220 likes | 633 Views
Max Weber. ( 21. dubna 1864 – 14. června 1920 ). Proslulý německý sociolog, politický ekonom a jeden ze zakladatelů moderní sociologie Narodil v německém Erfurtu Studoval právní a hospodářské dějiny na několika německých vysokých školách
E N D
Max Weber (21. dubna 1864 – 14. června 1920)
Proslulý německý sociolog, politický ekonom a jeden ze zakladatelů moderní sociologie • Narodil v německém Erfurtu • Studoval právní a hospodářské dějiny na několika německých vysokých školách • Působil na univerzitách ve Freiburgu (od r. 1894) a v Heidelbergu (od r. 1897) • Kromě práv navštěvoval přednášky ekonomie, středověkých dějin, teologie a sociologie. Stal se profesorem ekonomie a v roce 1904 přerušil univerzitní činnost. • Přes opakovaná nervová zhroucení dokázal Weber vytvořit díla takového významu, že se stal jedním z předních myslitelů sociálních věd 20. století
Dílo Maxe Webera • Ve všech svých pracích se Weber pokoušel naznačit spojitosti mezi různými typy společenské aktivity a zdůrazňoval, že byrokratizace politické a hospodářské společnosti představuje nejvýznamnější moment v modernizaci západní civilizace • Poukazoval na vzájemné závislosti mezi kulturou a společností
Weberovy studie se zabývaly třemi hlavními oblastmi • sociologie náboženství • politická sociologie • vztahy mezi společenskou a hospodářskou organizací Kromě toho vytvořil celou řadu dalších děl, jež se zabývaly např. metodami sociologického výzkumu.
Seznam děl • 1895 Freiburská nástupní přednáška Der NationalstaatunddieVolkswirtschaftspolitik(Národní stát a národohospodářská politika ) • 1904 – 1905 Die protestantisheEthikund der Geist des Kapitalismus (Protestantská etika a duch kapitalismu) • 1919 WissenschaftalsBeruf (Věda jako povolání ) • 1919 Politik alsBeruf (Politika jako povolání ) • 1922 WirtschaftundGesellschaft (Hospodářství a společnost .) Tato kniha nebyla nikdy dokončena z důvodu úmrtí Maxe Webera.
Weberovy názory na vztahy mezi náboženstvím a hospodářstvím • Systematické studium náboženství v celosvětovém měřítku • Důkladná analýza vlivu křesťanství na vývoj západní civilizace • Podrobná analýza hinduismu, buddhismu, taoismu, judaismu, islám (zde mu v dokončení teorií zabránila předčasná smrt)
Rozborem východních náboženství dospěl Weber k závěru, že představovala nepřekonatelnou překážku pro rozvoj průmyslového kapitalismu • Příčinou nebyla "zaostalost" východních kultur, ale skutečnost, že měly jiná hodnotová měřítka, než jaká postupně převládla v Evropě • Příklad: • Hinduismus, jehož základní hodnotou je uniknout strádání hmotného světa a dosáhnout vyššího stupně duchovní existence, nikoliv ovládání tohoto světa.
Křesťanství - hřích x Boží milost • Křesťanství se vyznačuje jistým napětím, emocionální dynamikou, kterou východní náboženství víceméně postrádají • v křesťanství je obsažen trvalý zápas proti hříchu, jenž může vést až k revoltě proti panujícímu řádu • Oproti tomu východní náboženství předurčují věřícího k pasivnímu postoji vůči vnějšímu světu a existujícím společenským podmínkám
Sociologie Maxe Webera • Max Weber patří mezi největší sociology v dějinách této vědy • Weber byl jedním z prvních sociologů, který se již věnoval čistě sociologii • Dle Webera je cílem sociologie porozumět významu jednání na základě budování formálních modelů (ideálních typů) jednání a jejich srovnávání.
