JEAN PIAGET

1. JEAN PIAGET Prezentace na předmět Ontogenetická psychologie Alice Kulišová

2. Život Jeana Piageta(1896-1980) • švýcarský psycholog, filosof a přírodovědec • od útlého věku se věnoval přírodo- vědě (albínský vrabec, měkkýši) • studoval přírodní vědy na univerzitě v Neuchâtelu • učil na francouzské chlapecké škole vedené Alfrédem Binetem (rozhodl se zkoumat vývoj inteligence) • v pětadvaceti letech se Piaget vrátil do Švýcarska, kde se stal ředitelem Rousseauova institutu v Ženevě

3. • 1923 se oženil, měl tři děti, které odmalička pečlivě sledoval • 1929-1975 profesor psychologie na Univerzitě v Ženevě • 1956 se stal ředitelem nově založeného Střediska pro genetickou epistemologii • obdržel čestné tituly z několika velkých univerzit a získal cenu Americké psychologické asociace za významný příspěvek psychologii • dnes bývá v psychologické literatuře citován častěji než kdokoli jiný kromě Sigmunda Freuda

4. Teorie vývojových procesů • Dítě po narození nežije ve světě objektivní reality, ale ve světě pomíjivých obrazů. Postupně si dítě vytváří schéma trvalého předmětu. • Dítě provádí operaci, která má vliv na předměty nebo je uspořádává. Pomocí opakovaných operací je dítě schopné rozlišit a začlenit základní prvky svých činů a jejich výsledky → tzv. proces zrcadlové abstrakce (reflecting abstraction). • Ve stejné době je dítě schopné identifikovat vlastnosti objektů podle toho, jaké účinky na ně mají různé akce → tzv. proces empirické abstrakce (empirical abstraction).

5. Opakováním tohoto procesu na široké škále objektů a akcí dítě vytváří novou úroveň poznání a porozumění → tzv. proces vytváření nového kognitivního stádia (cognitive stage). • Tento dvojitý proces umožňuje dítěti vytvářet nové způsoby zacházení s předměty a nové poznání těchto předmětů. • Jakmile dítě vytvořilo tyto nové druhy poznání, začne je používat k vytváření stále složitějších objektů a k provádění stále složitějších úkonů.

6. Stádia kognitivního vývoje • Senzomotorické období (narození až 18 - 24 měsíců) - důležitými procesy jsou: motorická aktivita, vnímání a experimentování 1.1 první reflexy - objevují se první reflexy - míníme reflexy, které neodumírají ani nezůstávají neměnné, ale rozvíjí se učením 1.2 první zvyky - u těchto elementárních zvyků nejsou dosud rozlišeny prostředky a cíle

7. 1.3 stádium přechodu - koordinace mezi viděním a uchopováním - začíná rozlišovat cíl od prostředků 1.4 praktická inteligence - dítě si napřed vybírá cíl, a to nezávisle na prostředcích → koordinace prostředků a cílů 1.5 hledání nových prostředků - na základě diferenciace známých schémat, dítě samo vymýšlí nové postupy 1.6 přechod k dalšímu období - dítě je schopné najít nové prostředky nejen vnějším tápáním, ale i zvnitřnělými kombinacemi, které vyúsťují v porozumění (vhled)

8. Předoperačníobdobí (18 - 24 měsíců až 7,8 let) - důležitými procesy jsou: řeč, tvoření představ a jednodušší myšlení - učí se, že slovo je symbol oddělitelný od toho, co zastupuje - chápe sice některé vztahy a problémy, ale řeší je v přílišné závislosti na tom, co právě vnímá • Období konkrétních operací (7,8 - 11,12 let) - důležitými procesy jsou: logické myšlení a operování s abstraktními pojmy - dítě dovede provádět operace jako např. počítání, chápe vztahy a přemýšlí o nich - uvědomuje si příčiny různých událostí ve svém okolí - dokáže třídit objekty podle několika charakteristik

9. Období formálních operací (11,12 - 15 let) - důležitými procesy jsou: abstraktní, formálně logické operace - dítě je schopné přemýšlet o abstraktních vztazích, dále nejen o konkrétním světě, ale i o možnostech, pravděpodobnostech, budoucnosti, spravedlnosti a hodnotách - období velikých ideálů či počátek jednoduchých adaptací k realitě, dítě srovnává své ideály s realitou - konflikty v interpersonálním životě, s rodiči, okolím • Závěr Duševní vývoj dítěte považuje Piaget za sled čtyř uvedených období, z nichž každé nejprve rekonstruuje předchozí období na nové úrovni a potom ji stále více překračuje.

10. Faktory duševního vývoje • Zrání - myšleno zvláště zrání komplexu nervové soustavy a endokrinních systémů - určitý počet jednání je od počátku více či méně závislý na funkci určitých ústrojí - zrání probíhá po celou dobu duševního růstu • Učení - při fyzikálních zkušenostech zachází dítě s předměty, aby z nich vyabstrahovalo jejich vlastnosti - při logicko-matematické zkušenosti zjišťuje výsledek koordinace činností

11. Sociální interakce a přenos - tento faktor je nezbytný, ale sám o sobě nestačí → je nutná aktivní asimilace dítěte • Ekvilibrace (rovnováha) - kombinace uvedených faktorů vylučuje, aby se jedinec vyvíjel podle apriorního plánu jen vrozenými mechanismy a zráním - vývoj dítěte je vlastně postupná výstavba, ve které se každá nová vlastnost může objevit jen v souvislosti s předchozí

12. Pedagogické názory • Vzdělání se má soustředit spíše na rozvíjení obecných schémat než se věnovat výuce specifických dovedností. • Vzdělávání dětí se má soustředit spíše na procesy než na obsahy. • Vyučovací metody je třeba volit tak, aby se otevíral prostor pro aktivitu dětí. • Tvorba kurikula by měla brát v úvahu kognitivní vývojová stádia a jejich posloupnost. Učení pojmům je vázáno na dosažení určitého stupně kognitivní úrovně.

13. Neopiagetovci • Piagetova teorie inspirovala řadu pokračovatelů z řad pedagogů a psychologů i psychodiagnostiků (R. Case, K. W. Fischer, J.Pascual-Leone). Snaží se vypracovat přesnější modely, vyrovnat se s námitkami kritiků, protože jako každá velká teorie byla i tato podrobena ověřování a kritice. • Zpravidla teorie neopiagetovců nevytváří odlišnou a zcela novou teorii kognitivního vývoje, spíše je rozšiřována o pátou vývojovou fázi. Například P.Arlinová označuje za hlavní náplň páté etapy kognitivního vývoje vyhledávání problémů. Jiní autoři naopak hovoří o pátém stádiu kognitivního vývoje jako o fázi postformálního myšlení, v jehož rámci jedinec pochopí nezbytnost a přínos trvalého rozvoje myšlenek.

14. Děkuji za pozornost