Wilsonův mírový program

1. Tento digitální učební materiál (DUM) vznikl na základě řešení projektu OPVK, registrační číslo CZ.1.07/1.5.00/34.0794 s názvem „Výuka na gymnáziu podporovaná ICT“. Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. Zpracováno 5. června 2014 Autor: Mgr. Jiří Sedlařík

2. Wilsonův mírový program

3. Woodrow Wilson • Rektor Princetonské univerzity • Guvernér státu New Jersey • Prezident USA (1913 – 1921) • Demokratický politik, pacifista • Postoj k válce změnil v roce 1916 • 1916 – Wilson adresoval nótu válčícím státům (koncepce „míru bez vítěze“), Německo odmítlo • 6. dubna 1917 – vstup USA do války • Čtrnáct bodů prezidenta Wilsona – mírový program přednesený v Kongresu 8. ledna 1918 • Účastnil se pařížské mírové konference v roce 1919

4. Čtrnáct bodů prezidenta Wilsona Odstranění kabinetní diplomacie. Změna stylu chování států, tajná zákulisní diplomacie měla být nahrazena otevřenou mezinárodní diplomacií s cílem udržovat mír. Svobodná mořeplavba. V mezinárodních vodách měla platit absolutní svobodná plavba a také právo rovného ke svobodným zdrojům surovin. Odstranění překážek mezinárodního obchodu. Cílem bylo vytvoření svobodného, liberálního obchodního systému ve světě, prostřednictvím odstraňování obchodních překážek. Omezení zbrojení. Všechny státy a národy se měly podílet na procesu odzbrojování. Vyřešení koloniální otázky. Koloniální otázky a problémy se měly řešit nestranně s přihlédnutím k názoru domorodého obyvatelstva

5. Evakuace cizích vojsk z ruského území. Německá vojska měla být stažena z okupovaných území v Rusku. Obnova suverenity Belgie. Mělo dojít k znovuobnovení nezávislé Belgie Navrácení Alsaska-Lotrinska Francii. Francie měla být obnovena v předválečných hranicích a navíc měla opět získat Alsasko-Lotrinsko. Italské hranice podle národnostního principu. Co nejpřesnější vytvoření italských státních hranic na základě etnických hranic. Vytvoření předpokladů pro autonomní vývoj národů Rakousko-Uherska. Národy žijící v Rakousko-Uhersku měly obdržet autonomnístatus.

6. Ukončení okupace Rumunska, Srbska a Černé Hory a zajištění přístupu Srbska k moři. Nezávislost Turecka, autonomie pro neturecké národnosti Osmanské říše. Turecko mělo také zajistit svobodnou plavbu úžinami Bosporem a Dardanelami. Zřízení nezávislého Polska s přístupem k moři. Polsko mělo mít přístup k Baltskému moři. Založení Společnosti národů. Tato organizace měla za úkol garantovat dodržování mezinárodního práva, územní nedotknutelnosti a politické nezávislosti každého z členských států. Byl zde uplatněn princip rovnosti všech členů, bez rozdílu mezi malými a velkými státy.

7. Společnost národů Mezinárodní organizace, která měla dohlížet na mír a bezpečnost ve světě Vznikla v roce 1919 v Paříži Zakládající země Společnosti národů - státy Dohody (Velká Británie, Francie) 45 členských států Sídlem Společnosti národů se stala Ženeva (1920-1939) Mezinárodní smírčí soud byl v Haagu Úmluva Společnosti národů - text

8. Zajímavosti Asi 21 000 vojáků v Ohiu vytvořilo obraz prezidenta Wilsona (viz obrázek) USA do Společnosti národů nevstoupily, protože senát Wilsonův návrh zamítl V prosinci 1918 – Wilson podnikl cestu do Evropy, triumfální cesta po hlavních městech zemí Dohody Wilsonovo nádraží v Praze (název od roku 1990) Socha prezidenta Wilsona je umístěna před nádražím

9. Woodrow Wilson Portrét Wilsona z Bílého domu

10. Obraz Wilsona vytvořený 21 000 vojáky v Ohiu Sídlo Společnosti národů v Ženevě

11. Wilson jako zakladatel Společnosti národů

12. Otázky Jak se nazýval mírový plán prezidenta Wilsona? Která mezinárodní organizace měla dohlížet na mír ve světě? Kde měl sídlo Mezinárodní smírčí soud?

13. Klíč Čtrnáct bodů prezidenta Wilsona. Společnost národů. V Haagu.

14. Zdroj literatury KOHOUTKOVÁ, Helena a Martina KOMSOVÁ. Dějepis na dlani. 1. vyd. Olomouc: Rubico, 2005, 256 s. Na dlani. ISBN 80-734-6057-2. KVAČEK, Robert. České dějiny: učebnice pro střední školy. 1. vyd. Praha: SPL - Práce ve spolupráci s nakladatelstvím Albra, 2002, 243 s. Učebnice pro střední školy (Práce). ISBN 80-862-8748-3. POKORNÝ, Jiří. V době páry a elektřiny: od pokusu o české vyrovnání k získání samostatnosti : učebnice pro základní školy. 2. vyd., ve VaN Práce 1. Praha: Práce, 1994, 95 s. Učebnice pro základní školy (Práce). ISBN 80-208-0317-3. HLAVAČKA, Milan. Dějepis pro gymnázia a střední školy. 1. vyd. Praha: SPN - pedagogické nakladatelství, 2001, 175 s. ISBN 80-723-5172-9. HEŘTOVÁ, Yvette. Zákopová válka. Praha: Naše vojsko, 2008, 411 s., [16] s. obr. příl. ISBN 978-80-206-0943-4.

15. Zdroj obrázků Prezident Woodrow Wilson. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): WikimediaFoundation, 2001- [cit. 2014-06-05]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/%C4%8Ctrn%C3%A1ct_bod%C5%AF_prezidenta_Wilsona Oficiální portrét z Bílého domu. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): WikimediaFoundation, 2001- [cit. 2014-06-05]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Woodrow_Wilson Wilson coby zakladatel Společnosti národů. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): WikimediaFoundation, 2001- [cit. 2014-06-05]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Woodrow_Wilson Obraz Wilsona utvořený 21 000 vojáky v Ohiu. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): WikimediaFoundation, 2001- [cit. 2014-06-05]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Woodrow_Wilson Palác národů v Ženevě, postaven jako sídlo Společnosti národů, dnes využíván Organizací spojených národů. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): WikimediaFoundation, 2001- [cit. 2014-06-05]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Spole%C4%8Dnost_n%C3%A1rod%C5%AF