1 / 16

Čínská astronomie

Čínská astronomie. Mgr. Václav Laifr. Úvod. Čína už ve 2. tisíciletí př. n. l. vůdčím duchem Dálného východu, nejen v kulturní oblasti, literatuře, filozofii a umění, ale i v oblasti technické a tedy i v astronomii Počátky:

ban
Download Presentation

Čínská astronomie

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript


  1. Čínská astronomie Mgr. Václav Laifr

  2. Úvod • Čína už ve 2. tisíciletí př. n. l. vůdčím duchem Dálného východu, nejen v kulturní oblasti, literatuře, filozofii a umění, ale i v oblasti technické a tedy i v astronomii • Počátky: • záznamy nebeských jevů, rozdělení oblohy na souhvězdí, zájem o nebeské dění – 1. pol. 2. tis. př. n. l. – záznamy na krunýřích a kostech jia guwen, dříve snad jen Babylon • H. Maspero – počátky až od prvních výpočtů v 6. – 5. stol. př. n. l. • Záznamy v historických textech • Shangshu (Shujing) – Kniha dokumentů – 5. stol. př. n. l. • legenda o Xi a He • dynastické kroniky, Hanshu a Hou Hanshu a pozdější • Zápisky historika (Shiji) od Sima Qiana – 1. stol. př. n. l. • spisy Jezuitů – od 17. stol.

  3. Tématické rozdělení přednášky • postavení astronoma ve staré Číně • kosmologické teorie • specifické rysy čín. astronomie • rozdělení oblohy • čínská souhvězdí • objevy a pozorování • tradiční kosmologie a nebeské legendy • zachované astronomické památky • Peking, Nanking, Dengfeng

  4. Postavení astronoma • pěstování astronomie – výhradně dvorské prostředí (na rozdíl od např. Řecka) • Matteo Ricci: „Zabývat se matematikou, astronomií a kalendářem je povoleno jen se souhlasem císaře.“ • Astronomický úřad qu nebo jian - být jeho hlavou znamenalo mít vysokou státní funkci • astronomie spíše v rukou ortodoxních konfuciánců (na rozdíl od např. alchymie – taoisti) • astronomie zřídka kdy předmětem u státních zkoušek – dynastie Tang, Song, např. éra Huangyu (1049-1053)

  5. Kosmologické teorie • Gai tian („přiklopená nebesa“) • nejstarší • nebe jako polokulový dóm, země čtvercová nebo jako polokulatá nádoba usazená dnem vzhůru • Hun tian („nebeská sféra“) • Luoxia Hong – 2. stol. př. n. l. • sféra je úplná, země je kulatá, plave v moři nebo je nadnášena „dechem“ / „energií“ qi • vesmír = vajíčko, země = žloutek • Xuan Ye („temná noc“, nekonečný prázdný vesmír) • Qi Meng – 2. – 1. stol. př. n. l. • tělesa setrvávají v klidu nebo se komplikovaně pohybují, nadnášena „dechem“ / „energií“ qi

  6. Specifické rysy čínské astronomie • polární a ekvatoreální charakter (na rozdíl od Egypta a Řecka) • Řecko a Egypt – východy a západy hvězd před/po Slunci nebo současně se Sluncem – ekliptika a zvířetník • Čína – klíčování podle cirkumpolárních hvězd ve 28 lunárních dómech xiu, protínajících rovník • stejný systém – Írán, Indie i Mezopotámie (Babylón), původ nejspíš v Babylóně • systém 28 xiu – znám už za dynastie Shang (17. – 11. stol. př. n. l.), poslední změny zhruba 4. stol. př. n. l. • ekvatoreální souřadnicový systém – úhel od pólu, úhlová vzdálenost od hranice dómu xiu • větší úloha algebry než geometrie • po příchodu Jezuitů v 16. stol. oslabuje vliv systému xiu

  7. Uspořádání čínské oblohy 1 • 3 oblasti (území) yuan, ohraničené „zdmi“ • cirkumpolární Purpurová zakázaná oblast • SV - Nejvyšší palác (naše Panna, Vl. Bereniky, Lev) – názvy hvězd a souhvězdí z prostředí dvora • JV - Nebeský trh (náš Herkules, Hadonoš, Orel) – nomenklatura-osoby se vztahem k císaři, údělná knížata, apod. • 4 obrazce (symboly) xiang + 1 cirkumpolární oblast • V – Modrý drak • J – Rumělkový pták • Z – Bílý tygr • S – Černá želva • všechny 4 se skládaly každý ze 7 souhvězdí xiu • 28 souhvězdí xiu (-> lunární dómy) • včetně 28 xiu je čínských souhvězdí přes 290

