1 / 32

Proměny pluralismu – usa , vb

Proměny pluralismu – usa , vb. 2.4.2013 pol407 zájmové skupiny a sociální hnutí. Charakter politických systémů. PŘÍSTUP A CHARAKTER PŘÍSTUPOVÝCH BODŮ (MÍRA FRAGMENTACE SYSTÉMU) POLITICKÁ KULTURA CHARAKTER SKUPIN (SYSTÉM ZÁJMOVÝCH SKUPIN) – nízká míra „ encompassing nature “.

ayla
Download Presentation

Proměny pluralismu – usa , vb

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript

  1. Proměny pluralismu – usa, vb 2.4.2013 pol407 zájmové skupiny a sociální hnutí

  2. Charakter politických systémů • PŘÍSTUP A CHARAKTER PŘÍSTUPOVÝCH BODŮ (MÍRA FRAGMENTACE SYSTÉMU) • POLITICKÁ KULTURA • CHARAKTER SKUPIN (SYSTÉM ZÁJMOVÝCH SKUPIN) – nízká míra „encompassingnature“

  3. USA – základní charakteristiky • 51 systémů zájmových skupin • Checks and balances (vzájemná konkurence) • Zájmy x zájmové skupiny • Lobbování • Právní strategie (silná soudní moc) • Individualismus • Pragmatismus

  4. USA – základní charakteristiky • Horizontální i vertikální kanály • Slabé strany – silné skupiny (na státní úrovni variabilní – SV x J) • Absence trvalých koalic mezi stranami a skupinami • Pluralita zájmů – minimum a priori vyloučených skupin / zájmů • ¾ organizovaní, průměr 2 členství, 4 finanční podpora ZS V USA VZNIKALY VE VLNÁCH

  5. ZS v USA - historie • Lobbování už v rámci kolonií x individuální zájmy • „Svobodné podnikání“ (free enterprise) ve stranické i skupinové politice • Rozvoj skupin souvisí s vzrůstající rolí státu, regulací a deregulací • Po občanské válce – rozvoj národní ekonomiky (zemědělství a odbory) • 19. a zač. 20. st. – tradiční zájmy (železnice, těžaři, zemědělci) • Státní úroveň – často monopol určitého zájmu

  6. FÁZE VÝVOJE - Před newdeal • 1890-1917 – Progressive Era – široké ekonomické organizace • Zač. 20 st. - vznikají nové skupiny (rozvoj střední třídy) – protective i promotional (soukromé i občanské) • Groupsfor: specifická témata (ochrana přírody, boj proti chudobě, podpora míru – minimum zaměřených na občanská práva) • Voteseekingstrany x policyseekingZS (agenda setting) • Skupiny začínají dominovat financování volebních kampaní

  7. FÁZE VÝVOJE - do 80. let 20. st. • VNITŘNÍ REFORMA STRAN (DEMOKRATIZACE) • ROZVOJ POČTU I AKTIVITY ZÁJMOVÝCH SKUPIN • UMBRELLAORGANIZATIONS • 1960-1980 POČETNÍ NÁRŮST – specializované a občanské zájmové skupiny • Asi 80 % ekonomického či profesního charakteru, 20 % občanské skupiny (SH) • THEADVOCACYEXPLOSION

  8. TheADVOCACYEXPLOSION(Jeffrey M. Berry) • Začátek v 60. letech – boj Afroameričanů za občanská práva • Anti-Vietnam Warmovement • Lobbování bez ekonomického podtextu • Rozvoj LIBERÁLNÍCH OBČANSKÝCH (vláda není schopna zajistit sama veřejné dobro) • 70. léta – KONZERVATIVNÍ PROTIÚTOK (role církví) • Pro-life, křesťanská pravice, v poslední dekádě odpůrci SSM • 70.-80. léta – BUSINESS bojuje o ztracené pozice

  9. WALKER – SKUPINY DLE VZNIKU

  10. TŘETÍ FÁZE VÝVOJE • POLITICKÉ STRANY JAKO ZÁJMOVÉ SKUPINY (FUNDRAISING, SOFT MONEY, POLICY TÉMATA) • LEGISLATIVNÍ ÚPRAVY FINANCOVÁNÍ STRAN • REGULACE LOBBOVÁNÍ • ADVOCATESWITHOUTMEMBERS (malé profesionalizované advokační organizace spoléhající na fundraising)

  11. Walker et al. 2011: konstantní podíl nečlenských skupin

  12. Lobby, lobbing, lobbování, lobování… 1640 – chodby Dolní sněmovny 1545 - lobia,laubia Hotel Willard Ulysses S. Grant (1869 – 1877)

