Čínská astronomie

1. Čínská astronomie Mgr. Václav Laifr

2. Úvod • Čína už ve 2. tisíciletí př. n. l. vůdčím duchem Dálného východu, nejen v kulturní oblasti, literatuře, filozofii a umění, ale i v oblasti technické a tedy i v astronomii • Počátky: • záznamy nebeských jevů, rozdělení oblohy na souhvězdí, zájem o nebeské dění – 1. pol. 2. tis. př. n. l. – záznamy na krunýřích a kostech jia guwen, dříve snad jen Babylon • H. Maspero – počátky až od prvních výpočtů v 6. – 5. stol. př. n. l. • Záznamy v historických textech • Shangshu (Shujing) – Kniha dokumentů – 5. stol. př. n. l. • legenda o Xi a He • dynastické kroniky, Hanshu a Hou Hanshu a pozdější • Zápisky historika (Shiji) od Sima Qiana – 1. stol. př. n. l. • spisy Jezuitů – od 17. stol.

3. Tématické rozdělení přednášky • postavení astronoma ve staré Číně • kosmologické teorie • specifické rysy čín. astronomie • rozdělení oblohy • čínská souhvězdí • objevy a pozorování • tradiční kosmologie a nebeské legendy • zachované astronomické památky • Peking, Nanking, Dengfeng

4. Postavení astronoma • pěstování astronomie – výhradně dvorské prostředí (na rozdíl od např. Řecka) • Matteo Ricci: „Zabývat se matematikou, astronomií a kalendářem je povoleno jen se souhlasem císaře.“ • Astronomický úřad qu nebo jian - být jeho hlavou znamenalo mít vysokou státní funkci • astronomie spíše v rukou ortodoxních konfuciánců (na rozdíl od např. alchymie – taoisti) • astronomie zřídka kdy předmětem u státních zkoušek – dynastie Tang, Song, např. éra Huangyu (1049-1053)

5. Kosmologické teorie • Gai tian („přiklopená nebesa“) • nejstarší • nebe jako polokulový dóm, země čtvercová nebo jako polokulatá nádoba usazená dnem vzhůru • Hun tian („nebeská sféra“) • Luoxia Hong – 2. stol. př. n. l. • sféra je úplná, země je kulatá, plave v moři nebo je nadnášena „dechem“ / „energií“ qi • vesmír = vajíčko, země = žloutek • Xuan Ye („temná noc“, nekonečný prázdný vesmír) • Qi Meng – 2. – 1. stol. př. n. l. • tělesa setrvávají v klidu nebo se komplikovaně pohybují, nadnášena „dechem“ / „energií“ qi

6. Specifické rysy čínské astronomie • polární a ekvatoreální charakter (na rozdíl od Egypta a Řecka) • Řecko a Egypt – východy a západy hvězd před/po Slunci nebo současně se Sluncem – ekliptika a zvířetník • Čína – klíčování podle cirkumpolárních hvězd ve 28 lunárních dómech xiu, protínajících rovník • stejný systém – Írán, Indie i Mezopotámie (Babylón), původ nejspíš v Babylóně • systém 28 xiu – znám už za dynastie Shang (17. – 11. stol. př. n. l.), poslední změny zhruba 4. stol. př. n. l. • ekvatoreální souřadnicový systém – úhel od pólu, úhlová vzdálenost od hranice dómu xiu • větší úloha algebry než geometrie • po příchodu Jezuitů v 16. stol. oslabuje vliv systému xiu

7. Uspořádání čínské oblohy 1 • 3 oblasti (území) yuan, ohraničené „zdmi“ • cirkumpolární Purpurová zakázaná oblast • SV - Nejvyšší palác (naše Panna, Vl. Bereniky, Lev) – názvy hvězd a souhvězdí z prostředí dvora • JV - Nebeský trh (náš Herkules, Hadonoš, Orel) – nomenklatura-osoby se vztahem k císaři, údělná knížata, apod. • 4 obrazce (symboly) xiang + 1 cirkumpolární oblast • V – Modrý drak • J – Rumělkový pták • Z – Bílý tygr • S – Černá želva • všechny 4 se skládaly každý ze 7 souhvězdí xiu • 28 souhvězdí xiu (-> lunární dómy) • včetně 28 xiu je čínských souhvězdí přes 290