  8. 4 obrazce a 28 lunárních dómů xiu

  9. 4 obrazce a souhvězdí xiu

  10. Uspořádání čínské oblohy 2 • 28 souhvězdí xiu (->lunární dómy) • Roh, Krk, Kořen, Pokoj, Srdce, Oháňka, Vějačka, Naběračka, Buvol, Děvče, Prázdnota, Hřeben střechy, Dům, Zeď, Nohy, Past, Žaludek, Vlasatá hlava, Síťka, Tlama želvy, Božská postava, Studna, Démon, Vrba, Sedm hvězd, Napnutá síť, Křídla, Dno vozu • Ostatní souhvězdí • pól – sídlo císaře (citát z Konfucia), souhv. Severní pól – hvězdy Korunní princ, Císařovna, Císařská konkubína • cirkumpolární souhvězdí • osoby blízké císaři - Tři nejvyšší hodnostáři, Sedm vévodů • technika nebo zvířata – Severní naběračka, Zmije • ostatní souhvězdí – byrokracie, zemědělská aj. technika, zvířata, lidé zřídka, chybí vodní živel

  11. Otáčivá mapa oblohy s čín. souhvězdími

  12. Objevy a pozorování 1 • zhang – perioda 19 tropických let (odpovídá skoro přesně 235 lunacím), 76letý cyklus bu (4 zhang=přesně 27759 dnů) • důležité pro kalendář – 60-denní/-letý cyklus, nebeské kmeny a pozemské větve • zatmění Slunce – nejstarší záznamy už ve 2. tisíciletí př. n. l. • pravidelné záznamy (kvůli přesnému počátku lunací) od 8.st.BC • 2.-3. stol. n. l. – předpovědi prvních kontaktů, míry částečnosti • v dyn. kronikách některá zatmění vynechána • supernovy – nejstarší záznam na kosti ve 14. stol. př. n. l. • 1054 n. l. supernova v dnešní Krabí mlhovině – jen Čína a Jap. • komety – 13. st. Ma Duanlin – spis se záznamy pozorování jasných komet, Halleyova k. zaznamenána v r. 497 a 240 př. n. l. • meteorické deště – do dynastie Song (10-12.st.) zazn. 149 • hvězdné katalogy a mapy – od 3. stol. n. l. Shi Shen a Gan De

  13. Objevy a pozorování 2 • zachycení hvězd jižní oblohy – r. 724 výprava k Sumatře (Seng Yihang a Nan Gongyue) • měření slunečního stínu (8. stol. Seng Yihang, 13. stol. Guo Shoujing) • sluneční skvrny

  14. Tradiční kosmologie • Yin a yang • Slunce – yang, Měsíc – yin, hvězdy – yang, planety – yin • Pět prvků (wu xing) • dřevo (V), oheň (J), kov (Z), voda (S), země (střed) • planety podle pěti prvků: • Merkur Shuixing – Planeta vody • Venuše Jinxing – Planeta kovu • Mars Huoxing – Planeta ohně • Jupiter Muxing – Planeta dřeva • Saturn Tuxing – Planeta půdy

  15. Nebeské legendy • tradiční mytologie na čín. obloze jen málo • čínský zvířetník (myš, buvol, tygr, zajíc, drak, had, kůň, ovce, opice, kohout, pes, vepř) na čín. obloze není • Pasáček (niu lang,náš Altair) a Přadlena (zhi nü, naše Vega) • 2 verze – se zanedbáváním povinností a se schovanými šaty • Deset sluncí ->střelec Yi -> Královna matka Západu -> lék nesmrtelnosti -> bohyně Chang’e na Měsíci • Měsíc – kromě Chang’e– zajíc roztloukající lék nesmrtelnosti, skořicovník, ještěrka a nefritový palác • Hašteřiví bratři (náš Antares a některá z hvězd Orionu)

  16. Hlavní dochované astronomické památky • Peking • Nanking • Dengfeng

More Related