenka Lajka (sovětští vědci neuměli technicky vyřešit přistání – první oběť v dobývání vesmíru). Sověti uváděli, že Lajka bezbolestně zemřela po pěti dnech přerušením dodávky kyslíku, ve skutečnosti to bylo několik hodin po startu na přehřátí... 19. srpna 1960 Sputnik 5 na palubě -psi Strelka a Belka, králík, 40 myší, dva potkani, mouchy a řada rostlin. Jako první se vrátili živí v kosmické lodi zpátky na Zem (asi 20 myší ale zemřelo). Oba psi však přežili. Jejich raketa totiž byla vybavena návratovým modulem - na rozdíl od nešťastné vesmírné průkopnice Lajky...

  6. Jurij Alexejevič Gagarin • *1934 - † 1968 • - sovětský kosmonaut • první člověk, který vzlétl do vesmíru • 12. dubna 1961 v lodi Vostok 1 • z kosmodromu Bajkonur • obletěl Zemi a po 108 minutách • přistál • Zajímavosti: • - max výška 327 km • - nejkratší vesmírný dokončený let 1 Když jsem v kosmické lodi obletěl Zemi, viděl jsem, jak je naše planeta krásná. Lidé, chraňme a rozmnožujme tuto krásu, ale neničme ji!

  7. Ženy ve vesmíru • Světlana Savická • - 1982 • 2. žena ve vesmíru (ale až • 111. kosmonaut) • - podnikla další lety • výstup do kosmického • prostoru Valentina Těreškovová - 16. – 19. června 1963 - 48 obletů Země - Vostok 6 - první žena ve vesmíru Sally K. Rideová - 1. Američanka ve vesmíru - raketoplán Challenger - 1983 18.6. – 24.6. - 1984 další let 2

  8. USA a vesmír Alan Shepard (Freedom 7 - let trval 16 minut) - 5. května 1961 (23 dní po letu Jurije Gagarina) - některými považován za 1 amer. astronauta, ale let probíhal po balistické křivce - později v Apollo 14 výstup na Měsíc. John Glenn - 1. americký kosmonaut Friendship 7 - 20. února 1962 3 oblety Země - nejstarší člověk, který byl ve vesmíru, v roce 1988 při misi raketoplánu Discovery mu bylo 77 let

  9. Program Apollo 1961–1972 - americký program pilotovaných kosmických letů. - původní cíl: dosažení oběžné dráhy Měsíce - pozdější cíl: přistání lidí na Měsíci a jejich návrat na Zem - byl splněn 1969 Celkem: - 6 letů dosáhlo povrchu Měsíce - 12 astronautů vystoupilo na povrch Měsíce - bylo přivezeno cca 400 kg měsíčních vzorků Apollo kosmická loď (rakety Saturn) 3 moduly – velitelský, servisní a lunární

  10. Apollo 11 • Mise Apollo 11 - Edwin Aldrin, Neil Armstrong a Michael Collins (pilot velitelského modulu Columbia) • - 20. 7. 1969 - přistání lunárního modulu • 21. 7. - Neil Armstrong – jako první člověk vstoupil na • povrch Měsíce, spolu s ním i Edwin Aldrin Je to malý krůček pro člověka, ale velký skok pro lidstvo Více než 150 minut na povrchu Měsíce Z Měsíce odebrali: - 20,87 kg měsíčních vzorků Na Měsíci zanechali: - vlajku USA - přístroje 3 zleva: Armstrong, Collins a Aldrin

  11. Vladimír Remek • 2. - 10. března 1978 • raketa Sojuz 28 ve spojení s • orbitálním komplexem Saljut 6 • velitel letu sovětský kosmonaut • Alexej Gubarev • - 190 hodin a 18 minut • první a zároveň jediný • československý kosmonaut • ČSSR třetí stát ve vesmíru (po SSSR • a USA) • v současnosti poslanec Evropského • parlamentu 4

  12. Raketoplány Opakovaně použitelný dopravní prostředek určený k dopravě na orbitální dráhu kolem Země, jeho součástí je nosná raketa. Nejznámější raketoplány Columbia Challenger Discovery Atlantis Endeavour NASA rozhodla pro finanční náročnost o ukončení letů raketoplánů do vesmíru v roce 2011 Ruský raketoplán Buran nikdy nevzlétl s posádkou 5 Raketoplán Discovery

  13. Raketoplány - zajímavosti • 135 letů celkem a v nich 306 mužů a 49 žen (ze 16 zemí) • v provozu 30 let • 37 spojení s ISS a 9 s Mir (již zrušená vesmírná stanice) • poslední přistání 21.7. 2011 • nejdelší let 17 dní a 15 hodin • skládal se přibližně z 2 500 000 součástek • většinou 7 astronautů, min 2, max 8 • - 14 obětí