  13. Lobbování x úplatkářství v teorii Společné znaky CÍL: ovlivnit administrativní a politické rozhodnutí PROSTŘEDEK: poskytnout rozhodovateli zdroje Rozdíly TYP ZDROJŮ: L – informace, know-how, expertíza K – peníze, služby, dary, vliv VÝSLEDEK: L – lepší podklady pro rozhodnutí K – osobní zisk rozhodovatele a rozhodnutí vyhovující partikulárnímu, ne obecnému zájmu V PRAXI USA – vzájemná výměna výhod X Uznání pozitivní role lobbování – snaha o regulaci

  14. Regulace lobbingu v usa • první pokusy 1876 • 1890 Massachusetts • 1935 první regulace v Kongresu • 1946 FederalRegulationofLobbyingAct • 1995 - The Lobbying and Disclosure Act • lobbistický kontakt = slovní či písemný kontakt (včetně elektronické komunikace) vedený lobbistou ve prospěch klienta či zaměstnavatele s osobou moci veřejné za účelem ovlivnění zákonů, nařízení, regulací, programů, půjček, grantů a personální politiky podléhající Senátu • lobbista – více než 20 % práce pro klienta/3 měsíce • ex post registrace (do 45 dní) • http://www.senate.gov/legislative/Public_Disclosure/LDA_reports.htm

  15. Regulace lobbingu v usa • řada korupčních skandálů spojených s lobbisty • K Street Project (Tom DeLay) • Jack Abramoff http://www.youtube.com/watch?v=CHiicN0Kg10 • 2007 – novelizace LDA • PAC - politicalactioncommittee • odhady mezi 11 000 a 20 0000 profesionálních lobbistů ve Washingtonu

  16. ODHADY POČTU LOBBISTŮ Friedrich, Silke. 2010. Measuring Interest Group Activity. CESifo DICE Report

  17. PŘIZNANÉ VÝDAJE NA LOBBINGFriedrich, Silke. 2010. Measuring Interest Group Activity. CESifo DICE Report

  18. PRÁVNÍ AKCE • Původně vnímáno jako strategie vyloučených skupin • Litigants (strany ve sporu) – SupremeCourt • Amicuscuriae – „přítel soudu“ • Lobbování za soudce Nejvyššího soudu

  19. FINANCOVÁNÍ POLITICKÝCH STRAN • JEDNA ZE „SLUŽEB“ ZS (INFORMACE, MOBILIZACE, PODPORA) • POLITICALACTIONCOMMITTEE – PAC • 527 COMMITTEE • SOFT MONEY X HARD MONEY • Počátek 19. st. – kupování hlasů • 1867 – první legislativní regulace financování kampaní • 1907 TillmanAct • 40. léta – stropy v prezidentských kampaních • 1971- veřejné financování prezidentských kampaní (ne primárek), zřízení Federální volební komise, 1973- povoleno zakládání PACs. • 2002- McCain-Feingoldůvzákon (BipartisanCampaignAct), odvádí soft money z politiky, zvyšuje limit u hard money, odbory a korporace se nesmí podílet na reklamě kandidátů (60 dní před všeobecnými volbami, 30 dní před primárkami).

  20. NÁRŮST POČTU PAC

  21. VÝVOJ PŘÍSPĚVKŮ PAC

  22. Základní přehled zs v usa • Před 1970: studium podnikatelských org., odborů a zemědělství • Business – jednotlivé korporace i skupiny (U.S. ChamberofCommerce) • Odbory – nárůst vlivu 30. léta, max. 35%, dnes cca 15% • Profesní organizace – AmericanMedicalAssociation, American Bar Association • Mezivládní organizace – vlivné ve vybraných oblastech (sociální politika), např. TheNationalGovernors’ Association • Občanské skupiny – nárůst od 70.let, původně občanská práva a ŽP, dnes diverzifikované, NRA

  23. Hlavní témata občanských skupin Akce – reakce • Abortion • AffirmativeAction • Campaign / PoliticalReform • Drugs • Education • Environment • Euthanasia (Right-to-Die) • Gay Rights • GunControl • Health Care • Immigration • Labor • Military / Veterans • SocialSecurity • Taxes / Taxation • Women's' Issues • WorldTrade

