180 likes | 736 Views
Národní obrození. Anotace. Materiál tvoří 19 slidů , v nichž je zachyceno období Národního obrození Autor: Mgr. Tomáš Kozák očekávaný výstup: žák se seznámí s jednou nejdůležitějších etap vývoje moderního českého národa použitý materiál. učebnice SPN a Prodos pro 8. ročník, Wikipedia
E N D
Anotace • Materiál tvoří 19 slidů, v nichž je zachyceno období Národního obrození • Autor: Mgr. Tomáš Kozák • očekávaný výstup: žák se seznámí s jednou nejdůležitějších etap vývoje moderního českého národa • použitý materiál. učebnice SPN a Prodos pro 8. ročník, Wikipedia • průběh: za pomoci prezentace provedeme výklad a provádíme zpětnou vazbu pomocí shrnujících otázek • následuje možnost zápisu do sešitu
Počátky národního obrození • NO = snaha o emancipaci národa v českých zemích • začátek už před VFBR • bylo umožněno především díky Tolerančnímu patentu a Patentu o zrušení nevolnictví • národní obrození dělíme do dvou fází: • I. fáze - 1781 – 1815 • II. fáze - 1815 – 1848
I. fáze národního obrození • 1781 – 1815 • období „učeneckého zájmu“ • zprvu bylo pouze několik učenců, kteří se zabývali vývojem a mluvnicí • studium starých literárních památek • sestavování česko-německých slovníků • zájem o kulturu, minulost národa, lidové umění a tradice • učenci jsou vedeni také láskou k vlasti • většina spisů je však napsána německy, protože:
I. fáze národního obrození důvody, proč byly rané spisy obrozenců psány německy: • sami autoři neumí dobře česky • čeština má nedostatek odborných výrazů, protože se využívá pouze jako hovorový jazyk a to pouze na vesnici, v měšťanských rodinách se hovoří více německy • autoři chtějí, aby jejich díla četlo co nejvíce odborníků jak v habsburské monarchii, tak i mimo ni – tito odborníci pochopitelně neumí česky
Představitelé českého národního obrození – I. fáze • Josef Dobrovský • učenec, jazykovědec • Václav Matěj Kramerius • nakladatel, založil nakladatelství Česká expedice, vydával české knihy nebo knihy do češtiny přeložené • vydával první české noviny – C. a K. Pražské poštovské noviny
Josef Dobrovský (17. srpna1753Ďarmoty, nyní Balassagyarmat, Maďarsko – 6. ledna1829Brno) byl kněz, jezuita, český filolog, historik a zakladatel slavistiky v českých zemích. Je považován za vzor kriticky důsledného, racionálního osvícenského vědce. Někdy bývá také považován za představitele tzv. 1. obrozenecké generace. Ačkoli nepsal česky a nevěřil v budoucnost českého jazyka, bývá řazen do české literatury, protože se na záchraně českého jazyka svými filologickými pracemi výrazně podílel. Někdy je mu přezdíváno "modrý abbé". Jako jeden z prvních evropských lingvistů rozpoznal existenci indoevropské jazykové rodiny a příslušnosti slovanských jazyků k ní, a dokumentoval ji pravidelnými podobnostmi.
Václav Matěj Kramerius Václav Matěj Kramerius (9. února1753Klatovy – 22. března1808Praha) byl český spisovatel, nakladatel a novinář. Pokřtěn byl jako Matěj Valentin, jméno Václav přijal později jako vlastenecké. Sám své příjmení psal většinou bratrským pravopisem jako Kraméryus
Václav Thám Jan Šimon Václav Thám (26. října1765Praha – okolo 1816Halič) byl českýbásník, dramatik, překladatel, herec a režisér.
I. fáze národního obrození • velký význam českého divadla • kočovné společnosti – Václav Thám, Karel Ignác Thám • hrají se původní české hry i hry známých autorů přeložené do češtiny • české divadelní hry přispívají k šíření češtiny a budování národní hrdosti a sebevědomí • divadlo hrálo stejnou úlohu, jako dnes hraje televize nebo film, oslovovalo mnohem více lidí než literatura (mnoho lidí neumělo stále číst) • většina knih navíc vychází v němčině
II. fáze národního obrození • 1815 – 1848 • po roce 1815 národní hnutí zesiluje • národní tradice a kultura se šíří i mimo učenecké vrstvy • vznikají vlastenecké spolky, ve kterých se hovoří česky, česky se zde naučil i jeden z nejvýznamnějších obrozenců Josef Jungmann • Jungmann se spolu s Františkem Palackým stal nejvýznamnějším učencem této fáze NO
Josef Jungmann Josef Jungmann, někdy také Josef Jakub Jungmann, (16. července1773Hudlice – 14. listopadu1847Praha) byl českýfilolog, lexikograf, spisovatel a překladatel.
Josef Jungmann • pracoval na povznesení češtiny na úroveň ostatních jazyků • překládal významná díla evropských i antických autorů • obohacoval slovní zásobu pomocí oživování starých slov i vymýšlením slov nových • stál tedy u zrodu moderního jazyka • stál u zrodu Matice české
František Palacký • historik, politik, jazykovědec • autor knihy Dějiny národu českého v Čechách i v Moravě • založení druhého nejstaršího muzea na našem území – Národní muzeum v Praze 1818 • Slezské zemské muzeum v Opavě (1814) • vlastenci zatím neuvažují o založení samostatného státu, jde jim o zrovnoprávnění jazyka českého s německým a o zavedení češtiny jako úředního jazyka • tato snaha pak trvá celou druhou polovinu 19. století
František Palacký (14. června1798Hodslavice – 26. května1876Praha) byl českýhistorik, politik, spisovatel a organizátor veřejného kulturního a vědeckého života v soudobé Praze. Je považován za zakladatele moderního českého dějepisectví, má přezdívku otec národa.
Národní obrození – zápis NO = snaha o emancipaci národa 2 fáze: 1781-1815 a 1815 – 1848 I. fáze = období učeneckého zájmu • zájem o historii, tradice, staré památky, láska k vlasti • J. Dobrovský, V. M. Kramerius, V. Thám • odborná díla v němčině • kočovné divadlo šíří češtinu a budují národní hrdost II. fáze = období rozšiřování češtiny • vznik vlasteneckých spolků • J. Jungmann – Česko-německý slovník (5 dílů), Fr. Palacký – Dějiny národu českého v Čechách i v Moravě • snaha povznést češtinu na evropskou úroveň • obohacování slovní zásoby • zrod moderního jazyka • založení Národního muzea v Praze – 1818, Slezského zemského muzea v Opavě – 1814 • zatím nejde o snahu obrozenců o samostatný český stát, ale o zrovnoprávnění češtiny s němčinou a zavedení češtiny jako úředního jazyka
Národní obrození - shrnutí • Proč říkáme počátkům NO §období učeneckého zájmu“? • Čím se zabývali učenci v počátcích NO? Jakým jazykem svá díla psali a proč? • Proč byly pro šíření češtiny důležité noviny a divadlo? • Které události z českých dějin byly pro obrozence nejzajímavější? • Čím se mohly zabývat vlastenecké spolky? • Jak je možné, že řada českých vlastenců se musela česky učit? • Čím přispěli k NO Jungmann a Palacký? • Oč usilovali čeští vlastenci v první polovině 19. stol.?