SLOVNÍ ZÁSOBA

1. SLOVNÍ ZÁSOBA Mgr. Michal Oblouk

2. SLOVNÍ ZÁSOBA • tvoří ji všechna slova, která v jazyce existují • nauka o slovní zásobě = LEXIKOLOGIE • jádro slovní zásoby = slova, která jsou v jazyce stálá, nepostradatelná a běžně se používají v každodenní komunikaci • okraj slovní zásoby = ostatní slova, která pro běžné dorozumívání nepotřebujeme, která se rychleji mění • neustále se rozvíjí, rozšiřuje se, obohacuje o nová slova • slovní zásobu uspořádávají a zaznamenávají SLOVNÍKY • slovní zásoba aktivní – slova, která běžně používáme v ústním i písemném jazykovém projevu • slovní zásoba pasivní – slova, kterým sice rozumíme, ale běžně je nepoužíváme

3. TYPY SLOVNÍKŮ 1) překladové – dvou i vícejazyčné 2) výkladové • jazykové – podávají výklad významu slova (jeho původ, výslovnost, mluvnické poučení, použití slova), např. Slovník spisovné češtiny • encyklopedické – naučné, podávají výklad významu slova a širší poučení 3) speciální – o původu slov (Etymologický slovník), cizích slov, frazeologické, věcné a synonymické, slovníky vlastních jmen

4. ROZVRSTVENÍ SLOVNÍ ZÁSOBY- podle slohového příznaku • slova hovorová– užívaná obvykle v mluvené řeči, např. muzika, klika, moc, štrúdl,… • slova knižní– omezená na jazyk psaný, vyskytují se i ve slavnostních projevech, např. jinoch, žal, záhy, tudíž,… • slova básnická– poetismy, vyskytují se ve starším básnictví, např. vesna, jeseň, lučina,… • slova odborná– termíny, užívají se v různých oborech činnosti, jsou jednoznačné, např. citoslovce, úhlopříčka, kyselina sírová,…

5. ROZVRSTVENÍ SLOVNÍ ZÁSOBY- podle původu • slova domácí– slova českého původu, např. mládě, odřenina, pěšky, zavolat,… • slova zdomácnělá – slova cizího původu, cizí původ zpravidla nepoznáme, např. košile, plech, škola, jablko,… • slova přejatá– slova cizího původu, která jsou: • běžně užívaná, pravopisem se přizpůsobila (auto, rekreace) • méně častá (extrémní, export) • omezená na určitý obor (anoda, neutron) • mezinárodní, užívaná většinou kulturních národů (prezident, motor, televize, sport, robot)

6. PŘEJATÁ SLOVA • do českého jazyka se přejímala slova z různých jazyků už od nejstarších dob a přejímají se dosud • z řečtiny a latiny (biskup, škola, tabule, žák, univerzita, akademie, kříž, mše,…) • z němčiny (šlechta, rytíř, klempíř, plech, špendlík, hrabě, říše, plotna,…) • z francouzštiny(prezident, omeleta, paštika, bufet, žampion, kostým, garáž, volant,…) • z italštiny(tenor, soprán, klarinet, mandolína, špagety, piškot, pizza, trombon,…) • z angličtiny(sport, džem, džus, biftek, pop, rock, displej, internet, trénink, tenis, hokej, fotbal,…) • z ruštiny a polštiny (vzduch, vesmír, tuleň, paluba, kormidlo, úroveň, okres, věda, vzor,…) • z orientálních a exotických jazyků (admirál, algebra, čaj, sója, čokoláda, totem, kánoe, iglú, kajak,…)

7. ROZVRSTVENÍ SLOVNÍ ZÁSOBY ARCHAISMY • slova zastaralá, z užívání byla vytlačena jinými slovy, např. šlojíř (závoj), bradýř (holič),… HISTORISMY • slova, která označují zaniklé historické skutečnosti, např. halapartna, cimbuří, tolar,… NEOLOGISMY • slova, která se objevují nově (při delším užívání ztrácejí příznak novosti), např. dálnice, vrtulník, počítač, vozíčkář, tunelovat, motel,…

8. ROZVRSTVENÍ SLOVNÍ ZÁSOBY DIALEKTISMY • slova nářeční, např. veselka, ogar, zemáky, šufánek, karlátka,… PROFESNÍ SLOVA • mluva povolání, např. fanka, čuba, štěk,… SLANGOVÁ SLOVA • mluva zájmových skupin, např. děják, opáčko, výzo, světla, běhy,… ARGOTICKÁ SLOVA • mluva kriminálních živlů, např. prachy, prkenice, káča, chlupatej,…