  24. proti-mobilizace • Pro-life (x feminismus) • Např. KŘESŤANSKÁ PRAVICE: (tradiční model rodiny, náboženské hodnoty) – Moral Majority (Jerry Falwell), Christian Coalition (Pat Robertson), proti genderové rovnosti: EagleForum, Stop-ERA • Tea Party – nový populismus (fiskální odpovědnost, ústavní omezení vlády, volný trh) x velká vláda a velké korporace • Volby 2010 – 138 kandidátů (R) s významnou podporou Tea Party

  25. The Occupy movement • Occupy Wall Street • We are the 99 % “Who are we? Well, who are you? If you’re reading this, there’s a 99 percent chance that you’re one of us. ... They say you have no one to blame but yourself. They say it’s all your fault.” “They are the 1 percent. They are the banks, the mortgage industry, the insurance industry. They are the important ones. They need help and get bailed out and are praised as job creators. We need help and get nothing and are called entitled. We live in a society made for them, not for us. It’s their world, not ours. If we’re lucky, they’ll let us work in it so long as we don’t question the extent of their charity.”

  26. The Occupy movement • OWS – militant, horizontal, egalitarian, and creative style of protest • claim of broad representation • initial lack of specific demands • no formal organizational structure • Ernesto Laclau: “empty signifier” – anyone can join, all social groups included • Wall Street as the enemy in the era of neoliberalism • “United we are too big to fail.”

  27. Velká Británie po Druhé světové válce(PŘEDNÁŠKA DOC. CÍSAŘE Z 2012) Čtyři fáze: • 1945-1960: blízký vztah mezi státem, odbory a zaměstnavateli • 1960-1979: fáze korporatismu plus mobilizace „nových sociálních hnutí“ • 1979-1997: nástup neoliberalismu, výrazné oslabení odborů, pokračující mobilizace NSH • Po roce 1997: „třetí cesta“, vliv odborů neposiluje, evropeizace NSH

  28. 1945-1960: sociální stát • Budování sociálního státu, smíšená ekonomika, keynesiánský management, výrazná role odborů (dominují poválečnou Labour Party, akceptováni i konzervativci) • Vzájemně výhodná spolupráce mezi vládou a odbory (dobrovolné omezení růstu mezd, sociální smír…) • Vnitřní nejednota na straně zaměstnavatelů, integrováni do politického rozhodování především skrze ministerstva, která agregovala jejich zájmy • V některých oblastech rozvoj politických sítí kolem jednotlivých ministerstev (zemědělci, lékaři atd.) – různá míra integrace

  29. Ideologické zdroje poválečné akceptace zájmových skupin („kolektivistický konsensus“) • Liberální pluralismus (pluralita zájmů, vyvažování státní moci) • Reformistický labourismus (parlamentní prosazování zájmů znevýhodněných skupin, demokratická cesta k realizaci sociálně spravedlivější společnosti) • Konzervatizmus „jednoho národa“ (od 40. let dominantní verze tradicionalistického umírněného konzervatizmu, akceptace zasahování státu do ekonomiky, proti ekonomickému libertarianismu, akceptace odborových zájmů)

  30. 1960-1979: korporatismus a NSH • Ekonomické problémy britské ekonomiky, růst státního zasahování do ekonomiky • Posun ke korporatismu (institucionalizace vyjednávání mezi vládou, zaměstnavateli a odbory - tripartita) • Neschopnost vrcholných střechových organizací (ConfederationofBritishIndustry, Trade Union Congress) zajistit podporu vyjednaným dohodám mezi svými členy, tripartitní systém nebyl sociálními partnery akceptován • Mobilizace nových sociálních hnutí (druhá vlna feminismu, gay a lesbické, protijaderné, environmentalismus…)

  31. 1979-1997: neoliberalismus Nástup Nové pravice v UK: 1. Kritika korporatismu (obcházení parlamentu, diskriminace zájmů nezastoupených v tripartitě, nadměrná moc odborů) 2. Omezení moci odborů sadou legislativních opatření 3. Obecně: volný trh v ekonomice, tradicionalismus v kultuře

  32. 1979-1997 (II) Pokračující působení NSH – konstituce občanských skupin 1. Institucionalizace, profesionalizace a „mainstreaming“ (např. Greenpeace, FriendsoftheEarth), „evropské strategie“ (80. léta: uzavřená domácí POS) 2. Mobilizace nových radikálních skupin (EarthFirst!, EarthLiberation Front) Po roce 1997 Po nástupu New Labour: omezení vlivu odborů na fungování strany, žádný návrat ke korporatismu Další trendy: omezená evropeizace NSH plus události GJM (např. Evropské sociální fórum, Londýn, 2004)

More Related