8. 4 obrazce a 28 lunárních dómů xiu

9. 4 obrazce a souhvězdí xiu

10. Uspořádání čínské oblohy 2 • 28 souhvězdí xiu (->lunární dómy) • Roh, Krk, Kořen, Pokoj, Srdce, Oháňka, Vějačka, Naběračka, Buvol, Děvče, Prázdnota, Hřeben střechy, Dům, Zeď, Nohy, Past, Žaludek, Vlasatá hlava, Síťka, Tlama želvy, Božská postava, Studna, Démon, Vrba, Sedm hvězd, Napnutá síť, Křídla, Dno vozu • Ostatní souhvězdí • pól – sídlo císaře (citát z Konfucia), souhv. Severní pól – hvězdy Korunní princ, Císařovna, Císařská konkubína • cirkumpolární souhvězdí • osoby blízké císaři - Tři nejvyšší hodnostáři, Sedm vévodů • technika nebo zvířata – Severní naběračka, Zmije • ostatní souhvězdí – byrokracie, zemědělská aj. technika, zvířata, lidé zřídka, chybí vodní živel

11. Otáčivá mapa oblohy s čín. souhvězdími

12. Objevy a pozorování 1 • zhang – perioda 19 tropických let (odpovídá skoro přesně 235 lunacím), 76letý cyklus bu (4 zhang=přesně 27759 dnů) • důležité pro kalendář – 60-denní/-letý cyklus, nebeské kmeny a pozemské větve • zatmění Slunce – nejstarší záznamy už ve 2. tisíciletí př. n. l. • pravidelné záznamy (kvůli přesnému počátku lunací) od 8.st.BC • 2.-3. stol. n. l. – předpovědi prvních kontaktů, míry částečnosti • v dyn. kronikách některá zatmění vynechána • supernovy – nejstarší záznam na kosti ve 14. stol. př. n. l. • 1054 n. l. supernova v dnešní Krabí mlhovině – jen Čína a Jap. • komety – 13. st. Ma Duanlin – spis se záznamy pozorování jasných komet, Halleyova k. zaznamenána v r. 497 a 240 př. n. l. • meteorické deště – do dynastie Song (10-12.st.) zazn. 149 • hvězdné katalogy a mapy – od 3. stol. n. l. Shi Shen a Gan De

13. Objevy a pozorování 2 • zachycení hvězd jižní oblohy – r. 724 výprava k Sumatře (Seng Yihang a Nan Gongyue) • měření slunečního stínu (8. stol. Seng Yihang, 13. stol. Guo Shoujing) • sluneční skvrny

14. Tradiční kosmologie • Yin a yang • Slunce – yang, Měsíc – yin, hvězdy – yang, planety – yin • Pět prvků (wu xing) • dřevo (V), oheň (J), kov (Z), voda (S), země (střed) • planety podle pěti prvků: • Merkur Shuixing – Planeta vody • Venuše Jinxing – Planeta kovu • Mars Huoxing – Planeta ohně • Jupiter Muxing – Planeta dřeva • Saturn Tuxing – Planeta půdy

15. Nebeské legendy • tradiční mytologie na čín. obloze jen málo • čínský zvířetník (myš, buvol, tygr, zajíc, drak, had, kůň, ovce, opice, kohout, pes, vepř) na čín. obloze není • Pasáček (niu lang,náš Altair) a Přadlena (zhi nü, naše Vega) • 2 verze – se zanedbáváním povinností a se schovanými šaty • Deset sluncí ->střelec Yi -> Královna matka Západu -> lék nesmrtelnosti -> bohyně Chang’e na Měsíci • Měsíc – kromě Chang’e– zajíc roztloukající lék nesmrtelnosti, skořicovník, ještěrka a nefritový palác • Hašteřiví bratři (náš Antares a některá z hvězd Orionu)

16. Hlavní dochované astronomické památky • Peking • Nanking • Dengfeng