  14. Havárie raketoplánů 28. ledna 1986 – raketoplán Challenger explodoval 73 sekund po startu své desáté mise a všech sedm astronautů na palubě zahynulo (obr.11) 1. února 2003 - havárie raketoplánu Columbia se stala při návratu, v okamžiku, kdy do bezpečného přistání zbývalo jen 16 minut. Stroj se rozpadl ve výšce 63 kilometrů nad státem Texas při rychlosti 5,5 km/s. Zahynulo všech sedm členů posádky (obr. 12).

  15. Mezinárodní vesmírná stanice ISS - vznik v roce 1988, trvale obydlena od roku 2000 - ve výšce 350 kms periodou oběhu 92 minut a rychlostí okolo 27 720 km/h - společným projekt pěti kosmických agentur: NASA, Ruská kosmická agentura, Japonská kosmická agentura, Kanadská kosmická agentura, Evropská kosmická agentura - 40 montážních letů – většinou raketoplány, dále klasické rakety Proton a Sojuz nákladní lodě Progress - experimenty z oblasti mikrogravitace, biomedicíny a dynamiky kapalin, kvantové fyziky), astronomie, meteorologie atd. - počet členů posádky 6, max 10 - odhadované náklady do roku 2016 (ukončení) asi 100 mld. USD

  16. Vesmírné sondy Voyager 1 - vesmírná sonda pro výzkum vnější části Sluneční soustavy - vypuštěna 5.9.1977 a je stále funkční. - v prosinci 2010 opustila hranice Sluneční soustavy - nejvzdálenější objekt vytvořený člověkem - vzdaluje se rychlostí 1 500 000 km/den Voyager 2 - zkoumala 4 planety - Jupiter, Saturn, Uran, Neptun - stále funkční - 3. nejvzdálenější sonda

  17. Pioneer 10 • Pioneer 10 • - odstartovala 3.3.1972 • zkoumala Jupiter, jeho měsíce a okraj Sluneční soustavy • mise ukončena v roce 1997, poslední signály ze sondy zachyceny • v lednu 2003 • - 2. nejvzdálenější lidský objekt ve vesmíru 6

  18. Vybrané kosmodromy Bajkonur - Kazachstán (dříve SSSR) Rusko - dlouhodobě podepsaný pronájem CapeCanaveral – USA (Florida) Kourou – Francouzská Guyana Xichang – Čína Taiyuan – Čína Šríharikota - Indie 17

  19. Zdroje Použitá literatura: PACNER, Karel. Kolumbové vesmíru 1. díl. Praha: Paseka, 2006, ISBN 8071856517. PACNER, Karel. Kolumbové vesmíru 2. díl. Praha: Paseka, 2007, ISBN 8071857491 Obrázky Obrázky byly vyhledávány pomocí vyhledavače neziskové organizace CreativeCommons, která na internetu vyhledává a označí ty obrázky, fotografie a další zdroje, u kterých dal autor souhlas s jejich bezplatným využitím nebo u kterých již platnost autorských práv vypršela. Iniciativa CreativeCommons v globálním měřítku garantuje, že je dané dílo volně k dispozici: Obrázky: 1)SYDSVENSKAN. cs.wikipedia.org [online]. [cit. 11.11.2011]. Dostupný na WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Gagarin_in_Sweden.jpg 2)TUOMELLA, Mikko. cs.wikipedia.org [online]. [cit. 11.11.2011]. Dostupný na WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Tereshkova_Heureka2.jpg 3)AUTOR NEZNÁMÝ. cs.wikipedia.org [online]. [cit. 11.11.2011]. Dostupný na WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:The_Apollo_11_Prime_Crew_-_GPN-2000-001164.jpgDostupný pod licencí Public Domain 4)ŠEVELA, Pavel. cs.wikipedia.org [online]. [cit. 11.11.2011]. Dostupný na WWW: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Vladim%C3%ADr_Remek,_EP_election_campaign,_Brno.jpg 5)AUTOR NEZNÁMÝ. cs.wikipedia.org [online]. [cit. 11.11.2011]. Dostupný na WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Raketopl%C3%A1n_DiscoveryDostupný pod licencí Public Domain 6) AUTOR NEZNÁMÝ. cs.wikipedia.org [online]. [cit. 11.11.2011]. Dostupný na WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Pioneer_10_images_the_sun.jpgDostupný pod licencí Public Domain

More Related