Definice sociologie podle Maxe Webera: • Sociologie má znamenat vědu, která chce sociálnímu jednání porozumět pomocí výkladu, a tím ho kauzálně vysvětlovat v jeho průběhu i v jeho účincích. „Jednání“ má přitom znamenat lidské chování, tehdy a potud, pokud jeden nebo více jednajících spojují toto chování s nějakým subjektivním smyslem. „Sociální“ jednání má však znamenat takové jednání, které se svým smyslem míněným jedním nebo více jednajícími vztahuje k chování jiných a na základě toho se orientuje ve svém průběhu. Max Weber, Základní sociologické pojmy
Cíl sociologického zkoumání dle M. Webera • Dle Webera je úkolem sociologie popis a vysvětlení sociálních jevů • Především porozumění motivům jednání, ne kauzální vysvětlení jako u přírodních jevů • Zároveň ale nechtěl popřít, že by sociologie nebyla v souladu s racionálními postupy
Weber odmítá, že by sociologie mohla: • odhalit univerzální zákony lidského chování srovnatelné se zákony přírodních věd • potvrdit evoluční pokrok ve vývoji lidských společností • poskytnout nějaké hodnocení či morální posouzení stávajícího či budoucího stavu věcí • vymezit nějaké kolektivní pojmy, jako např. „stát“ nebo „rodina“, bez toho, aby je založila na individuálním jednání
Sociologické teorie Maxe Webera • Teorie moci: • mít moc znamená mít možnost přimět někoho, aby něco udělal proti vlastní vůli • Weber zavádí pojem panství, kterým rozumí moc založenou na pocitu závaznosti vůči autoritě. • Rozlišuje tři druhy panství dle typu autority: • Tradiční, odvozující autoritu z tradice a neporušitelnosti poměrů • Charizmatické, založené na osobní autoritě pána a víře v jeho neobyčejné schopnosti • legálně racionální, odvozující autoritu od přijatých neosobních pravidel
Teorie byrokracie: • Weber se zabývá byrokracií jako racionálním způsobem řízení velkých organizací. Konstruuje ji jako ideální typ, který odlišuje od jiných (předchozích) typů správy. • Charakteristickými rysy byrokracie jako ideálního typu jsou: • rozhodování dle obecných a neosobních pravidel • stanovení pevných kompetencí jednotlivých úředníků • hierarchická struktura rozhodování • odborně školený personál, který je vzhledem k organizaci v zaměstnaneckém poměru
Teorie jednání: • Jednání je motivované chování aktérů. Cílem sociologie má být dle Webera pochopit motivace aktérů k jednání. • Weber vytvořil typologii jednání. Rozlišuje tyto ideální typy jednání: • jednání tradiční (motivováno tradicí) • jednání afektivní (motivováno vášní) • hodnotově racionální jednání (na základě etických, estetických či náboženských motivů) • účelově racionální jednání (instrumentálně orientované na cíl)
Racionalizace, kapitalismus a protestantská etika: • Racionalizace je proces, který podřizuje všechny oblasti vztahů mezi lidmi bilancování a administraci. • Zdrojem racionalizace v západních společnostech je dle Webera kulturní změna, kterou přinesla protestantská etika • Protestantismus kladl důraz na individualismus, usilovnou práci, racionální jednání, spoléhání se na sebe
Pojetí stratifikace (rozvrstvení): • Stratifikační hierarchie je určena dle statusu-místa člověka ve společenském žebříčku. • společnost je rozvrstvena (stratifikována) na horní, střední a dolní vrstvu podle mnoha kritérií • objektivní kritéria – příjem, majetek, složitost práce, dosažené vzdělání, bydlení… • subjektivní kritéria – sebezařazení, prestiž • I ve stratifikaci se vyskytuje Marxova třída (jako pojem vrstva), ale akceptuje víc majetkové kritérium. Ve stratifikované společnosti mezi sebou jednotlivá kritéria mají souvislost: větší vzdělání → složitost práce → víc peněz → větší podíl na moci.
Weberův vztah k Marxovi a marxismu • Weber bývá považován za jednoho z hlavních kritiků Marxe a marxismu • Klade důraz na roli kultury, zejména náboženství ve formování jednání lidí • V analýzách sociálních vztahů mají velký význam individuální subjektivní orientace • Weber explicitně kritizoval marxistický názor, že imanentním rysem kapitalismu je jeho vlastní zhroucení. Tvrdil, že plánované hospodářství v socialistické společnosti by racionalizaci spíše podpořilo, než ukončilo.
Citáty Maxe Webera • „Politický boss je politický kapitalistický podnikatel, který na svůj účet a na vlastní nebezpečí opatřuje volební hlasy.“ • „Socialismus je pokus nahradit anarchii trhu a dosáhnout větší rovnosti pomocí společenského plánování. Toto by však vedlo k nesmírnému nárůstu byrokracie moci, jehož následkem by byla nesvoboda a ekonomická stagnace.“ • „Učené ženy jsou v domácnosti stejně zlá pohroma jako ženy hysterické. Učená, citlivá, galantní dáma znající bonton, a dále pobožnůstkářka, to jsou čtyři hlavní rány, kterými Mojžíš zapomněl trestat Egypťany. Každá o sobě stačí udělat z nejrozumnějšího muže blázna, a z nejšťastnějšího pak nejnešťastnějšího tvora na světě.“
Děkujeme za pozornost • Seznam použité literatury: • Loužek Marek - Max Weber - život a dílo Weberovské interpretace • Filozofický slovník - Praha, Nakladatelství Svoboda 1981 • Giddens, Anthony - Sociologie • Internet